Jak jsme se vydaly na Stezku v korunách stromů (Tygřímáma)

Když jsem na jaře viděla v televizi reportáž o výstavbě stezky v korunách stromů na Lipně, věděla jsem, že tohle musíme vidět. Našla jsem si tuto atrakci i na Facebooku a pravidelně sledovala, jak výstavba pokračuje a jak se otevření stezky přibližuje. Těšila jsem se asi víc než holky. A to i přesto, že mám slušnou fobii z výšek a nejraději mám pevnou půdu pod nohama.

Stezka byla otevřena v polovině července a my hledaly termín, kdy se na Lipno vypravíme. Především kvůli Aniččině práci nám to stále nějak nevycházelo. Ale zadařilo se a my vyrazily. Trasu jsem si nastudovala na internetu, vzala jsem i mapu. I přes pečlivou přípravu jsme však kousek od Lipna zabloudily. Ale alespoň jsme poznaly další kousek našeho rodného kraje:-)). I přes malou zajížďku jsme úspěšně dorazily přímo do Lipna nad Vltavou. Zaparkovaly jsme u lanového centra a vyrazily hledat pokladnu. U té však probíhala reklamní akce společnosti Manner, rozdávali sušenky, balonky. Protože celou akci moderoval sympaťák Tomáš Matuška z TV Nova, požádala jsem jej o společné foto. To jsem získala a tak jsme se honem vydaly pro vstupenky na stezku. Předem jsme se dohodly, že nahoru pojedeme lanovkou a dolů půjdeme pěšky.

Sympaťák u pokladny nám "udělal" i solidní cenu a my vyrazily směr lanovka. Nikdy jsem na ní nejela a věděla jsem, že to pro mě bude bobřík odvahy. Lanovka v průběhu jízdy mnohokrát zastavila a sedačka se houpala v mírném větříku. Ani nechtějte vědět, kde všude jsem v ten okamžik byla opocená. Ale jízdu jsme zmákly a úspěšně vystoupily u stezky na Kramolíně. Za odměnu jsme si daly kávu a preclík.

Po občerstvení jsme vyrazily ke vstupní bráně stezky. Prošly jsme turniketem a pomalu stoupaly nahoru. V průběhu cesty je mnoho odboček, kde si můžete vyzkoušet svou fyzičku nebo výhledových odboček. Tak jsem si je pro sebe pojmenovala já. Danielka se poměrně bála zkoušet své fyzické zdatnosti a lidé za ní zase dost chvátali. Za to Anička vyzkoušela vše, co šlo. Aspoň to vstupné řádně využila.:-))

Pomalu jsme stoupaly nahoru, foťáky cvakaly a my se kochaly. To byla panoramata. Na jedné z odboček je i dalekohled, kterým vidíte na Lipno i daleko za něj. Danielka z něho viděla někde v dálce srnky.

Zhruba ve 2/3 výšky je vstup na tobogán, kterým se můžete dopravit dolů. Když mi Anička sdělila, že si hodlá jízdu tobogánem vyzkoušet, pokoušely se o mě mdloby a představovala jsem si katastrofický závěr našeho výletu. Nezabralo ani to, když jsem jí řekla, že nemocnice je dost daleko. Ale společně jsme vystoupaly až na samý vrcholek stezky. Je to zvláštní, ale vůbec jsem se té výšky nebála. Spíše jsem z té výšky měla respekt. Ten pohled nahoře byl dokonalý. Počasí jako malované, lidí tak akorát.

Cestou zpátky si Anička stoupla do fronty na tobogán. A že byla pořádná. Nahoře i dole u tobogánu je obsluha. U vstupu dostanete speciální textilní boby, aby se vám pěkně jelo a neodřeli jste si prdelky. Celá jízda trvá 6-8 vteřin a většina lidí v tom tubusu řve a pořádně. Anička nebyla výjimkou. My jsme pomalu sešly dolů a čekaly na Aničku. Ani nevíte, jak se mi ulevilo, když bezpečně přistála dole na zemi.

Na závěr připojím ještě pár vychytávek ke stezce:
1) V pravidelných intervalech jezdí nahoru i dolů autobus, který funguje přednostně pro vozíčkáře a rodiny s kočárky.
2) Nahoru na Kramolín můžete i s pejskem, pro kterého je u vstupu na stezku připraven kotek, kde ho můžete zavřít. Tyto kotce jsou hojně využívány.
3) Všude je možné si půjčit kolo a udělat si cyklovýlet.

Více informací najdete na : www.stezkakorunamistromu.cz

Dolů na Lipno jsme se vydaly pěšky. Celkem to šlo. Danielka sbírala cestou  borůvky, pozorovala pejsky a cyklisty. Protože už byla poměrně pokročilá hodina a naše žaludky se dožadovaly jídla, musely jsme je uspokojit. Našly jsme si parádní jídelnu s téměř domácí stravou a cenami více než lidovými. A tak jsme konzumovaly svíčkovou, gulášek i kuřecí steak. Po uspokojení základních potřeb jsme si udělaly procházku Lipnem. Nebyla jsem zde mnoho let a koukala jsem, jak moc se Lipno změnilo k lepšímu. Bylo opravdu vidět, že se stále staví a zlepšuje. Prohlédly jsme si marinu, obhlédly hotely, několik hřišť. Určitě jsme neviděly všechno, ale zase je to důvod se sem vrátit, že?

Cesta domů proběhla v klidu, pohodě a bez bloudění.:-))) Tenhle výlet vám můžu fakt doporučit, je to nádhera.

Uživatelce Tygřímáma děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.