Honzík a Eliška se u Předškolákových týdeníčků učí samostatnosti

Po sváteční pauze se hlásíme opět na značkách. Momentálně vyplňujeme 24. týden.

Děti se učí úkoly plnit samy

Na svých dětech vidím jeden opravdu veliký pokrok. Jejich samostatnost, se kterou jsou schopni většinu úkolů splnit samy. Při složitějším zadání někdy potřebují lehčí návod, ale tento posun mi dělá ohromnou radost. Stále není problém děti k plnění úkolů dotlačit, líbí se mi, že tak získávají školní návyk domácí přípravy. Stále si některé úkoly plní i s babičkou, s kamarády zase zkouší cviky z Pohybovek. Zjistili jsme, jak se dříve stmívá, že musíme pořídit lampičky ke stolům, abychom mohli pracovat i odpoledne, když je toho přes den více. I po půl roce pravidelného vyplňování to děti zkrátka baví, a to je na tom vlastně to hlavní. A abych nezapomněla na to nejhlavnější, Ježíšek nám donesl aktovky. :-)

Jízda tužkou nedělá problém, bojujeme ale s úchopem

Zadání dětem nedělá problém, asi nejvíc je zlobí moje neustálé napomínání ohledně správného držení tužky. Eliška se dokáže přizpůsobit a po napomenutí se snaží sklon hlídat, občas jí zradí tělo, které kvůli hendikepu nevydrží déle sedět rovně, ale s tím si dokážeme poradit. Honzík se správným úchopem bojuje více, je to dáno jeho zbrklostí, chce být vždy první, a také tím, že je levák. Když ho napomeneme, aby si tužku chytil správně, na chvíli tak udělá, ale po chvíli už hrot tužky zase míří na druhou stranu od těla... Bude to asi náš věčný boj. U obou se mi moc líbí, jak už se tolik nebojí. Úkoly jsou postupné, vždy nové tahy začínají jednodušší formou, a tak to dětem nepřijde tak složité. Když se nám některý z úkolů v sešitě Jízda tužkou tolik nedaří, zkoušíme ho na mazací tabulku nebo na papír, abychom ten pohyb dětem lépe zafixovali.

Pohybovky vedou

Stále mezi dětmi vedou. Když se zeptám, který úkol jdeme dělat, jsou to skoro vždy Pohybovky. Pohybovky si vzal na starosti především tatínek, děti ho pasovaly do role tělocvikáře, a tak si spolu užívají veselé chvíle a přitom se naučí něco nového. Především pak správné držení těla, posílení středu těla, rovnováhu, ale třeba i obratnost. Občas se k nim přidá i naše fenka, zejména pak, když je potřeba jako pomůcka míček. To pak většinou cvičení skončí naháněním pejska s míčkem v tlamě po bytě.

Praktik pro život na výlet k babičce

Tyto sešity si děti rády berou k babičce. Většinou si to s nimi samozřejmě povíme, úkoly splníme doma, ale i přesto když si mají zabalit, co chtějí k babičce, objeví se v košíku i Praktik pro život. Honzík se teď naučil krásně říkat všechny měsíce v roce a i Eliška to s malou nápovědou zvládne. Není pro ně problém ani rozdělení měsíců do jednotlivých ročních období.

Hlavičkové úkoly učí děti nejen stříhat

Díky Hlavičkovým úkolům vidím u svých dětí veliký posun v kognitivních dovednostech. Díky střihacím úkolům jsme mnohem lepší v práci s nůžkami. Oba baví rýmovací spojovačky, kdy se snažíme vymyslet i další slova, která se rýmují s těmi ze sešitu. Moc nám tyto úkoly pomohly v prostorové orientaci a představivosti. Občas je upozorním, že i delší zadání přečtu jednou, maximálně dvakrát, ať bedlivě poslouchají, aby úkoly dokázali splnit a vyplnit správně. Pak třeba odejdu z pokoje do vedlejší místnosti, aby se na mě nemohli obracet. Teď naposled jsem slyšela, jak si sice krásně poradili, Honzík Elišce pošeptal jak na to, ale i to mě vlastně moc potěšilo, protože jako o minutu starší bráška, kterému tyto úkoly nedělají vůbec žádný problém, pomohl sestřičce.

Písmenkové kartičky nabízí mnoho možností

Pro rozvoj dětí využíváme i karty s písmeny a obrázky a jejich různorodé herní variace. Zaměřujeme se na první písmenko kvůli Elišce, stále má totiž tendenci někdy říci první slabiku. Honzík rozpozná první i poslední písmenko a kolikrát se mu povede správně říci i písmenka uprostřed slov. Karty mají mnoho možností her, a tak není problém vymyslet více variant, aby to děti bavilo a aby jim to šlo a měly radost z úspěchu.

ZUŠ stále pokračuje, i když distančně

Dvojčata dále navštěvuji ZUŠ v Třešti, i když prozatím bohužel stále distančně. Každý den poctivě trénují skladbičky a písničky a moc jim to jde. Jsem na ně hrdá.

Posíláme pozdravení, fotečky a přání krásných dní.

S úctou, Biskupovi