Legenda o správné ženě (Knihomyš)

Bertha se narodila v polovině devatenáctého století v rodině tesařského mistra. Ve dvaadvaceti se zamilovala. Její vyvolený byl o pět let starší Karl, mechanik, který se rozhodl stát vynálezcem a sestrojit motorem poháněné vozidlo.

Jeho daleko rozumnější společník v podnikání s investicemi do takové nejistoty nesouhlasil a jejich společné firmě hrozil zánik. Bertha si vydupala předčasné vyplacení věna a podíl společníka za něj odkoupila. O rok později se za Karla vdala, čímž podle tehdejších zákonů přišla o možnost se svým jměním disponovat.

Po deseti letech firma kvůli nákladným pokusům vyrobit motorový vůz zkrachovala. Bertě se ten rok narodilo čtvrté dítě, dceruška Thilde. Karl obratem založil novou firmu a za další tři roky získal patent na výrobu motorového vozu.

Navzdory patentu se automobil příliš neprodával a zkušební jízdy většinou končily trapnými opravami běžných závad. Zřejmě potenciální zákazníci nedokázali ocenit, jak snadno lze motor spravit.

Nemáme zprávy o tom, co Bertha prožívala a co si myslela. Jisté je, že po dvou letech, v srpnu 1888, jí došla trpělivost. Sebrala dvě ze svých čtyř dětí a bez dovolení a dokonce bez vědomí manžela vyrazila k mamince.

Jestli máte pocit, že čtete historii ženy, která se první v Evropě rozvedla a získala děti do své péče, jste na omylu. Bertha s sebou totiž vzala své dva pubertální syny, a to pouze proto, že na rozdíl od nich neuměla řídit. Přinejmenším na počátku své cesty ne. Rozhodla se totiž jet autem.

Podle dobových zpráv vyvolávali všude, kam dojeli, velký poprask a srocení lidu. Zastávky byly velmi časté, bylo třeba dolévat vodu do odpařovače, čistit karburátor a vykupovat po lékárnách benzínové čistící přípravky – čerpací stanice tenkrát pochopitelně nebyly k dispozici. Cestovatelé se potýkali s řadou dalších potíží, vůz například neměl dostatek převodů pro jízdu do kopce a brzdy se hodně opotřebovávaly. Bertha ten den jen tak mimochodem vynalezla brzdové obložení – a coby vdaná žena si ho nemohla nechat patentovat.

Hodně o Bertě vypovídá fakt, že poslala během své cesty svému muži telegram, že dobře dojeli. Více než stokilometrovou trasu úspěšně zvládli za třináct hodin a Bertha se tak stala první automobilistkou a prvním dálkovým řidičem na světě. Její akce umlčela hlasy volající po zákazu automobilů, přesvědčila pochybovače a podnik konečně začal vzkvétat díky hrnoucím se zakázkám.

Možná, že se Karl přece jen na svou manželku za ten dobrodružný výlet trochu zlobil. Jak si jinak vysvětlit, že nejúspěšnější řadu svých vozů nepojmenoval Bertha, ale Mercedes?

Zdroje:

[1] Bertha Benzová. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2012-07-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bertha_Benzov%C3%A1
[2] Karl Benz. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2012-07-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Benz
[3] Benz Patent Motorwagen číslo 1. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2012-07-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Benz_Patent_Motorwagen_%C4%8D%C3%ADslo_1

Uživatelce Knihomyš děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce