Dětský turnaj
Pravidla hry
Každé z hrajících dětí dostane svojí kartičku k zapisování získaných bodů. Připraví se jednotlivé stanoviště s úkoly. Hráči postupně musí navštívit každé ze stanovišť a po dokončení jednotlivých úkolů jim bude připsán počet bodů dle stanovených pokynů. Na závěr se všem hrajícím sečtou body a vyhlásí se třetí, druhé a první místo. Nevyhlášení soutěžící si zaslouží malý pamlsek za účast, zatímco umístění hráči diplom a malý dárek.
Soupis stanovišť:
Kyblík
- úkol pro jednoho hráče
- potřeby: kyblík, malá miska, tři mince (nejlépe koruny)
Napustíme kyblík vodou a na jeho dno do středu potopíme misku. Hrající mají za úkol z výšky pasu vhodit minci do misky. Za každou správně vhozenou minci získávají bod.
Namotávání tužky
- úkol pro dva hráče
- potřeby: čtyři hranaté tužky a dva provázky 2 m dlouhé (na oba konce jednotlivých provázků přivážeme za střed tužku)
Oba hráči uchopí jednu z tužek za její konec a na pokyn „teď“ se snaží co nejrychleji na jednu tužku namotávat provázek jejím točením v prstech tak, aby si přimotali tužku druhou. Vyhrává hráč, kterému se obě tužky vzájemně dotknou jako první. Vítěz získává 2 body, poražený bod 1.
Lžíce a vejce
- úkol pro dva hráče
- potřeby: dvě vejce vařená natvrdo a dvě polévkové lžíce
Nejprve vyznačíme dráhu 3 m dlouhou. Do dráhy dáme libovolné překážky tak, aby bylo nutné jednu překročit a jednu obejít. Oba hráči se postaví na startovací čáru, položí na lžíci v natažené ruce vejce a na pokyn „teď“ musí co nejrychleji projít připravenou dráhu tak, aby jim nespadlo vejce ze lžíce. Ten, který proběhne cílem jako první, získává 2 body, poražený 1 bod.
Skládání obrázku
- úkol pro jednoho hráče
- potřeby: dětská pohlednice rozstříhaná na 6 různě velkých dílů a minutka (kuchyňské hodiny)
Hráč dostane zamíchané dílky obrázku. Za limit 5 minut musí znovu správně sestavit pohlednici. Pokud se mu to do uplynutí času povede, získává 3 body, pokud se mu povede sestavit polovinu obrázku, získává 2 body a za neúspěch získává 1 bod.
Chůze po papírech
- úkol pro dva hráče
- potřeby: dva listy papíru velikosti A4
Oba hráči se postaví na startovací čáru s jedním listem před sebou na zemi a druhým v ruce. Po pokynu „teď“ stoupnou oběma nohama na první list papíru. Dále před sebe položí druhý list papíru a oběma nohama na něj přestoupí. Tímto způsobem pokračují dál až do cíle. Ten hráč, který jako první přejde cílovou čáru, získává 2 body, poslední hráč získává 1 bod.
Hledání předmětů
- úkol pro jednoho hráče
- potřeby: neprůhledný pytlík, dle možnosti 5 různých menších předmětů (knoflík, guma, špulka s nití apod.), minutka (kuchyňské hodiny)
Hráč má za úkol v čase dvou minut se zavřenýma očima z připraveného pytlíku vytáhnout předem stanovený předmět. Pokud se mu to do uplynutí času povede, získává 2 body, nestihne-li to do stanoveného limitu, získává 1 bod.
Tref se do pusy
- úkol pro jednoho hráče
- potřeby: velká papírová krabice, 3 tenisové míčky
Nejprve připravíme krabici. Do jedné strany uděláme uprostřed kulatou díru v průměru cca 20 cm. Na tuto stranu nakreslíme např. klauna a otvor označíme jako jeho pusu. Krabici umístíme na vyvýšené ploše, např. na stůl. Od takto připravené krabice uděláme cca 5 větších kroků a označíme „startovací“ čáru. Hráč má za úkol vhodit míček klaunovi do pusy. Má na to 3 pokusy. Za každý správně vhozený míček získává 1 bod.
Chyť míček
- úkol pro jednoho hráče
- potřeby: půllitrový kelímek (např. od velkého jogurtu), půlmetrový provázek, molitanový či umělohmotný míček
Do dna kelímku uděláme dírku a provlečeme jej provázkem. Zevnitř uděláme uzlík, aby provázek neproklouzl. Do molitanového míčku provrtáme dírku, provlečeme jím druhý konec provázku a po obou stranách jej pevně přivážeme, aby po provázku neklouzal. Hráč si vezme kelímek do ruky a nechá provázek s míčkem volně viset dolů. Třemi pokusy má za úkol míček rozhoupat tak, aby jej velkým obloukem chytil do kelímku. Za každý správně chycený míček získává 1 bod.
Dle fantazie lze takto připravit více stanovišť.
Následující článek:
Hledání pokladu
Poradna
Dobrý den, nevím zda se to řadí mezi období vzdoru, protože Peťa (v srpnu 3 roky) byl vždycky svéhlavý a vše dělal po svém. Jinak, než by udělal kdokoliv z nás, nebo kterékoliv jiné dítě. Je hodně akční, neposedí ani u jídla a když už ho tedy přemluvím, tak alespoň houpe nohama, nebo listuje knížkou. Rád hází věcmi, od malička vším a je těžké ho to odnaučit, ale je fakt, že hází velice dobře. A i když to zní jako ADHD, nemyslím si, že je to náš případ, protože když se s ním učím logopedii nebo čtu knížku, nebo dělám jakékoliv jiné aktivity tak u toho vydrží i hodinu v kuse. Nevím, možná se mílím, spíš to tak cítím. Učíme se logopedii už od 1 roku, protože má oboustranný rozštěp rtu i měkkého a tvrdého patra. S tím by to taky nemělo souviset je to jen kosmetická vada. Vše zvládá s přehledem. Spíš mě teď trápí to, že minulý týden začal hodně zlobit ve školce (v malé skupince dětí). Chodí tam už 3 měsíce a teď znovu hází věcmi (to už přestal dělat) i po dětech, plácá děti, dělá naschvály, nechce chodit spávat s ostatními dětmi a neposlouchá, paní učitelky jsou mu pro smích i když se zlobí. Nejde to ani po dobrém, ani po zlém. Někdy chytne amok, že brečí když není po jeho a kdybych neodvedla pozornost někam jinam tak brečí třeba celé hodiny. Někdy ani odvést pozornost nestačí. Když se uklidní, tak mu to vysvětluji a on poslouchá a sám řekne ,,ne, nedělá se to, nejde to. Ovšem neuběhne ani 5 minut a jsme tam kde jsme byli. Pokud je to tedy období vzdoru tak prosím alespoň o potvrzení. Nechci to podcenit, pokud by to bylo vážnější, chci to řešit za včas tak jako když jsem řešila vše kolem rozštěpu. Předem moc děkuji za zpětnou vazbu. S pozdravem Sarah Člupná.
Dobrý den, podle popisovaného chování vašeho syna se s největší pravděpodobností jedná o projevy období vzdoru. V této době se dítě teprve učí pracovat se svými emocemi a zvládat je, jeho psychika není ještě dostatečně rozvinutá, aby je mohlo zvládnout rozumově. K dítěti je potřeba přistupovat laskavě a trpělivě se současným nastavováním hranic a pravidel, vytvořit mu bezpečné a přijímající prostředí. Projevy chování mohou zhoršit či posílit prožívané zátěžové situace jakou je například nástup do školky. Adaptační reakce může být i odložená a v plné míře se projeví teprve potom co si dítě uvědomí, že školka není pouze hraní si v dětské herně, ale že se jedná o jakousi dětskou povinnost ( obdobu zaměstnání). Zároveň pobyt ve školce klade na dítě také nároky sociální ve formě rozvoje vztahů s cizími dospělými a vrstevníky a rozvoj kooperace s nimi. Dobré je předávat si vzájemně se školkou zkušenosti, které postupy a metody se vám u syna osvědčily a co u něj zabírá, například zmiňované odvedeni pozornosti. Velmi pěkně postupujete, když se synem po jeho uklidnění situaci probíráte. Doporučila bych vám se hodně konkrétně zaměřit na chování, které by syn dělat měl, které je požadované a pouhou snahu o něj velmi ocenit. Neříkat si tedy pouze to, co by dělat neměl, co je špatně. Dítě totiž často neví, jakým jiným chováním by to nežádoucí mělo nahradit. Můžete využít přehrávání různých situací s pomocí hraček, na trhu jsou i různé dětské knížky určené k rozvoji rozpoznání a porozumění emocím a k práci s nimi a jsou i pro takto malé děti s hodně obrázky a názornosti.
Ohledně rozštěpu rtu a patra se do budoucna bude jednat o spíše kosmetický problém ( i když se již dá velmi dobře řešit a nebude na synovi jistě nic poznat), avšak předpokládám, že syn v raném dětství zřejmě podstoupil a ještě bude postupovat určité lékařské zákroky možná spojené s operací v anestezii. Tyto rané zážitky, i když jsou nevědomé, se mohou promítnout do vývoje křehké dětské psychiky a projevit se například vyšší dráždivostí dítěte či specifiky v chování při zátěži, které by však postupně měly odeznít.
Ohledně podezření na ADHD se jedná o diagnózu psychiatrickou, kterou by měl rozhodnout dětský psychiatr, v naší terminologii se používá pojem porucha pozornosti s hyperaktivitou nebo hyperkinetická porucha chování (ADHD je pojem užívaný v americké klasifikaci nemocí). Tuto diagnózu psychiatr obvykle neuzavírá před šestým rokem věku dítěte, pokud tedy projevy nejsou extrémně silné. Jinak se totiž může jednat jen o přirozený vývoj a zrání nervového systému, kdy se dítě jako hyperaktivní může jevit, ale " vyroste z toho", jak se říká, právě přibližně do věku šesti let. Postupně se můžete snažit prodlužovat dobu zaměřené pozornosti i u aktivit, které syna tolik nezajímají, strukturovat čas na dobu volné hry a nějaké povinnosti. Přirozeně tuto schopnost trénujete také procvičováním logopedie.
V případě prohlubování výchovných obtíží ve školce bych doporučila zkusit se obrátit na Pedagogicko-psychologickou poradnu k posouzení možnosti nějaké podpory ve školce, případně k doporučení kontaktovat další odborníky či výchovná doporučení.
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Související články
Vybraná anketa
Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?
16 %
5 hlasů
78 %
25 hlasů
6 %
2 hlasy
Celkem hlasovalo 32 unikátních návštěvníků
Aktuální soutěže
Aktuální testování
Související recepty
Mohlo by vás zajímat
Sledujte náš FACEBOOOK
Nejoblíbenější obsah
Další projekty Babyonline
