Inzerce
Inzerce
Inzerce

Říkanky jako jazykově nejkreativnější období

Pro rozvoj myšlení a řeči je nejdůležitější období prvních 6 let – to je fakt, mnohokrát prokázaný. Co se do dítěte nedostane v tomto období, rodič těžko dožene. 

Až 40 % inteligence stojí mimo dědičnost a poslední práce prokazují, že vzdělávání dítěte má mnohem větší vliv než genetika. A to nejvíce v období do 6 let, kdy se IQ vytváří z více než poloviny, do 8 let dokonce z plných 80 %.

Říkankové a písničkové období jsou po tom první, kdy mluvíme na dítě ještě v kočárku, dalším důležitým pro rozvoj řeči a myšlení dítěte do 6 let.

Proč někteří rodiče přeskočí říkankové období?

Myslím, že rodičovské instinkty pracují. Zatímco pro rozvoj řeči, rytmu i myšlení velmi důležitý poslech lidových písní se již asi v mnoha rodinách nepraktikuje, říkanky intuitivně ano.

Rodiče však může překvapit, že jejich dítě říkanky nebaví. Mám na mysli ty starší. Ano, tohle se může stát, sama jsem tím u druhého dítěte prošla. Jak to, když první dceru Ladovy říkanky bavily?

Bylo tomu opravdu tak. Když jsem četla, že krejčí běží s žehličkou, syn koukal, jestli jsem se nezbláznila, a odběhl. 

Inzerce

Co s tím?

Věděla jsem, že děti, které si pohrávají s rýmy, jednoduchými, pro mnohé možná stupidními, jsou obdařeny mnohem větší jazykovou kreativitou. Rozhodně jsem neměla v úmyslu u syna toto poměrně dlouhé říkankové období, trvající někdy i více než 3 roky, přeskočit.

Náhoda tomu chtěla, že jsme ve třech letech syna jeli do Národního muzea. Tam jej nejvíce zaujala malá fotografie chlapečka s křivicí. Pořád se k ní vracel a ptal se: „A proč má ten chlapeček křivé kostičky?“ „Protože nejedl rybičky.“ A bylo to. Já si uvědomila, že tohle dítě, a je to stále častější i u jeho následovníků, mnohem více než pro nás žertovné Ladovy říkanky, baví rýmovat o jeho vlastním těle a světě kolem nás. Tak vznikla první říkanka Sváťa a ryby. Skutečně o tom, když Sváťa nejí ryby, kosti se mu křiví. Pak následovaly další. Do všech, aby čas s dítětem byl ještě více aktivně strávený, jsme přidali nějakou znalost nebo dovednost a dále inspiraci pro povídání rodiče s dítětem – záchytné otázky, zábavný úkol apod.

Syn říkanky doslova miloval. Ani nevíte, jak mě potěšilo, když si děti vybalovaly věci na horách, syn si ve skříni tvořil skrýš a do ní si jako jedinou knížku přivezl právě Říkačky.

Inzerce

Říkanku „Jedeme, jedeme na kole“ jsme někdy četli a cvičili podle ní často i 10x. K říkance Rodinné kutálení jsme dokonce museli mít v domě umístěné tenisové míče a spontánně si hru několikrát denně hráli.

Říkačky pro chytré hlavičky

Inzerce

Obrovské pokroky stran řeči i myšlení

Stran řeči jsme viděli pokrok ihned. Syn mluvil krásně, hodně a stále. V podstatě od rána, když se vzbudil, jel jako natažený. Ve školce, když potkal ráno ostatní děti s rodiči v šatně, všichni na to poukazovali, jak krásně mluví. Já tomu jako rodič byla samozřejmě ráda, i když jsem večer usínala po jeho celodenním mluvení s hlavou nafouknutou jako pátrací balón.

Z říkanek se navíc naučil spoustě jiných věcí, znalostí i dovedností.

To, že dochází k pokroku v myšlení, jsme tolik nevnímali, resp. to nebylo navenek tak evidentní jako slovní projev, zvláště u dítěte s příznaky ADHD. Vyplynulo až z IQ testu v 18 letech.

A kdo ví, jestli mnoho z těch říkanek nemělo pozdější efekt v pubertě. Např. Olda ráno cvičí. Třeba zrovna tato říkanka, čtená v dětství, způsobila, že zakulacující se chlapeček v 15 najednou začal cvičit, zhubl během půl roku 19 kilo a je z něj i přes IT zaměření vytvarovaný, štíhlý sportovec.

Všechno, co do dítěte vložíte, zvláště v tom předškolním věku, se někdy v budoucnu vyloupne. A je to vždycky pro rodiče krásné překvapení.

Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Říkanky jako jazykově nejkreativnější období - diskuze

Poradna

Dobrý den,dcera má asi poslední 3 týdny najednou strach z mimoškolních akci,vystupovat s hrou na klavír,výlety,ale i jen sedět v publiku a fandit spolužákům atd. U všeho chce mámu. Do této doby byla úplně v pohodě, samozřejmě nějaká tréma nebo strach občas byl,ale teď hystericky pláče, drží se mě a nechce sama nikam jít. Jako důvod udává strach z cizích lidi/dětí. Má ještě 5 letého bratra a ročního s těma má krásný vztah. Dětem se snažím maximálně věnovat, je milovaná.

Dobrý den,

na váš dotaz nelze dát jednoduchou ani jednoznačnou odpověď.  Současné potíže dcery mohou být způsobeny mnoha faktory. Pravděpodobným spouštěčem jejího chování, které se projevuje jako separační úzkost, mohla být nějaká zátěžová situace, kterou dcera zažila. Tato situace mohla, nebo ani nemusela souviset s veřejným vystupováním nebo s mimoškolní akcí, jen se její úzkost takto projevuje. Můžete se zkusit zamyslet, jestli se něco nezměnilo v rodinném prostředí, co by dcera mohla vnímat nějak citlivě. Sourozenec třeba potřeboval pro nemoc více vaší pozornosti, naučil se nějakou novou dovednost, pro kterou byl obdivován, byl u vás někdo na návštěvě, dcerka u někoho byla, napětí v rodině apod. Takových situací mohla být celá řada. Mohlo se také stát, že se dcera ve skupině více lidí ztratila, nebo si to na chvíli myslela a rozhodilo ji to, nebo na ni někdo cizí neočekávaně promluvil, nebo jen může být z nějakého důvodu přetížená a na mimoškolní akce už nemá dostatek kapacity. Podle jejího věku předpokládám, že je v první třídě. První třída sama o sobě je velice pro dítě náročná a zátěžová, a to nemluvím jen o výuce, ale také sociálně. Na konci školního roku už bývají děti hodně unavené, a to i když do školy chodí rády a škola je baví.

Poskytněte dceři i nadále bezpečné a láskyplné prostředí, hodně si s ní povídejte, její obavy nebagatelizujte, poskytněte jí podporu. Je možné, že vám časem sama poví, co se přihodilo. Do výpovědi ji ale nenuťte, nevyslýchejte ji, jen jí dejte příležitost se vám svěřit spontánně. Do hromadných akcí ji nenuťte a počkejte, až sama projeví zájem. Pro jistotu a z důvodu dcerou uváděného strachu z cizích lidí bych vám doporučila obtíže zkonzultovat u dětského klinického psychologa, nebo v poradenském zařízení.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 12.06.2024, 08:06
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×