Země nejpřívětivější vůči rodinám emigrantů

Německá společnost InterNations GmbH vydala v dubnu zajímavou tiskovou zprávu shrnující průzkum toho, které země mají nejpřívětivější přístup vůči rodinám emigrantů. Do průzkumu bylo zahrnuto celkem 14272 (3067 z nich žije v zahraničí spolu se svými nezaopatřenými dětmi) emigrantů zastupujících 174 národností a žijících ve 191 zemích. Účastníci studie byli požádáni, aby ohodnotili 43 různých aspektů života v zahraničí na škále od jedné do sedmi. Hodnocení se týkalo kvality života, snadnosti začlenění se do společnosti, práce v zahraničí, rodinného života, osobních financí a životních nákladů.

Vzdělání, jazyková vybavenost a sociální parametry respondentů

Zajímalo nás, z jakého sociálního prostředí účastníci pocházeli, proto jsme organizátora průzkumu požádali o doplňující informace.

Z 3067 účastníků, kteří aktuálně vychovávají v zahraničí nezaopatřené děti, uvedlo 34 procent středoškolské a dalších 41 procent vysokoškolské vzdělání (což odpovídá i celkovému průměru u všech respondentů).

Co se týče jejich pracovní kvalifikace a uplatnění v nové zemi, většina z rodičů (39 procent) jsou zaměstnanci a 10 procent zůstává v domácnosti. Jeden z devíti rodičů je také soukromým podnikatelem nebo vlastníkem malého podniku, přičemž jen jeden z deseti dosud hledá práci.

Inzerce

A jak je to s jazykovou vybaveností emigrantů? U 10 procent dotázaných byl rodný jazyk stejný, jako jazyk hostitelské země. Pro 36 procent bylo snadné se nový jazyk naučit, zatímco 41 procent pociťovalo nutnost naučit se cizí jazyk jako negativní. Pouze 10 procent však hovoří jen rodným jazykem – zbytek hovoří nejméně jedním cizím jazykem. Tři z deseti rodičů mluví místním jazykem často a více než jeden z pěti jím mluví poměrně dobře. 36 procent dotázaných navíc uvedlo, že jejich dítě/děti mluví místním jazykem velmi dobře.

Zajímavá je také integrace emigrantů do nové společnosti. 61 procent dotázaných rodičů řeklo, že se cítí být v kulturních zvyklostech nové země „jako doma“ a téměř jeden z pěti (18 procent) se cítí být v dané zemi zcela doma.

Inzerce

Kde se žije emigrantům nejlépe?

Současné první desítce vévodí následující státy: Uganda, Izrael, Taiwan, Kostarika, Thajsko, Řecko, Austrálie, Mexiko, Turecko, Filipíny. Jakkoli se to může zdát překvapivé, rodiče-emigranti se cítí být v Ugandě nejen vítaní, ale také bezpeční, zatímco Izrael poskytuje nejlepší vzdělání a zdravotní péči na světě. Zdá se, jakoby vřelé přijetí šlo ruku v ruce se slunným počasím, protože pro emigranty nejpřátelštější destinace mají příjemné klima po celý rok. Mezi pro rodiny emigrantů nejméně přívětivé země naopak patří německy hovořící země, jako je Německo, Rakousko a Švýcarsko. Dobře nedopadlo ani Rusko, Belgie či Česká republika, která obsadila až 36. místo ze 45 hodnocených zemí.

Čeho si v nové zemi cení nejvíce?

Co bylo při hodnocení přívětivosti jednotlivých zemí nejdůležitější a čeho si emigranti s dětmi nejvíce cení?

  • Pozitivního přijetí dětí místními obyvateli a přátelského chování
  • Příjemného prostředí pro výchovu dětí
  • Bezpečnosti
  • Dostupnosti vzdělání
  • Dostupnosti zdravotní péče
  • Možností pro volnočasové aktivity (výlety, kempování)
  • Dobrého jídla

Rozdílné hodnocení Česka před rokem a dnes

Pro zajímavost, v roce 2016 zastupovaly první desítku tyto státy: Taiwan, Malta, Ekvádor, Mexiko, Nový Zéland, Kostarika, Austrálie, Lucembursko a Česká republika. Co se u nás za rok změnilo, že jsme se v žebříčku přívětivosti takto výrazně propadli?

Zdroj a podrobné výsledky průzkumu naleznete zde: www.internations.org

Redakčně upraveno

Inzerce
Autor: Mgr. Věra Tautová, DiS.
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: Mgr. Věra Tautová, DiS.
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Země nejpřívětivější vůči rodinám emigrantů - diskuze

Poradna

Výsledky cytologie

| aksilE | 14.09.2021, 08:15

Dobrý den,
na cytologii mám podle výsledků nález, který již nestačí sledovat, ale musí se již dle doktorky řešit. Mám dvě možnosti, buďto biopsii nebo konizaci čípku, pro kterou je moje doktorka spíše nakloněna. Četla jsem však, že výsledky z 1 cytologie nemusí být přesné a výsledek může být nad/podhodnocený či falešně pozitivní. Napadlo mě, zda není lepší pro kontrolu udělat ještě jeden stěr a to již placený LAB test. Nechce se mi věřit, že bych najednou měla takový problém, na prohlídky chodím pravidelně, jsem očkována a mám několik let stálého partnera. Mám 3měsíční mimi a doporučení po zákroku je nezvedat těžké věci, což si nedovedu v mém případě představit. Plánujeme později ještě jedno a tak se obávám, zda chir. zásahem bych pak neměla problémy např. s donošením.
Je mi 26 let.

Děkuji moc za odpověď.

Dobrý den, bohužel bez popsání nálezu a jeho závažnosti vám adekvátně nemohu sdělit svůj názor na váš případ. Samozřejmě jako všechny metody, testování nemusí být zcela přesné, ale pokud je nález natolik závažný, že se paní doktorka spíše i ve vašem věku kloní ke konizaci, převažují zřejmě benefity zákroku nad riziky. V případě konizace a následného těhotenství záleží na tom, kolik tkáně čípku je odstraněno (tzn. jak velký konus byl vytnut), jelikož se musí vyříznout taková část čípku, která obsahuje změněné buňky, aby zůstal takzvaný "zdravý okraj". Pokud je tento konus standartní velikosti (nedochází prakticky k amputaci čípku) a dobře se zhojí po zákroku, není důvod k obavám. Samozřejmě během těhotenství tím pádem bude čípek více sledován z důvodu předchozího zákroku, aby se rychleji nezkracoval, ale naprostá většina žen později nemá s tímto potíže. Pokud nakonec na zákrok přistoupíte, je důležité také myslet na dostatek času ke zhojení, nežli se rozhodnete znovu otěhotnět. Držím vám palce, věřím, že vše dobře dopadne ke vší spokojenosti, hezký den.

MUDr. Elena Peschoutová | Babyonline | 17.09.2021, 20:48
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×