banner

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jaké doporučujete časování stravy při sportu a co konkrétně před sportem - kdy, co po sportu - kdy. Děkuji.

Odpověď Mgr. Jana Eliášová, nutriční terapeutka:

Obecne záleží na : 1. Jaký sport? 2. Jaká intenzita? a 3. Jaká frekvence?. Pokud provádíme sportovní činnosti pravidelně 30 - 60 minut a to 4 - 5 týdně je doporučováno navýšit energetický příjem průměrně o 1500 - 2000 kJ (individuálně). Jen pro představu – to je na den navíc např. o 100 g chleba, 50 g eidam 45 %, 100 g rajčat. Navýšení energie je vhodné začlenit do celodenního režimu a tím udržovat rovnoměrný příjem energie. Pokud cvičím ráno, je dobré nepodceňovat příjem energie na večeři (i během noci se vyčerpávají zásoby glykogenu na činnost mozku, aby byl organismus připraven pokrýt nároky na energetický výdej - svalovou práci). Rozhodně bych nepodceňovala zvláště příjem tekutin.  Pokud je stravovací režim pravidelný (časově i z pohledu příjmu množství energie) není zpravidla potřeba výrazně jídlo navyšovat. Z pohledu možného vzniku dyskomfortu trávení a vzniku dyspeptických obtíží bych nejedla poslední hodinu před cvičením. Volila bych jídlo lehce stravitelné složené ze sacharidů ve formě potravin se středním nebo vysokým GI (dle délky a intenzity pohybu). Potíže způsobují tučná jídla, smažená, nadýmavá. V průběhu aktivity přijímat tekutiny – vodu. Sladké pití (3 %) zařazujeme při delší a intenzivnější fyzické aktivitě. Zpravidla není potřeba. Podstatnější je jejich pravidelné dodávání - pití. Jestli jíst po cvičení – platí to stejné, zda je vůbec potřeba v souvislosti se cvičením jíst navíc. Z pohledu komfortu trávení bych doporučila jíst nejdříve 30 minut po cvičení, lépe po 60 minutách. Celkově - zvážila bych, jakou aktivitu máte za normálních podmínek a kolik přidáte sportovních činností (výdej energie), jaký máte stravovací režim (příjem energie) a na základě toho s cílem udržet tělesnou hmotnost (i kondici – množství svalu) bych přizpůsobila případné navýšení jídla a konkrétně jakého. Svalu svědčí kvalitní bílkovina (mléčné výrobky, jogurty, tvaroh, libová masa - kuřecí, králičí, hovězí..atd) při současném vyváženém příjmu ostatních živin.

Sdílejte stránku

Předchozí článek:

Jednoduché cukry

Následující článek:

Řepkový olej, tuky během dne

Poradna

Dobrý den, dceři je 13 měsíců a už přibližně 5 týdnů bojujeme se spánkem. Začalo to odmítáním dopoledního spánku. Uspávala jsem i hodinu - hodinu a půl, většinou s řevem. Dcera poté sice hodinu spala, ale odpoledne se epizoda opakovala. Přešli jsme tedy na jeden spánek okolo poledne. První tři dny bylo vše v pořádku, dcera spala kolem oběda i 2,5 hodiny. Pak se najednou začalo v noci stávat, že se vzbudila a byla vzhůru i hodinu a půl, než zase usnula. K tomu se přidalo celkově špatně večerní usínání a lehký spánek. Nyní spí kolem oběda pouze 1,5 hodiny a večer usíná s pláčem. Rostou jí stoličky, které k tomu asi taky moc nepřidávají. Nevím, jak z toho ven. Držet jeden denní spánek? Zkoušet přejít zase na dva, i když neusne? Zkusit nastavit každodenní večerní ukládání ve stejnou hodinu a čekat, až si zvykne? Předem děkuji za odpověď

Dobrý den, 

potřeba a také kvalita spánku se u dětí v průběhu jejich vývoje často mění. Spánek ovlivňuje mnoho faktorů souvisejících s psychickým,  psychomotorickým, fyzickým vývojem,  růstem,  aktuálním zdravotním stavem a dalšími vlivy okolního prostředí,  podněty apod. Normální je i výskyt tzv. spánkových krizí, často právě spojených například s přechodem na jiný typ spánku v souvislosti s jeho nižší potřebou. Ve 13 měsících vývoj vašeho dítěte postupuje velkou rychlostí,  dítě se setkává i v souvislosti s rozvojem motorických schopností s velkým množstvím podnětů,  které mozek následně zpracovává.  Současně ubývá potřeba spánku a dítě si hledá svůj nový spánkový režim a rytmus. Toto období přechodu na jeden spánek může trvat různě dlouho, spánek, a to i ten noční, může být dočasně narušen. Je potřeba nastavit nový režim a rytmus spánku,  postupovat klidně a trpělivě,  na dítě netlačit,  nezařazovat v tomto období přechodu na jeden denní spánek žádné další větší změny, nové aktivity apod. Některé věci ohledně ukládání jste již zkusila zařadit a správně píšete,  že je dobré nastavit pravidelnou dobu ukládání dcery k odpolednímu i večernímu spánku,  ukládat vždy stejným způsobem, do klidné a vyvětrané místnosti,  používat stejné rituály před spánkem. K dobrému spánku také napomůže nejlépe bavlněné,  prodyšné pyžamko, které dítě nikde neškrtí a je pohodlné.  Růst zubů samozřejmě může spánek také ovlivnit. Proto je potřeba vytrvat,  než si dítě zvykne, ukládat s citem k únavě a kondici dítěte. Ze spánku dítě nebudit, může se také stát, že některé dny v tomto přechodném období dcera někdy usne i dvakrát.  Odpolední spánek je jinak pro dítě velmi důležitý a jeho kvalita úzce souvisí i s dobrou kvalitou spánku nočního. Potřeba spánku je také individuální, ale obecně by dítě ve 13 měsících mělo spát za den přibližně 11-14 hodin, z toho jsou 1-2 hodiny určeny pro odpolední spánek. 
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková,  dětský psycholog 

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog

Vybraná anketa

Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?

25 %
30 hlasů

69 %
82 hlasů

5 %
6 hlasů

Celkem hlasovalo 118 unikátních návštěvníků

Diskuze 0