Pojem specifické vývojové poruchy učení se používá pro označení poruch v oblasti čtení, matematických schopností, psaní, pravopisu, příp. jiných dovedností spojených s učením. Svou povahou patří do poruch endogenních čili vnitřních.
Postihují přibližně 5 – 7 % jedinců populace, vyšší procento výskytu bylo zjištěno u chlapců.
Tyto poruchy mají individuální charakter a jejich vzniku předchází dysfunkce centrálního nervového systému (z hlediska vývoje jde o neúplně vyvinutou funkci).
Inzerce
Mezi specifické poruchy učení patří:
1. DYSLEXIE
Co je dyslexie?
- vývojová porucha učení v oblasti čtení
Dyslexie a její projevy:
Primární projevy dyslexie:
Inzerce
čtení je nápadně pomalé;
určitý specifický typ chyb v čtení, který se opakovaně projevuje (záměna některých určitých písmen, přehazování písmen ve slově, vynechávaní některých písmen nebo slabik, nebo celých slov);
problémy s porozuměním čtenému textu, nezájem nebo nechuť ke čtení;
dítě je při čtení v napětí (nepravidelné dýchaní, nepřirozené držení těla, mocné vzdechy, neklid, šoupání nohou apod.).
Sekundární projevy dyslexie:
dítě začíná mluvit a užívat řeč později;
má potíže s prostorovou orientací (plete si levou a pravou stranu, plete si různá opozita);
mohou se projevit i potíže se psaným projevem.
Děti s dyslexií ve školním kolektivu
děti s dyslexií jsou častěji terčem posměchu než ostatní děti, častěji se cítí osamoceny, učitelé je často vnímají jako líné, nepozorné, nepořádné a málo nadané;
díky negativnímu hodnocení okolí, děti s dyslexií hodnotí samy sebe často nepříznivě;
lehce se unaví a jsou častěji smutné;
přiznávají, že se lehce rozzlobí, ale nemyslí si o sobě, že jsou líné a nezpůsobné.
Výchovné zacházení s dětmi s dyslexií
U dětí s dyslexií je nutné vytvořit pozitivní atmosféru důvěry, dítě netrestat za chyby, motivovat dítě pochvalou i za dílčí úspěchy, v nápravě postupovat po malých krocích, nepřetěžovat dítě velkým množstvím úkolů, dělat častěji přestávky při učení, nacvičovat čtení s porozuměním - nejlépe na textu, který je jednoduchý, krátký, s dějovou linií a obsahem zajímavým pro dítě.
Inzerce
2. DYSORTOGRAFIE
Co je dysortografie
Dysortografie je vývojová porucha učení v oblasti pravopisu. Nepostihuje celou oblast gramatiky jazyka, ale týká se specifických dysortografických jevů.
Dysortografie a její projevy
dítě s dysortografií ve škole nestíhá psát, co se diktuje, má neúhledné sešity;
objevuje se přidávání a vynechávání písmen, popř. slabik;
záměny a přehazování písmen ( b-d-p, a-o, m-n, ..);
zkomoleniny;
nesprávné umístění nebo vynechání délek samohlásek (rozlišování dlouhých a krátkých samohlásek);
chyby v měkčení (rozlišování slabik dy-di, ty-ti, ny-ni);
nezvládání hranic slov v písmu (spojování více slov v jeden větný celek- žák píše dvě i více slov dohromady, spojuje předložky se slovy, nerozlišuje začátek a konec věty);
nevhodné aplikace gramatických jevů v diktátech (naučená gramatická pravidla žák neuplatňuje v písemném projevu);
postižená schopnost sluchové analýzy, fonematický sluch.
Výchovné zacházení u dysortografie
U dětí s dysortografií je potřeba vytvořit pozitivní atmosféru důvěry, dítě netrestat za chyby, umožnit dítěti, aby gramatické chyby v psaném textu opravilo verbálním zdůvodněním, motivovat dítě pochvalou i za dílčí úspěchy.
3. DYSGRAFIE
Co to je dysgrafie
Dysgrafie je vývojová porucha učení v oblasti psaní.
Dysgrafie a její projevy
U dysgrafie je písemný projev nečitelný, dítě si obtížně pamatuje písmena a obtížně je napodobuje, písmena si zaměňuje nebo je zrcadlově obrací.
Inzerce
Výchovné zacházení u dysgrafie
U dítěte s dysgrafií je potřeba vytvořit pozitivní atmosféru důvěry, dítě netrestat za styl písma - „škrabopis“ ani za chyby, procvičovat s ním psaní správných tvarů písmem, správné držení psacího náčiní. Cvičení mají být krátká, ale pravidelná.
4. DYSKALKULIE
Co je dyskalkulie?
Dyskalkulie je vývojová porucha učení v oblasti matematických dovedností.
Dyskalkulie a její projevy
v oblasti aritmetiky (dítě není schopno porovnat počet předmětů, má problémy při označování množství, neumí vyjmenovat řadu čísel, neumí číst matematické symboly, těžko čte čísla s nulami uprostřed, zaměňuje tvarově podobná čísla, není schopné používat matematické operace);
v oblasti geometrie (nerozlišuje geometrické tvary, neumí seřadit předměty podle velikosti, má problémy při rýsováni obrazců, při orientaci v prostoru).
Výchovné zacházení u dyskalkulie
U dyskalkulie je vhodný klidný a trpělivý přístup, příznivá pracovní atmosféra, nešetřit pochvalou, pozitivní motivace, aby dítě zažívalo úspěch při učení, cvičení musí být přiměřená schopnostem dítěte, postupovat po malých krocích, pracovat pravidelně a systematicky. Je třeba uplatňovat co nejvíce zásadu názornosti, používat co nejvíce pomůcek a didaktické techniky – rozličné způsoby práce. Často měnit rytmus práce, náplň, zařazovat oddechové části.
Jak poznáme SPU, specifický věk pro diagnostikování specifických poruch učení
U SPU se jedná o potíže v osvojování školních dovedností, kdy dítě i přes normální, průměrné rozložení rozumových schopností a při dostatečné stimulaci ze strany výchovy a prostředí podává výrazně podprůměrné výkony v oblasti školních dovedností (čtení, psaní, počítání), než by intelektu a stimulaci odpovídaly. Projevy poruchy se projeví po nástupu dítěte do školy, některé signály se dají zachytit již v předškolním věku - poporodní potíže dítěte, deficity v řečovém vývoji mohou naznačovat možný výskyt SPU v budoucnu. Uzavřít podezření na rozvoj SPU lze přibližně v osmi letech věku dítěte, t.j. po pololetí druhé třídy. V případě potíží při osvojování školních dovedností je však vhodné navštívit poradnu dříve, komplexním vyšetřením lze vytipovat a následně trénovat oslabené či vývojově nevyzrálé kognitivně percepční funkce v rámci odborné speciálně pedagogické péče, kdy je možné rozvoji SPU předejít, či ji výrazně zmírnit.
Kombinace specifických poruch učení
Specifické poruchy učení se často vyskytují v kombinaci, např. dyslexie spolu s dysortografií.
Kde hledat pomoc
Pedagogicko-psychologické poradny, školní psycholog, školní poradenské pracoviště.
Literatura:
ZELINKOVÁ, Olga. Poruchy učení: dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspraxie, ADHD. Vyd. Praha: Portál, 2007, 263 s. ISBN 8071788007
POKORNÁ, Věra. Vývojové poruchy učení v dětství a v dospělosti. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010, 238 s. ISBN 9788073677732
SELIKOWITZ, Mark. Dyslexie a jiné poruchy učení. Vyd. 1. české. Překlad Andrea Civínová. Praha: Grada, 2000, 136 s. Pro rodiče. ISBN 8071697737
ZELINKOVÁ, Olga a Miloslav ČEDÍK. Mám dyslexii: průvodce pro dospívající a dospělé se specifickými poruchami učení. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, 139 s. Rádci pro zdraví. ISBN 9788026203490
JUROVIČOVÁ, D., Žáčková H. Dysortografie. Vyd. D&H, 2012, ISBN 9788087295106
SIWEK, Božetěch. Jak si poradit s pravopisem: cvičení pro děti s dysortografií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 171 s. ISBN 9788073679880
JUCOVIČOVÁ, Drahomíra a Hana ŽÁČKOVÁ. Dysgrafie. 2. rozš. vyd. Praha: D + H, 2009, 66 s., [12] s. barev. obr. příl. Metody reedukace specifických poruch učení. ISBN 9788090386990
NOVÁK, Josef. Dyskalkulie: metody rozvoje základních početních dovedností. Vyd. 4., přeprac. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2010, 2 sv. (39, 71 s.). ISBN 978-80-7311-107-6.
5. DYSPRAXIE
Co je dyspraxie
Dyspraxie je specifická vývojová porucha motorických funkcí
Dyspraxie a její projevy
Problémy v nápodobě viděných pohybů:
Hrubá motorika představuje pohyby celého těla, pohyby velkých svalových skupin, jako jsou chůze, chůze do schodů se střídáním nohou, běhání, skákání, plavání atd.;
Jemná motorika: např. psaní, šití, zapínání knoflíků, zavázání tkaničky, hra s míčem (rukama i nohama).
Příznaky dyspraxie v jednotlivých věkových obdobích:
Předškolní věk: neobratnost při dětských hrách, problémy např. při jízdě na koloběžce, na kole, při hře s míčem, s udržováním rovnováhy, potíže v oblasti sebeobsluhy (stolování – špatná koordinace pohybů ruka - ústa, oblékání, zapínání knoflíků, obouvání, zavazování tkaniček apod.), výtvarné činnosti (kreslení, modelování, stříhání, skládání), v řeči – může být horší srozumitelnost, potíže zejména při vyslovování artikulačně náročnějších slov.
Mladší školní věk: problémy s adaptací na školní režim, dítě je nešikovné a pomalé, pohybová neobratnost a špatná koordinace se projevují zejména v tělesné výchově a pracovním vyučování, objevují se potíže s psaním (pomalé tempo psaní, neúhledný rukopis), přetrvává-li neobratnost v artikulační oblasti, mohou vznikat i chyby při psaní v důsledku artikulační neobratnosti (dítě často píše tak, jak vyslovuje), pomalost při oblékání, jídle, dítě si hůře pamatuje více instrukcí najednou, neví, kde má začít, častý je motorický neklid – dítě se stále vrtí, neposedí, pohyby jsou nekoordinované, mohou se objevovat i somatické obtíže – bolesti břicha, hlavy, únava, nevolnost (jsou důsledkem napětí, které dítě prožívá).
Starší školní věk: nešikovnost a pomalé tempo ztěžuje život při plnění běžných denních činností, je přítomna zvýšená unavitelnost, která se může projevit neklidem a vyrušováním v pozdějších vyučovacích hodinách, popř. doma při přípravě na vyučování.
Výchovné zacházení s dětmi s dyspraxií
je-li dítě zjevně unavené a neschopné se soustředit, je třeba mu dát „oddechový čas“ (někdy totiž už není schopné přijímat informace);
nesrovnávat dítě s ostatními dětmi ve třídě nebo jinde;
podporovat u dítěte skupinovou práci (pomůže mu se sociální interakcí);
oceňovat snahu (před celou třídou), ne pouze dobré výsledky, umožnit dítěti zažít úspěch;
při zadávání úkolu dbát na to, aby mezi vámi a dítětem byl oční kontakt;
dát dítěti možnost odpočinout si od ostatních dětí (bude-li se chtít např. vrátit po hlavní přestávce do třídy o 5 minut dříve, umožněte mu to)
některé děti s dyspraxií mívají problémy s orientací v čase a prostoru (špatný odhad trvání délky úkolu či určitého časového úseku, s odhadem vzdáleností, s orientací v rozlehlé budově), připomeňte mu, že už je čas na určitou činnost apod.;
podporovat dítě v tom, aby si vyhledávalo informace o věcech, které ho baví (bude o nich více vědět, zlepší se jeho pozice mezi vrstevníky)
v hovoru o dítěti používat pozitivní slovník – např. „zapálené“, „hbité“, „zvídavé“; dítě si vytvoří pozitivní zpětnou vazbu, čímž se zvýší jeho sebevědomí;
vždy je potřeba hledat a objevit oblasti, v nichž je dítě úspěšné (a nemusí jít jen o oblasti související se školou), dát mu najevo, že víme o tom, co dovede a umí i jinde.
Kde hledat pomoc
Pedagogicko-psychologické poradny
6. Další typy poruch učení:
DYSMUZIE (porucha v osvojování hudebních dovedností)
DYSPINXIE (porucha v oblasti výtvarných dovedností) a jiné.
Případně mohou být postiženy všechny školní dovednosti.
Komplet knížek = skvělá volba pro děti školkového věku
„Říkačky jsou zcela nové a neotřelé. S Kartami si hrají 3 i 5letý syn a 7letá dcera skládá slova. Čekáme mimčo a klukům kniha názorně ukazuje, jak miminko vznikne. Týdeníčky: komplexní rozvoj všech dovedností. Mohu všem jen doporučit.“ Tyto a další reakce si můžete přečíst u jednotlivých knížek na www.prochytrehlavicky.cz nebo na Heureka.cz.
V dnešních masmédiích, ale i u odborníků se často rodiče setkávají s protichůdnými názory. Doslova nám píší, že jsou z toho zmatení a neví, zda dělají správně KDYŽ? O jaká když se jedná?
Na výchově dětí má nepochybně zásadní podíl osobnost obou rodičů. Přítomnost mužského i ženského pozitivního vzoru je při vytváření osobnosti dítěte a jeho dalšího chápání rolí nepopíratelně velice důležitá.
Chodítka a hopsadla jsou pro děti naprosto nevhodná. Pohybový vývoj každého dítěte je jiný, některé dítě chodí v 9. měsíci, jiné až po 12. měsíci a používání chodítka rozvoj chůze rozhodně neuspíší - právě naopak brání přirozenému pohybovému vývoji
Hyperaktivní dítě překypuje energií, je nadměrně „živé“, je impulsivní a velmi spontánní,. Mnohdy je obtížně výchovně zvladatelné. Většinou jsou to děti velmi bystré a chytré, potřebují proto vyplnit čas smysluplnou činností.
Jak se definuje a dělí nezralý novorozenec? Proč se u předčasně narozených dětí setkáváme s postižením? Podle jakého věku se posuzuje jeho vývoj? Jak probíhá rehabilitace dle Vojtovy metody a co je Bobathova metoda?
do dvou let věku nelze jednoznačně odhadnout, zda bude dítě pravák či levák, protože nervová soustava se vyvíjí postupně. Proto také malé děti používají při svých aktivitách obě ruce, někdy více pravou - jindy levou. Postupným rozvojem nervové soustavy si dítě samo určí vedoucí horní končetinu a tu bude při všech svých aktivitách stále častěji používat …
Aspergerův syndrom – jak diagnostikovat a jak s dětmi i dospělými pracovat? Mezi nejčastější příznaky patří potíže v komunikaci, ve vytváření sociálních vazeb. Ve škole děti často vykřikují v hodině. Důležité je být pro dítě autoritou.
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč a co vlastně nakreslil Váš malý potomek? A opravdu vždycky jste na to přišli? V tomto článku bych Vám ráda přiblížila základní etapy a prvky vývoje dětské kresby.
socializace kojence probíhá v různých stádiích, dítě si vytváří první citové vazby. Separační úzkost se jako první strach v životě dítěte začíná zcela přirozeně objevovat a projevovat kolem 7. měsíce.
Máme 8 měsíčního kluka, který začal mít zuřivé záchvaty. Vůbec si s ním nevím rady, je to mé 3 dítě, ale u prvních dvou tohle neznám. Mám strach, zda si nemůže ublížit. Poradíte mi, co s ním mám dělat?
Dětský autismus řadíme mezi pervazivní vývojové poruchy, což je skupina poruch charakterizováná kvalitativním porušením reciproční sociální interakce na úrovni komunikace a omezeným, stereotypním a opakujícím se souborem zájmů a činností.
Dítě je individualita sama o sobě, proto má každé dítě odlišný pohybový a duševní vývoj. Nikdy se nesnažte dítě nutit sedět, když se ještě o sezení samo nesnaží. Ale můžete své dítě v jeho pohybové aktivitě podporovat formou hry.
Specifické poruchy chování u dětí i dospělých jsou charakterizovány opakovaným a přetrvávajícím agresivním‚ asociálním nebo vzdorovitým chováním. Mezi specifické poruchy patří např. hyperkinetická porucha, ADHD s poruchou pozornosti, ADD bez poruchy pozornosti.
Vztek je základní emoce, která byla popsána již před několika tisíci lety. Je to tedy něco přirozeného, součást našich životů. Je to široké téma, které se pokusíme shrnout pouze v obecné rovině.
Dobrý den,
máme doma ročního syna a chtěla bych se zeptat jakým způsobem mu nastolit nějaký režim. Už jsme měli režim cca 3x, ale vždy jen než ho začaly trápit zoubky. Teď už je bez bolestí delší dobu, ale pořád režim žádný. Vstává si kdy chce nejdřív však kolem 8:00. A jde si spát kdy chce. Někdy ve 20:00h(to málo).Spíš chodí od 21:00-23:00h.Přes den spí jen jednou cca 2hod, ovšem zase usíná jak kdy. Zkouším mu nějaký režim nastolit již 14 dní, totálně bez úspěchu klidně bude brečet hodinu v kuse hysterickým pláčem, ale spát prostě nebude. občas dělá i to, že už je hrozně utahaný, nemůže už skoro ani sedět nemá sílu lézt, ale spát prostě ne. Nechci to zase hrotit přes takový pláč za každou cenu. Mám se snažit v tuto chvíli mu nějaký režim nastolit nebo ho mám prostě nechat být a počkat zda toto období pomine? Nemůže to být třeba jen nějaký vzdor v tomto věku? Přeci jen už víc vnímá, je zvědavý a akčnější. Od spánku se samozřejmě odvíjí vše ostatní čas jídla, hraní atd. Děkuji za odpověď
Dobrý den,
co se týká režimu u dětí, asi by se mnoho rodičů shodlo, že je to velmi užitečná věc.
Režim pomáhá dětem orientovat se během dne, dělá jim svět srozumitelnější a předvídatelnější. Rodičům potom později pomáhá s výchovou a - podobně jako u dětí - zajišťuje jim orientaci a předvídatelnost v průběhu dne. Není nad to mít výhled, že dítě si mezi 13.-15. hod pospí a my máme okénko na jiné činnosti. Obdobná situace se opakuje večer, kdy zase známe přibližný čas, kdy se můžeme těšit na uložení dítěte a zasloužené chvíle odpočinku. Tolik teorie.
Praxe často vypadá jinak, a to, že děti snaze rodičů o nastolení režimu úspěšně odolávají, případně na režim naskočí, ale vlivem nemoci, vývojového období, změny ročního období nebo i zdánlivé maličkosti ho opět opustí a je těžké režim vrátit zpět, tak jako popisujete.
Pravda je, že každý jsme individualita a tak i každé dítě je jiné, jeho potřeby taky a tyto se navíc mění.
Pravda je také taková, že i když dítě zrovna "nefunguje" v námi nastoleném režimu, neznamená to, že se neřídí vlastním režimem, který mu určují vlastní biorytmy.
Ptáte se, zda se zkoušet režim nastolit nebo čekat, až období pomine. Je pravděpodobné, že rozhození režimu souvisí s aktuálně rychlejším psychomotorickým rozvojem dítěte.
Asi bych volila zlatou střední cestu - pravidelné denní aktivity zkoušet pomalinku nastavovat, ale určitě s respektem k synovi a jeho rytmu. Nemá cenu zbytečně stresovat jeho ani sebe, to by naopak mohlo mít zcela opačný efekt u syna.
Pokud ráno dlouho spává, můžete ho zkusit budit o něco dříve (např. o půl hodiny, potom třeba i o víc) polední (odpolední spaní) zkuste také směřovat na čas, kdy bývá nejčastěji unaven. Někdy děti obtížně usínají i proto, že jsou už "přetažené". Co syna pomáhá zklidnit?
Odpolední spaní můžete také případně malinko zkrátit a vyzkoušet, zda by poté syn přece jen večer neusnul dříve.
Nepíšete pak, jaký máte režim přes den, zda chodíváte třeba pravidelně na procházky, zda máte třeba přes den vyhrazený čas na "řádění" a naopak na zklidňující aktivity (prohlížení knížek, zpívání, povídání) před spaním. Máte nějaké rituály - např. večerní koupání, jídlo, potom třeba přesun do setmělé místnosti, mazlení, ukolébavka...? Spí syn celou noc nebo jen s minimálním počtem probuzení? (mimochodem, pokud ano, můžete si blahopřát, protože věřte, že v roce nespí celou noc ještě mnoho dětí).
Každopádně myslím, že aktuální "nerežim" je přechodné období a když budete naslouchat synovým potřebám, postupně se vám podaří váš denní rytmus zase sladit k oboustranné spokojenosti.
Hodně zajímavých informací i podporu můžete načerpat i na prosimspinkej (třeba na instagramu).
Vypočtěte si v naší těhotenské kalkulačce, kdy Vás čekají ultrazvuky, kdy obdržíte těhotenskou průkazku, kdy se podrobíte triple testu, kdy se vyšetřuje streptokok, kdy se provádí amniocentéza, kdy byste si měla nachystat věci do porodnice, kdy nastupujete mateřskou dovolenou.
Kategorie BMI jsou zjednodušeným modelem, které nám pomáhají se zorientovat v naší tělesné hmotnosti.
Body Mass Index (BMI) udává méně přesné údaje zejména u dětí, starších lidí a aktivních sportovců. Přesnější posouzení tělesné váhy než kalkulačka BMI může provést odborník, který zahrne i další parametry: např. pohlaví, věk, objem svalů, typ postavy a celkový životní styl.
Ucelená vzdělávací sada knížek pro děti a mladistvé zaměřená na zdravý životní styl. Psána odborníky. Testována na vlastních dětech :-)!
Knihy pro dospělé: Zdravé těhotenství a Žena po 40
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze
návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
V pořádkuDalší informace
Související články
Příspěvek na péči u autistů
Růst dítěte
zabýváme se růstovým tempem dítěte, výškou a důvody a způsoby sledování růstu.
Fakta a mýty o vývoji miminka I. – video
V dnešních masmédiích, ale i u odborníků se často rodiče setkávají s protichůdnými názory. Doslova nám píší, že jsou z toho zmatení a neví, zda dělají správně KDYŽ? O jaká když se jedná?
Cvičení s miminkem, masáže, doteky
Negativní chování dítěte k otci
Dvouletá dcera se začala negativně chovat k manželovi. Co bychom měli dělat?
Vývoj a cvičení v 1. roce
Role mužského vzoru ve výchově
Na výchově dětí má nepochybně zásadní podíl osobnost obou rodičů. Přítomnost mužského i ženského pozitivního vzoru je při vytváření osobnosti dítěte a jeho dalšího chápání rolí nepopíratelně velice důležitá.
Příklady táhnou
Problémy s vývojem
Řeč
vysvětlíme vývoj dětské řeči, zabýváme se vadnou výslovností a jejími příčinami a také koktavostí
Neklidné dítě - může se jednat o ADHD?
Neklidné dítě. Možná je to zrovna vaše dítě, možná dítě vašich sousedů, možná s vámi kdysi chodilo do školy, třeba se s ním setkáváte nyní.
Práce s růstovými (percentilovými) grafy
zabýváme se růstovými (percentilovými) grafy, tím, k čemu slouží, jak s nimi pracovat, kde je nalézt.
Chodítka: ANO či NE?
Chodítka a hopsadla jsou pro děti naprosto nevhodná. Pohybový vývoj každého dítěte je jiný, některé dítě chodí v 9. měsíci, jiné až po 12. měsíci a používání chodítka rozvoj chůze rozhodně neuspíší - právě naopak brání přirozenému pohybovému vývoji
Hyperaktivní dítě
Hyperaktivní dítě překypuje energií, je nadměrně „živé“, je impulsivní a velmi spontánní,. Mnohdy je obtížně výchovně zvladatelné. Většinou jsou to děti velmi bystré a chytré, potřebují proto vyplnit čas smysluplnou činností.
Období vzdoru
Jak se projeví období vzdoru? Proč se objevuje? Jak k dítěti
Nedonošené děti, nezralý novorozenec
Jak se definuje a dělí nezralý novorozenec? Proč se u předčasně narozených dětí setkáváme s postižením? Podle jakého věku se posuzuje jeho vývoj? Jak probíhá rehabilitace dle Vojtovy metody a co je Bobathova metoda?
Nepřiměřený, iracionální strach dítěte
Syn se o mě nepřiměřeně bojí, jak mám postupovat?
Pravák nebo levák?
do dvou let věku nelze jednoznačně odhadnout, zda bude dítě pravák či levák, protože nervová soustava se vyvíjí postupně. Proto také malé děti používají při svých aktivitách obě ruce, někdy více pravou - jindy levou. Postupným rozvojem nervové soustavy si dítě samo určí vedoucí horní končetinu a tu bude při všech svých aktivitách stále častěji používat …
Aspergerův syndrom
Aspergerův syndrom – jak diagnostikovat a jak s dětmi i dospělými pracovat? Mezi nejčastější příznaky patří potíže v komunikaci, ve vytváření sociálních vazeb. Ve škole děti často vykřikují v hodině. Důležité je být pro dítě autoritou.
Výchova dítěte
představíme deset principů vhodných pro výchovu dítěte jako jsou důslednost, odpočinek, aktivity, samostatnost, dětský kolektiv atd.
Vývoj dětské kresby
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč a co vlastně nakreslil Váš malý potomek? A opravdu vždycky jste na to přišli? V tomto článku bych Vám ráda přiblížila základní etapy a prvky vývoje dětské kresby.
Dospívání a vztahy
Separační úzkost
socializace kojence probíhá v různých stádiích, dítě si vytváří první citové vazby. Separační úzkost se jako první strach v životě dítěte začíná zcela přirozeně objevovat a projevovat kolem 7. měsíce.
Fakta a mýty o vývoji miminka II. – video
Hlásíme se s druhým dílem. Co vám dnes fyzioterapeutka Kamila Vorlová doporučí nebo zakáže? ? Dnes to bude především o zakazování. A co tedy?
Malý zuřivec
Máme 8 měsíčního kluka, který začal mít zuřivé záchvaty. Vůbec si s ním nevím rady, je to mé 3 dítě, ale u prvních dvou tohle neznám. Mám strach, zda si nemůže ublížit. Poradíte mi, co s ním mám dělat?
Dětský autismus
Dětský autismus řadíme mezi pervazivní vývojové poruchy, což je skupina poruch charakterizováná kvalitativním porušením reciproční sociální interakce na úrovni komunikace a omezeným, stereotypním a opakujícím se souborem zájmů a činností.
ADHD: Je hyperaktivní dítě skutečně nevzdělavatelný a nevychovatelný idiot?
Předčasné posazování
Dítě je individualita sama o sobě, proto má každé dítě odlišný pohybový a duševní vývoj. Nikdy se nesnažte dítě nutit sedět, když se ještě o sezení samo nesnaží. Ale můžete své dítě v jeho pohybové aktivitě podporovat formou hry.
Specifické poruchy chování a hyperkinetické poruchy
Specifické poruchy chování u dětí i dospělých jsou charakterizovány opakovaným a přetrvávajícím agresivním‚ asociálním nebo vzdorovitým chováním. Mezi specifické poruchy patří např. hyperkinetická porucha, ADHD s poruchou pozornosti, ADD bez poruchy pozornosti.
Psychomotorický vývoj 0-6 let
zabýváme se dovednostmi dětí v jednotlivých vývojových obdobích, hodnocením vývoje dítěte, zralostí pro školní docházku
Vztek dítěte
Vztek je základní emoce, která byla popsána již před několika tisíci lety. Je to tedy něco přirozeného, součást našich životů. Je to široké téma, které se pokusíme shrnout pouze v obecné rovině.