Neklidné usínání - dotaz v poradně
Dobrý den, mám dvouměsíční holčičku, která přes den venku usne hned, doma ji chvilku pochovám a spí. Chodíme hodně ven, jezdíme na návštěvy (ne denně), jezdíme tramvají atd. Přijde večer, vykoupaná, mlíko a uspávání. Sama v postýlce - šílený řev. Na ruce a sedím - šílený řev. Prostě mě donutí hodinu chodit po bytě a chovat. Musím chodit. Ovšem já už fyzicky nemůžu, záda mě bolí, jak se zastavím, oči přes půl hlavy. Pak si lehnu do naší postele (to už ale musí být polotuhá), ona hodinu usíná, usne, vzbudí mě, máchá rukama nohama, rejdí očima, usne a zas vzhůru a takhle furt dokola, nakonec vytuhne. Akce od 19/20 do 21/22 hodin. Musím být u ní, jinak řev. Jakoby se neumí uklidnit. Asi zpracovává všechny zážitky? Nevím, zda nedělám něco špatně. Možná se ji dovyvíjí nervová soustava? Děkuji.
Odpověď odborníka:
Dobrý den, večerní pláč miminka může být způsoben mnoha faktory, případně jejich kombinací. Může to být množství podnětů, které miminko přes den zažilo a potřebuje je zpracovat, narušení denního režimu a rytmu, spánkový režim dítěte přes den (například příliš mnoho denního spánku, který již děťátko v některém z období vývoje nepotřebuje), důležitý vliv může mít také nervozita maminky z pláče dítěte před usnutím. Snažte se proto dodržovat jednoduché spánkové rituály, které si s vaším dítětem zavedete a které vám i jemu budou vyhovovat také ze zdravotních důvodů (pokud vás bolí záda, pak určitě večerní nošení v náručí není vhodným rituálem a také není nutné). Dávejte pozor, abyste večerní uspávací rituály stále neměnila a nestřídala, podle různých "zaručených" rad kamarádek či známých. Zvolte prostě jeden rituál a u toho vytrvejte, než se miminko zklidní a naučí se předvídat, co bude následovat, může to trvat třeba týden, nebo i déle, po tuto dobu je potřeba zachovat klid, trpělivost a vytrvat. Miminkům k usnutí často výborně pomáhají fyzické doteky například se osvědčuje hlazení čelíčka, kolem očiček, či hlazení po hlavičce, některé maminky si chválí masáž chodidel dítěte, která ho uklidňuje. Důležité je také vaše chování při uspávání dítěte, jste-li nervózní a nejistá, pak to vaše miminko z vás vycítí a také znervózní a znejistí a reaguje pláčem a neklidem. Soustřeďte se na svůj dech, dýchejte klidně, hluboce, jako při spánku, mluvte na děťátko tichým a klidným hlasem, některým miminkům pomáhá stejná večerní písnička - ukolébavka. Pokud chcete miminko naučit spávat v jeho postýlce, pak jej do neberte do vaší postele, ale hlaďte a konejšete jej v jeho postýlce. Pokud vám spaní vašeho dítěte ve vaší posteli nevadí a vezmete si ho tam, pak to také neměňte a snažte se, aby dítě usínalo vždycky stejně, ne pokaždé jinak a jinde. Můžete zkusit také mírně regulovat denní spánkový režim vašeho dítěte, snažte se mu naslouchat, pozorovat ho, kdy se zklidňuje a dodržovat jeho denní rytmus. Zachovejte hlavně klid a trpělivost, výsledky se určitě dostaví v podobě zklidnění a lepšího usínání vaší holčičky. Zdravím
Pro akci je nutné přihlášení
Pro akci je nutné přihlášení
Související články
Aktuální soutěže
Aktuální testování
Těhotenská kalkulačka
Vypočtěte si v naší těhotenské kalkulačce, kdy Vás čekají ultrazvuky, kdy obdržíte těhotenskou průkazku, kdy se podrobíte triple testu, kdy se vyšetřuje streptokok, kdy se provádí amniocentéza, kdy byste si měla nachystat věci do porodnice, kdy nastupujete mateřskou dovolenou.
TĚHOTENSKÉ E‑MAILY
Zaregistrujte se na Babyonline.cz, uveďte termín porodu a každý týden vám automaticky přijde e-mail s informacemi o vašem těhotenství týden po týdnu a vývoji miminka!
Vybraná anketa
Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?
17 %
11 hlasů
0 %
0 hlasů
8 %
5 hlasů
58 %
38 hlasů
18 %
12 hlasů
Celkem hlasovalo 66 unikátních návštěvníků
Související články
Maminka Veronika: Mléko Nutrilon 4 obsahuje důležité látky pro vývoj dítěte
Mohlo by vás zajímat
Zodpovězené dotazy
Celkem 5 495 zodpovězených dotazů
Dobrý den, mám dvojčátka narozená o 7 týdnů dříve, dnes je jim 10 měsíců a stále se nám nechce lozit... Od čtyř měsíců cvičíme Vojtu. Teď už je ale cvičení nad mé síly, kluci se brání, z daných pozic mi "utíkají". Má takové cvičení vůbec smysl? Kluci se od 6 měsíců přetáčí, plazit se začali mezi 8.-9. měsícem a tohle jim zatím zůstává. Žádná další dovednost se jim nechce. Je ještě nějaká možnost, jak podpořit k lezení? Děkuji za váš čas!
Doporučuji pokračovat ve cvičení - jak Vám to čas a děti dovolí, cvičení podporuje rozvoj a zapojování správných svalových skupin k danému pohybu - tedy i k lezení. U předčasně narozených dětí jde rozvoj pohybu pomaleji, vytrvejte. Doporučuji kontrolu na rehabilitaci.
Pro akci je nutné přihlášení
Dobrý den,můj čtyřletý syn se doma chová zcela normálně. V rodině máme ještě dvouletou dceru a pětiměsíční miminko. Jeho vztah k nim je podle mého názoru zdravý. Povahu má ale takovou, že v cizím neznámém prostředí stojí a kouká, nereaguje na dotazy ostatních lidí ani dětí. Na dětském hřišti se drží spíše stranou a je v roli pozorovatele. Osobně bych tomu dala čas, že po společenské stránce určitě dozraje. Chápu jeho pocity nejistoty v kontaktu s novými lidmi, protože já i manžel jsme spíše introverti a nevyhledáváme společnost mnoha lidí. Problém však nastal ve školce, kam syn chodí na pět hodin denně a už dva měsíce tam jen stojí a kouká, do hry se nezapojí, s dětma nekomunikuje, s učitelkou se ale baví. Sám si nedojde na záchod (občas se i počůrá), neobleče se, i když to všechno umí. Říká mi, že se stydí si říct, že se stydí před dětmi. Do školky chodí rád, není problém při loučení, říká, že má paní učitelky rád. Už 14 dní mi říká, že na záchod chodí sám a že se i sám obléká, ale dnes jsem se od paní učitelky dozvěděla pravý opak. Syn mi tedy začal říkat asi to, co chci slyšet a z čeho jsem měla radost, vymýšlel si.... Paní učitelka sama neví, jak syna zapojit do hry a zabavit nějakou hračkou, s ničím si nechce hrát, nic ho nezajímá, ani venku, jen stojí a kouká. Mám obavy, jak ho ostatní děti ve školce budou přijímat do budoucna. Mám několik kamarádek s podobně starýma dětma a s těma je syn kamarád, rád si s nima hraje, povídá, těší se na ně, běhá. Budu ráda za jakoukoli radu, jak se synem pracovat a jak spolupracovat se školkou. Děkuji za odpověď.
Dobrý den, adaptační fáze na nové prostředí je u každého dítěte jinak dlouhá, záleží na mnoha faktorech, jistě se do ní promítá osobnostní nastavení, dosažený stupeň vývoje a povahové vlastnosti dítěte. Některé dítě se prostě adaptuje ihned v řádu několika dnů či týdnů, jiné na to potřebuje měsíce nebo i půl roku. Některé dítě je zamlklé, nekomunikuje, další třeba ve školce půl roku pláče a jiné je ihned veselé a bezprostřední, navazuje kontakty. Ve fázi adaptace může také dojít k dočasnému vývojovému regresu či nevyužívání již osvojených dovedností. Popisujete, že syn je introvertnějšího ladění, není zvyklý na velkou společnost a v přítomnosti neznámých lidí či děti se také drží stranou. Doporučila bych vám proto dát synkovi čas, nechat ho na prostředí MŠ přivyknout, do kontaktů s dětmi ani do společných činností ho nenutit, ale nenásilně mu je nabízet, nechat ho přihlížet.... Ohledně sebeoslužných činností bych vám doporučila intenzivně spolupracovat s paní učitelkou, syn bude zřejmě potřebovat individuálnější a trpělivý přístup, paní učitelka by se ho měla častěji doptat, zda nepotřebuje jít na toaletu, dopomoci mu s oblékáním. Postupně, jak si syn bude zvykat, bude potřebovat stále méně podpory a nebude se bát projevit již osvojené dovednosti spojené s oblékáním a hygienou. Pozitivně synka ve spolupráci s paní učitelkou motivujte, nezjišťujte před ním, zda si došel sám na WC a oblékl se, ale zaměřte se na to, když tyto činnosti zvládne, můžete je odměnit například možností získání obrázků, smajlíků, nálepek či jinak, podle dohody se školkou. Bylo by dobré, aby chlapce odměnila také paní učitelka bezprostředně po zdařené "akci", doma také na jeho potíže neupozorňujte, nedoptávejte se ho, zaměřte se na dosažené i dílčí úspěchy. Pravidelně konzultujte vývoj potíží s paní učitelkou, nejlépe bez přítomnosti dítěte. Ohledně kontaktů s dětmi píšete, že chlapec si dokáže hrát s dětmi od kamarádek, proto byste mohla zkusit spřátelit se s některými maminkami spolužáků ze školky a strávit s nimi čas mimo školku, například někde na dětském hřišti či při nějaké jiné akci, aby syn děti více poznal a navázal s nimi přátelské vztahy, což by mu pak mohlo pomoci při kontaktu s nimi i v prostředí MŠ. Pokud by potíže synka i přes zavedená opatření stále přetrvávaly, nebo se prohlubovaly, pak bych vám doporučila kontaktovat a poradit se s odborníkem, dětským klinickým psychologem nebo u psychologa v pedagogicko psychologické poradně. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Mohlo by vás zajímat
Sledujte náš FACEBOOOK
Nejoblíbenější obsah
Další projekty Babyonline
