Inzerce
Inzerce
Inzerce

II. díl

Ondrovy zdravotní problémy

Po příjezdu z porodnice jsme se museli objednat na neurologii. Nejprve tvrdili, že má Ondra špatnou pohybovou koordinaci a v jeho půlroce mi řekli diagnózu dětská mozková dysfunkce s tím, že nikdy nebude chodit. Strašně jsem to tenkrát obrečela, ale nevzdala jsem se a cvičili jsme Vojtovu metodu 4-5krát denně.

Chvíli na to bylo podle UTZ zjištěno, že Ondrovi se zvětšují mozkové komory, to by prý mohlo mít za následek útlum některé dovednosti, třeba toho chození. Poslali nás na CT a pak na neurochirurgii. Naštěstí se růst zastavil a operace nebyla nutná, ale 16 let jsem chodila s Ondrou na kontroly.

Když jsem s Ondrou cvičila, bylo pro mě nejhorší, jak u toho strašně brečel a pokud u toho byl někdo z rodiny, tak mi do toho mluvil, že ho mám chudáka nechat a že ho to určitě bolí, že ho trápím. Musela jsem to pouštět jedním uchem tam a druhým ven.

Inzerce

Ondrův otec byl se mnou u doktora s Ondrou jednou a vícekrát jsem ho tam nechtěla. Byli tam totiž hodně postižené děti a on k nim měl pořád nějaké řeči. Vůbec si neuvědomoval, že jeho syn tak mohl taky dopadnout.

Inzerce

Jak jste to vlastně měli s bydlením?

Ze začátku jsem bydlela u otce, a když bylo Ondrovi půl roku, našli jsme si bydlení. Bylo to asi tak 2km od tchýně. Následovalo rychlé stěhování. Tchýně totiž domluvila auto na pátek, kdy měli domluvenou zabíjačku. Takže se vše nanosilo do auta, převezlo, složilo a nechali nás tam samotné. Myslela jsem, že mi Ondru pohlídá babička, ale až v novém jsem se dozvěděla, že nemůže, protože jdou zabíjet prase.

Dost mě to naštvalo, protože byl večer a Ondra měl hlad a já nevěděla, kde co mám. Po čase mi taťka říkal, že jeho přítelkyně stále tlačila, abychom se někam odstěhovali. Sice jsme se odstěhovali, ale byla jsem tam celý týden sama, nikoho jsem neznala. Franta totiž pracoval tam, kde bydleli naši, ale spával na ubytovně, i když mu nabízeli, že může být tam. Doposud tu jejich logiku nechápu.

Konec pohody

Asi tak za rok pracoval v místě, kam se dalo dojíždět každý den. Pro mě však skončila pohodička. Ráno kolem 4. hodiny jsem s ním vstávala a chystala svačinu a snídani, neuměl totiž udělat ani míchaná vejce. Začal také chodit do hospody a to téměř každý den, asi tak byl zvyklý z doby, kdy jsme spolu nebyli denně. Abych mu to nevyčítala, tak vždy o víkendu vzal Ondru, že jdou k babičce, k mé tchýni, ale pokaždé se vrátil sám pro Ondrovo oblečení, že ho tam babička chce nebo, že tam chce zůstat Ondra. Když jsme zůstali sami doma, tak mě vzal s sebou do hospody a tam jsem poznala spoustu jeho kamarádů a známých.

Inzerce

Seznámení s Petrem

Jedním z kamarádů byl i Petr, můj současný přítel. Chvíli po tom, co nás Franta seznámil, jsme si začali povídat o všem možném. Nikdy nikomu jsem na sebe neprozradila tolik věcí co Petrovi.  Čím víc jsme si povídali, tím má náklonnost k němu byla větší, přitom to byl kluk, který by mě dřív nezaujal, protože byl silný, možná bych řekla trošku tlustší.

Jednoho večera, když byla zábava, jsem Petrovi řekla o citech, které k němu chovám a asi jsem Petrovi nebyla lhostejná, protože začal moje city opětovat. Z pouhé náklonnosti se vyklubala velká láska. Tolik jsem chtěla být s ním a tak strašně mě přitahoval. Byly dny, kdy jsem doma brečela, že nemůžu být s Petrem. Po tom, co mezi námi z mé iniciativy došlo i k intimnímu sblížení, jsem začala mít odpor k sexu s Frantou a nesnesla jsem žádný jeho dotyk.

Vztah s Petrem se stal veřejným tajemstvím. Mysleli jsme si, že kromě našeho dobrého kamaráda o tom nikdo neví, ale vědělo o tom dost lidí. Asi měli oči.

Inzerce

A co tvůj život s Frantou?

Můj život s Frantou za moc nestál. Celkem často střídal zaměstnání. Někdy odešel sám a někdy ho propustili třeba za to, že měl neomluvené absence. Kolikrát jsem slyšela, že čekal, až odjedu s Ondrou k doktorovi, většinou to bývalo na celé dopoledne, někdy i déle, pak se vrátil domů a když jsem měla přijet, tak šel do hospody a pak se objevil třeba u vlaku, jakože přijel z práce. Když dělal u jednoho podniku na noční, tak šel jakoby do práce a pak se v noci doma objevil s tím, že jim vypnuli elektriku.

Ze začátku jsem mu dost věřila, ale postupem času jsem zjistila, že hodně lže a že tomu kolikrát věří i sám. Když jsem dělávala v sobotu nákup na víkend, bylo to něco hrozného. Pokud šel se mnou na nákup a koupila jsem třeba mouku, to jsem si vyslechla řečí, na co ji potřebuji. I když vaření nerozuměl, tak jsem mu musela vysvětlovat, že tu mouku potřebuji na zahuštění omáčky. Prostě pro něj to byly zbytečně utracené peníze. Když jsem šla sama a trvalo mi to déle, tak jsem zase musela vysvětlovat, že v obchodech byly fronty. Pokud šel nakupovat sám, tak toho přines jen polovinu. Jednou jsem dostala vynadáno, že jsem Ondrovi koupila boty za 350,- Kč a že v sekáči viděl boty za 200,- Kč. Na jednu stranu chtěl šetřit na jídle a na vlastním synovi, který vzhledem ke svému zdravotnímu stavu potřeboval kvalitní obuv a na druhou stranu v hospodě chtěl pořád někomu poroučet alkohol, i když vzhledem k jeho dělání a nedělání jsme na tom nebyli finančně nejlépe.

Kolikrát jsem měla oddělené peníze na jídlo a nemohla se dopočítat, pořád nějaké chyběly. Finančně jsme to totiž praktikovali tak, že mně odevzdal celou výplatu. Poplatila jsem inkaso a zbytek byl na jídlo a potřebné věci. Vždy dostal ještě něco do práce, a když chtěl jít na pivo tak dostal peníze ještě na nějaké to pivo, ale bylo mu to málo a tak z těch peněz na jídlo si bral, abych o tom nevěděla. Kolikrát se stalo, že jsem si myslela, kolik tam není peněz a ono tam bylo dost málo. Co musím dodat, že se neztrácely jen naše peníze na jídlo, ale viděla jsem ho, jak bral i svým rodičům a dokonce kamarádovi, kterému pomáhal v hospodě. Jednou jsme byli u našich na hodech a tam jim poslední peníze, které měli do výplaty, vzal taky, ale pořád zapíral. Nakonec se sebral a jel domů.

Žádost o rozvod

Chvíli na to jsem se odstěhovala k našim a podala žádost o rozvod. Než jsem se však odstěhovala, tak jsem doma nacházela účtenky z nočních klubů. Bylo to 3 roky po svatbě. Tenkrát jsem taťkovi řekla o Petrovi.

Když proběhl první soud, přišel za mnou Franta a prosil mě o odpuštění a sliboval vše možné. Nakonec mě bylo líto Ondry, že bych ho připravila o otce, a tak jsem se k němu vrátila. Hned chtěl, abychom si pořídili další miminko, ale vzhledem k tomu, že on sám byl dítě, tak jsem o miminku nechtěla ani slyšet.

Co tvůj vztah s Petrem?

Přemýšlela jsem o tom, že vztah s Petrem ukončím a můj taťka mě k tomu sám nabádal. Když se ale po měsíci, co jsem se vrátila, začal Franta chovat úplně stejně, tak se mi ani nic ukončovat nechtělo, zvlášť když jsem Petra tolik milovala.

Několikrát jsem sice Petrovi říkala, aby si našel jinou holku. Myslím si, že tak 3 postupně o něj měly zájem, ale nechtěl. Když za ním jedna přijela na zábavu, tak místo, aby byl s ní, točil se kolem mě. Musím říci, že když jsme se s Petrem líbali, tak mě hrozně svíralo u srdce, nikdy s nikým jsem to nezažila.

Půl roku po tom, co jsem se vrátila k Frantovi, jsem po Petrovi tak toužila, že jsem jen čekala na vhodnou příležitost podat žádost o rozvod znovu, i když jsem se původně chtěla rozvést, až Ondra bude velký. Ta chvíle přišla 2 roky po první žádosti.

Prasklo to...

Petr měl jednoho kamaráda, ale falešného. Později jsme se dověděli, že na nás Frantovi donášel. Tenkrát jsem mu to měla za zlé, dnes jsem za to ráda. Pomohl nám ke štěstí. Tenkrát byla u nás zábava a já řekla Frantovi, že jdu domů. Ve skutečnosti jsem byla domluvena s Petrem. Jenže sotva jsme se stačili k sobě přitulit, tak tam byl Franta, který mě sledoval. Petr unikl zadní cestičkou s tím, že pokud mě tam najde samotnou, bude to lepší. Byli jsme totiž ve tmě, kde nesvítilo žádné světlo.

Franta mě tam našel a já dostala takových ran, že mě z toho bolela snad 4 dny hlava. Nejenom, že jsem nějakou schytala, ale začal mě vyhazovat z bytu, že mě tam do týdne nechce vidět. V pondělí jsem s Ondrou nastupovala do nemocnice na mandle, ve středu nás pustili a já začala balit Ondrovy a moje věci a v pátek se stěhovala k našim.
Když jsem se balila, tak byl většinu času pryč, jen se vždy šel převléci nebo najíst. Když přišel tak udělal scénu. Jednou to bylo, že mi Ondru nenechá, pak zase, co si dovoluji vzít hrníčky, který jsem dostala od své babičky, nebo že jsem si dovolila sbalit oblečení, které Ondrovi bylo dávno malé.

Po vesnici potom rozhlašoval, že jsem mu odvezla veškeré nádobí, což nebyla pravda, protože jsem si říkala, že se musí z něčeho najíst a v něčem si to jídlo ohřát. Takže jsem mu tam veškeré nádobí nechala. Taky chtěl ode mě klíče od schránky, že tam něco má. Ještě, že jsem mu je nedala, protože bych přišla o mateřskou a další sociální dávky na Ondru. Moc dobře věděl, že ve schránce je složenka na peníze.

Chvíli na to jsem podala žádost o svěření Ondry do péče a podařilo se mi sehnat, tam kde bydlel taťka, místo pro Ondru ve školce. Díky našemu společnému kamarádovi, ke kterému jsem mohla jezdit, jsme se s Petrem mohli alespoň 1 za měsíc vidět. Chtěla bych ještě podotknout, že jsem tenkrát měla kamarádku, kterou jsem považovala za dobrou, ale když jsme se s Frantou rozváděli, tak se raději stáhla. Od té doby moc kamarádky nepěstuji.

Tchýně

Tchýně tenkrát dělala všude zle. Nejprve byla za Petrovými rodiči, aby to se mnou ukončil. Petr řekl rodičům, že nic ukončovat nebude. Pak taťkovi přišel anonym jako od Frantova kamaráda a pak tchýně psala sama za sebe.

Jednou přiběhla ke kamarádovi, že slyšela, že tam s Ondrou bydlíme a prý dělala taky zle. Musím říci, že tchýně se svého syna zastávala za každou cenu a pořád ho omlouvala. On byl ten hodný a já ta špatná.  Když jsem Frantu náhodou někde potkala, tak mi jen nadával, co tam dělám a vyhrožoval.  Někdy jsem fakt měla obavy, abych zase nějakou neslízla, kdybych ho ve městě, kde jsme bydleli, potkala.

Franta mě chtěl zpátky

Jednou jsem mu řekla, že potřebuji peníze pro Ondru na boty a zimní bundu. Řekl mi, že mi nic nedá. Myslím si, že jsem Frantovi ani nechyběla, protože hned další měsíc měl nějakou holku, možná ji měl už, když byl se mnou. Ale i přesto, že měl holku, tak přišel za mnou, abychom to zkusili znovu, ale já jelikož jsem chtěla Petra a k Frantovi cítila jen odpor, řekla ne.

Když jsem byla s Frantou, měla jsem celých 5 let nějaké výtoky. Potom, co jsem se od něj odstěhovala, trvaly moje potíže ještě tak rok a od té doby mám pokoj. Tak si kolikrát říkám, že asi musel mít nějaké bokovky, jinak bych netrpěla tolik na výtok.

Takže ses vrátila domů k taťkovi?

Ano, bydlela jsem tedy u taťky, od nevlastní matky jsem si vyslechla nějaké řeči, i když jsem si říkala, že mi nemá co kázat, když ona si začala s taťkou, když byl ještě ženatý. Taťka si od ní taky vyslechl svoje, protože nechtěla, abych tam bydlela.

Půl roku po tom, co jsem se odstěhovala, jsem si našla práci, byla jsem šťastná, že mě někam vzali. Měsíc na to byl soud o Ondru, kde se o ničem nerozhodlo, protože vzhledem k tomu, že jsem před měsícem nastoupila do práce, tak nebyl znám můj příjem. Rozhodlo se až další měsíc, kdy mi Ondru svěřili do péče a určili výživné.

Předcházelo tomu však to, že Franta chtěl Ondru do péče a soudkyně se ho zeptala, jestli je někdo, kdo by mu s ním pomohl. Odpověděl, že jeho přítelkyně, a když se ho soudkyně zeptala na vztah přítelkyně k synovi, tak jí tedy řekl, že se ještě s Ondrou nepotkala. Celou dobu se soudkyně tvářila tak nějak, že ji přecházel zrak, když začal mluvit. Jednou totiž něco řekl a vzápětí řekl zase něco jiného, co si s tím prvním protiřečilo.

Mezi těmito dvěma soudy za mnou přišel Franta, že žádost o rozvod mám podat já, on že ji podávat nebude, protože by ho to stálo peníze a že má přítelkyni, kterou si chce vzít. Podala jsem tedy žádost o rozvod. Rozvedeni jsme byli za 2,5 měsíce od podání žádosti během 15 minut a oba jsme se vzdali možnosti odvolání, naše manželství trvalo 5,5 roku. Než nás však rozvedli, tak jsem zase jela ke kamarádovi, abych se viděla s Petrem a jaké bylo moje překvapení, když místo ke kamarádovi, jsem šla s Petrem k nim domů. Byla jsem strachem bez sebe, protože s Petrovou maminkou jsem se potkávala jen ve školce, kde pracovala a jeho tatínka jsem několikrát viděla jen z dálky. Po počátečních rozpacích jsme si začali povídat.

Po rozvodu jsem k nim začala jezdit i se synem každých 14 dní, kdy jsem měla v práci volno a o dovolených celých 7 let. Když jsem potom měla jet domů k našim, tak mi bývalo špatně a vůbec jsem se tam netěšila.

Podle příběh Zanleny zpracovala Naďa Barochová

Pokračování za týden

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

II. díl - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí
  • no ja uz se tesim na ten dil se stastnym koncem 
    jecidlo   | 18.01.2011 16:21:29
    Reagovat | URL příspěvku
  • Přeji,aby už bylo jen líp a líp a líp a líp  
    Zuzbr   | 17.01.2011 11:33:05
    Reagovat | URL příspěvku
  • taky čtu jedním dechem a doufám, že už to bude jen a jen lepší!!!!        
    BarčaKa   | 14.01.2011 19:32:25
    Reagovat | URL příspěvku
  • No to je zamotaný. S Ondrou to musela být makačka, která rozhodně stála za to, jen asi hodně náročné + to nepochopení ostatních    
    S Petrem jste spolu asi měli bejt, když jste to vše takhle ustáli    
    Marta81   | 12.01.2011 22:11:26
    Reagovat | URL příspěvku
  • Zase pokračovaní?Ted už je to lepší,taková červená knihovna.Čekám napjatě další díl.A fotku většího Ondry.Jako malí je roztomilý andílek.A ty jsi byla kočka.
    Honafa   | 12.01.2011 17:30:57 | Reakcí: 1, poslední: 12.01.2011 23:00:59
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • Drsne
       
    zajic   | 12.01.2011 13:28:20
    Reagovat | URL příspěvku
  •   jee a já myslela jak jsi minule psala at počkám, že to bude ještě hrůza, tak jsem čekala nějáké hrůzy jak tě mlátil apod... a ono takhle...
    Já nevím, ale myslím, že kdyby se můj muž choval tak jako tvůj předchozí tak bych si taky našla jiného. Už jsem to jednou udělala jen teda bez dětí.
    Takže to má u tebe podle mě spíš tendenci že se všechno zlepšuje...doufám teda
    medox   | 12.01.2011 09:46:13 | Reakcí: 1, poslední: 12.01.2011 15:16:10
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      No uvidíš za týden jak to na tebe bude působit. Já právě měla namysli jaká bude tvoje reakce na vztah s Petrem, i když jsem byla ještě vdaná.
      zanlena   | 12.01.2011 15:16:10
      Reagovat | URL příspěvku
  • páni, ty jsi to teda měla složité, ale snad je to teď jen a jen lepší  
    HankaŽ   | 12.01.2011 09:08:58
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Klesání hcg po Misoprostolu

| Saksan | 10.03.2024, 23:27

Dobrý den,

po dg. anembryomola (zjištěno 6+5) proběhlo ve čtvrtek ukončení těhotenství pomocí Misoprostolu v dávce dvakrát 600. Na posledním utz byl pouze 3 cm gestační váček. Hned ve čtvrtek proběhlo silné krvácení se sraženinami, od té doby běžná ms. Dneska jsem zkoušela tt a je na něm dálnice. Mám hrozný strach, zda potrat proběhl úplně. Jednalo se o vytoužené těhotenství po prvním transferu z IVF a několika letech snahy. Představa revize a následného čekání mě neskutečně děsí.

Moc děkuji za odpověď
Aneta

Dobrý den,

hCG tak rychle po farmakologické revizi neklesá, proto je normální, že těhotenský test Vám ukazuje pozitivní výsledek. Určitě máte naplánovanou kontrolu po podání tablet s určitým odstupem (běžně 2-3 týdny), do té doby vyčkejte, dělat těhotenské testy nemá smysl.

MUDr. Pavla Zahrádková | Babyonline | 11.03.2024, 08:36
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×