Inzerce
Inzerce
Inzerce

Legenda o správné ženě (Knihomyš)

Bertha se narodila v polovině devatenáctého století v rodině tesařského mistra. Ve dvaadvaceti se zamilovala. Její vyvolený byl o pět let starší Karl, mechanik, který se rozhodl stát vynálezcem a sestrojit motorem poháněné vozidlo.

Jeho daleko rozumnější společník v podnikání s investicemi do takové nejistoty nesouhlasil a jejich společné firmě hrozil zánik. Bertha si vydupala předčasné vyplacení věna a podíl společníka za něj odkoupila. O rok později se za Karla vdala, čímž podle tehdejších zákonů přišla o možnost se svým jměním disponovat.

Po deseti letech firma kvůli nákladným pokusům vyrobit motorový vůz zkrachovala. Bertě se ten rok narodilo čtvrté dítě, dceruška Thilde. Karl obratem založil novou firmu a za další tři roky získal patent na výrobu motorového vozu.

Navzdory patentu se automobil příliš neprodával a zkušební jízdy většinou končily trapnými opravami běžných závad. Zřejmě potenciální zákazníci nedokázali ocenit, jak snadno lze motor spravit.

Nemáme zprávy o tom, co Bertha prožívala a co si myslela. Jisté je, že po dvou letech, v srpnu 1888, jí došla trpělivost. Sebrala dvě ze svých čtyř dětí a bez dovolení a dokonce bez vědomí manžela vyrazila k mamince.

Jestli máte pocit, že čtete historii ženy, která se první v Evropě rozvedla a získala děti do své péče, jste na omylu. Bertha s sebou totiž vzala své dva pubertální syny, a to pouze proto, že na rozdíl od nich neuměla řídit. Přinejmenším na počátku své cesty ne. Rozhodla se totiž jet autem.

Podle dobových zpráv vyvolávali všude, kam dojeli, velký poprask a srocení lidu. Zastávky byly velmi časté, bylo třeba dolévat vodu do odpařovače, čistit karburátor a vykupovat po lékárnách benzínové čistící přípravky – čerpací stanice tenkrát pochopitelně nebyly k dispozici. Cestovatelé se potýkali s řadou dalších potíží, vůz například neměl dostatek převodů pro jízdu do kopce a brzdy se hodně opotřebovávaly. Bertha ten den jen tak mimochodem vynalezla brzdové obložení – a coby vdaná žena si ho nemohla nechat patentovat.

Hodně o Bertě vypovídá fakt, že poslala během své cesty svému muži telegram, že dobře dojeli. Více než stokilometrovou trasu úspěšně zvládli za třináct hodin a Bertha se tak stala první automobilistkou a prvním dálkovým řidičem na světě. Její akce umlčela hlasy volající po zákazu automobilů, přesvědčila pochybovače a podnik konečně začal vzkvétat díky hrnoucím se zakázkám.

Možná, že se Karl přece jen na svou manželku za ten dobrodružný výlet trochu zlobil. Jak si jinak vysvětlit, že nejúspěšnější řadu svých vozů nepojmenoval Bertha, ale Mercedes?

Zdroje:

[1] Bertha Benzová. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2012-07-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bertha_Benzov%C3%A1
[2] Karl Benz. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2012-07-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Karl_Benz
[3] Benz Patent Motorwagen číslo 1. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2012-07-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Benz_Patent_Motorwagen_%C4%8D%C3%ADslo_1

Uživatelce Knihomyš děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce
Inzerce

 

Inzerce
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Legenda o správné ženě (Knihomyš) - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den, potřebovala bych radu ohledně syna. Jsou mu 2 roky a 8 měsíců. Byl kojen 7 měsíců. Už od malinka je na mě závislý. U babiček byl dohromady čtyřikrát přes noc, nejdříve plakal, pak už to zvládl bez breku, ale nešťastný. S jídlem se trápime cca od roka. Nechce jíst s nikým jiným než se mnou. Do teď mi odmítá jíst kousky. Takže doteď mu jídlo mačkám vidličkou, když cítí maso, hned ho vyplivuje. Myslela jsem, že to bude problém s kousky jako takovými, ale sušenky a to co mu chutná normálně sní, rozkouse. Celkově ho do jídla musíme nutit. Ovoce nechce vůbec, jí pouze kapsičky. Jogurty má rad, kakao a k večeři pouze chleba se žervé. Šunku, sýr taky odmítá. Jídlo se snažíme řešit různými doplňky stravy k navození chuti k jídlu. Věřím, že z toho vyroste. Teď v září nastupuje do školky a já doufám, že až uvidí ostatní děti, tak začne papat normálně. Více mě ale trápí ta závislost na mě. Je nešťastný i s manželem. Potřebovala bych poradit, jak ho to odnaučit. Před 8 měsíci jsem začala chodit na poloviční úvazek do práce, mysleli jsme, že se to zlepsi, když nebude furt se mnou. Ale je to stále stejně. Vždycky tu dobu přetrpi, pláče když odcházím. Neustále ho ubezpečuji, že se vrátím, že jdu jen do práce. Je vidět, že tomu rozumí, ale přesto se to nelepší, spíše naopak. Moc děkuji za jakoukoliv radu. Šafránková

Dobrý den, ohledně synovy stravy se poraďte s ošetřujícím lékařem. Pokud dítě prospívá, i když konzumuje jen určitá jídla, pak není důvod k obavám. S lékařem byste ale také měli konzultovat případné doplňky stravy, které dítěti dáváte. Ne všechny musí být pro takto malé dítě vhodné. Také by možná bylo dobré, aby lékař chlapci udělal krevní obraz, jestli mu opravdu nějaké živiny chybí, abyste mu nepodávali nadbytečné množství některých živin či vitamínů. Některé děti vykazují při jídle zvláštnosti, jedí jen určitá jídla a vybírají si. Není dobré dítě do jídla nutit a nutit jej k experimentování. Nová jídla však je dobré nabízet, v případě zájmu nechat ochutnat. Chutě dětí se mění a časem třeba syn může být ke zkoušení jiných jídel přístupnější. Zvláštnosti v jídle však ale také mohou vykazovat děti např. s poruchami autistického spektra, či děti hodně v jídle konzervativní. Mám příliš málo informací a váš syn je příliš malý. Ohledně pobytu bez vás nepíšete, kdo syna hlídá, když jste v práci. To že pláče, když odcházíte bývá u dětí normální. Je potřeba mu to citlivě vysvětlit na úrovni jeho chápání a vývoje. Dobu odchodu však neprodlužovat, dítě ani nadměrně nelitovat, nemazlit apod. Potom by si myslelo, že váš odchod je něco mimořádného a je důvod se bát. Takto malé dítě také nemá ještě vyvinutý pojem času, žije přítomností a myslí si proto, že odcházíte navždycky. Trošku mi z vašeho popisu připadá, že maličko chcete, aby na váš syn byl závislý, že vám to dává dojem výlučnosti a důležitosti. To vše dítě vycítí. Proč myslíte, že dobu bez vás protrpí. Žádné malé dítě se pokud je o něj dobře postaráno, má dobře rozvinuté citové vazby a navíc třeba už zná osobu, která jej hlídá, se celé čtyři hodiny určitě netrápí a také není důvod , aby bylo nešťastné. Nemohou to být spíše vaše domněnky? Zkuste chování a vývoj syna zkonzultovat s dětským klinickým psychologem. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 24.05.2022, 06:20
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×