Původ inteligence. Rozhoduje u IQ dědičnost nebo vzdělání?
Už dříve mně líčila naše spolupracující pedagožka, jak je to s těmi prvňáčky čím dál horší a má problém i u vysokoškolsky vzdělaných rodičů. Tehdy mě poprvé napadla otázka, jestli při horší vzdělávací péči budou mít jejich děti intelektuální úroveň rodičů nebo bude zanedbání znát. Když pak syn obdržel výsledky IQ testu a celá rodina byla v šoku, rozhodla jsem se o IQ a jeho vztahu k dědičnosti a vzdělání zjistit více.
IQ a úspěch v životě?
Na co jsem narazila na první dobrou, tak že inteligence primárně nerozhoduje o úspěchu. Je to nastavení člověka, přístup k životu ve smyslu optimismu, přizpůsobivosti, motivace, píle, odolnosti vůči stresu, vytrvalosti, ale důležité jsou také řídící schopnosti, schopnost se prosadit, navázat s druhými kontakt a další.
Nejnovější výsledky však hovoří značně ve prospěch inteligence. Jak dohledal pan prof. Trávník: „Rozdíly v inteligenci jednotlivce mají vliv na řadu důležitých životních situací, jako je spokojenost se životem, úmrtnost a dosažené vzdělání. Přitom souvislost s životním úspěchem je 70%, tedy vysoce významná.“
Nakolik je inteligence určena geneticky?
A pokračuje: „Inteligence je do značné míry dána geneticky (okolo 60 %), ale je ovlivňována i faktory prostředí.“ Tohle mě asi jako jediné překvapilo, ač je 60 % více než polovina, pomýšlela jsem na mnohem větší zastoupení dědičnosti.
Co je více? Genetika nebo vzdělávání?
V pracích sledujících vliv vnějších i vnitřních faktorů na inteligenci je kromě genetiky a vzdělání zmíněn ještě socioekonomický status, tedy pozice, kterou jednotlivec nebo rodina zaujímají ve společnosti, ale dosud nebyly známy vzájemné vztahy těchto faktorů.
Vzdělání jako nejvlivnější faktor pro inteligenci
V nejnovější práci z loňského roku bylo prokázáno, že vzdělávání má velký efekt nezávislý na socioekonomickém statusu a na tom, jak člověk vnímá svět kolem sebe.
Vzdělání má vliv na:
- fluidní inteligenci (schopnost abstraktního myšlení, rychlé reakce a řešení problémů nezávisle na dřívější zkušenosti),
- krystalickou inteligenci (umožňuje těžit z naučeného a projevuje se ve všeobecných znalostech, slovní zásobě a schopnosti argumentace založené na získaných informacích)
- a pracovní paměť (dokáže dočasně uchovávat informace, což je důležité pro uvažování a vedení rozhodování a chování).
Co to znamená? Pokud jsme přesvědčeni, že naše děti na tom s IQ nemohou být hůře než my, nechce se nám příliš u nich vzdělavatelsky angažovat, může to být velký omyl. Pokud se nebudou kvalitně vzdělávat, mohou zůstat na hodnotě pouze zděděného IQ, které je kolem 60 %.
Může IQ dítěte souviset s jeho domácím předškolním vzděláváním?
To byla otázka, kterou jsem si položila po synově IQ testu. Jaký by byl asi výsledek, jaká by byla jeho následující cesta školním systémem, pokud bych se mu nadmíru nevěnovala, včetně sepsání komplexní předškolní přípravy právě před nástupem do školy.
Předně je nutné zmínit, že nemáme 2 identické jedince. K testovanému nemáme žádnou kontrolní osobnost, tedy dítě, kterému by nebylo věnováno takové vzdělávací úsilí.
Jak potvrzuje zkoumání britského psychologa B. S. Blooma, který dospěl k závěru, že inteligence se rozvíjí ze 60 % před nástupem dítěte do školy, je vysoce pravděpodobné, že bez kvalitního vzdělávání do 6 let by na tom syn dnes takto dobře nebyl. Dodejme, že ve druhé třídě je rozvinuta inteligence z 80 % a na druhý stupeň a gymnázia zbývá již jen 20 %. To jasně dokládá, jak významný je právě předškolní věk. Rodina ovlivňuje rozvoj inteligence více než škola.
Období 0-6 let je jedno ze dvou nejvýznamnějších, dítě nasává informace jako houba, použila bych Platonova slova pro dítě jako tabula rasa, nepopsaný list papíru. Čím dříve na něj začneme psát, tím více stihneme napsat.
To však není vše. Již tímto předškolním vzděláváním posunujeme startovní čáru dítěti pro následující období. Díky kvalitnímu vzdělávání v předškolním věku se dostane k lepším vzdělávacím šancím v budoucnu, které jej opět posunou dále, do kvalitnějších institucí, než kdybychom doma usnuli na vavřínech.
Velký význam vzdělávání na dosaženém IQ dokazuje i práce vědce Schmidta z roku 1946 u dětí s extrémně nízkým IQ (v průměru 52), který po 3letém tréninku dosáhl hodnoty 92, IQ se zvýšilo o 40,7 bodu. Stejně tak práce amerického psychologa H. H. Newmana na jednovaječných dvojčatech, kdy to, které se středoškolsky vzdělávalo, dosáhlo v IQ o 24 bodů více.
Dítě, kterému se věnujeme nejen v rámci školního systému, ale i doma, na tom bude vždy o poznání lépe.
Dokládají to slova i paní magistry z poradny, která se s námi loučila v synových osmnácti slovy: „Takový vývoj jsem ještě u ADHD nezažila.“
Závěrem výzva rodičům
Milí rodiče, nevzdávejte to. Nenechte potenciál dětí ležet ladem. Vím, že jste již někdy ze všeho unavení, máte chuť se vším praštit, zvláště vy od dětí s poruchami chování, ale vězte: Má to smysl! Vždycky se to někde, ta vaše snaha, vyloupne!
Zpracovali: Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc. a MUDr. Jana Martincová
Literatura
Ciobanu LG, Stankov L, Schubert KO, Amare AT, Jawahar MC, Lawrence-Wood E, Mills NT, Knight M, Clark SR, Aidman E. General intelligence and executive functioning are overlapping but separable at genetic and molecular pathway levels: An analytical review of existing GWAS findings. PLoS One. 2022 Oct 17;17(10):e0272368.
Davies G, Tenesa A, Payton A et al. Genome-wide association studies establish that human intelligence is highly heritable and polygenic. Mol Psychiatry. 2011 Oct;16(10):996-1005.
de Zeeuw EL, Kan KJ, van Beijsterveldt CEM, Mbarek H, Hottenga JJ, Davies GE, Neale MC, Dolan CV, Boomsma DI. The moderating role of SES on genetic differences in educational achievement in the Netherlands. NPJ Sci Learn. 2019 Sep 3;4:13.
Flynn, JR. Massive IQ gains in 14 nations: what IQ tests really measure. Psychol. Bull. 101, 171–191 (1987).
Guo G, Lin MJ, Harris KM. Socioeconomic and genomic roots of verbal ability from current evidence. NPJ Sci Learn. 2022 Sep 9;7(1):22.
Haworth CM, Wright MJ, Luciano M et al. The heritability of general cognitive ability increases linearly from childhood to young adulthood. Mol Psychiatry. 2010 Nov;15(11):1112-20.
Judd N, Sauce B, Klingberg T. Schooling substantially improves intelligence, but neither lessens nor widens the impacts of socioeconomics and genetics. NPJ Sci Learn. 2022 Dec 15;7(1):33.
Savage JE, Jansen PR, Stringer S et al. Genome-wide association meta-analysis in 269,867 individuals identifies new genetic and functional links to intelligence. Nat Genet. 2018 Jul;50(7):912-919.
van Ijzendoorn MH, Juffer F, Poelhuis CWK. Adoption and cognitive development: a meta-analytic comparison of adopted and nonadopted children’s IQ and school performance. Psychol. Bull. 131, 301–316 (2005).
Lauster P. Testy inteligence. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda – Libertas, 1993. ISBN 80-205-0330-7, s.106, 110.
Přehled knih, které Jana Martincová vydala:
Předškolní výchova a knihy pro školáky
Přísloví a hříčky pro chytré hlavičky (novinka, vyšlo v říjnu 2022)
Sexuální výchova
Co se od kamarádek nedozvíš o sexu, líčení i zdraví
Desatero pro kluky jak na pubertu, holky i sex
Pro ženy
Žena po 40 - sebevědomá a v kondici
[[ANKETA:220]]
Předchozí článek:
V prvních 6 letech se IQ dětí formuje ze 60 %
Následující článek:
Školka, kolektivní zařízení
Původ inteligence. Rozhoduje u IQ dědičnost nebo vzdělání? - diskuze
Původ inteligence
Díky za zajímavý článek. Ono by se rozhodně dalo říci, že bez práce nejsou koláče, ale samozřejmě míti na začátku lepší startovní úroveň je určitě výhodou.Poradna
Dobrý deň, dúfam, že nebude problém so slovenčinou. Idem si po názor a radu lebo už mi asi hlava vybuchne z toľkého rozmýšľania. Ide o zmenu škôlky po druhýkrát a nevieme sa rozhodnúť. Malá nastúpila do štátnej škôlky od januára (je januárová). S prijatím bol problém kvôli veku a voľným miestam, preto nás prijali iba do spádovej škôlky, ktorá mala rôzne recenzie. Skúsili sme im dať šancu, ale narazili sme na vyhorenú pani učiteľku, ktorá na deti kričala, nevhodne sa vyjadrovala, detom sa vyhrážala a bolo tam viac problémov (o všetkom vedenie vedelo, ale nakoľko má rok do dôchodku neriešili to). Naša malá je veľmi citlivá, potrebuje úsmev a milé slovo. Takže sme sa po mesiaci rozhodli pre inú škôlku. Keďže to bolo v strede šk. roka jediná možnosť bola súkromná. Nastúpila hneď, bez nejakej dlhšej pauzy, asi dva dni som bola v škôlke s ňou na pol dňa v rámci adaptácie a na tretí deň tam už ostala sama aj spať. Zvykla si rýchlo, bez plaču, je tam spokojná, pani učiteľky má rada. Škôlka mala iba jednu spojenú triedu, čo bolo super nakoľko pani učiteľky sa môžu naplno venovať malým deťom. Teraz je tam cca 6 malých 3-4 ročných. Lenže sme sa dozvedeli, že od septembra sa rozrastajú a budú mať cca17 malých detí a urobia druhú triedu predškolákov. Tiež sme si všimli viacero vecí, tým že mali skôr staršie deti mali aktivity zamerané na ne a malé deti sa vačšinou iba hrali. Na edukačnú časť majú iba pol hodinu, nakoľko sa zbierajú deti až do 9.00 a nemajú ani žiadne ranné rozcvičky. Málo sa učia pesničky a riekanky, skoro vôbec. Viac sa venujú aktivitám pre staršie deti a mladší sa skôr "vezú". Nemajú žiadne krúžky. Sú ako keby v začiatku a s malými deťmi sa iba začínajú učiť robiť. Keď sme sa u nich boli pozrieť dosť vecí nám bolo inak povedané. A majú aj vlastnú alternatívnu školu, na ktorú nadväzujú a aj v škôlke učia štýlom, aby pripravili deti na ich školu. Teraz máme možnosť dať od septembra malú do štátnej škôlky, kde nám ju prvýkrát nevzali iba kvôli veku. Škôlka je menšia má iba 4 triedy, má krásny dvor, deti si pestujú zeleninku, majú každý mesiac poníky, krúžky, montessori prvky a skvelé recenzie. Počtom detí v triede sú tak isto ako bude v súkromnej. Takže zmeniť škôlku? Myslím, že by v tejto štátnej dostala malá všetko a možno aj viac a za celkom inú sumu. Ale strašne sa bojím toho nového začiatku. Ona sa zvykne dosť fixovat na ľudí, niekedy aj teraz je ráno mrzutejšia keď nie je v triede jej obľúbenejšia pani učiteľka. Tiež sa obávam aby jej budova štátnej škôlky nepripomenula prvú škôlku kde mala veľmi zlé skúsenosti, nakoľko táto aktuálna súkromná škôlka ma modernejšie priestory. Bojím sa nového začiatku v novej budove s novými učiteľkami. Máme dať prednosť citovému pohodliu dieťaťa pred kvalitou škôlky? Ďakujem krásne
Dobrý den, na vaši otázku není úplně jednoduchá odpověď. Bohužel neuvádíte věk vaší dcery, což je v tomto případě informace docela zasadni. Pohoda a spokojenost dítěte v předškolním zařízení je určitě velmi důležitá. Důležitá však je také úroveň výchovně vzdělávací činnosti v MŠ, která pak následně bude dítě připravovat na úspěšné zahájení školní docházky. Jako rodiče nejlépe vaši dceru znáte a víte, jak se na nové prostředí adaptuje. Píšete, že zpočátku mívá obtíže a fixuje se na učitelky, což se v předškolním věku dá považovat za naprosto normální. V úvahu vemte také to, že do případné nové státní školky by dcera nastupovala až po prázdninách, takže pravděpodobně po určité časové prodlevě, kdy by do školky nechodila. Tato skutečnost by vám mohla vytvořit přirozený časový předěl, před nástupem do nové školky. Pro malé dítě je doba prázdnin dlouhá a dá se předpokládat, že na školku lehce pozapomene, což by vám mohlo pomoci ve vaší situaci. Koncem prázdnin můžete dceru začít připravovat na to, že nastoupí do školky nové. Ohledně budovy MŠ bych se tolik neobávala, důležité je, jaká je školka uvnitř a především to, jak se tam k dítěti chovají a zacházejí s ním. Musíte se však rozhodnout jako její zákonní zástupci sami. Mohlo by vám pomoci vzít si k ruce papír a tužku, na jednu stranu papíru si napsat všechna pozitiva změny školky, na druhou stranu zase negativa a pak tyto seznamy porovnat. Přeji vám, ať se dobře rozhodnete a ať je dcerka ve vámi vybrané školce spokojená. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Obsah článku
Související články
Aktuální soutěže
Aktuální testování
Mohlo by vás zajímat
Sledujte náš FACEBOOOK
Nejoblíbenější obsah
Další projekty Babyonline
