Danielka - duben a květen

Uběhl další měsíc a my se hlásíme s aktuálním deníčkem. Tentokrát moc novinek není, protože konec dubna a počátek května proběhl velmi poklidně.

Co prvňáčci umí?

Prvňáčci v pohodě píší všechna písmenka a každý týden píší diktát. Musím přiznat, že občas Danče vypadne písmenko a je jí úplně jedno, zda napíše měkké nebo tvrdé i. Ale to naštěstí paní učitelka nebere jako chybu a známkuje rozumně.

Slabikář už děti dočetly a dostaly Mojí první čítanku.

Paní učitelka už dětem oznámila, že v příštích dnech dostanou čtenářské deníky a každý měsíc budou muset přečíst jednu knížku a zapsat si jí. Takže u nás se čte knížka Princezna bílých tygrů. Jsme stylové.

V matematice začaly děti počítat s přechodem přes desítku (9+3, 6+8 apod.). Při této příležitosti začali prvňáčci pracovat se závorkami. Musím přiznat, že mě to poměrně zaskočilo. I když nevím přesně, kdy jsem se závorkami učila pracovat já, v 1. třídě to určitě nebylo. Nicméně jsme to zvládly poměrně dobře a dnes už to Danče nedělá problém.

Další důležitou znalostí bylo učení hodin. Protože u nás hodinky přinesl Ježíšek, Danča hodiny zná. Ale zakoupily jsme papírové hodiny a děti se podle nich čas učí.

Krásné přáníčko k Svátku matek

Danielka nezapomněla ani na Svátek matek a dostala jsem krásné přáníčko. Přiznám se bez mučení, že jsem bulela jak želva.

Danielka si vysloužila i dva tresty

Ale abych jen nechválila, v tomto období dostala Danča 2 tresty. Jednou lítala v družině a tak dostala příklady a podruhé nebyla po zvonění v lavici a tak jsme musely za trest napsat 10 zvířat. Snad se ponaučila a bude klid.

Návštěva cirkusu

Danča měla taky slíbený koncem dubna cirkus. Věděla jsem několik měsíců dopředu, že tady bude hostovat. Musím uznat, že to byl super zážitek, moc se nám to líbilo. Jen ty ceny teda nejsou příliš lidové.

Školní slavnost

18. května slavila Danči ZŠ 40. výročí založení. Děti na slavnost vyzdobily školu svými výtvory, probíhaly workshopy, bylo pohoštění. My jsme se oslav nezúčastnily, protože jsme byly v Písku na Cipískovišti, kam jezdíme každoročně.

Zpracovala Naďa Barochová.