Ani po Vánocích děti nezahálejí

Hanička šla do školky hned 2. ledna. Původně jsem sice myslela, že si děti nechám doma až do pondělí, ale ony o to nestály. Prudily se školkou tak dlouho, až jsem je tam poslala při nejbližší příležitosti :))

Bráška slavil narozeniny

Na začátku ledna slavil Kubík narozeniny. Bylo mu pět let a tak proběhla náležitá oslava.

Nechyběly ani bublinky, které ovšem Hanička odmítla pít. Na oslavu přijela i babička s dědou a ti přivezli malý dárek i pro Haničku - prý aby jí nebylo líto, že nic nedostane (nicméně pak babička přiznala, že se jedná o zapomenutý dárek od ježíška). 

Divadelní představení

Hned druhý týden měly děti ve školce divadelní představení. Název jsem úspěšně zapomněla, ale muselo to být zajímavé, protože děti o něm mluvily několik dní. Bohužel z těch útržků jsem si toho moc dohromady nedala a vlastně ani nemůžu říct, zda všechno bylo z pohádky nebo jestli se přidala i vlastní představivost dětí. Je možné, že by v jedné divadelní pohádce vystupoval drak, král, královna, Jeníček a Mařenka? Kdo ví? :)

Každopádně pro děti bylo divadýlko velmi inspirativní a od té doby několikrát týdně doma divadlo hrají. Akorát trochu chybí ansámbl. Já a tatínek jsme diváci, Kubík bývá vypravěč a pak už zbývá jen jeden herec, respektive herečka Hanička. Štěstí, že minimálně jednou týdně se navštěvujeme s kamarádkou Emičkou, pak máme hned herečky dvě. 

Písničky, básničky, tvoření

Přesto, že už je po besídce, se děti učí neskutečné množství nových písniček. Během ledna přinesla Hanička nejmíň 4.

Ona má na tohle pamatováka. Což teda není vždycky výhoda. Nedávno jsem jim v dobré náladě zpívala jednu ne zrovna vhodnou písničku a ona jí hned přezpívala paní učitelce. Prý se líbila :)) Je mi jasné, že jste zvědaví, jaká písnička to mohla být. Tak se pochlubím:

   Na tom našem slavném parníku
   bylo nás tam sedm lodníků,
   lodníci se jinak neperou,
   nežli s dýkou nebo sekerou.
   
   První dostal ránu do pupku,
   druhý lovil dýku v žaludku,
   třetímu šly zuby na vandr,
   čtvrtý přerazil se o klandr,
   pátému se stala nehoda,
   spadl do lodního záchoda,
   šestý dostal ránu přes hubu,
   až přeletěl celou palubu.
   
   Když jsme proplouvali kanálem,
   dostali jsme přes hlavu banánem,
   z naší lodi zbyl jen ohořelý trám,
   na trámu se houpal kapitán,
   kapitána spolkla rybička,
   a tím končí naše písnička!

Za každým veršem se zpívá "johoho" a píseň se okamžitě zařadila na denní repertoár. No ale zase popravdě, radši si děti kazím sama, než když mi je kazí někdo jinej. :)

Co se různého tvoření týká, tak dětičky ve školce vyráběly kulichy a čepice. Zatím jsou na výstavce, ale zkusila jsem je pro vás vyfotit, protože se mi výtvory moc líbily. 

Sněhové radovánky

Děti si i tady v Plzni mohou konečně trochu užít sněhu a moc se mi líbí, že se školkou chodí ven. Přímo naproti školce je nově zrekonstruvaný park, kam chodí a vyblbnou se dost. Občas je tam vídám a děti pěkně řádí. Většinou mají ještě mokré věci, když pro ně odpoledne přijdu. Naučila jsem se tedy nosit aspoň náhradní rukavice. Oteplováky tam mají speciálně na ven, tak ty nosím domů usušit. Akorát když mají zmáchanou i bundu, tak jdou ve vlhké domů. To už není v mých schopnostech. Oni stejně většinou zapadnou  do sněhu sotva vylezeme ze školky, tak by to asi i vyšlo nastejno. 

Velká ztráta

Málem bych zapomněla, že jsme utrpěli velkou ztrátu. Hanička ztratila svou naušničku. Vůbec netuším kde. Mohlo být ve školce, ale mohlo to být klidně i doma. Nicméně jako správná velká holka si vybrala naušničky nové, když byla s tatínkem nakupovat. Myslím, že si vybrala dobře. (A já budu doufat, že si nikde neurve ucho :)).

 Zpracovala Naďa Barochová.