Inzerce
Inzerce
Inzerce

Dcera téměř 4 roky blinká

Vývoj dítěte | klitom | 18.12.2020, 09:55

Dobrý den,

Jsme již bezradní. Dcera je narozená v březnu 2017. Vždycky byla drobnější, ale vývoj v pořádku, prospívala. Důležité je říct, že je nadprůměrně chytrá, v roce a půl mluvila ve větách. Již ve 3 a půl roce věku byla na úrovni předškoláka (učitelky v MŠ, kam začala chodit letos v září nám to několikrát říkali, že je neuvěřitelně chytrá a šikovná a 5ti leté děti "strčí znalostmi do kapsy". Začala psát a sama se naučila číst.).Poslední cca půlrok máme problém s jídlem. Dcera byla vždy vybíravá, nesnědla jen tak něco. Ale vždy alespoň něco snědla, nehladověla, bylo to bez nějakých větších problémů - do jídla jsme jí nikdy nenutili stylem "dokud to nesníš, nejdeš od stolu". Spíše jsme chtěli, aby ochutnávala, dala si na co má chuť, poznávala nové potraviny. Když jí něco nechutnalo, nedávali jsme jí to a zkusili nabídnout zase např. za 2 měsíce. Vzhledem k tomu, jak je dcera komunikativní, leccos se jí dá vysvětlit. Jednou u oběda (cca ten půlrok zpátky) jsme se ale s manželkou rozzlobili a ona se, předpokládám, ze stresu poblinkala. Od té doby máme problém u snídaně a oběda (zezačátku to bylo vyjímečně, nyní již každý den). Jakmile tam s ní jsme, sní pár lžiček a že už nechce. Když, absolutně bez nátlaku, řekneme jestli nechce ještě, že snědla opravdu malinko, že bude mít brzy hlad, tak se poblinká. Úplně se jí stáhne bříško a je to.. Když je ve školce, tak svačiny, obědy (jídla, která jí chutnají), normálně jí. Když je u babičky, také jí. úplně normálně. Ale s námi ne. Jakmile jsme si s manželkou definovali tento problém a pravděpodobně i příčinu, snažíme se to nějak řešit. Dcera sama dokonce vymyslela svůj vlastní "obranný mechanismus", kdy si sama říká, že si chce hrát "na papání", což v jejím podání znamená, že si dává za někoho (u nás např. za Jeníčka, za Mařenku atd atd). Ale i to se většinou pokazí tak, že najednou zakašle a poblinká se. A začne plakat, ať se na ní nezlobíme atd. Myslíme si, že to takto dcera má, protože nás nechce zklamat a to, že se poblinká bere jako svojí prohru a že nás zklamala a že se na ní budeme zlobit. Ale to neděláme, jsme úplně v klidu, nezlobíme se na ní, chováme se jako by se nic nestalo, nebo jí obejmeme, řekneme vlídná slova, že se nic nestalo, to je v pořádku, o jídle se nebavíme... Dnes např. k snídani kousla 3x do perníku, řekla, že už nechce a odešla do pokojíčku. Tam se najednou poblinkala. Je to na denním pořádku. Jsme zoufalí a nevíme, jak máme toto řešit. Nechceme, aby se to zvrtlo do nějaké závažné poruchy příjmu jídla. Nečekám, že se to srovná během týdne ani dvou. Ale chtěl bych Vás moc poprosit o nasměrování, jak tuto situaci zkusit řešit..

Moc děkuji, Tomáš.

PS: dcera je velmi vnímavá, citlivá a kontaktní.

Dobrý den, vzhledem k popisované situaci bych vám doporučila co nejdřívější konzultaci s dětským klinickým psychologem, nejlépe s tím, který působí při zdravotnickém zařízení, kde mají například i poradnu pro výživu, nebo výživové specialisty (ideálně dětská psychologie v dětské nemocnici). Situaci opravdu nepodceňujte, potíže s jídlem se mohou vléci dlouhou dobu a vyústit v poruchy příjmu potravy, kdy se jedná o závažnou psychiatrickou diagnózu. Doma můžete zkusit změnit váš přístup. Zdá se, že opakujete stále stejné neefektivní postupy se stále stejným výsledkem - zvracení dcery. Jídlo a jeho příjem nebo odmítání je silnou zbraní dětí k manipulaci a k vydírání rodičů. Vaše dcera tuto moc objevila a zjistila, že vás tak může snadno ovládat (i když neuvědoměle). Dceři nabízejte jídlo zcela normálně, bez žádných speciálních či specifických komentářů. Normálně se snídá, svačí, obědvá, večeří apod. Chtějte, aby k jídlu usedala společně s vámi. Pokud jíst nebude chtít, pak jí bez komentáře talíř odeberte, nenuťte ji. Platit musí však striktně to, že jí žádné další či jiné jídlo nenabídnete a neposkytnete až do dalšího plánovaného jídla. Tzn, že pokud nejí snídani, nabídnete jí až svačinu, nic mezitím (pozor na sladkosti či jiné mlsání, které dítěti často stačí na uspokojení hladu). Stejně postupujte, pokud sní jen něco. Tady platí opět to, že odchodem od stolu končí jídlo a už nic dalšího ani nedojezené jídlo jí nenabízejte a nedávejte. Pokud se dcera poblinká jak píšete, pak opět nekomentujte, neutěšujte vlídnými slovy (může to být právě to, co dcera chce, vaši lítost a utěšování) a veďte ji k řešení problému. Okomentujte pouze to, že se pozvracela a je potřeba to uklidit. K úklidu poblinkaného veďte dceru samotnou. Ať si převleče znečištěné oblečení, hadříkem ať očistí podlahu či koberec v pokojíčku. Dále už situaci nerozvádějte. Učíte tak dceru řešit následky svého chování. Předtím než přistoupíte k těmto opatřením bych ještě doporučila konzultaci u pediatra a případně nějaká vyšetření k vyloučení zdravotní příčiny potíží. Popsaný postup volte až po vyloučení těchto zdravotních potíží.
Popisujete, že je dcera inteligentní a vnímavá. Dávejte pozor, zda na ni nekladete byť i nevědomky příliš vysoké nároky. Nadané dítě ve čtyřech letech není předškolákem i když by bylo sebechytřejší, má tělíčko a psychiku čtyřletého dítěte. Dcera se může vašimi nároky, např. že s ní mluvíte, nebo se k ní chováte, nebo od ní očekáváte jako by byla starší, cítit přetížená a potíže s jídlem mohou být důsledkem. Věnujte se proto celkovému rozvoji dítěte, ne pouze intelektuálnímu, rozvíjejte pohyb, volnou hru, bavte se s ní, dovádějte, mazlete se s ní, vyprávějte si...
Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 18.12.2020, 15:54
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×