KDE by se sexualitou mělo být dítě seznámeno?
Opravdu jsem si myslela, že jsou hovory na téma sexuality v rodinách běžné. Je pravda, že mně přišlo divné, proč se jiné tituly prodávají násobně více než právě sexuální výchova, ale tehdy jsem si řekla, že je možná podobných knih více. Z omylu mě však zcela vyvedly poznámky u zmínek o sexuální výchově, kde rodiče naprosto bezelstně psali něco ve smyslu: „Mně o tom doma také nikdo neřekl a také jsem na to přišel.“ „Však oni už něco od těch spolužáků a z internetu vědí.“ Chvíli mně trvalo, než jsem pochopila, že to není snaha o žert, ale tito rodiče naprosto vážně přiznávají svou neochotu se tématu s dětmi věnovat.
To jsem opravdu vyrůstala v tak progresivním prostředí? Možná pouze v rozumném prostředí. Kdy mí rodiče, narozeni za první republiky a v dospívání prožívající druhou světovou válku, ano pocházím z těch, jak říkám „kvalitních“ odložených genů, ač spolu vydrželi věrni až do smrti jednoho z nich, pokládali předání potřebných informací o této problematice svým dětem za naprosto normální záležitost. Zatímco já v dětství vlastnila „Jak jsme přišli na svět“, tak moje o 6 let starší sestra si už mohla v knihovničce pročítat „Besedy se snoubenci“. Opravdu se mi nechce věřit, že v dnešní době kráčíme v informovanosti dětí o sexualitě směrem od renesance do doby temna. Rozhodně tomu nechci nečinně přihlížet.
Proč tomu tak je? Proč je sex na veřejnosti všude a doma tabu?
Je tomu bohužel tak, jak již zaznělo v úvodním textu. V dnešním světě se setkáváme s jedním velkým paradoxem, kdy je sex všude, ale současně ne tam, kde je hovor o něm nejpotřebnější. Zatímco na nás sex skáče z nekonečných seriálů, reklam, pornostránek, sociálních sítí, tak v mnohých rodinách jsou hovory o sexu tabu. Výsledkem pak může být zkreslený pohled dětí na sexualitu, nereálná očekávání či nikým nezodpovězené dotazy a osvojení si jiného hodnotového žebříčku, než bychom si jako rodiče přáli.
Nemělo by dítě právě v rodině nalézt útočiště a přístup k informacím, které korigují „divoké“ a zkratkovité informace z médií a od vrstevníků? Mohlo by tam i odkoukat, že toto intimní téma na veřejnost nepatří, ale naopak v rodině je komunikace o něm žádoucí. Že o sexu neváhá mluvit jak dvojice, která intimnosti provozuje, tak rodič s dospívajícím dítětem.

Proč se v mnohých rodinách setkáváme s tím, že v nich sexuální výchova neprobíhá vůbec?
Důvody jsme zjistili, že bývají různé.
1. Buď rodiče nemají na děti čas,
2. nebo se vhodná doba promešká,
3. či si rodič není pevný v kramflecích,
4. bojí se, že by dítěti musel přiznat, že něco neví, přitom to je v dnešní době běžné, že žádný rodič nemůže znát odpovědi na všechny otázky (stačí říci „nevím, vyhledáme si to“ – to však spousta lidí neumí).
5. Také nemusí být rodiči příjemné o tématu hovořit, např. pochází z rodiny, kde byla sexualita tabuizovaná a tento vztah k ní přenáší dále.
6. Rovněž dítě nemusí svého rodiče tzv. „brát“.
7. A jedním z hlavních důvodů je, že rodič alibisticky spoléhá v sexuální výchově na školu.
POZOR na úroveň sexuální výchovy ve školách!
Ve školách je však kvalita sexuální výchovy různá. Nemohu nevzpomenout dotaz v poradně, který nám adresovala 18letá slečna. Ptala se, zda může po nechráněném styku otěhotnět, když už daný měsíc nebrala hormonální antikoncepci. Situaci údajně konzultovala s učitelkou biologie, která se ji snažila uklidnit tím, že když minulý měsíc prášky brala, tak by ještě chvíli měly fungovat. Což samozřejmě není pravda. Resp. podle stejné logiky bychom se mohli divit, že nám nejede auto s prázdnou nádrží, když v ní ještě před chvílí benzín byl.
Kde si dítě hledá informace, jsou-li mu odepřeny doma?

Pokud dítě neinformuje rodič, velice rád tuto roli přebírá pan INTERNET, slečna SPOLUŽAČKA, v horším případě pan ÚCHYL. Dítě obdrží zkreslené informace bez korekce, jejichž výsledkem pak může být nejen zklamání ve vlastním sexuálním životě, ale i nebezpečné sexuální chování, kdy děti se sexem nezačínají s partnerem ve vážném vztahu, ale tzv. s kdekým na zaučenou. Navíc začínají se sexem brzy a provází je více problémů, se kterými se u párů provozujícími sex až kolem 20 let věku nesetkáváme – viz naše poradna.
V neposlední řadě odmítnutím hovorů o sexu rodič u dítěte ztrácí značnou část důvěry, která se těžko obnovuje, jestli vůbec kdy obnoví. Dítě už za takovýmto rodičem většinou s žádným dotazem nepřijde. Vztah rodič-dítě se oslabí a hůře si k sobě v budoucnu hledají cestu.
Proč vést hovory hlavně v kruhu rodinném?
Právě doma vzniká to nejpřirozenější zázemí pro hovory o sexualitě. Lidé v této společensky nejzákladnější komunitě úzce sdílejí volný čas, zážitky, hodnoty, způsob myšlení.
Není nic jednoduššího než reagovat na přirozeně v životě vzniklé vztahové situace, i díky nim si děti osvojují postoj rodičů, příp. se vůči němu vymezují.

Pokud nechce rodič komentovat situace a vést odpovědi na otázky přímo, může dítěti věnovat o dospívání kvalitní knížku. Když si ji nejprve projde sám, získá potřebný informační základ, může s dítětem diskutovat o přečteném.
Hovory o sexu díky domácím mazlíčkům
Zvláště snadná je pak diskuze v rodinách milujících zvířátka, kde jsou rodiče nakloněni nebo umluveni dokonce k jejich množení :-)

U fotografie našich množících se domácích mazlíčků nemohu nevzpomenout historku, kdy dcera synovi k 8. narozeninám koupila tajně 3 myši a ukryla je v krabici od bot ve své dětské knihovničce. Po neutuchajícím šramocení jsem je byla nucena objevit a honit o půl 11. večer v oné dětské knihovničce. Dcera si naprosto naivně myslela, že tam zůstanou v klidu a nepozorovaně – zvláště temperamentní myšáci – do data narozenin. Ale hlavně to bohužel nebyly 3 jedinci stejného pohlaví, ale mix. Takže mláďata na sebe nenechala dlouho čekat. Byť jsme samce od samice rychle po prvním porodu oddělili, tak, než jsme stihli odvézt první várku do zverimexu, objevilo se v kleci klubíčko nové. Od té doby vím přesně, co znamená pořekadlo, že se množí jako myši. Zatímco já zděšeně koukala do klece a přitom první várku chystala ráno před odchodem do školy k odvozu do zverimexu, 8letý syn situaci suše zhodnotil: „Mami, ten Ferda ale musel Brigitě předat spermií, co?“ Nejen, že to odlehčilo danou chvíli, ale příjemně mě překvapila skutečnost, jak byl znalý problematiky, podstaty oplození. To by mu mohly leckteré náctileté i starší slečny a paní závidět ?.
To se psal rok 2012. O pět let později, na konci září 2017, jsme prodělali novou rodičovsko-zvířecí zkušenost. Naší činčilí samičce se totiž narodilo činčilí miminko. U ní mě překvapil nejen hladký průběh asi 2minutového porodu, ale že se tato mláďata rodí osrstěná a velmi šikovná, životaschopná. První den mláďátko vyskočilo na první, druhý na druhou a třetí na nejvyšší poličku v kleci. Po týdnu se již činčilí holčička sama začala mimo kojení přikrmovat a večer prohánět s činčilí maminkou po kuchyni při pravidelném venčení.
Tyto praktické zkušenosti ze zvířecí říše samozřejmě děti obohatí informačně nejvíce.
Proč jich nevyužít a děti díky nim nevpravit co nejpřirozeněji do tajů sexuality, nejen té zvířecí?
Předchozí článek:

Děti ohrožené pornem a lovci na síti – výsledky průzkumu u dospívajících
Následující článek:

KDY? V jakém věku by měla sexuální výchova proběhnout?
Poradna
Dobrý den, nevím zda se to řadí mezi období vzdoru, protože Peťa (v srpnu 3 roky) byl vždycky svéhlavý a vše dělal po svém. Jinak, než by udělal kdokoliv z nás, nebo kterékoliv jiné dítě. Je hodně akční, neposedí ani u jídla a když už ho tedy přemluvím, tak alespoň houpe nohama, nebo listuje knížkou. Rád hází věcmi, od malička vším a je těžké ho to odnaučit, ale je fakt, že hází velice dobře. A i když to zní jako ADHD, nemyslím si, že je to náš případ, protože když se s ním učím logopedii nebo čtu knížku, nebo dělám jakékoliv jiné aktivity tak u toho vydrží i hodinu v kuse. Nevím, možná se mílím, spíš to tak cítím. Učíme se logopedii už od 1 roku, protože má oboustranný rozštěp rtu i měkkého a tvrdého patra. S tím by to taky nemělo souviset je to jen kosmetická vada. Vše zvládá s přehledem. Spíš mě teď trápí to, že minulý týden začal hodně zlobit ve školce (v malé skupince dětí). Chodí tam už 3 měsíce a teď znovu hází věcmi (to už přestal dělat) i po dětech, plácá děti, dělá naschvály, nechce chodit spávat s ostatními dětmi a neposlouchá, paní učitelky jsou mu pro smích i když se zlobí. Nejde to ani po dobrém, ani po zlém. Někdy chytne amok, že brečí když není po jeho a kdybych neodvedla pozornost někam jinam tak brečí třeba celé hodiny. Někdy ani odvést pozornost nestačí. Když se uklidní, tak mu to vysvětluji a on poslouchá a sám řekne ,,ne, nedělá se to, nejde to. Ovšem neuběhne ani 5 minut a jsme tam kde jsme byli. Pokud je to tedy období vzdoru tak prosím alespoň o potvrzení. Nechci to podcenit, pokud by to bylo vážnější, chci to řešit za včas tak jako když jsem řešila vše kolem rozštěpu. Předem moc děkuji za zpětnou vazbu. S pozdravem Sarah Člupná.
Dobrý den, podle popisovaného chování vašeho syna se s největší pravděpodobností jedná o projevy období vzdoru. V této době se dítě teprve učí pracovat se svými emocemi a zvládat je, jeho psychika není ještě dostatečně rozvinutá, aby je mohlo zvládnout rozumově. K dítěti je potřeba přistupovat laskavě a trpělivě se současným nastavováním hranic a pravidel, vytvořit mu bezpečné a přijímající prostředí. Projevy chování mohou zhoršit či posílit prožívané zátěžové situace jakou je například nástup do školky. Adaptační reakce může být i odložená a v plné míře se projeví teprve potom co si dítě uvědomí, že školka není pouze hraní si v dětské herně, ale že se jedná o jakousi dětskou povinnost ( obdobu zaměstnání). Zároveň pobyt ve školce klade na dítě také nároky sociální ve formě rozvoje vztahů s cizími dospělými a vrstevníky a rozvoj kooperace s nimi. Dobré je předávat si vzájemně se školkou zkušenosti, které postupy a metody se vám u syna osvědčily a co u něj zabírá, například zmiňované odvedeni pozornosti. Velmi pěkně postupujete, když se synem po jeho uklidnění situaci probíráte. Doporučila bych vám se hodně konkrétně zaměřit na chování, které by syn dělat měl, které je požadované a pouhou snahu o něj velmi ocenit. Neříkat si tedy pouze to, co by dělat neměl, co je špatně. Dítě totiž často neví, jakým jiným chováním by to nežádoucí mělo nahradit. Můžete využít přehrávání různých situací s pomocí hraček, na trhu jsou i různé dětské knížky určené k rozvoji rozpoznání a porozumění emocím a k práci s nimi a jsou i pro takto malé děti s hodně obrázky a názornosti.
Ohledně rozštěpu rtu a patra se do budoucna bude jednat o spíše kosmetický problém ( i když se již dá velmi dobře řešit a nebude na synovi jistě nic poznat), avšak předpokládám, že syn v raném dětství zřejmě podstoupil a ještě bude postupovat určité lékařské zákroky možná spojené s operací v anestezii. Tyto rané zážitky, i když jsou nevědomé, se mohou promítnout do vývoje křehké dětské psychiky a projevit se například vyšší dráždivostí dítěte či specifiky v chování při zátěži, které by však postupně měly odeznít.
Ohledně podezření na ADHD se jedná o diagnózu psychiatrickou, kterou by měl rozhodnout dětský psychiatr, v naší terminologii se používá pojem porucha pozornosti s hyperaktivitou nebo hyperkinetická porucha chování (ADHD je pojem užívaný v americké klasifikaci nemocí). Tuto diagnózu psychiatr obvykle neuzavírá před šestým rokem věku dítěte, pokud tedy projevy nejsou extrémně silné. Jinak se totiž může jednat jen o přirozený vývoj a zrání nervového systému, kdy se dítě jako hyperaktivní může jevit, ale " vyroste z toho", jak se říká, právě přibližně do věku šesti let. Postupně se můžete snažit prodlužovat dobu zaměřené pozornosti i u aktivit, které syna tolik nezajímají, strukturovat čas na dobu volné hry a nějaké povinnosti. Přirozeně tuto schopnost trénujete také procvičováním logopedie.
V případě prohlubování výchovných obtíží ve školce bych doporučila zkusit se obrátit na Pedagogicko-psychologickou poradnu k posouzení možnosti nějaké podpory ve školce, případně k doporučení kontaktovat další odborníky či výchovná doporučení.
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Pro akci je nutné přihlášení
Obsah článku
- Proč tomu tak je? Proč je sex na veřejnosti všude a doma tabu?
- Proč se v mnohých rodinách setkáváme s tím, že v nich sexuální výchova neprobíhá vůbec?
- POZOR na úroveň sexuální výchovy ve školách!
- Kde si dítě hledá informace, jsou-li mu odepřeny doma?
- Proč vést hovory hlavně v kruhu rodinném?
- Hovory o sexu díky domácím mazlíčkům
Související články
Vybraná anketa
Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?
18 %
6 hlasů
76 %
26 hlasů
6 %
2 hlasy
Celkem hlasovalo 34 unikátních návštěvníků