Celkem výsledků pro výraz "pohlavi ditete": 100
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli musí být dítě hyperaktivní od narození nebo se může stát hyperaktivní až v určitém věku? Dcera (téměř tři roky) byla od malička velmi hodné dítě, nebyla "mouchy sežerte si mě", byla zvídavé a bystré dítě, ale byla klidná, pěkně spinkala, nebyla vůbec ubrečená. Naprosto pohodové dítě. V létě, asi měsíc před narozením našeho syna (to jí bylo dva a půl roku), se to změnilo. Začala být velmi živá, chvilku neposedí, běhá z místa na místo, pořád někam leze, brebentí nebo nahlas zpívá a než usne, dlouho si v pokojíčku hraje. Říkali jsme si, že se snaží asi na sebe upozornit, protože žárlí na brášku. Malej na začátku špatně pil a já většinu času trávila kojením, odstříkáváním a dokrmováním. Ale teď už pěkně papá a hodně spí, tak mám na dceru času dost, snažím se jí hodně věnovat. Říkám jí neustále, jak ji mám ráda a zapojuji ji do péče o syna, ale vůbec se to nelepší. Už to trvá asi 5 měsíců. Myslíte, že může být hyperaktivní nebo jen je to tím narozením sourozence? Jak s ní tedy pracovat? Děkuji. Veronika
Dobrý den, i když se hyperaktivita jako taková nedá ještě u novorozence, nebo velmi malého dítěte diagnostikovat, tak její znaky většinou bývají patrné v chování a projevech dítěte většinou již v tomto útlém věku. Hyperaktivní miminka bývají často dráždivější, plačtivější, mají problém se zklidněním, se spánkem, také vývoj dítěte často neprobíhá zcela plynule, objevuje se například přeskočení některých přirozených vývojových fází, v chování a vývoji dítěte jsou patrné výkyvy. Pokud byla vaše dcera hodné a pohodové miminko a batole, které dobře jedlo a spalo, pak není příliš pravděpodobné, že by se u ní náhle "objevila" či vznikla hyperaktivita. Změna v jejím chování pravděpodobně souvisí s jejím vývojovým obdobím, s příchodem období vzdoru, kdy se dítě snaží prosadit svoji rodící se osobnost a upozorňuje na sebe. Takové chování je v tomto období naprosto přirozené a normální, jedná se o důležitý vývojový krok kupředu (i když pro rodiče je toto období často náročné). Příchod sourozence zastihl Vaši dcerku právě v tomto období a protože narození dalšího dítěte přináší významnou změnu v zaběhnutém rytmu celé rodiny i staršího dítěte, je reakce na příchod sourozence také zcela přirozená a projevy období vzdoru se příchodem sourozence mohly ještě prohloubit, může se projevovat i žárlivost. Přistupujte tedy k dceři klidně, laskavě, pokračujte v jejím zapojování do péče o sourozence, vysvětlujte jí, proč se s miminkem některé činnosti dělají, povídejte si s ní. Všechny společné činnosti by se však neměly točit kolem péče o mladšího sourozence, věnujte se dcerce také samostatně, vhodné je trávit čas společnou hrou, zaměstnejte ji, aby vybila přebytečnou energii, malé děti rády pomáhají při běžných denních činnostech v domácnosti, mají rády pohybové a rozvíjející aktivity, zvážit můžete i nějaký vhodný kroužek a také mateřskou školku, pokud tam dcera ještě nechodí. Dbejte také na to, že si vyhradíte čas pouze na dceru a někam s ní třeba půjdete (návštěva dětského představení, zoo, společné chození například do cvičení pro matky s dětmi apod.). Do hlídání mladšího sourozence v těchto chvílích zapojte tatínka, nebo někoho dalšího z rodiny. Společně strávené chvíle, kdy Vás má dcera výhradně pro sebe a nemusí se o Vaši péči a pozornost dělit se sourozencem jsou pro ni velmi důležité, obdobně se alespoň někdy samostatně věnujte také mladšímu dítěti. Vývojové období vzdoru odezní samo, tak jak přišlo, důležité je, jak je přečkáte a zvládnete, ve výchově je potřeba hodně trpělivosti, lásky i důslednosti. S pozdravem
Pro akci je nutné přihlášení
Vážená paní Kozlová,mám specifický dotaz ohledně pobírání PPM a následně RP.S prvním dítětem jsem pobírala PPM, následně RP. Když jsem zjistila, že jsem znovu těhotná, rozložila jsem si pobírání RP tak, abych jeho zbývající část vybrala do konce 6/19. V 8/19 se má narodit druhé dítě, ale již nebudu mít nárok na PPM, protože pracovní poměr mi již dávno skončil. Dočetla jsem se, že PPM může pobírat také otec dítěte, pokud sepíšeme dohodu o převzetí dítěte do péče. S prvním dítětem jsem nahlášena od 7/2019 na pojišťovně jako osoba pečující o dítě do 7 let věku. Nyní tedy řešíme, jak a z čeho se manželovi bude výše PPM vypočítávat. Manžel byl několik let zaměstnán a to do konce měsíce 5/2019. Od té doby je OSVČ, ale neplatí si dobrovolné nemocenské pojištění.Pokud se tedy nechá nyní (ještě před porodem) zaměstnat, vznikne mu po šestinedělí nárok na PPM? Z čeho se bude vypočítávat jeho DVZ? Z posledního zaměstnání (i kdyby to trvalo do porodu třeba jen půl měsíce) nebo z posledních 12 měsíců? A následně, když mu PPM skončí, budu pak mít já nárok na pobírání RP na druhé dítě? Co dělat v mezidobí mezi narozením dítěte a koncem šestinedělí - mám žádat o RP a pak ho nějak “stopnout”? Je to vůbec možné, pozastavit pobírání RP a pak o něj znovu požádat? Děkuji za odpověď a přeji hezký den.
Dobrý den,
otec dítěte může čerpat PPM nejdříve po skončení šestinedělí, tedy od počátku sedmého týdne po porodu. K datu nástupu na PPM musí splňovat podmínky pro její přiznání. Pokud bude Váš manžel v tu dobu zaměstnán, může PPM čerpat. Po dobu čerpání PPM nemůže dané zaměstnání vykonávat (bude v něm na rodičovské dovolené). K žádosti o PPM je potřeba přiložit dohodu o převzetí dítěte do péče, ve které bude uvedeno datum porodu a datum převzetí a podpis bude úředně ověřen. Je možné tuto dohodu sepsat přímo na OSSZ. DVZ se vypočítá pouze z nového zaměstnání. Rodičovský příspěvek můžete začít čerpat od narození dítěte. V takovém případě je potřeba úřadu nahlásit nástup manžela na PPM, úřad čerpání zastaví a následně RP můžete opět čerpat po skončení PPM. Nebo můžete rovnou o rodičovský příspěvek požádat až po skončení PPM a i v šestinedělí být osobou pečující o dítě do 7 let (o starší z dětí).
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, mám dvouměsíční holčičku, která přes den venku usne hned, doma ji chvilku pochovám a spí. Chodíme hodně ven, jezdíme na návštěvy (ne denně), jezdíme tramvají atd. Přijde večer, vykoupaná, mlíko a uspávání. Sama v postýlce - šílený řev. Na ruce a sedím - šílený řev. Prostě mě donutí hodinu chodit po bytě a chovat. Musím chodit. Ovšem já už fyzicky nemůžu, záda mě bolí, jak se zastavím, oči přes půl hlavy. Pak si lehnu do naší postele (to už ale musí být polotuhá), ona hodinu usíná, usne, vzbudí mě, máchá rukama nohama, rejdí očima, usne a zas vzhůru a takhle furt dokola, nakonec vytuhne. Akce od 19/20 do 21/22 hodin. Musím být u ní, jinak řev. Jakoby se neumí uklidnit. Asi zpracovává všechny zážitky? Nevím, zda nedělám něco špatně. Možná se ji dovyvíjí nervová soustava? Děkuji.
Dobrý den, večerní pláč miminka může být způsoben mnoha faktory, případně jejich kombinací. Může to být množství podnětů, které miminko přes den zažilo a potřebuje je zpracovat, narušení denního režimu a rytmu, spánkový režim dítěte přes den (například příliš mnoho denního spánku, který již děťátko v některém z období vývoje nepotřebuje), důležitý vliv může mít také nervozita maminky z pláče dítěte před usnutím. Snažte se proto dodržovat jednoduché spánkové rituály, které si s vaším dítětem zavedete a které vám i jemu budou vyhovovat také ze zdravotních důvodů (pokud vás bolí záda, pak určitě večerní nošení v náručí není vhodným rituálem a také není nutné). Dávejte pozor, abyste večerní uspávací rituály stále neměnila a nestřídala, podle různých "zaručených" rad kamarádek či známých. Zvolte prostě jeden rituál a u toho vytrvejte, než se miminko zklidní a naučí se předvídat, co bude následovat, může to trvat třeba týden, nebo i déle, po tuto dobu je potřeba zachovat klid, trpělivost a vytrvat. Miminkům k usnutí často výborně pomáhají fyzické doteky například se osvědčuje hlazení čelíčka, kolem očiček, či hlazení po hlavičce, některé maminky si chválí masáž chodidel dítěte, která ho uklidňuje. Důležité je také vaše chování při uspávání dítěte, jste-li nervózní a nejistá, pak to vaše miminko z vás vycítí a také znervózní a znejistí a reaguje pláčem a neklidem. Soustřeďte se na svůj dech, dýchejte klidně, hluboce, jako při spánku, mluvte na děťátko tichým a klidným hlasem, některým miminkům pomáhá stejná večerní písnička - ukolébavka. Pokud chcete miminko naučit spávat v jeho postýlce, pak jej do neberte do vaší postele, ale hlaďte a konejšete jej v jeho postýlce. Pokud vám spaní vašeho dítěte ve vaší posteli nevadí a vezmete si ho tam, pak to také neměňte a snažte se, aby dítě usínalo vždycky stejně, ne pokaždé jinak a jinde. Můžete zkusit také mírně regulovat denní spánkový režim vašeho dítěte, snažte se mu naslouchat, pozorovat ho, kdy se zklidňuje a dodržovat jeho denní rytmus. Zachovejte hlavně klid a trpělivost, výsledky se určitě dostaví v podobě zklidnění a lepšího usínání vaší holčičky. Zdravím
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den, můj dotaz se týká délky mateřské dovolené. Mám termín porodu 8.7.2020. Mám klidnou a dobrou práci a chtěla bych v ní zůstat déle, než je běžné a odejít na mateřskou až cca 3 týdny až měsíc před porodem, pokud bude vše v pořádku a během těhotenství nenastanou žádné komplikace. Po porodu plánuji zůstat s dítětem šestinedělí a 7. týden by nastoupil na MD otec dítěte. Můj dotaz se týká délky mateřské matky dítěte - někde jsem četla, že musí trvat minimálně 14 týdnů - což by v mém případě znamenalo nastoupit 2 měsíce před porodem + následně šestinedělí? Nebo lze pracovat před porodem déle a po šestinedělí, tedy sedmý týden je možné, aby nastoupil na MD otec dítěte? Děkuji Vám za upřesnění. Veronika
Dobrý den,
je potřeba rozlišovat mateřskou dovolenou ve smyslu volna v zaměstnání, které je určeno pouze ženám a peněžitou pomoc v mateřství (PPM) jako dávku nemocenského pojištění, kterou může čerpat i otec dítěte. Nástup na mateřskou dovolenou nastává dnem, který si zvolíte, nejdříve to může být počátek osmého týdne před termínem porodu. Mateřská dovolená nemůže být kratší než 14 týdnů a nemůže být přerušena ani skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Na mateřské dovolené můžete být i bez čerpání PPM. Na PPM se nastupuje v rozmezí od počátku osmého do počátku šestého týdne před termínem porodu. Pokud budete práci vykonávat déle než do počátku šestého týdne před termínem porodu, bude za nástup na PPM a začátek podpůrčí doby považován počátek šestého týdne před termínem porodu. V době výkonu práce však dávka nebude vyplácena. U ženy, která porodila, nesmí být podpůrčí doba u PPM kratší než 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. S otcem dítěte je možné se vystřídat nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu, i když ještě neuplynulo 14 týdnů podpůrčí doby. V době čerpání PPM otec dítěte čerpá v zaměstnání rodičovskou dovolenou.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den pani Kozlova, Chtela bych Vás poprosit o radu. Nemám nárok na materskou. Je možné vyčerpat rodičovskou a až pak by nastoupil na materskou muž, ktery ma nárok? Nebo je nevyhnutne vyčerpat jako prvni materskou od 6 tydnu ditete? Veľmi pekne Vám dekuju za odpoved S pozdravem Veronika
Dobrý den,
na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) může otec dítěte nastoupit i později než počátkem sedmého týdne po porodu. PPM se otci dítěte vyplácí 22 týdnů od data převzetí dítěte uvedeného v dohodě rodičů. Maximálně lze PPM vyplácet do jednoho roku věku dítěte. Podmínky pro nárok na PPM musí být splněny ke dni převzetí dítěte. V době před nástupem muže na PPM můžete čerpat rodičovský příspěvek. V měsíci souběhu obou dávek v rodině náleží rodičovský příspěvek, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a PPM v daném měsíci.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den. Doma máme malou dcerku, která má něco málo přes 2 roky. Od narození byla velmi plačtivá a my jsme se s partnerem stali nervózními rodiči, kterými jsme i do dnešního dne. Pláč dcerky více méně ustál, sem tam samozřejmě zapláče, což přisuzujeme hlavně období vzdoru, které u nás probíhá. Dcerka chce všechno dělat sama, nic jí pořádně nebaví, u ničeho nevydrží a je stále neklidná a často kňourá. A nejhorší ze všeho, co se u nás teď aktuálně děje je, že mlátí malé děti. Přijde třeba k cizímu dítěti a jde mu záměrně nabacat bez důvodu. Především mladším a menším dětem, klidně i miminkům. Jsme z toho s partnerem opravdu špatní. Nevíme, jak máme dceři vysvětlit, že to nesmí dělat. Už mnohokrát jsme vysvětlovali po dobrém, dokonce i po zlém, dostala na zadek ale nic nemělo účinek. Už si opravdu nevíme rady co s tím. Když mám jít s dcerou ven na hřiště, tak už jsem předem vlastně ve stresu z toho, aby zase nenabacala jinému dítěti jen tak pro nic za nic. Nevím, jestli tím na sebe chce upoutat pozornost, nebo nás provokuje a zkouší trpělivost. Každopádně bych ráda poprosila o radu, jak bychom se jako rodiče měli chovat. Je nám to velmi nepříjemné, a nevíme si rady. Děkuji za odpověď.
Dobrý den, většina vámi popisovaných projevů je adekvátní věku vašeho dítěte. To že je dcera neklidné a uplakané dítě může být projevem její osobnosti, nebo pouze nezralostí nervového systému. Píšete, že jste se s manželem stali nervózními rodiči, což určitě klidnému výchovnému prostředí doma nenahrává. Také to může hovořit o možné dědičné dispozici dcery k nervóznímu reagování ze strany vás rodičů. Nemám dostatek informací o tom, jak probíhal prenatální vývoj vaší dcery , těhotenství a porod, zda se tam nevyskytly nějaké rizikové faktory například pro možný výskyt ADHD syndromu. Dráždivost a plačtivost dětí od útlého věku může s těmito projevy souviset. Zároveň však také vůbec nemusí a spolehlivě tento syndrom může potvrdit či vyloučit dětský psychiatr až kolem věku šesti let dítěte. To že chce dcerka dělat vše sama a že se vám zdá, že u ničeho nevydrží a nic moc ji déle nebaví jsou projevy přiměřené jejímu věku a vývoji. Její nervový systém teprve vyzrává, zraje také schopnost soustředění. Chování k jiným dětem se dcerka teprve učí a ve svém věku není ještě schopna vcítění se a ani kooperativní hry. Děti v tomto věku si hrají paralelně - vedle sebe, ale každé samo. Společnost druhých dětí však pro děti je přitažlivá, o vzájemné kontakty se pokoušejí, i když někdy nevhodným způsobem např. bacáním, jako vaše dcerka. Zatím svůj zájem jinak projevit pravděpodobně nedovede (neví jak navázat vhodný kontakt) a navíc se jí zřejmě líbí rozruch, jaký svým chováním vzbuzuje, pozornost, která je jí pak věnována, i když negativní. O agresivitě dětí např. na dětském hřišti či jinde jsem již vícekrát ve svých odpovědích psala. Fyzický trest u dvouletého dítěte není efektivní, dítě nerozumí proč dostalo na zadek, nevnímá to jako trest, naopak mu to může připadat spíše zábavné, něco jako hra. Hrozí také, že se z fyzického trestu naučí, že se tímto způsobem řeší problémové situace a bude je tak potom řešit také. Je proto třeba hledat jiné efektivnější postupy. U malého dítěte stačí jej odnést z hřiště a za svým rozhodnutím si stát. Uvidíte, že to nebudete muset udělat mnohokrát, protože i velmi malé dítě souvislosti rychle pochopí. Pokud byste si nebyli vhodnými výchovnými postupy jisti a potíže s dcerkou přetrvávaly, pak bych vám doporučila konzultaci u dětského klinického psychologa a dále postupovat podle jeho doporučení. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení