Dehydratace u dětí

Ve zkratce pro tatínky

1. Co je dehydratace, čím je nebezpečná

2. Příčiny dehydratace 

   Inzerce

   Inzerce

   Inzerce

   Inzerce

3. Příznaky a stupně dehydratace

4. Léčení dehydratace = rehydratace

   Inzerce

   • Kolik tekutin je potřeba

   • Kdy a jak s léčbou začít

     Inzerce

   • Kdy je možno dehydrataci léčit doma 

   • Kdy je nutné vyhledat lékaře 

     Inzerce

   • Kdy vždy a neprodleně vyhledat lékaře

   • Kdy budu muset s dítětem do nemocnice

5. Jak dehydrataci předcházet

1. Co je dehydratace, čím je nebezpečná

Dehydratace je snížení množství tělesné vody. Jedná se o porušení rovnováhy mezi příjmem a výdejem tekutin. Vzniká buď náhle (akutně – většinou u jinak dříve zdravých dětí) anebo postupně (chronicky – u starých či dlouhodobě nemocných pacientů).
Pokud dojde k dehydrataci, látková výměna a všechny další děje v organizmu mohou probíhat jen omezeně či nedostatečně. Klesá prokrvení všech orgánů, což může mít vliv na jejich funkci. Pokud nedojde včas k nápravě, může dojít i k jejich trvalému poškození, v extrémním případě i s následkem smrti.
Děti jsou k dehydrataci mnohem náchylnější než dospělí, protože mají pro svůj vysoký metabolický obrat větší potřebu tekutin vzhledem k váze a menší rezervy pro nezralost některých orgánů.
Proto musíme znát příčiny i příznaky dehydratace u dětí a včas na ně reagovat.

2. Příčiny dehydratace

a) nedostatečný příjem tekutin:

• Dítěti je podáváno málo tekutin (malé dávky mléka u kojenců, nedostatečný pitný režim starších dětí)
• Dítě nemůže pít (bolestivé afekce v ústech či krku – např. aphtosní stomatitida, angína, poruchy polykání atp.)

b) zvýšená ztráta tekutin:

• Opakované zvracení, opakovaný průjem
• Nadměrné močení (např. při diabetu či onemocněních ledvin)
• Nadměrné pocení a odpařování (horečka nebo pobyt v horku)
• Jiná ztráta tělesných tekutin (krvácení, popáleniny, ztráta tekutin z ran atp.)

c) kombinace obou příčin

3. Příznaky a stupně dehydratace

Podle příznaků se orientačně dehydratace dělí na 3 skupiny:

a) lehká dehydratace: 5–10 % ztráty tělesné hmotnosti

Dítě je bledé, někdy unavené nebo naopak předrážděné, uplakané, má normální nebo zvýšený pulz, močí. Kojenec nemá vpadlou velkou fontanelu.

 b) středně těžká dehydratace: 10–15 % ztráty tělesné hmotnosti

Dítě je unavené, spavé, na podněty reaguje pomaleji, má oschlé sliznice (například jazyk), při pláči neprodukuje slzy, pulz má zrychlený, dýchá rychleji, močí málo. Kojenec má mírně vpadlou velkou fontanelu.

 c) těžká dehydratace: 15 % a více ztráty tělesné hmotnosti

Dítě je velmi spavé, bledé, má oschlé rty, halonované oči, rychlý, někdy nepravidelný pulz, dýchání může být různé podle stavu vědomí. Nemočí vůbec.

4. Léčení dehydratace = rehydratace (zavodnění)

a) Kolik tekutin je potřeba?

Potřeba tekutin závisí na věku dítěte a jeho tělesné hmotnosti (= bazální potřeba) a dále na viditelných a také na předpokládaných ztrátách (viz stupně dehydratace). Tyto musíme odhadnout a připočítat.
Bazální potřeba tekutin u dětí se (trochu zjednodušeně) vypočítává takto:

• 1. den po porodu: 50 + 10 ml/kg
• 2. den: 50 + 20 = 70 ml/kg
• 3. den: 50 + 30 = 80 ml/kg (50 + n. den × 10)
• atd. až 10. den: 50 + 100 = 150 ml/kg
• od 10. dne až 1. měsíc: 150 ml/kg
• od 1 měsíce do váhy 10 kg: 200 ml + 100 ml/kg
• od váhy 10 kg do váhy 20 kg: 500 ml + 50 ml/kg
• nad 20 kg hmotnosti dítěte: 1000 ml + 20 ml/kg

b) Kdy a jak s léčbou začít?

Rozhodně ihned, jakmile nastane jakákoliv z jmenovaných příčin dehydratace.
Dítě uložíme, pokusíme se jej zklidnit a podáváme mu po malých doušcích tekutiny, při zvracení zchlazené až ledové. Kojené děti se mohou kojit (maminky musí v tomto období více pít, potřeba mléka může být přechodně vyšší). Pro uměle živené kojence jsou k dispozici dietní mléka (bez laktózy). Pokud ztráty tekutin pokračují, je třeba mezi „běžné“ náhrady zařadit ještě podávání rehydratačních roztoků. Lze je zakoupit v lékárnách pod různými názvy – např. Kulíšek Enhydrol atp. ve formě sáčků rozpustných ve vodě. Jsou to vyvážené minerálové doplňky, které hradí dětem nejen tekutiny, ale především ztracené ionty. Na chuť jsou tyto roztoky slané, děti je často odmítají, ale jsou nutné. Proto je třeba při jejich podávání být trpěliví, podávat je mezi ostatními tekutinami a jen zvolna po lžičkách. Pokud se stav dítěte zlepšuje, mohu množství podávaných tekutin postupně zvyšovat.

c) Kdy je možno dehydrataci léčit doma?

• Pokud dehydratace nepřesáhla 5 % ztráty hmotnosti dítěte a po zahájené rehydrataci se stav dítěte rychle upravuje a současně
• Pokud již nepokračují žádné další ztráty anebo se je daří úspěšně ovlivňovat (například snižovat horečku)
• Pokud nemá dítě žádné z jiných varujících příznaků – viz níže.

d) Kdy je nutné vyhledat lékaře?

Jestliže ztráty tekutin pokračují anebo dítě dostatečně nepije, je nutno navštívit lékaře. Ten po stanovení diagnózy poradí, jak postupovat dále.

e) Kdy vždy a neprodleně vyhledat lékaře?

Pokud je dehydratace spojená s bolestmi břicha, opakovaným zvracením, bolestmi hlavy, velkou žízní, poruchou vědomí, krvácí-li dítě (krev ve stolici, příp. jiné krvácivé projevy – petechie na kůži), pokud dítě nemočí. Také vždy, když dítě dehydratací ztratí 10 a více procent své tělesné hmotnosti.

f) Kdy budu muset s dítětem do nemocnice?

Pokud se u dítěte nedaří hradit ztráty tekutin pitím, je nutno tekutiny podávat ještě dalšími cestami – např. nazogastrickou sondou přímo do žaludku anebo častěji infuzní terapií do žíly. Tyto postupy již nejsou doma možné.
Rozhodne-li lékař, že je potřeba dítě dále léčit v nemocnici, rozhodně se tomu nebraňte ani nesmlouvejte o čas (ještě to zkusit doma atp.). Děti a kojenci zvlášť jsou na ztrátu tekutin velmi citliví, může probíhat rychle a může být i životu nebezpečná.

5. Jak dehydrataci předcházet?

Nemusí se to podařit vždy úplně, ale pokud budete rodičovsky „ve střehu“, máte velkou šanci třeba jen na zmírnění příznaků dehydratace. Hlavně začněte s rehydratací ihned, stav dítěte stále sledujte, mějte pod kontrolou množství vypitých i ztracených tekutin, sledujte, zda a kolik dítě močí. Měli byste vědět, kolik dítě vážilo před nástupem nemoci, a sledovat další pokles hmotnosti.
Pokud přesto budete muset vyhledat lékařskou pomoc, vaše informace o vzniku a průběhu dehydratace i pokusech o rehydrataci u vašeho dítěte budou pro lékaře velmi cenné a léčbu pak mohou významně urychlit a usnadnit.