Inzerce
Inzerce
Inzerce

Očkovat nebo neočkovat? Imunitní reakce po očkování a při nemoci

  1. Jak ovlivňuje vakcína imunitní a nervový systém?
  2. Nechat dítě nemocí záměrně onemocnět?
  3. Proč alternativci doporučují po vakcinaci hořčík?
  4. Co jsou homeopatiky potencované vakciny?
  5. Kdy by dítě nemělo být očkováno, u kterých onemocnění, příp. dispozic v rodině?

1. Jak ovlivňuje vakcína imunitní a nervový systém?

Vakcína má stimulační účinky na jednotlivé buňky imunitního systému. Podobně jako má stimulační účinky baktérie nebo virus. Rozdíl je v tom, že ke stimulaci imunitního systému baktérií nebo virem musí člověk nejprve onemocnět. Virus či baktérie se v těle namnoží, vyvolá nemoc, a pak se imunitní systém snaží nemoc zlikvidovat. Likviduje ji protilátkami a produkty buněčné imunity. Očkování vlastně napodobuje tento proces s tím rozdílem, že člověk nemusí onemocnět. Vakcína aktivuje imunitní systém, který na to reaguje svoji protilátkovou a buněčnou odpovědí, a je tak dopředu připraven na boj s možnou budoucí infekcí. Hlavním cílem imunitního systému v boji s infekcí je rozpoznat původce, zlikvidovat ho a zapamatovat si ho. Očkovací látka dělá to samé. Nejprve musí rozpoznat součásti vakcíny, pak se snaží vytvořit protilátky k likvidaci a současně se snaží zapamatovat si tuto reakci pro budoucí kontakt s původcem, pro který byla vyvinuta. V některých případech umí vakcína dokonce více než vlastní imunitní systém. Např. novorozenecký imunitní systém, který nemá do 1 roku života plně zralou jednu složku imunity, tzv. B lymfocyty, si díky tomu neumí poradit s takovými nemocemi, jako jsou např. hemofilová, meningokoková či pneumokoková onemocnění. Proto je v těchto věkových kategoriích nemocnost a úmrtnost nejvyšší. Očkovací látka naproti tomu umí více aktivovat tzv. T lymfocyty, které jsou i u novorozence již plně zralé, a jejich zapojením do imunitní reakce se podpoří ty nezralé buňky. Dohromady pak vytvoří ochranu, kterou novorozenec a kojenec nezvládá. Říká se tomu překlenutí nezralosti imunity.

Nervový systém vakcína neovlivňuje. K tomu není připravena. Ovlivnění nervového systému může být výsledkem nežádoucí reakce na očkovací látku, na některé její součásti. Jako každý léčivý přípravek, tak i vakcíny mohou u některých jedinců vyvolat nežádoucí reakce po očkování. Většina je nezávažná, ale mohou se ve vzácných případech objevit i takové jako je akutní encefalopatie nebo alergické reakce. Například po očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám se může objevit akutní zánět mozku v jednom případě z 1 milionu očkovaných jedinců.

2. Co si myslíte o názoru některých rodičů nechat dítě nemocí záměrně onemocnět? Co si myslíte o lékařích, kteří toto doporučují? U jakých onemocnění jste se s tím setkal?

Bohužel s tímto názorem nemohu souhlasit. Podle mého, žádný lékař by neměl takto uvažovat a souhlasit s tím. Jde to nejenom proti zásadám naší řekněme západní medicíny, ale také proti zásadám tradiční medicíny. Všem těmto medicínám je společná snaha nemoci spíše předcházet a hledat příčinu, na tu se zaměřit. Příčinou infekce je nejčastěji baktérie či virus. Proti některým máme zbraň v podobě antibiotik nebo antivirotik. Ale těmi léčíme až následek, nemoc. A výsledek léčby nikdy nelze dopředu jasně určit. Proto, mám-li nástroj, který umí nemoci předejít, nevím proč ho nevyužít. V době kdy lidstvo devastoval mor, cholera, by dali cokoli za možnost tomu předejít.
Někteří rodiče dnes více slyší na nebezpečnost látek ve vakcínách než na riziko, že jejich dítě onemocnění a nikdo neví, zda bude mít komplikovaný průběh či následky. Přitom stále riziko nemoci převyšuje nad možným rizikem nežádoucích reakcí po očkování. Preventivní medicína má stále u některých lidí tu nevýhodu, že se chrání před něčím, co neviděli a nevidí. Proto to nemají s čím srovnat. Když jsou nemocní, vidí potíže, příznaky a jakýkoli lék, který jim může pomoci, je pro ně spása. U očkování to tak není. Nevidí nemoc, nebojí se jí, a proto nechtějí nic, kde je nějaké riziko vedlejších účinků. Tak jako v životě, tak v medicíně obzvláště, není nic stoprocentní. Vždy se může objevit jedinec, u kterého očkování selže, nebo jedinec s reakcí na očkování. Nechat dítě onemocnět znamená riskovat více, než se nechat očkovat.

Setkal jsem se s tím například u planých neštovic. Pochopím, že rodiče nenechají své dítě očkovat proti planým neštovicím, které většinou probíhají mírně, zejména v dětském věku. Ale nechávat ho záměrně nakazit znamená, že mám zájem získat pro dítě ochranu do budoucnosti a nechci spoléhat na to, že onemocní například během školní docházky. Pak mohu takové dítě očkovat. Získám také ochranu, ale bez nemoci. Pokud záměrné nákaze někdo říká přirozený proces v porovnání s očkováním, pak to není žádný přirozený proces, je to umělá nákaza. Snažím se plánovaně nakazit dítě v době, kdy se domnívám, že to dobře dopadne. Ale vím to jistě? Navíc, očkovací látka obsahuje daleko méně antigenů, než je množství viru planých neštovice, který se v těle při nemoci množí. Imunitní systém záměrně nakaženého musí pracovat mnohem intenzivněji než po očkování. Přesto si někteří rodiče myslí, že očkování je velká zátěž. Nemoc je daleko větší.

Inzerce

3. Proč alternativci doporučují po vakcinaci hořčík, v čem je jeho podání výhodou?

Bohužel, nikde jsem nenalezl dostatečně relevantní na důkazech postavené údaje výhodnosti aplikace hořčíku po očkování. Proto nevím, proč někdo toto podávání doporučuje a z čeho vychází. Občas se doslechnu o jakési teorii, že hořčík uzamyká glutamátové receptory v mozku a zabraňuje nekontrolovatelnému toku glutamátu do nervových buněk, jehož výsledkem jsou postvakcinační reakce. Pokud by to byla pravda, pak člověk, který neužívá hořčík by měl problémy s glutamátem obsaženým  v potravinách, uměle přidaným nebo přirozeným (některé potraviny jako jsou např. houby, sýry, rajčata) nebo s vlastním glutamátem, protože lidské tělo si také určité množství samo syntetizuje. Glutamát se přidává pouze do některých vybraných vakcín v minimálním množství jako stabilizátor. Množství glutamátu ve vybraných vakcínách je tak nízké, že nikdy nebyl prokázán jeho škodlivý účinek na organismus jako výsledek očkování.  V běžně používaných vakcínách se s ním prakticky nesetkáme. U nás se s ním můžeme setkat pouze ve vakcínách proti neštovicím, vzteklině nebo pásovému oparu. V rámci dětského očkovacího kalendáře se nepoužívá žádná vakcína s glutamátem.

4. Jak mám rozumět homeopatiky potencovaným vakcínám, co to je?

Toto jsou rady některých homeopatů, kdy údajně zbytek očkovací látky se naředí a použije k podání ústy s výsledkem snížení výskytu možných nežádoucích reakcí po očkování. Nikde na světě nenajdete solidní odbornou studii, která by potvrdila efekt nebo účinnost takovýchto vakcín. Jsou to prostě odborně nepodložená tvrzení bez důkazů. Podobně jsem se od některých homeopatů setkal s názorem, že očkovat by se nikdy nemělo při úplňku nebo týden před ním či čtyři dny po něm. Pak se nedivím, že za takovéto matení veřejnosti dostávají někteří homeopaté tzv. vědecké anticeny.  

5. Kdy by dítě nemělo být očkováno, u kterých onemocnění, příp. dispozic v rodině?

Nemělo by se očkovat v průběhu akutního horečnatého nebo závažného onemocnění. Je to zejména proto, že v takovémto stavu může dojít k oslabení imunitní odpovědi na očkování a nenavodí se potřebná míra ochrany. Očkovat se také nesmí, pokud se zjistí alergie na očkovací látku, kdy se již další dávky nepodají. Je ale vždy zapotřebí, aby případnou alergickou reakci zhodnotil lékař, protože ne každý projev po očkování nutně znamená projev alergie. Zároveň při snížené výkonnosti imunitního systému – tzv. stavy imunosuprese se nesmí podávat živé, oslabené vakcíny. To že se u někoho v rodině vyskytuje závažné nebo dědičné onemocnění, neznamená, že to samé onemocnění má dítě. Pokud onemocnění není u dítěte zjištěné, není důvod odkládat očkování nebo neočkovat. Je ale důležité, aby takové stavy vždy posoudil lékař. Ví se, že například jedinci s chronických selhávání ledvin velice špatně odpovídají na očkování. Vakcína není pro ně nebezpečná, jen po očkování nedosáhnou potřebné ochrany.

Na dotazy odpovídal Prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D., vedoucí Katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví, Hradec Králové, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti ČLS JEP

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Očkovat nebo neočkovat? Imunitní reakce po očkování a při nemoci - diskuze

  • Snížení reakce na očkování
    A existuje nějaká babská rada, jak snížit možnost nějaké špatné reakce na očkování? To na to nikdo nic ještě nevymyslel?
    maruskan87   | 15.05.2015 15:54:18 | Reakcí: 1, poslední: ..
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • Uff uff, jak muze lekar napsat, ze vystaveni ditete riziku prodelani planych nestovic je nenormalni.....uff
    JTinacz   | 09.04.2014 23:07:53 | Reakcí: 2, poslední: 10.04.2014 10:29:52
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Naše pediatrička záměrné nakažení planými neštovicemi doporučuje. Očkování u nich nemá 100% účinek.
      malina1   | 10.04.2014 08:45:04
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        No právě....nemá 100% účinek a navíc nefunguje celoživotně, takže je potřeba očkovat znova ...a znova...
        Naše pediatrička bývalá mi to říkala taky, že je naprostý nesmysl očkovat neštovice....teď ta současná tedy ne, ta by nejradši očkovala všechno a pokud možno v jedné vakcíně.
        JTinacz   | 10.04.2014 10:29:52
        Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Horečka po očkování

| Niky4 | 16.12.2023, 11:43

Dobrý den, syn 6 měsícu, vaha 7,76 kg byl včera očkovaný vakcínou Bexero a Vaxneuvance dostal teploty. Dala jsem mu čípek Nurofen, dostal již tři čípky po šesti hodinách. Poslední dostal ve tři hodiny ráno. V příbalovém letáku je psané že může dostat maximálně 3 čípky během 24 hodin. Můžu mu dát další čípek dříve ? Má teplotu 40,1 měřeno v konečníku. Nebo mám čekat a další mu dát až v 14:00? Zkouším srážet zábaly teplotu.

Dobrý den,

Nurofen můžete střídat po 3 hodinách s Paralenem dle váhy, Nurofen se podává po 6 hodinách a Paralen také, takže můžete vždy po 3 hodinách podávat střídavě, pokud teploty neklesají pod 38 st. C.

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | 17.12.2023, 10:19
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×