Inzerce
Inzerce
Inzerce

Březen: Andulku potrápil akutní zánět středního ucha, užila si však velikonoční besídku, na které vystupovala

Tento měsíc byl pro Andulku ve znamení bílých plášťů

První týden v březnu jsme vyzvedávání ze školky posunuli zase o pár minut později, tedy na 13:30. Aňa byla navíc ve čtvrtek u zubaře a našel ji 7 kazů a jeden velký vyvrtal hned, drama nemá cenu ani popisovat, bylo to nad síly všech zúčastněných. Zarazil mě samozřejmě počet kazů, protože používáme i zubní nit, gel atd. No, prý se to stát může. Takže musím být důslednější.

Aničku potrápilo bolavé ouško

Další den v pátek prý Anička nebyla ve školce ve své kůži, dokonce ani nesnědla oběd, paní učitelka mi ho chtěla zabalit s sebou, což oceňuji, ale velikost porce mě jemně řečeno zbavila slov, tři malé kousky masa, dětská hrstka čínského zelí a tak dvě lžíce bramborové kaše. A v tom špinavá lžíce od polévky, brrrr. Již jsem se ptala, proč pětileté děti nejedí příborem, prý je to nařízení ředitelky, uvažuji o tom, že si řeknu pro Aničku o příbor, navíc ona o něj stojí. Nebo ho do školky jednoduše donesu, lžíce mi připadá trochu jako sto let za opicemi, doma jí příborem i dvouletý Štěpán!

Ten večer jsme s Aničkou jeli na pohotovost s bolavým uchem, dostala jen kapky a já si moc oddychla. Jenže noc profňukala, přes den bulela i spala, ale teplotu vysokou neměla. Manžel na záněty středního ucha v dětství trpěl a tak mě neustále přesvědčoval, že to není zánět, neb by vyloženě řvala, že si na ucho nechá sáhnout a to by při zánětu nezvládla, a že jen přehání. Chudák tak se sirupem na bolest vydržela až do neděle. Na mě toho bylo příliš a večer jsem si dala pivo, tím pádem by na pohotovost v noci musel jet manžel, tak nejel nikam. Byla jsem na sebe naštvaná.

V pondělí ráno jsem hned vyjela do nemocnice na ORL. Ouško ji samozřejmě píchli, protože měla akutní zánět středního ucha. Za odměnu si mohla vybrat v hračkářství dárek, byla to elfí princezna na koni. Stav ouška se podle mě vůbec nelepšil, Aňa den probrečela a prospala, noc byla ještě horší. Tak jsem s ní další dopoledne vyrazila zase na ORL a ouško jí píchli znovu, prý se to občas stane, že se tam okamžitě udělá špuntík a hnis neodteče. Ptala jsme se, zda je pravděpodobné, aby jí další den píchli ouško potřetí. Prý to ještě nezažili, tak už to asi bude dobré. Jenže nebylo. Už v noci jsme na pohotovost jeli znovu, ambulanci měl pan primář a ucho jen vyčistil, ale předepsal ATB s poznámkou, že je měla dostat už dávno, grrrr. Teprve po vyčištění z ucha začala vytékat tekutina a splnilo to vše svůj účel. Aničce se konečně po 4 dnech ulevilo.

Následující dva týdny Anička do školky nechodila a doma se Štěpánem zkoušeli, co vydrží moje nervy.   Jednou šla kolem nás její třída na procházku, aby ji pozdravila. Byla jsem dojatá, Anička ale byla zrovna na kontrole v nemocnici. Pojede tam už jen jednou na kontrolu sluchu a vše už bude dobré.

Návrat do školky proběhl bez problémů, ale Andulka si často nosí domů drobná poranění

Když se vrátila mezi děti, nezaznamenali jsme adaptačně žádný problém. Jen každý druhý den chodí s nějakým malým zraněním, roztržený ret, odřenina na tváři, na krku, prý to dělá jeden kluk. Mám nutkání se zeptat učitelky, co s tím bude dělat anebo si odchytit maminku chlapce a snažit se jí zeptat, o co jde. Anička sama mi při vyzvedávání hlásí, že byla statečná a ani to učitelce neřekla, ale myslím si, že pokud ji teče krev, tak by to říci měla. A ta ji teče pokaždé.

Příprava na velikonoční akci

Poslední týden byl plný říkanek, básniček a písniček. Anička byla vybraná jako účinkující na velikonoční akci (účinkují jen hodné děti) a i přes absenci se všechno dobře doučila a na Jarmarku vystoupila. Mně se to samozřejmě strašně líbilo.

Aničku beru někdy ze školky i po obědě, a ona si to nesmírně užívá. I když má slíbeno, že pokud bude chodit po "spa", může chodit s kamarádkou na balet nebo zumbu. Zatím nebyla.

Andulka dělá krásné keramické výrobky

V rámci školky děti pracují s keramikou a Andulka nosí domů krásné výrobky, proto jsme se byly spolu podívat na kroužku keramiky, který se platí jako kroužek, ale nic extra jiného od školní keramiky to nebylo, tak jsme to nechali být.

Má Andulka ve školce i nějaké trápení?

Občas si Anička posteskne, že se jí holky posmívají, že nemá točivou sukni, tak se do školky náležitě strojí. Téměř denně si ale stěžuje, že se jí kluci za všechno posmívají a nadávají. Extra řešit se mi to nechce, to si musí odžít. Naučila se jednu rýmovačku („Kdo to říká, ten to je, tomu se to rýmuje.“) a s tím si docela vystačí.

Někdy mi chodí Anička „pomáhat“ ke Štěpánovi do školky

Já chodím momentálně pomáhat ke Štěpánkovi do školky a Aničku beru někdy s sebou. Vrstevníky tam nemá, ale pochopitelně se jí tam nesmírně líbí a chtěla by chodit jen tam.

Do dalšího deníčku ji čeká několik návštěv u zubaře, ale doufám, že to bude jediný lékař, který ji v dubnu ošetří.
ve formátu jpg stáhnout na vybrané pozadí a dokonce i vytisknout a uchovat na památku svému dítěti.

Na základě vyprávění Veru-beru připravila Naďa Barochová.

Inzerce
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Březen: akutní zánět středního ucha, velikonoční besídka, krásné keramické výtvory - diskuze

  • ty zuby, to je divne, ze?
    urcite jste nebyli poprve, to se ji zkazilo 7 zubu za pul roku? Mas pro to nejake vysvetleni? A co na to zubar?
    Me by je.lo, ja mam hruzu z toho, ze by Maruska musela drzet na jeden kaz, natozpak na 7.

    V te skolce to taky neni nic moc, ona je asi citlivejsi a takove pak snadno vyhmatne nejakej takovej, co si dokazuje, jaky je borec.
    zajic   | 13.04.2012 17:53:44
    Reagovat | URL příspěvku
  • Andulka je moc šikovná a určitě si poradí i s posměváčkama  
    ubližování bych určitě probrala s učitelkou, není na co čekat, jestli to dělá jeden chapeček a prochází mu to, bude to zkoušet dál   holčičky by neměly každý den chodit podrápané - máš pravdu, že to je divné..
      ať se Andulce ve školce líbí a pan zubař ji moc netrápí  
    jezurka   | 13.04.2012 11:37:57
    Reagovat | URL příspěvku
  • Vypadá to,že už to tam máte fajn.Zmizí problém se školkou a nastane s doktorama.Ach,jo,furt něco s dětmi.
    Jinak s tím posmíváním,když je tam posměváček tak si oběti vždy najde.
    Honafa   | 13.04.2012 08:06:13
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Zavírání se v pokoji

| Ada1215 | 18.10.2020, 16:29

Dobrý den, dceři je 12 let a v poslední době se neustále zavírá ve svém pokoji, nechce s námi moc komunikovat a dokonce jí i vadí, nechávat otevřené dveře do svého pokoje, i když ví, že tam bez jejího vědomí nebudeme vstupovat. Snažíme se její soukromí respektovat, vždy klepeme na dveře, pokud s ní chceme mluvit. Nevím, jestli je to puberlou nebo proč nám jako rodičům přestala věřit. Podotýkám, že se u nás doma nic nezměnilo, vše funguje jako dřív. Někdy mám pocit, že jí i vadí jen moje přítomnost. Přitom jsou ale dni, kdy se spolu normálně bavíme, dokonce se mi tu a tam s něčím svěří. Ale takových chvil je čím dál méně a bojím se, aby nevymizely úplně. Vím, že má nějaké problémy s kamarádkami, ale o tom vůbec nechce mluvit. Dále mě trápí její vztah s otcem . mým manželem. Ten je na ní poměrně přísný, což vůbec není na škodu, ale mám pocit, jako by se úplně vytratilo jakékoliv prřátelství mezi ní a otcem. Dokonce se i vyjádřila v tom smylsu, že by bylo lepší, kdyby s námi vůbec nebydlel. Všechno je mi to hrozně líto. Poradíte mi, prosím, jak vylepšit komunikaci a vztahy v rodině? Jak docílit toho, aby se situace ještě nezhoršovala? Dcera ví, že ji mám moc ráda a že mlže kdykoliv přijít, pokud ji bude něco trápit. Myslím, že ví, že mi může věřit.
Děkuji za radu.

Dobrý den, u vás doma se jak píšete, nic nezměnilo, ale jak to tak vypadá, tak se změnila vaše holčička. Vaše dcera podle popisovaných projevů evidentně vstoupila do období dospívání a chová se adekvátně svému věku a vývojovému období. Vy jako rodiče respektujte její potřebu většího soukromí a zavřené dveře jejího pokoje. Naopak pokud dcera přijde a bude si s vámí chtít povídat, pak tyto chvilky využijte na maximum a snažte se na ni udělat čas a vyslechnout ji. Příležitost si s ní popovídat, dozvědět se také nějaké informace o ní a o tom co prožívá se nemusí po delší dobu opakovat a to že byste na ni neměli čas může podkopat její důvěru ve vás. Nevyzvídejte nic o vztazích s kamarádkami, nepodsouvejte jí problémy, ale naslouchejte. V případě vyzvídání se dcera ještě více uzavře do sebe a neřekne vám nic. O období dospívání bylo napsáno mnoho literatury, stačí zapátrat na internetu, který se jen hemží radami jak komunikovat s dospívajícími dětmi. Lze také vyhledat některou z poraden pro rodinu a mezilidské vztahy, kde můžete pod vedením odborníka na komunikaci v rodině pracovat. Přesto všechno se připravte na to, že toto období je pro všechny zúčastněné členy náročné, ale také důležité. Vždyť z vaší holčičky se má stát sebevědomá mladá žena. Ohledně vztahu s otcem nejsou popisované projevy také nic neobvyklého, je ale potřeba i ze strany otce zapracovat na zlepšení komunikace  a přiblížení se dceři. Na tomto místě si níže dovolím vložit odkaz na článek, který jsem v létě četla na internetu a kde možná najdete některé odpovědi na vaše dotazy.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 19.10.2020, 10:28
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce