Inzerce
Inzerce
Inzerce

Jak jsme se vydaly na Stezku v korunách stromů (Tygřímáma)

Když jsem na jaře viděla v televizi reportáž o výstavbě stezky v korunách stromů na Lipně, věděla jsem, že tohle musíme vidět. Našla jsem si tuto atrakci i na Facebooku a pravidelně sledovala, jak výstavba pokračuje a jak se otevření stezky přibližuje. Těšila jsem se asi víc než holky. A to i přesto, že mám slušnou fobii z výšek a nejraději mám pevnou půdu pod nohama.

Stezka byla otevřena v polovině července a my hledaly termín, kdy se na Lipno vypravíme. Především kvůli Aniččině práci nám to stále nějak nevycházelo. Ale zadařilo se a my vyrazily. Trasu jsem si nastudovala na internetu, vzala jsem i mapu. I přes pečlivou přípravu jsme však kousek od Lipna zabloudily. Ale alespoň jsme poznaly další kousek našeho rodného kraje:-)). I přes malou zajížďku jsme úspěšně dorazily přímo do Lipna nad Vltavou. Zaparkovaly jsme u lanového centra a vyrazily hledat pokladnu. U té však probíhala reklamní akce společnosti Manner, rozdávali sušenky, balonky. Protože celou akci moderoval sympaťák Tomáš Matuška z TV Nova, požádala jsem jej o společné foto. To jsem získala a tak jsme se honem vydaly pro vstupenky na stezku. Předem jsme se dohodly, že nahoru pojedeme lanovkou a dolů půjdeme pěšky.

Sympaťák u pokladny nám "udělal" i solidní cenu a my vyrazily směr lanovka. Nikdy jsem na ní nejela a věděla jsem, že to pro mě bude bobřík odvahy. Lanovka v průběhu jízdy mnohokrát zastavila a sedačka se houpala v mírném větříku. Ani nechtějte vědět, kde všude jsem v ten okamžik byla opocená. Ale jízdu jsme zmákly a úspěšně vystoupily u stezky na Kramolíně. Za odměnu jsme si daly kávu a preclík.



Po občerstvení jsme vyrazily ke vstupní bráně stezky. Prošly jsme turniketem a pomalu stoupaly nahoru. V průběhu cesty je mnoho odboček, kde si můžete vyzkoušet svou fyzičku nebo výhledových odboček. Tak jsem si je pro sebe pojmenovala já. Danielka se poměrně bála zkoušet své fyzické zdatnosti a lidé za ní zase dost chvátali. Za to Anička vyzkoušela vše, co šlo. Aspoň to vstupné řádně využila.:-))

Pomalu jsme stoupaly nahoru, foťáky cvakaly a my se kochaly. To byla panoramata. Na jedné z odboček je i dalekohled, kterým vidíte na Lipno i daleko za něj. Danielka z něho viděla někde v dálce srnky.

Inzerce

Zhruba ve 2/3 výšky je vstup na tobogán, kterým se můžete dopravit dolů. Když mi Anička sdělila, že si hodlá jízdu tobogánem vyzkoušet, pokoušely se o mě mdloby a představovala jsem si katastrofický závěr našeho výletu. Nezabralo ani to, když jsem jí řekla, že nemocnice je dost daleko. Ale společně jsme vystoupaly až na samý vrcholek stezky. Je to zvláštní, ale vůbec jsem se té výšky nebála. Spíše jsem z té výšky měla respekt. Ten pohled nahoře byl dokonalý. Počasí jako malované, lidí tak akorát.

Inzerce

Cestou zpátky si Anička stoupla do fronty na tobogán. A že byla pořádná. Nahoře i dole u tobogánu je obsluha. U vstupu dostanete speciální textilní boby, aby se vám pěkně jelo a neodřeli jste si prdelky. Celá jízda trvá 6-8 vteřin a většina lidí v tom tubusu řve a pořádně. Anička nebyla výjimkou. My jsme pomalu sešly dolů a čekaly na Aničku. Ani nevíte, jak se mi ulevilo, když bezpečně přistála dole na zemi.

Na závěr připojím ještě pár vychytávek ke stezce:
1) V pravidelných intervalech jezdí nahoru i dolů autobus, který funguje přednostně pro vozíčkáře a rodiny s kočárky.
2) Nahoru na Kramolín můžete i s pejskem, pro kterého je u vstupu na stezku připraven kotek, kde ho můžete zavřít. Tyto kotce jsou hojně využívány.
3) Všude je možné si půjčit kolo a udělat si cyklovýlet.

Více informací najdete na : www.stezkakorunamistromu.cz

Dolů na Lipno jsme se vydaly pěšky. Celkem to šlo. Danielka sbírala cestou  borůvky, pozorovala pejsky a cyklisty. Protože už byla poměrně pokročilá hodina a naše žaludky se dožadovaly jídla, musely jsme je uspokojit. Našly jsme si parádní jídelnu s téměř domácí stravou a cenami více než lidovými. A tak jsme konzumovaly svíčkovou, gulášek i kuřecí steak. Po uspokojení základních potřeb jsme si udělaly procházku Lipnem. Nebyla jsem zde mnoho let a koukala jsem, jak moc se Lipno změnilo k lepšímu. Bylo opravdu vidět, že se stále staví a zlepšuje. Prohlédly jsme si marinu, obhlédly hotely, několik hřišť. Určitě jsme neviděly všechno, ale zase je to důvod se sem vrátit, že?

Cesta domů proběhla v klidu, pohodě a bez bloudění.:-))) Tenhle výlet vám můžu fakt doporučit, je to nádhera.

Uživatelce Tygřímáma děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Jak jsme se vydaly na Stezku v korunách stromů (Tygřímáma) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Zavírání se v pokoji

| Ada1215 | 18.10.2020, 16:29

Dobrý den, dceři je 12 let a v poslední době se neustále zavírá ve svém pokoji, nechce s námi moc komunikovat a dokonce jí i vadí, nechávat otevřené dveře do svého pokoje, i když ví, že tam bez jejího vědomí nebudeme vstupovat. Snažíme se její soukromí respektovat, vždy klepeme na dveře, pokud s ní chceme mluvit. Nevím, jestli je to puberlou nebo proč nám jako rodičům přestala věřit. Podotýkám, že se u nás doma nic nezměnilo, vše funguje jako dřív. Někdy mám pocit, že jí i vadí jen moje přítomnost. Přitom jsou ale dni, kdy se spolu normálně bavíme, dokonce se mi tu a tam s něčím svěří. Ale takových chvil je čím dál méně a bojím se, aby nevymizely úplně. Vím, že má nějaké problémy s kamarádkami, ale o tom vůbec nechce mluvit. Dále mě trápí její vztah s otcem . mým manželem. Ten je na ní poměrně přísný, což vůbec není na škodu, ale mám pocit, jako by se úplně vytratilo jakékoliv prřátelství mezi ní a otcem. Dokonce se i vyjádřila v tom smylsu, že by bylo lepší, kdyby s námi vůbec nebydlel. Všechno je mi to hrozně líto. Poradíte mi, prosím, jak vylepšit komunikaci a vztahy v rodině? Jak docílit toho, aby se situace ještě nezhoršovala? Dcera ví, že ji mám moc ráda a že mlže kdykoliv přijít, pokud ji bude něco trápit. Myslím, že ví, že mi může věřit.
Děkuji za radu.

Dobrý den, u vás doma se jak píšete, nic nezměnilo, ale jak to tak vypadá, tak se změnila vaše holčička. Vaše dcera podle popisovaných projevů evidentně vstoupila do období dospívání a chová se adekvátně svému věku a vývojovému období. Vy jako rodiče respektujte její potřebu většího soukromí a zavřené dveře jejího pokoje. Naopak pokud dcera přijde a bude si s vámí chtít povídat, pak tyto chvilky využijte na maximum a snažte se na ni udělat čas a vyslechnout ji. Příležitost si s ní popovídat, dozvědět se také nějaké informace o ní a o tom co prožívá se nemusí po delší dobu opakovat a to že byste na ni neměli čas může podkopat její důvěru ve vás. Nevyzvídejte nic o vztazích s kamarádkami, nepodsouvejte jí problémy, ale naslouchejte. V případě vyzvídání se dcera ještě více uzavře do sebe a neřekne vám nic. O období dospívání bylo napsáno mnoho literatury, stačí zapátrat na internetu, který se jen hemží radami jak komunikovat s dospívajícími dětmi. Lze také vyhledat některou z poraden pro rodinu a mezilidské vztahy, kde můžete pod vedením odborníka na komunikaci v rodině pracovat. Přesto všechno se připravte na to, že toto období je pro všechny zúčastněné členy náročné, ale také důležité. Vždyť z vaší holčičky se má stát sebevědomá mladá žena. Ohledně vztahu s otcem nejsou popisované projevy také nic neobvyklého, je ale potřeba i ze strany otce zapracovat na zlepšení komunikace  a přiblížení se dceři. Na tomto místě si níže dovolím vložit odkaz na článek, který jsem v létě četla na internetu a kde možná najdete některé odpovědi na vaše dotazy.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 19.10.2020, 10:28
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce