Dnes bychom se rádi zaměřili na praktické uspořádání přebalovacího místa.
Inzerce
Logicky by zásadou číslo jedna mělo být: Vše mít po ruce, tedy pleny, ubrousky, nejrůznější masti, abych jednou rukou přidržovala dítě a druhou měla volnou k přebalování. Nikdy nenechávejte dítě bez dozoru ležet na přebalovacím stole. Nejednou jsme o těchto případech četli i v diskuzním klubu na BOL. Zvlášť mám v živé paměti jeden, zakončený příjezdem záchranky do čekárny dětského lékaře pro 8denní miminko.
Inzerce
V některých případech je vhodné dítě během přebalování očistit i pod tekoucí vodou.
Z tohoto hlediska se jako nejpraktičtější variantou jeví přebalovací koutek umístěný přímo v koupelně.
Inzerce
Ovšem málokterá domácnost má v koupelně dostatek místa. Jak si místo k přebalování zařídily naše čtenářky, maminky z BOL?
1. Podle čeho se maminky rozhodovaly, kam situovat přebalovací koutek pro dítě a zda oním koutkem bude přebalovací podložka, pult nebo komoda?
2. Jak měli přebalovací místo prakticky zařízeno, tj. kde byly umístěny věci potřebné k přebalování?
Miky.81 nám napsala, že umístění přebalováku rozhodli dle toho, kde bude malá spinkat, aby ji Hanka nemusela nosit v noci před kojením přes celý byt, ale jen vyndat z postýlky, přebalit, nakojit a pokud možno u toho moc nesvítit. Mají tedy přebalovací koutek hned vedle postýlky v ložnici, která je situována vedle koupelny. „Koupili jsme pouze podložku, kterou umístili na stávající komodu z obývákové stěny bývalého bytu.“
Ubrousky a plenky s krémem měla Mirka hned vedle podložky: „Nad přebalovákem mám ještě pověšený kapsář na drobnosti a velkou polici, kde jsou umístěny jednorázové přebalovací podložky a pleny v krabici. Na stole jsem měla jen tak 10 plínek a večer si přichystala pleny na druhý den z krabice.“
Medox se naopak rozhodovala podle dostatku světla, aby na to vůbec viděla, současně však ne blízko okna, odkud by mohlo foukat a dítěti být při přebalování zima. „Přebalovací podložku mám v dětském pokoji, syna přebalím hned po probuzení, mám to kousek k postýlce.“
Inzerce
Medox měla zakoupenou jen molitanovou přebalovací podložku, kterou umístila na šuplíkovou komodu. „Pleny jsem měla na zemi vedle komody. Přebalovací ubrousky vedle podložky a zbytek potřebných věcí jako krémy, rourky apod. v horním šuplíku. Vedle komody jsem měla koš na špinavé pleny (jen uzavíratelnou plastovou krabici, ne speciální). Voda byla nejbližší přes celý byt v koupelně. Tam ovšem přebalovací podložku nebylo možné umístit, jelikož tam byla zima, šero a nedostatek místa. Při přebalování jsem stejně používala k očistě dítěte spíše vlhčené ubrousky. Od cca 14 měsíců věku mého syna jsem přebalovací kout zrušila a přebaluji ho za chodu, kdekoli to jen jde. Na přebalovacím pultu již totiž nešel udržet.“
Pro Ivuliska bylo místo pro přebalování od začátku jasné a to ložnice: „Přeci jen je ze začátku nutné přebalovat i v noci a snášet miminko dolů po schodech si mi nechtělo. My si koupili klasickou komodu, aby byla pro moji výšku vhodná, manžel mně ji upravil na parádní širokou komodu s úložným prostorem – spoustou poliček. Jakmile přestanu komodu používat jako přebalovák, vše přidělané se odstraní a bude využívána jako klasická komoda. Když jsme v průběhu dne v jiném patře, tak přebalím i na gauči, přebalovák využívám hlavně ráno a večer, když je součástí péče i mazání.“
Jelikož měla Iva přebalovací prostor dost široký, tak veškeré masti a krémy má umístěny v košíku na komodě. „Tam mám i box s ubrousky a vším, co chci mít po ruce. Pleny, náhradní podložky a kapesníky jsou z boku v poličkách. Bohužel vodu máme daleko, ale od mala používáme pouze vlhčené ubrousky, nespatřuji to jako nevýhodu.“
Zajíci přebalovací pult vyrobil manžel, a to dostatečně velký, aby na něm bez problémů namazala i větší dítě po koupání. „Taky se mi tam vejdou všechny krémy, rybí masti a zásoba plínek. Je v kuchyni blízko kamen, aby tam bylo teploučko. A pod ním je nádoba na plínky a ubrousky.“
U Liberte rozhodl prostor bytu 1+1 a dvojčata na cestě: „Vybrali jsme jednu přebalovací desku na postýlku. Od 2 měsíců přebaluji na zemi nebo na velké posteli, podle toho, kde se dítě zrovna pohybuje a v noci v postýlce.
Pleny a masti měla Jarka v jedné poličce v knihovně, po přestěhování v poličce dětského pokojíku. „Voda byla jen v koupelně, kde byly děti od 1. měsíce života sprchované, zvlášť po stolici. Tatínek, který dodnes nezvládá jejich znečištěné pleny, je umývá poslepu :-).“
Jarka ještě dodává zajímavý postřeh: „Neumím si představit přebalovat dítě na čemkoliv vyvýšeném déle než do 3 měsíců věku, naši se tak vrtěli, že bylo vše kromě postelí, postýlky a podlahy nebezpečné. Nikdy mě z ohýbání při přebalování nebolela záda, neměla jsem problém se k nim posadit a jistota, že mi nespadnou byla důležitá. Jak se naučili lézt, já se tak zdokonalila, že jsem je přebalovala i za pochodu, venku pomalu za běhu.
U Meridene měli místo pro přebalování hned od začátku určeno v ložnici na přebalovacím pultu s komodou, kde měl Tomášek uložené oblečení. „Přebalovací pult byl poměrně veliký, takže se mi na jeho část vešla klasická omyvatelná přebalovací podložka a vedle ní jsem měla uložené potřeby pro přebalení a pro koupání - plínky, ubrousky, krém na zadeček, líh na pupíček, olejíček a později mléko po koupání atd. Koupání jsme měli vyřešeno obyčejným stolem, na který jsme položili vaničku, umístění bylo v ložnici asi dva kroky od přebalováku.“
Angieblack má dva přebalovací pulty, jeden nahoře v pokojíčku a druhý v koupelně. „Ten v pokojíčku proto, abych nemusela v noci chodit dolů, aby se dítě neprobudilo. V koupelně je zase tekoucí voda. Na obou pultech mám nafukovací přebalovací podložky. Oba pulty jsou dvoupatrové, takže věci na přebalování a kosmetiku mám ve spodní poličce. Kdybychom měli málo místa, volila bych spíš komodu nahoře a dole by se dala podložka na pračku. V koupelně mám v kapsáři věci na koupání atd.,“ popisuje Veronika.
U Amalie2011 byl díky možnostem bytu 1+1 výběr jasný, a to vedle postýlky. „Za přebalovákem máme knihovnu, ale v ní místo knížek nejrůznější věci, no a jednu přihrádku jsme vyhradili dětské hygieně. Ubrousky mám přímo na přebalovací podložce. Pleny pak v doma ušitém vaku připevněném k přebalovacímu koutku z boku.“
Terča80 má přebalovací kout hned vedle postýlky, která je v ložnici. Důvody jsou pro Terku jasné: co nejkratší vzdálenost a co nejméně práce. „Komodu jsem pod to chtěla také, protože jsem potřebovala někam dát oblečení malého, aby byly při ruce.“
Mezi přebalovací plochou a komodou je ještě jedna široká otevřená polička, kam se toho hodně vejde, a další stejně designovanou poličku má Terka nad přebalovacím pultem na stěně.
Zavadilka u prvního dítěte vůbec přebalovací kout neměla: „Odrovnala jsem si tím záda. U druhého jsem si ho vydupala a je umístěn hned vedle dětské postýlky v ložnici. Máme ten obyčejný s nafukovací podložkou. Jako úložný prostor jsme si pověsili závěsný díl taky z Ikea, levný, ale šikovný. Vejde se do něj hodně věcí.“
Plaz je zatím jediná, která nám svěřila, že přebalovací kout neměla, ani dosud nemá. „Když se malý narodil, bydleli jsme v zařízeném podnájmu, kde byl pokoj s postelí pro větší dítě navíc. Přebalovala jsem malého na té posteli, sama jsem u toho seděla, věci k přebalování jsem měla na poličce vedle postele. V jeho 10 měsících jsme se stěhovali do svého, kde má syn v pokoji nízkou sedačku, na které nyní přebaluji.“
Sphinx před vlastním dítětem získávala zkušenosti s neteří: „Měli pro ni takový ten přebalovací pult kombinovaný i s vaničkou. Přišlo mi to monstrózní a přitom dost nestabilní, takže tohle u mne neprošlo. Pořídila jsem obyčejnou nafukovací podložku, na to jednorázové přebalovací podložky a položila v koupelně na pračku. Všechny pleny, ubrousky a mastičky jsem měla hned ve vedlejší otevřené policové skříňce. Tím, že to vše bylo umístěné v koupelně, bylo umyvadlo a sprcha hned k dispozici.
Od okamžiku, kdy se začal syn přetáčet a mrskat sebou, přebalování jsem přesunula na hrací deku na zemi, na postel apod. Když začal stát, tak hlavně ve stoje někdy i za pochodu. A přesto, že jsem starší matka, záda tím nijak netrpěla. :-)
Moninif po vzoru a rady známé, že nejlepší místo na přebalování je to, kde má dítě věci a spí, si nechala udělat na komodě nástavec a na něj koupila podložku: „Po narození malého jsem pak ještě zřizovala nový pultík na pračku (máme úzkou, takže jen tak tam hodit podložku nešlo) a vlastně tu v ložnici používala minimálně. :-) Mě vždycky přišlo lepší dítě omýt než utírat ubrousky... I já jsem se cítila líp, když jsem si hned po přebalování opláchla ruce. A hlavně jsem hned do koše v koupelně hodila plínu, anebo když se malý po.... oblečky do vany. Tak bych s tím musela běhat po bytě. Přebalovák v koupelně sloužil snad do dvou let. Ten v ložnici ani né rok :-).“
Corelia měla v prvním bytě místo na přebalování zřízeno v ložnici: „Po nějaké době jsem pak stejně většinou přebalovala v obýváku. Na druhém místě z důvodu prostoru bylo místo na přebalování v obýváku. V obou případech jsem na obyčejnou velkou komodu pořídila omyvatelnou přebalovací podložku se zvýšenýma okrajem. Pravda je, že když kluci začali být víc pohybliví, raději jsem je přebalovala na gauči nebo na zemi, kam jsem pod ně jen šoupla jednorázovou přebalovací podložku. Vše potřebné jsem měla uložené v komodě, na které jsem přebalovala.“
Ještě přidám své řešení: „Od příbuzných jsem odkoukala koupání v kuchyni, kde se dalo v chladných dnech, zvláště hned po narození dítěte, přitopit. Proto jsme zakoupili přebalovací pult, jehož součástí byla vyjímatelná vanička. Ten byl u dcery umístěn v kuchyni, hned vedle stolu, na kterém jsme ve vaničce koupali. U syna jsme již bydleli ve větším, tak jsem si mohla dovolit ten luxus mít přebalovací pult v koupelně, hned vedle ložnice s miminkovskou postýlkou. Na tomto řešení se mně nejvíce líbilo, že byl pult zcela omyvatelný a obsahoval přihrádky a úložný prostor pro veškeré potřeby, které jsem při přebalování užívala. Jeho velkou nevýhodou byly tehdy zkřížené nožičky – italský design – krásně vypadalo, ale rozjížděly se. Takže musel zručný manžel opravit. Dnes se naštěstí vyrábějí kvalitněji.“
Co tedy používají maminky na BOL?
Přebalovací prostor byl u oslovených maminek umístěn v:
ložnici 8x
koupelně 4x
kuchyni 2x
dětském pokoji 2x
Přebalovací prostor se pak sestával z:
komody s podložkou 7x
podložky 5x
přebalovacího pultu 3x
přebalovací desky 1x
Jak vidíte, co maminka, to jiné řešení. Vyberte si i Vy způsob úpravy přebalovacího koutku, který Vám bude co nejlépe po praktické stránce vyhovovat! Inspiraci již od nás máte :-)
My jsme podědili starou postýlku, která má i část s přebalovákem. Na něm jsem ale Aničku přebalovala jen asi do 4 měsíců. Pak už se mi na něj nevešla. Přebaluji ji na manželské posteli na podložce. Hodně ale využívám prostor pod přebalovákem, kam schovávám pleny. Čisté i kýbl s použitýma.
Přidávám se do klubu těch, co neměli přebalovací kout. Nevím proč, ale přišlo mě to jako naprostá zbytečnost.
Karolínu jsem před mnoha mnoha lety přebalovala na posteli a teď kluky na gauči? máme takový šikovný rohový s jedním dílem jěž nekončí madlem(myslím, že lenoška se tomu říká), přenášeli se tam i po kuopání zabalení v osušce a oblékali tam. Jako miminka se po koupání oblékali na pračce. Anebo jsem je přebalovala na posteli, jak lezli i na zemi. A asi jsem byla bordelář, ubrousky jsem měla v obýváku a skříni a plenky v šatně. Jen u Honzy prvních pár měsíců jsem měla obojí na jednom místě, ale jak začal už příkrmy, tak jsem si ty ubrousky dávala do místa, kde nebudu muset chodit za deset rohů pro jeden. Jo... Mohla jsem mít načaté dvoje, že, ale na co...
RE:
tak já jak sem psala, přes den přebalovala a přebaluju kde se dá. vlh. brousky, mám v každé místnosti, i plínky. ale na noc a ráno jen komoda, musím malého pořádně namastit a na zemi to není tak pohodlné
mám dotaz ohledně mé dcery. Anička je zatím jedináček, má 20 měsíců. Je hodná, šikovná, zdravá, poměrně společenská, ALE. Kdykoliv, když jsme spolu a kdokoliv si jí chce pochovat, nebo se jí jen dotknout, tak utíká, řve, chce být jen se mnou. Je u nás babička, (na kterou je opravdu zvyklá, vídají se téměř každý den), Anička si v pohodě hraje, máma jí chce pomazlit, NEEXISTUJE, zdrhá za mnou. S manželem je díky bohu v pohodě. Fór je v tom, že když je u té stejné babičky na hlídání, a to i přes noc, nemají jediný problém, Anička se s ní mazlí, udělá si z ní kolikrát tu pečovatelku, tzn. chce být jen s ní, jakmile příjde děda, zdrhá zase za ní a chce být u ní. Už jsem z toho dost unavená, neboť to trvá nejméně půl roku a chtěla bych se vás zeptat, jestli dítě v tak malém věku už dokáže hrát/předstírat? Ona je opravdu v pohodě víceméně s kdekým, když nejsem na blízku. Trvá to pár minut, než například opláče můj odchod a je s tou danou osobou v pohodě. Ale jakmile jsme kdekoliv, nebo i u nás doma a někdo o ni projeví zájem, jsem-li na blízku, je to k nevydržení.
Moc vám děkuji za pomoc!
Dobrý den,
podle Vámi popisovaného chování dcerky se s největší pravděpodobností skutečně jedná o projevy separační úzkosti. O tomto období je k dispozici mnoho materiálů a informací, také já jsem již několikrát na obdobné dotazy odpovídala. Proto bych se o projevech tohoto období nyní více nerozepisovala. Snad jen uklidnění pro vás, jedná se o naprosto normální projev zdravého vývoje dítěte. Je to projev zdravě se formujících emočních vztahů k matce a k dalším pečujícím osobám. K dceři je potřeba přistupovat citlivě, poskytnout jí fyzický kontakt, pomazlení, pochování, když jej bude potřebovat. Čím citlivěji k ní budete přistupovat a naplňovat její potřeby citové blízkosti, tím se rychleji naplní a toto období odezní. Rozhodně není třeba se tím nijak trápit nebo znepokojovat, dcera se vyvíjí naprosto normálně. To, že se podobné projevy objevují ve vztahu k babičce, je známkou jejich dobrého blízkého vztahu. Samozřejmě že pokud jste přítomna vy jako nejbližší pečující osoba, tak dcerka upřednostňuje vás. Jinak i malé dítě si dokáže vybírat osoby, a to i u blízkých, které se o něj budou starat a které ne. Tyto preference se během dětství i několikrát změní a je to také normální (např. na toaletě mi může pomoci jen maminka, tatínek ne, na kole jezdím jen s pomocí dědečka apod.). Užívejte si zdravé a krásné dcerky, poskytněte jí dostatek blízkosti, dokud ji potřebuje.
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Vypočtěte si v naší těhotenské kalkulačce, kdy Vás čekají ultrazvuky, kdy obdržíte těhotenskou průkazku, kdy se podrobíte triple testu, kdy se vyšetřuje streptokok, kdy se provádí amniocentéza, kdy byste si měla nachystat věci do porodnice, kdy nastupujete mateřskou dovolenou.
Kategorie BMI jsou zjednodušeným modelem, které nám pomáhají se zorientovat v naší tělesné hmotnosti.
Body Mass Index (BMI) udává méně přesné údaje zejména u dětí, starších lidí a aktivních sportovců. Přesnější posouzení tělesné váhy než kalkulačka BMI může provést odborník, který zahrne i další parametry: např. pohlaví, věk, objem svalů, typ postavy a celkový životní styl.
Ucelená vzdělávací sada knížek pro děti a náctileté zaměřená na zdravý životní styl. Psána odborníky. Testována na vlastních dětech :-)!
Knihy pro dospělé: Zdravé těhotenství a Žena po 40
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze
návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
V pořádkuOdmítnoutDalší informace
Související články
Výlety s dítětem i bez
Happy vychytávky aneb Proč jsou děti v plenách Happy šťastné?
Zajímavosti v ČR i v cizině vhodné pro děti
Jak jsme zařizovali dětský pokoj
S kočárkem v přírodě
Přebalování včera a dnes: Jednorázové pleny vs. látkové z pohledu maminek
Moderní žena
Jak vypadá náš den
S plenou k lékaři aneb jak si zorganizovat návštěvu u lékaře
S plenou na výlet? Proč ne!
Naše Happy plenkování
Co pomáhá při průjmu?
Kde koupat miminko?
Moje aktivity v těhotenství
Moje záliby
Jak přežít deštivý víkend
Spokojené bříško miminka
Na dobrém jídle s dětmi
Moje až příliš roztomilé děti
Jsem posedlá… (čím?)
Přebalování včera a dnes z pohledu dětské lékařky
Moje randění
Jak dětem prakticky zařídít prostor k jídlu
Co pomáhá při zácpě?