Syn se od dětí nechá strkat

Vývoj dítěte | Vlavl | 05.08.2021, 21:50

Dobrý den, paní doktorko, vždy mi moc hezky odpovíte, za což velmi děkuji.
Mám dotaz ohledně vycházení našeho 2r 2m starého syna s dalšími dětmi. Syn, i když doma dokáže pořádně řádit a zakřiknutý určitě není (dokonce se někdy neostýchá nás bouchnout nebo kousnout, pokud není po jeho), se mezi dětmi chová spíš zdrženlivě. Máme v sousedství asertivnější děti, takže ve frontě na klouzačku se nechává klidně předběhnout, sám nikoho nebouchá, není moc kontaktní a i když si po delším čase s dětmi hraje, není vůči nim nijak agresivní či příliš kontaktní. Ostatní děti ale bohužel takové nejsou. Před nedávnem mu například jiná, mladší dvojčata vlila do obličeje vodu z bazénu, jiný podobně starý a hodně oplácaný chlapeček ho strkal, až náš syn spadl (opakovaně) a jiný ho strčil na hřišti do zad na klouzačku, naštěstí jsem ho chytla. Na našem synovi bylo vidět, že cítil, že to není správně, říkal "nenene" a tvářil se překvapeně až vyděšeně. V prvních dvou případech se až rozbrečel (i když jinak opravdu téměř nebrečí) a poté se chvíli bál vody a strkajícího kluka také, museli jsme z návštěvy odejít. On sám se nikdy nijak nebrání, jen je dost překvapený. Prosím, poradíte mi, jak mám v těchto chvílích syna vést? Co mu mám poradit a jak mu situaci vysvětlit? Je mi jasné, že toto se bude ve školce stávat pořád, ale jak ho naučit, aby se nenechal postrkovat? Všichni říkají, že to syn dítěti má oplatit, ale mně přijde zvláštní ho rovnou vést k tomuto agresivnímu chování, když je vlastně on sám zatím velmi hodný. Nemůže se v tomto věku zakořenit kvůli těmto incidentům nějaka fóbie z cizích dětí?
Moc děkuji za radu a mějte se hezky.
S pozdravem Vlavl

Dobrý den, popisujete situace, které se týkají velmi malých dětí včetně vašeho syna. Mějte na paměti, že všechny tyto děti se teprve učí vhodnému chování a vzájemné komunikaci v souladu se stupněm jejich sociálního vývoje. Některé děti se podle typu své osobnosti a temperamentu projevují razantněji, agresivněji, jiné jsou naopak pasivnější, méně průbojné. To však neznamená, že z nich v budoucnu vyrostou agresívní nebo naopak ustrašení a neprůbojní jedinci. Jen prostě zkouší, jaké následky bude mít různé jejich chování. Děti ve věku do tří let si adekvátně svému vývoji hrají převážně souběžně. Neznamená to, že by spolu nekomunikovaly, nebo neměly o sebe navzájem zájem, ale při hře ještě většinou nedokážou konstruktivně spolupracovat, hrají si jakoby vedle sebe, každý na svém "písečku", jak se říká. Konstruktivní kooperativní hra se rozvíjí zhruba od tří let věku a děti se již vzájemně domlouvají a spolupracují. Jak jsem již psala, to že si děti hrají vedle sebe neznamená, že by o sebe neměly zájem a ten se právě může projevovat různým strkáním, politím a dalšími způsoby. Děti je volí, protože jinak zájem projevit zatím neumí. Většinou řeším spíše dotazy opačného charakteru, kdy se dítě projevuje právě agresivně. Pozice dítěte, které je zdrženlivější je z hlediska sociálních kontaktů spíše výhodnější, protože z jeho chování nevznikají konflikty. Zároveň je však potřeba chlapci vyjádřit podporu, aby se necítil utlačovaný a aby mu nikdo neubližoval. Platí stejné zásady jako u dětí agresívnějších, na děti dohlížet, při řešení sporů pomoci se domluvit, snažit se předejít vzniku konfliktní situace. Pokud se nějaká stane, pak chlapce utěšit, naučit ho se slovně bránit. Slova by měla být doprovázena také jasným odmítavým postojem, například ne s pohledem upřeným do očí narušitele. Můžete to s malým i natrénovat doma a třeba před zrcadlem. Oplácení stejnou mincí vede k podpoření agresívního chování jako nástroje řešení potíží a to do budoucna pro dítě není žádoucí. Je možné, že k některým půtkám i přes vaši obezřetnost stejně dojde, pro syna bude přínosné, když se naučí s drobnými potyčkami vyrovnávat. Je normální, že začne plakat, buďte na místě a utěšte ho, vysvětlete situaci, třeba se holčičkám se líbil a chtěly by s ním hrát a můžete děti na společnou hru např. s vodou navést. Pokud děti nechtějí, pak je nenuťte, ale důležité je přerušit nežádoucí chování. Ostatní děti nenapomínejte, neumí ještě své chování korigovat. Pokud by situace byla neúnosná, pak se můžete zkusit obrátit na rodiče dětí a řešit situaci s nimi. Přeji hodně společných her s vaším chlapcem. Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 15.08.2021, 19:52
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×