Původ inteligence. Rozhoduje u IQ dědičnost nebo vzdělání?

Už dříve mně líčila naše spolupracující pedagožka, jak je to s těmi prvňáčky čím dál horší a má problém i u vysokoškolsky vzdělaných rodičů. Tehdy mě poprvé napadla otázka, jestli při horší vzdělávací péči budou mít jejich děti intelektuální úroveň rodičů nebo bude zanedbání znát. Když pak syn obdržel výsledky IQ testu a celá rodina byla v šoku, rozhodla jsem se o IQ a jeho vztahu k dědičnosti a vzdělání zjistit více.

IQ a úspěch v životě?

Na co jsem narazila na první dobrou, tak že inteligence primárně nerozhoduje o úspěchu. Je to nastavení člověka, přístup k životu ve smyslu optimismu, přizpůsobivosti, motivace, píle, odolnosti vůči stresu, vytrvalosti, ale důležité jsou také řídící schopnosti, schopnost se prosadit, navázat s druhými kontakt a další.

Nejnovější výsledky však hovoří značně ve prospěch inteligence. Jak dohledal pan prof. Trávník: „Rozdíly v inteligenci jednotlivce mají vliv na řadu důležitých životních situací, jako je spokojenost se životem, úmrtnost a dosažené vzdělání. Přitom souvislost s životním úspěchem je 70%, tedy vysoce významná.“

Nakolik je inteligence určena geneticky?

A pokračuje: „Inteligence je do značné míry dána geneticky (okolo 60 %), ale je ovlivňována i faktory prostředí.“ Tohle mě asi jako jediné překvapilo, ač je 60 % více než polovina, pomýšlela jsem na mnohem větší zastoupení dědičnosti.

Co je více? Genetika nebo vzdělávání?

V pracích sledujících vliv vnějších i vnitřních faktorů na inteligenci je kromě genetiky a vzdělání zmíněn ještě socioekonomický status, tedy pozice, kterou jednotlivec nebo rodina zaujímají ve společnosti, ale dosud nebyly známy vzájemné vztahy těchto faktorů.

Vzdělání jako nejvlivnější faktor pro inteligenci

V nejnovější práci z loňského roku bylo prokázáno, že vzdělávání má velký efekt nezávislý na socioekonomickém statusu a na tom, jak člověk vnímá svět kolem sebe.

Vzdělání má vliv na:

• fluidní inteligenci (schopnost abstraktního myšlení, rychlé reakce a řešení problémů nezávisle na dřívější zkušenosti),
• krystalickou inteligenci (umožňuje těžit z naučeného a projevuje se ve všeobecných znalostech, slovní zásobě a schopnosti argumentace založené na získaných informacích)
• a pracovní paměť (dokáže dočasně uchovávat informace, což je důležité pro uvažování a vedení rozhodování a chování).

Co to znamená? Pokud jsme přesvědčeni, že naše děti na tom s IQ nemohou být hůře než my, nechce se nám příliš u nich vzdělavatelsky angažovat, může to být velký omyl. Pokud se nebudou kvalitně vzdělávat, mohou zůstat na hodnotě pouze zděděného IQ, které je kolem 60 %.

Může IQ dítěte souviset s jeho domácím předškolním vzděláváním?

To byla otázka, kterou jsem si položila po synově IQ testu. Jaký by byl asi výsledek, jaká by byla jeho následující cesta školním systémem, pokud bych se mu nadmíru nevěnovala, včetně sepsání komplexní předškolní přípravy právě před nástupem do školy.

Předně je nutné zmínit, že nemáme 2 identické jedince. K testovanému nemáme žádnou kontrolní osobnost, tedy dítě, kterému by nebylo věnováno takové vzdělávací úsilí.

Jak potvrzuje zkoumání britského psychologa B. S. Blooma, který dospěl k závěru, že inteligence se rozvíjí ze 60 % před nástupem dítěte do školy, je vysoce pravděpodobné, že bez kvalitního vzdělávání do 6 let by na tom syn dnes takto dobře nebyl. Dodejme, že ve druhé třídě je rozvinuta inteligence z 80 % a na druhý stupeň a gymnázia zbývá již jen 20 %. To jasně dokládá, jak významný je právě předškolní věk. Rodina ovlivňuje rozvoj inteligence více než škola.

Období 0-6 let je jedno ze dvou nejvýznamnějších, dítě nasává informace jako houba, použila bych Platonova slova pro dítě jako tabula rasa, nepopsaný list papíru. Čím dříve na něj začneme psát, tím více stihneme napsat.

To však není vše. Již tímto předškolním vzděláváním posunujeme startovní čáru dítěti pro následující období. Díky kvalitnímu vzdělávání v předškolním věku se dostane k lepším vzdělávacím šancím v budoucnu, které jej opět posunou dále, do kvalitnějších institucí, než kdybychom doma usnuli na vavřínech.

Velký význam vzdělávání na dosaženém IQ dokazuje i práce vědce Schmidta z roku 1946 u dětí s extrémně nízkým IQ (v průměru 52), který po 3letém tréninku dosáhl hodnoty 92, IQ se zvýšilo o 40,7 bodu. Stejně tak práce amerického psychologa H. H. Newmana na jednovaječných dvojčatech, kdy to, které se středoškolsky vzdělávalo, dosáhlo v IQ o 24 bodů více.

Dítě, kterému se věnujeme nejen v rámci školního systému, ale i doma, na tom bude vždy o poznání lépe.

Dokládají to slova i paní magistry z poradny, která se s námi loučila v synových osmnácti slovy: „Takový vývoj jsem ještě u ADHD nezažila.“

Závěrem výzva rodičům

Milí rodiče, nevzdávejte to. Nenechte potenciál dětí ležet ladem. Vím, že jste již někdy ze všeho unavení, máte chuť se vším praštit, zvláště vy od dětí s poruchami chování, ale vězte: Má to smysl! Vždycky se to někde, ta vaše snaha, vyloupne!

Zpracovali: Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc. a MUDr. Jana Martincová

Literatura

Ciobanu LG, Stankov L, Schubert KO, Amare AT, Jawahar MC, Lawrence-Wood E, Mills NT, Knight M, Clark SR, Aidman E. General intelligence and executive functioning are overlapping but separable at genetic and molecular pathway levels: An analytical review of existing GWAS findings. PLoS One. 2022 Oct 17;17(10):e0272368.

Davies G, Tenesa A, Payton A et al. Genome-wide association studies establish that human intelligence is highly heritable and polygenic. Mol Psychiatry. 2011 Oct;16(10):996-1005.

de Zeeuw EL, Kan KJ, van Beijsterveldt CEM, Mbarek H, Hottenga JJ, Davies GE, Neale MC, Dolan CV, Boomsma DI. The moderating role of SES on genetic differences in educational achievement in the Netherlands. NPJ Sci Learn. 2019 Sep 3;4:13.

Flynn, JR. Massive IQ gains in 14 nations: what IQ tests really measure. Psychol. Bull. 101, 171–191 (1987).

Guo G, Lin MJ, Harris KM. Socioeconomic and genomic roots of verbal ability from current evidence. NPJ Sci Learn. 2022 Sep 9;7(1):22.

Haworth CM, Wright MJ, Luciano M et al. The heritability of general cognitive ability increases linearly from childhood to young adulthood. Mol Psychiatry. 2010 Nov;15(11):1112-20.

Judd N, Sauce B, Klingberg T. Schooling substantially improves intelligence, but neither lessens nor widens the impacts of socioeconomics and genetics. NPJ Sci Learn. 2022 Dec 15;7(1):33.

Savage JE, Jansen PR, Stringer S et al. Genome-wide association meta-analysis in 269,867 individuals identifies new genetic and functional links to intelligence. Nat Genet. 2018 Jul;50(7):912-919.

van Ijzendoorn MH, Juffer F, Poelhuis CWK. Adoption and cognitive development: a meta-analytic comparison of adopted and nonadopted children’s IQ and school performance. Psychol. Bull. 131, 301–316 (2005).

Lauster P. Testy inteligence. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda – Libertas, 1993. ISBN 80-205-0330-7, s.106, 110.

Přehled knih, které Jana Martincová vydala:

Předškolní výchova a knihy pro školáky

Říkačky pro chytré hlavičky

Předškolákovy týdeníčky

Písmenkové kartičky

Přísloví a hříčky pro chytré hlavičky (novinka, vyšlo v říjnu 2022)

Sexuální výchova

Jak děti přicházejí na svět

Co se od kamarádek nedozvíš o sexu, líčení i zdraví

Desatero pro kluky jak na pubertu, holky i sex

Pro ženy

Žena po 40 - sebevědomá a v kondici

[[ANKETA:220]]