Rekonizace a těhotenství - dotaz v poradně

Vážená paní doktorka,jsem cca 4 měsíce po porodu. Již během něj jsem byla sledována kvůli děložnímu čípku. Koncem roku 2015 jsem podstoupila konizaci pod narkózou laserem kvůli diagnóze CIN II-III. Následně jsem byla sledovaná co půl roku a vše bylo v pořádku až do změny gynekologa po otěhotnění. Paní doktorce se něco nezdálo a poslala mě na podrobnější vyšetření k někomu jinému. Absolvovala jsem kontroly během těhotenství a hned po šestinedělí jsem podstoupila rekonizaci v lokálním umrtvení. Výsledky ale ukázaly, že nález sahá hlouběji do hrdla a je atypický. V správě je napsané CIN II,III v.s. non in sano (léze zasahuje nejspíše hluboko do hrdla a není jasno jestli byla zákrokem odstraněná celá) endobrush HSIL. Byla mi doporučená další rekonizace v celkové narkóze. To by samo o sobě asi problém nebyl, ale když jsem se zeptala, jestli by nebyl problém s těhotenstvím, pán doktor se zarazil a sdělil mi, že už teď mám natolik zkrácený čípek (nejsem si jistá, myslím, že říkal 4 mm, ale to se mi zdá hrozně málo), že mi těhotenství nedoporučuje, a po té další rekonizaci by bylo prakticky vyloučeno donošení. V prvém momentě jsem navrhla, jestli by bylo možné, kdybych otěhotněla co nejdřív a dořešilo by se to až po těhotenství. Pán doktor mě upozornil, že již teď by sem musela být na extrémně rizikovém těhotenství a prakticky od 20tt ležet. Ale že by to hypoteticky šlo, jestli by se mi povedlo otěhotnět cca za 3-6 měsíců. Déle by čekat nedoporučoval. Ale na vlastní riziko, že by se nález rozšířil a následně by se mi musela odebrat o dost větší část hrdla. Následně jsem byla s výsledky u mé doktorky, a ta tuto možnost zcela odmítla, že by mě to mohlo ohrozit na životě, že by se nález mohl změnit na rakovinu. Navíc jsem rodila akutní sekcí, takže podle ní bych neměla otěhotnět minimálně rok. Nutno podotknout, že doteď mně ani jeden z nich neřekl, že by mohl být problém s následným těhotenstvím, takže to byl pro mě docela zásadní šok. Opravdu hrozně moc bychom s manželem chtěli druhé dítě. Takže můj dotaz zní, jestli zkusit otěhotnět teď a risknout rozšíření/zhoršení nálezu, případně i s rizikem, že by mohl být problém i s jizvou po sekci, nebo raději podstoupit zákrok hned. A bylo by v tomto případě opravdu tak nemožné donošení? Na internetu jsem našla, že je možné nějaké zašití, ale nič bližšího se mi nepovedlo dohledat. Předem děkuji za názor.