PIMS – závažná zánětlivá odpověď u dětí po onemocnění Covid-19

Onemocnění COVID-19 může proběhnout u dětí bez jakýchkoliv příznaků. Většina rodičů ani postupem času neví, že jejich dítě nemoc prodělalo. Je však hrstka těch, kteří čelí v nemocnici, kam je jejich dítě odvezeno ve vážném stavu, překvapivé diagnóze: „Vaše dítě právě prodělává PIMS-TS.“

Co diagnóza PIMS-TS znamená?

PIMS-TS (pediatrický zánětlivý multisystémový syndrom časově vázaný na SARS-CoV-2, z anglického pediatric inflammatory multisystem syndrome temporally associated with SARS-CoV-2) je označení zánětlivého syndromu vyskytujícího se u dětí v návaznosti na onemocnění COVID-19. Jedná se o poměrně vzácné, avšak závažné onemocnění, které většinou vyžaduje intenzivní lékařskou péči. Ve větší míře jsme se s tímto syndromem mohli setkat v průběhu pandemie onemocnění COVID-19. Ale pojďme od začátku, od samotného onemocnění COVID-19 u dítěte s PIMS-TS.

Jaký bývá průběh koronavirového onemocnění u dítěte, které se ocitlo s PIMS-TS v nemocnici?

Úplně stejný jako u ostatních dětí. Nejčastěji rodiče vůbec nevědí, že jejich dítě nemocí prošlo.  Někteří si vzpomínají, že se v rodině onemocnění objevilo, ale dítěti se dle nich vyhnulo. „Jediné příznaky, které se u 12letého syna projevily, byly dvoudenní únava, jeden den zvýšená teplota a bolest hlavy, na kterou jsme synovi dali lék proti bolesti,“ popisuje nám maminka Klára.

Jsou však i případy, jedním je 3letý Pavlík maminky Vlaďky z Babyonline, který měl naopak nejhorší průběh z celé rodiny. Horečky, zánět spojivek, urputnou rýmu, únavu a kašel, který ho trápil ještě dlouho po akutní fázi onemocnění, a to převážně v noci. Poté se dostavily i střevní problémy. Ano, některé děti si prošly zažívacími obtížemi, nebo také bolestmi hlavy, kloubů a svalů.

Když se u dítěte po prodělání COVID-19 objeví potíže, tak kdy, jakého rázu a čím jsou způsobené?

K PIMS-TS dochází v intervalu 3-6 týdnů, většinou však měsíc po proběhlém onemocnění COVID-19. Na dětská oddělení se dostávají pacienti, u kterých lékaři pozorují kromě horečky i zastřené vědomí, dále v různých kombinacích vyrážku, změny na sliznicích, zvětšení uzlin, zvracení, průjem, bolesti končetin, příznaky postižení nervového systému, laboratorně pak zvýšení zánětlivých ukazatelů v krvi.

V těle probíhá zánětlivá reakce, která je v režii vlastního imunitního systému. V jejím důsledku dochází k postižení nejrůznějších orgánů, nejčastěji srdce, včetně srdečních cév, kde hrozí jejich rozšíření, tj. vznik aneurysmat. Škála příznaků s horečkou trvající více než 5 dní, zarudnutím dlaní a plosek nohou, zánětlivým zvětšením uzlin, zánětem spojivek je typická pro Kawasakiho chorobu. I proto se zprvu u malých pacientů na ni pomýšlelo. Ale výskyt Kawasakiho choroby v České republice se počítá v jednotkách pacientů za rok. Nyní najednou lékaři po celé ČR řešili desítky případů v jednom měsíci. Takto byla objevena souvislost zánětlivé reakce s prodělaným onemocněním COVID-19 a pojmenována PIMS-TS. Znalost dříve popsané Kawasakiho choroby lékařům pomohla najít účinnou léčbu i na postkovidový syndrom.

Mohu nějak poznat, že by se PIMS mohl týkat zrovna mého dítěte? Jak postupovat?

Většina rodičů vůbec netuší, zda jejich dítě COVID-19 prodělalo. To zjistí až lékaři při hospitalizaci dítěte z vyšetření protilátek. I kdyby se u dítěte objevily příznaky výše, tedy hlavně horečka, z velké většiny případů se může jednat o běžné virové nebo bakteriální onemocnění nijak nesouvisející s epidemií COVID-19. To se ostatně potvrdilo i u 3letého Pavlíka. Byť měl horečky překračující 40 stupňů, dle laboratoře se o postkovidový syndrom nejednalo. I proto je vhodné postupovat naprosto standardně jako v případě jakékoliv jiné nemoci. Pokud horečku nezvládám doma, dítě je apatické, nemoc má atypický průběh, může se objevit vyrážka apod., kontaktuji dětského lékaře dítěte. Ten pak rozhodne o další léčbě, příp. o odeslání do spádové nemocnice.

Přesně takto postupovala Klára, u jejíhož syna se příznaky PIMS-TS objevily přesně za měsíc od pozitivního testu. „Byl unavený, teplota se zvyšovala, trpěl nechutenstvím, byl celkově schvácený, problémem bylo i dojít si na WC,“ popisuje maminka. „Jiné příznaky, typické pro PIMS-TS, jako vyrážka, zánět spojivek apod. se u něj vůbec nevyskytly. Po třech dnech, kdy teplota vystoupala až ke 40 stupňům a začal zvracet vše, co pozřel jsem odjela se synem k praktickému lékaři. Na základě testů na zánětlivé ukazatele přijali syna do okresní nemocnice. Tam nejdříve vyloučili všechny ostatní možné příčiny jeho stavu a při stále se zhoršujícím stavu a neustálém zvracení stav zkonzultovali s Fakultní nemocnicí v Ostravě. Tam nás následně i přijali, a po vyšetřeních, kdy nám sdělili, že se jedná o PIMS-TS, začali s léčbou.“

U PIMS-TS je důležité léčit zánětlivou reakci imunitního systému, aby nedošlo k trvalému poškození reakcí napadených orgánů. Zánět se tlumí imunoglobuliny a kortikoidy. „Varovali mě, že se synův stav může ještě zhoršit, než léky zaberou.“ I na to musí být rodič dítěte s PIMS připraven. „K tomu naštěstí nedošlo, stav syna se během dvou dnů začal zlepšovat,“ pokračuje Klára. V nemocnici syn strávil celkem 13 dní.

Děti jakého věku jsou nejvíce PIMS ohroženy? Nemohu se řídit právě tím?

Tímto se bohužel řídit nemůžeme, protože PIMS byl řešen u kojenců, až po dospívající.

Je dítě, které onemocní PIMS-TS, ohroženo na životě?

Dá se předpokládat, že pokud by se léčebně u dětí s PIMS-TS nezasáhlo, tak ano. Lékaři však mají i u tohoto poměrně nového onemocnění propracovány léčebné postupy. Díky nim se dosud podařilo, dle dostupných zdrojů, v České republice všechny pacienty s PIMS-TS zachránit. Prognóza je při kvalitní léčbě dobrá. V České republice PIMS-TS přestála bez trvalých následků většina dětí. Po prodělaném onemocnění děti nadále docházejí na kontroly, zejména pak na kardiologii. A jak se cítí? „Zatím syn vypadá dobře, nálezy jsou v normě. Cítí se jako před hospitalizací, ve svých každodenních aktivitách není nijak omezen,“ uzavírá svou zkušenost Klára.

PIMS je díky kvalitní struktuře péče o děti v České republice podchycen nejen diagnosticky a léčebně, ale i informačně, kdy jednotlivá centra spolu vzájemně komunikují a předávají si potřebná data.Ví se, že všech hospitalizovaných s PIMS-TS bylo dosud v Česku přes 200.

Rychlá orientace v situaci kolem PIMS v ČR opět odkrývá skvěle vytvořený systém zdravotní péče o děti v České republice, obrovskou profesionalitu, nasazení a schopnost rychlé komunikace všech v něm zúčastněných.

Skoro by to na závěr chtělo dodat, že pokud mají naše děti prodělat PIMS, tak nejlépe snad v České republice.

Za odbornou korekci a srozumitelné objasnění problematiky děkuji panu přednostovi Pediatrické kliniky FN Brno a LF MU, MUDr. Petru Jabandžievovi, Ph.D.