Rožnov pod Radhoštěm (Lucie73)

Letošní dovolenou jsme si naplánovali do Beskyd. Ještě jsem v těchto místech nikdy nebyla a tak jsem se hlavně já strašně těšila. Hlavně na přírodu, ale i na výlety, které jsme měli dopředu trošku naplánované.
 
První zajímavostí byly Velké Karlovice, kde jsme měli přímo ubytování.
 
Velké Karlovice jsou největší vesnicí v naší republice. Přesvědčila jsem se o tom na vlastní oči a hlavně nohy. Vesnice je dlouhá tak, že její projití je na celodenní túru a ještě to možná nestačí. A navíc při příjezdu jsme se strefili do jejich pouti a to bylo tedy něco. Pouťové stánky a atrakce byly na dvou třetinách vesnice a hodně to připomínalo Matějskou v Praze.

Jeden z výletů směřoval do Rožnova pod Radhoštěm. Městečko je přívětivé a zajímavé hlavně skanzenem a valašským muzeem. Skanzen je rozdělen na tři části. Mlýnskou dolinu, Dřevěné městečko a Valašskou dědinu. Vybrat a zaplatit jde i jen jedna část.

My jsme za celý den zvládly dvě. Valaškou dědinu a Dřevěné městečko. Chtěli jsme si obě části v klidu prohlédnout a nikam nespěchat a na doporučení jsou obě části zajímavé i pro děti. Mlýnská dolina je spíš techničtější část a tu jsme tedy nechali na příště.
 
Dřevěné městečko bylo zaměřené hlavně na řemeslné práce dříve narozených obyvatel, ale i jejich kulturu. K vidění byly i různé práce dráteníků, košíkářů, výrobky byly taktéž k prodeji a nechyběla ani ukázka prací.

 Poprvé v životě jsem se setkala i s cimbálem, jak se těm lidem co na něj hrají, říká, netuším, cimbálník to asi nebude, ale byl to pro mě teda zážitek. O to větší, že Anetka byla v roli zpěvačky a pán jí doprovázel na cimbál na písničku Skákal pes přes oves.

Nechybělo ani stylové občerstvení v podobě frgálů, různých krajových klobásek, Beskydské kyselici (zelňačky) a Valašské česnekačky (česnečky), jejíž název mi tak učaroval, že už se jiná u nás doma vařit nebude.

Prohlédli jsme si ukázky obchodů, jako bylo např. řeznictví, ale i starodávný kolotoč pro děti s dřevěnými malovanými koníky a saněmi, který byl dokonce fukční a vozil malé návštěvníky za 10 korun. Anetka nakonec nechtěla a tak máme fotku jen se samotným kolotočem.

Valašská dědina, tedy druhá část skanzenu, do níž jsme se vydali až po obědě stráveném na náměstí, byla nádherná. Desítky chalup a chaloupek roubenek bylo převezeno z různých částí Beskyd a Valašska, aby byly zachovány a lidem se připomnělo, jak lidé žili v dobách, kdy nebyla elektrika a měli obydlí tak malinké, že by dnešní předškolák hudroval, že má málo místa v pokojíčku. Jich tam kolikrát žilo několik. V jedné chaloupce velké asi 4x4 metry dokonce manželé s 11 dětmi.

To si lze v dnešní době jen velmi těžko představit. Chalupy byly vybavené vším, co tehdy lidé potřebovali včetně pecí, postelí a stolů a dřevěného nádobí. Naše děti byly u vytržení ze zvířat, která byla ve skanzenu k vidění. Nejen ovečky ale i kozy, krávy, králíci, husy, které pochodovaly po zápraží jednoho statku a dokonce tam byl i jeden osel a dva koníci.

K vidění bylo také divadlo na prknech, která znamenají svět. Už chápu, proč se tomu tak říká. Dřevěná prkna na pódiu byla opravdu dřevěná a stejně tak i šatny pro herce a lavice pro diváky. Takové divadlo pod širákem ale bylo to moc hezké.

Na větrném mlýně si děti vyzkoušely, jak složité bylo pomocí větrného mlýnského kola umlít mouku. Samy větrný mlýn roztočily a vysloužily si i výuční list na mlynářky. Zhlédly kovárnu i kováře, prostě zážitek byl veliký nejen pro ně, ale i pro nás dospělé. Zvlášť my ženské, které v kuchyních trávíme spoustu času, jsme víc než kdy jindy ocenily při pohledu na jejich vybavení naše elektrické pomocníky a dětské pokojíčky, kam lze v případě nutnosti protivné děti na chvíli uklidit.

Celá dědina jde zvládnout s kočárkem a je tam také možnost se najíst a napít. Dokonce jsem tam zahlédla u divadla i jednu kojící maminku.

Vstupné nás 4 stálo na obě místa 320 Kč, což jako celodenní výlet, myslím, není nejhorší a těm, kteří nic podobného ještě neviděli, by to rozhodně měli vidět, stojí to za to.
 
Celé Beskydy mě ale opravdu nadchly, nádherná příroda, pro ty odvážnější i možnost cykloturistiky, spoustu krásných chalup za příznivé ceny a krásné nářečí, jakým tam všichni mluví.
 
I přesto, že je to od nás kus cesty, se tam určitě ještě někdy ráda podívám.

Uživatelce Lucie73 děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce