Inzerce
Inzerce
Inzerce

PROČ bychom se měli sexuální výchovou v rodině zabývat? 

  1. Proč se rozumný rodič sexuálnímu vzdělání dítěte nevyhýbá?
  2. Proč chci já jako rodič své děti sexuálně vzdělat?
  3. Názory lékařů, se kterými pravidelně spolupracujeme
  4. Proč potřebné informace dětem předat?
  5. A PROČ bychom neměli opomenout i naše nejmenší? Proč i školkové děti sexuálně vzdělávat?
  6. Vztah k sexualitě a intimnostem si dítě buduje od nejútlejšího věku

Každé lidské jednání by mělo mít svůj cíl. Stejně jako v minulosti svůj cíl měly neznámé hvězdičky druhořadých seriálů, když dobrovolně vstupovaly do loží svých producentů a dnes se z toho snaží vytřískat popularitu hashtagem #metoo, tak svůj cíl, asi poněkud odlišný, má i rodič, který standardně zahrnuje sexuální výchovu do základního vzdělání svého dítěte. Takový by asi nebyl nadšen z toho, kdyby jeho děti, zvláště dcery, byly takříkajíc sexuálně lehčího ražení.  

I když pozor! Jsou i tací, kteří svým dětem předávají právě ten v úvodu představený hodnotový žebříček. Jejich děti pak vědí, stejně jako to věděly ty budoucí herečky, že když se chtějí např. dostat na školu, na kterou jejich schopnosti nestačí, tak to mohou zkusit takzvaně přes postel. Respektive to již mají od nějakých šestnácti v plánu a neváhají to sdělovat svému širokému okolí a trénovat již od těch 16 budoucí byznysový styk bez vztahu s protějšky věkově více či méně vzdálenými.

Proč se rozumný rodič sexuálnímu vzdělání dítěte nevyhýbá?

Minimálně proto, aby děti neopakovaly jeho chyby či chyby někoho jiného. Nebo snad někdo z nás rodičů touží po tom, aby jeho dítě podlehlo drogám, jak často v médiích u mladých lidí v partách vidíme? Nebo si přivezlo z exotické dovolené těhotenství i HIV v „jednom balíčku“? Tohle jsou bohužel skutečné příběhy nikoliv zajímavě smyšlené povídačky z bulvárních časopisů.

Můžete namítat, že sebelepší snaha rodiče dítě ovlivnit může přijít vniveč nebo mít naprosto opačný efekt.

To je sice pravda, ale vy si pak nemusíte nic vyčítat, protože jste pro danou věc udělali maximum. Také je mnohem větší pravděpodobnost, že u vzdělaného dítěte se vámi předané vědomosti a přístup k životu časem někde vyloupnou a dítě prozře :-).

Nehledě na to, že žádné vědomosti nikdy nikomu neublížily, ale vždy naopak prospěly.

Pojďme na to osobněji a s prožitou vlastní zkušeností:

Proč chci já jako rodič své děti sexuálně vzdělat?

Ze stejného důvodu, jakým sexuální výchova prospěla mně v dospívání i dospělosti:

Kvalitní informace vedou k vybudování zdravého sexuálního sebevědomí, a to umožní:

  • Vnímat sexualitu bez tabuizace
  • Získat zdravý a sebevědomý vztah ke svému tělu
  • Získat odpovědný přístup v sexuálním chování v dospívání i dospělosti
  • Do výběru životního partnera zapojit rozum, protože na výsledku tohoto výběru závisí životní štěstí, spokojenost a úspěch
  • Nezačít si s kdekým či hned s někým provozovat sex
  • Sexualitu vnímat jako intimní téma, probírá se pouze s osobami blízkými – jak krásný termín :-)
  • Naopak vědět, že na veřejnost náš sexuální život nepatří, nechybí nám zdravý, přirozený stud

Pokud je stále naše odpověď na otázku PROČ pro vás nepřesvědčivá, přidám ještě názory lékařů, se kterými pravidelně spolupracujeme, a kteří toho mnohdy o vašich dětech vědí více než vy samotní:

  • Dětská lékařka MUDr. Ludmila Vomelová: „Mnozí náctiletí sex vůbec nespojují s citovým vztahem, je to pro ně jen akt a vstup do dospělosti.“ 
  • Gynekoložka MUDr. Simona Motlová: „Neví, proč používat kondomy, neví o možnosti nechtěného těhotenství, neuvědomují si riziko přenosných chorob. Některé slečny, které za mnou přicházejí se diví úplně všemu. Zapomenou si nasadit antikoncepci, mají nechráněný styk, zjistí, že jsou těhotné a nechápou, jak se to mohlo stát. Nebo přijdou a udiveně se ptají, proč je, cituji, ?dole všechno svědí?. Když situaci probíráme, najednou z nich vypadne, že měly náhodný styk s někým, koho znaly sotva hodinu, samozřejmě bez kondomu. Někdy mám pocit, jakoby i tušily, co se může stát, ale z nějakého důvodu si myslí, že jim se to vyhne.“
  • Dětská lékařka MUDr. Blanka Flugerová: „V ordinaci si všímám, že vyrůstá hodnotově nestabilní generace rodičů včetně vztahů, která je nešťastná a s nimi i jejich děti. Rodina jako instituce a hnízdo začíná být považována za přežitek, autority (kromě vlastní) za výsměch.“ 

A na závěr ještě dvě konkrétní PROČ, proč potřebné informace dětem předat

Jsem v poslední době sexuální problematiky opravdu plná. Když okolí zjistí, čemu se věnuji, zvláště pak rodiče náctiletých dětí, jsou rádi, že mají téma s kým probrat a sdílet a nejednou mě obohatí jak o neznalosti, které provázely je jako teenagery, tak o ty, které zjistili u svých dětí a způsobily u nich velké překvapení.

Asi nejvíce opakovanou neznalostí byly chyby při používání kondomu. Ty pak mohou vést jak k nechtěnému otěhotnění, tak i k onemocnění při náhodném styku:

  • Málokomu z teenagerů někdo dospělý řekl, že před nasazením kondomu má stisknout jeho špičku, aby se vytvořil prostor pro sperma a kondom nepraskl. Také jim nikdo neřekl, že je dobré si číst na zboží návody k použití. Dotazy na prasklý kondom a možnou záchranu situace nám svého času docházely denně.

  • Také málokdo z těch, kteří začínají se sexuálním životem, je vybaven informací, že použije-li kondom, aby dvojice nepočala dítě, tak je nutné po aktu úd s kondomem ihned z pochvy vyjmout. Proč? Ptají se nechápavě a většinou se odpověď dozví záhy po prvním sexu, po kterém běží do lékárny pro pilulku PO. 

To si nezapomeňte promyslet pro své dospívající dítě!

A PROČ bychom neměli opomenout i naše nejmenší? Proč i školkové děti sexuálně vzdělávat?

  • Protože je problematika, jak se tady ocitly, zajímá
  • Protože chceme, aby dostaly informaci od nás rodičů a to takovou, kterou uznáme za vhodnou
  • Protože tyto hovory posílí náš vzájemný vztah s dítětem, zvláště, když pak v kolektivu zjistí, že jsme jim nelhali, stáváme se o to větší autoritou, …na rozdíl od rodičů, kteří dětem nabulíkují báchorky, díky kterým jsou pak jejich děti centrem posměchu.

  • Jaký asi vztah k sexualitě a intimnostem již díky tomuto prvotnímu zesměšnění získají?

Vztah k sexualitě a intimnostem si dítě buduje od nejútlejšího věku

A o to jde přece v životě nejvíce. Možnost tvořit děti, kdy z láskyplného vztahu dvou lidí, ne pouze ze dvou buněk, vzejde nová, osobitá a tím kouzelná bytost, je přece nádherná. Nebo opravdu chcete, aby mělo vaše dítě sexuální znalosti zúženy pouze na nějaký technický či sportovní úkon? Jak jej ostatně mají téměř všichni, kteří odmítají sexuální výchovu s tím, že má na ni ještě dítě dost času? Nebo aby se dítě raději z obav, které získalo díky svým nevědomostem v období dětství, do ničeho takového, jako je láska, vztah i sex, nepouštělo? 

P. S.: A ještě jedno PROČ speciálně pro dívky:

 

Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: MUDr. Jana Martincová
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

PROČ bychom se měli sexuální výchovou v rodině zabývat? - diskuze

Poradna

Dobrý den,
mám 27 měsíční holčičku, spíše tišší typ, se kterou nikdy nebyl žádný větší problém, byla vždy hodná a víceméně poslušná. Cca kolem června (ve 22 měsících) dokonce již přestala nosit přes den plenu a krásně si zvykla na používání nočníku a wc. Na začátku července jsme se odstěhovali mimo ČR. Na přelomu září/října jsme se vrátili na 3 týdny do Čech a právě v této době jsem začala vnímat změny jejího chování. Začala se více vztekat až mít hysterické záchvaty. Předpokládala jsem, že to souvisí s obdobím vzdoru v tomto věku. Po návratu do US se to zlepšilo, skoro bych řekla ustalo, avšak nastala jiná změna. Po odpoledním spánku se nepravidelně začala budit s velkým brekem, kdy bylo těžké ji uklidnit a trvalo to třeba až 20min. Od listopadu až prosince začaly přibývat dny, kdy nespala po obědě. Do té doby používala na spaní dva dudlíky, přes den jen občas na uklidnění. O Štědrém dnu je odevzdala Ježíškovi výměnou za dárky. Od té doby krásně usíná do 5ti minut (dříve jsme s tím také trochu bojovali), i když musíme sedět u postýlky a držet za ruku dokud neusne. Začali jsme však dávat dříve kolem 19h, jelikož je po celém dni večer už naprosto hotová. O Vánocích jsme měli návštěvu, kamarády s 18ti měsíční holčičkou, která byla častěji plačtivá, během noci i během dne. Nechali jsme jim dcery pokojíček a přestěhovali její postýlku dočasně k nám do ložnice. V průběhu této doby se začala častěji budit v průběhu noci, plakat a nebyla k uklidnění. Po jejich odjezdu a návratu do pokojíčku se to na chvilku docela zlepšilo, i když za večer a noc k ní stejně musíme jít cca 5x. Stačí vždy přijít, pohladit, chytnout za ručičku, ona si sama lehne zpět a zase spinká. Toto se děje v první části noci zhruba do půlnoci. Po půlnoci nastává druhá fáze...nebudí se zde tak často, ale když se vzbudí, většinou už nepomůže jen chytnout za ručičku, sice si lehne zpět do postýlky a je ráda, že jsme u ní, ale za boha nemůže zabrat...takhle sedím u její postýlky i třeba 2hodiny...a jelikož jsem nyní těhotná v posledním trimestru (termín polovina března), je to pro mě více než náročná situace. Nutno podotknout, že zároveň začala odmítat tatínka a všechno musí dělat maminka...takže aby mi pomohl manžel a šel ji občas uklidnit on - nelze. Někdy trvá na tom, že chce jít k nám do postele. Nejdříve jsem nechtěla, aby si na to zvykala a proto sedávala u její postýlky, ale nyní to už nedávám fyzicky ani psychicky, tak si ji vezmeme k sobě...kde se však děje naprosto to samé...než usne, trvá to až 2 hodiny, neustále se obrací ze strany na stranu, hodně se tulí a pusinkuje. Pokud se dospí u sebe v pokojíčku, většinou se budí velmi brzy, kolem 5:30 a pak už spát nechce, u nás v posteli vydrží cca do 7 někdy i 8h, záleží na tom, v kolik hodin se probudila v noci a v kolik opět usnula. To znovu neusnutí se děje tak 4-5 nocí z týdnu. V různých článcích jsem se dočetla o nočních můrách a děsech a symptomy a průběh mi na to sedí a dost mě to vyděsilo. Tak jsem se chtěla poradit co s tím? Co byste mi doporučila? Už opravdu nevím co dělat...odpolední spinkání, ač vypadá unaveně bojkotuje, i když jí příležitost dávám a pravidelně spolu chodíme do postele a čteme pohádky a na noční probouzení a znovuusínání jsem krátká. Obojí je pro mě velmi náročná situace, ráno se budím nevyspalá a bez energie. Před narozením druhého dítěte jsme ji také přihlásili do školky na dvě dopoledne 2,5h pro začátek, aby si zvykla. Začíná teď v únoru. Nechtěla jsem, aby to bylo až po narození druhé dcery a ona se tím cítila odstrčená. Myslíte, že na ni těch změn v poslední době bylo moc? Myslíte, že by školka mohla pomoci? Budu moc ráda, za každou radu.

Dobrý den, za popisovanými potížemi vaší dcery s největší pravděpodobností stojí skutečně příliš mnoho změn realizovaných v krátkém časovém období - dudlík, cestování zřejmě s časovým posunem, dočasná změna místa pro spaní, konec odpoledního spánku, vaše těhotenství a případné změny ve vašem chování ať už uvědomované a objektivní (nemůžete dceru tolik zvedat a nosit, můžete být unavená a podrážděná) nebo nevědomé. Noční můry a děsy se sice u malých dětí mohou vyskytnout, avšak vámi popisované projevy jim příliš nenasvědčují. Vaše dítě má daleko spíše rozhozený rytmus včetně toho spánkového. Do situace vstupují ještě další vývojové vlivy - pravděpodobně počínající období vzdoru, menší potřeba spánku přes den. Můžete se snažit o zajištění co nejstabilnějšího prostředí včetně stabilního místa ke spánku a způsobu ukládání. V nastaveném uspořádání je potřeba vytrvat delší časové období (např. minimálně 14 dní), aby se mohl projevit efekt opatření. Není proto dobré, že pokud se objeví potíže s usínáním měnit dceři místo spaní. Sama také píšete, že ani ve vaší posteli lépe nespí. Rozhodněte se tedy kde chcete nebo preferujete, aby dcera spávala, a tam ji stabilně ukládejte. Můžete u ní zůstat a držet ji za ruku než usne, ale pokud to nepřináší očekávaný efekt, nemá smysl u opatření vytrvávat. Můžete naopak zkoušet nechat dceru usínat samotnou, nebo jen v nějakých intervalech za ní přijít, aby cítila váš zájem a blízkost. Pokud budou potíže přetrvávat i nadále do předpokládaného nástupu dcery do školky, pak bych vám doporučila kontaktovat nějakého odborníka nejlépe dětského psychologa k odborné radě a pomoci. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog 

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | dnes, 07:52
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace