Inzerce
Inzerce
Inzerce

Hledám práci, zn. "Mám malé děti" (Kamka7)

Má kamarádka u přijímacího pohovoru ZAPŘELA SVÉ DVĚ DĚTI... Díky tomu již není nezaměstnaná. Má skvělou práci u jedné zahraniční společnosti. Domů chodí sice později než její manžel, ale také vydělává více než on...

Když se narodil můj druhý syn, plánovala jsem s ním zůstat na mateřské tři roky. Byly mu sotva dva, když dostal salmonelózu a já s ním tehdy odcházela z ordinace dětského lékaře, když v tom mi začal vyzvánět mobil.
"Velice by nám pomohlo, kdybys nastoupila dříve, máme moc zakázek a nestíháme..."
Těžké bylo rozhodování, malý byl nemocný, uplakaný a pokakaný. Dva týdny jsme trávili mezi koupelnou a záchodem.

Po zvažování všech pro a proti a i díky tomu, že průjem pomalu ustupoval, jsem po naléhání šéfa nakonec přece jen svolila. Naše záchrana se tehdy jmenovala babička v domě.
Malý syn velice těžce nesl můj návrat do zaměstnání. V pět ráno, když jsem odjížděla do práce, se pokaždé probudil a plakal. Každý můj odchod provázel jeho hysterický záchvat, při kterém odháněl babičku stojící ve dveřích v pyžamu.
Po několika týdnech si nakonec přece jen zvykl, ale byla to opravdu těžká probuzení do nového dne pro celou naši rodinu.

Za rok a půl po mém návratu do práce, zakázek začalo ubývat. Později bylo celé jedno oddělení laboratoří zrušeno a já se ocitla bez práce.

Inzerce

Mladší syn začal již docházet do mateřské školky a já jsem byla docela ráda, že budu mít více času věnovat se svému staršímu prvňáčkovi.
Nabídka práce v oboru, který jsem vystudovala byla v přijatelné dojezdové vzdálenosti skoro nulová. Přicházela ještě možnost hledat i uplatnění mimo obor.

Všechny přijímací konkurzy a pohovory, kterých jsem se zúčastnila měly tehdy jedno společné. Buď otázku v dotazníku, nebo otázku od budoucího zaměstnavatele:
"Máte děti?"
Nikoho už nezajímalo, že mám zajištěnou školku, nebo babičku. Prostě děti byl pro zaměstnavatele pokaždé kámen úrazu.

Inzerce

Můžete mít praxi v oboru, vysokou školu, ale pokud máte jednou malé děti, máte také prostě smůlu, protože potenciální zaměstnavatel samozřejmě předpokládá, že malé děti bývají častěji nemocné a doma s nimi v případě nemoci zůstávají většinou matky. Je to společenská diskriminace žen, ale nikdo s tím asi nic nenadělá. Na úřadu práce za vámi stojí fronta...
Jeslí u nás máme nedostatek, školky jsou přeplněné, babičky pracující nebo nespolupracující...
Přednost na trhu práce mají muži, anebo čerstvé absolventky, které potřebují získat praxi a těhotenství odkládají na později. Jsou flexibilní, přesčasy a služební cesty u nich nejsou problémem.
Ačkoliv jsem v současné době bez pracovního poměru, nezaměstnaná rozhodně nejsem. Narodilo se nám totiž třetí dítě...

Uživatelce Kamka7 děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce
Inzerce

 

Inzerce
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Hledám práci, zn. "Mám malé děti" (Kamka7) - diskuze

  • je to handicap,mam kliku,ze mi staci pracovat na zkraceny uvazek ,nedelat karieru, a tech je docela hodne,dle inzerce a objevuji se uz primo pro maminky s detma atd...pripadne ja o detech u pohovoru nepromluvim
    Liberte   | 28.11.2012 11:49:44
    Reagovat | URL příspěvku
  • Souhlasím je to hendicap. Já dítě zatajila s tím že bude chodit do jeslí a při nemoci pohlídá muž s flexibilní rpací. Práci jsem dostala (mezeru jsem zaplnila školou v životopise) ale dítě jesle nepřijalo nebo jesle spíš nepřijali dítě. Práci jsem musela odřeknout a je to rpostě hendicap....
    No co naděláme..uklízečky budou potřeba vždy   
    medox   | 27.11.2012 21:36:01
    Reagovat | URL příspěvku
  • Bohužel. Pokud dneska nemáš nějakou hodně specifickou práci, ve které tě jen tak někdo nemůže nahradit a šéfové tě potřebují, tak si snad i na to dítě "zvyknou" a jakš takš se podřídí. Ale kolik takových profesí, je že. Spíš je to tak, že každý je nahraditelný a když si zaměstnavatel má vybrat mezi maminkou, která bude spěchat domů za dětma (tudíž nebude moct dělat přesčasy), která bude nejspíš první rok neustále doma (skrz dítě, které ve školce chytá jednu chřipku za druhou) a mezi "obyčejným" člověkem, kterému je jedno, co a jak a proč, hlavně aby byly peníze, tak si v 99% vybere to druhé.

    Když jsem ještě neměla dítě a pracovala jsem, u nás ve firmě byla maminka, která nejdřív pracovala na part-time, později na full-time, ale kvůli svojí 3leté holčičce byla víc doma, než v práci. VŠICHNI si ji brali do huby, jak se na tu práci má radši vykašlat apod., takže nakonec pod nátlakem sama odešla (spíš to byla tak trochu šikana shora). Ti samí lidé, kteří ji takhle vxšoupli, vypouští z pusy věci ve stylu "proč maminy s kočárkama lezou do nákupního centra?" apod. A kdyby to šlo, zakázali by jim (nám) i vstup do MHD :)) Holt, asi zase ukázka čechismu :)
    Gastrica   | 27.11.2012 19:50:09 | Reakcí: 1, poslední: 27.11.2012 20:09:01
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • Velmi pravdivě napsané. Bohužel je dítě dnes pro ženu handicap. 
    tygřímáma   | 27.11.2012 17:54:20 | Reakcí: 2, poslední: 27.11.2012 19:41:37
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Záleží na tom, jaké má ta žena životní hodnoty. Já si mateřskou užívám plnými doušky. S dětmi jsou ty nejkrásnější okamžiky v životě...první slovo, první krůčky... 
      Kamka7   | 27.11.2012 19:34:42
      Reagovat | URL příspěvku
  • Je to smutné...
    Je smutné, že je tu tak silná diskriminace, ale bohužel to tak je.. Každopádně není naší povinností potencionálnímu zaměstnavateli toto sdělovat - dle zákona mu do toho, zda děti máme či ne, nic není!
    Jen s jedním nesouhlasím - čerství absolventi nemají přednost... Z vlastní zkušenosti a zkušenosti mnoha mých přátel, kteří v posledních letech vycházejí vysokou školu musím říci, že většina jich minimálně na půl roku tvrdne na pracovním úřadě a pokud ne, tak dělají pomocné práce jako brigádníci na stavbě, ve výrobě a pod.. Dojíždějí na to, že nemají praxi několik let..

    Člověk si nevybere - po škole praxi nemá - nevemou ho. Jakmile si praxi udělá -chce děti. A jakmile má děti, má sice praxi, ale taky ho nevezmou.. Asi si musíme počkat, až budou děti velké.. Jenže to nám bude 50 a zase budeme moc staré...   
    JitkaB   | 27.11.2012 07:49:01 | Reakcí: 4, poslední: 28.11.2012 07:03:51
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: Je to smutné...
      V dnešní době najít dobrou práci má asi každý a kdo ji má, musí si ji "držet zuby nehty". Ale diskriminace byla je a bude a ženy jsou v tomto vždycky v nevýhodě oproti mužům i platově... 

      Kamka7   | 27.11.2012 08:53:46
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE: Je to smutné...
        Mám prvního prcka půlročního práci zatím nehledám ale tuším že s tím bude problém, do staré práce se vrátit nemůžu vracela bych se v šest domu a neměl by kdo vyzvednout malýho ze školky.zkušenost mám i s tím platem méně schopný chlap dostane práci jen kvůli tomu že je to spíše chlapská práce (obchodník zástupce ve firmě) a žena schopnější a víceznalá oboru dělá asistentku...navíc chlap samozřejmě více peněz.není to fér...
        Míša6   | 27.11.2012 10:40:58
        Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE: Je to smutné...
      jen trochu poupravím... po škole je člověk bez praxe, pak má sice praxi, ale zase nemá děti, pak má děti a pak už je starý...
      moninif   | 27.11.2012 11:54:07
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE: Je to smutné...
        Máš pravdu...  To je přesné. Škoda, že je tak málo zkrácených úvazků v nabídce zaměstnavatelů...  
        Kamka7   | 28.11.2012 07:03:51
        Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Pokakavani

| Nikolabi | 24.07.2024, 17:12

Dobry den,

obracim se na Vas s dotazem ohledne syna. V cervnu mu byli tri roky. Mame problem s chozenim na velkou. Loni v listopadu jsme zacali odplenkovavat. S curanim problem ani tak nebyl, sem tam se pocura a to i ted, ale to beru asi jako "normu". Ale bohuzel neni schopen udelat velkou potrebu na nocnik, ci zachod. Vykonava to pouze do kalhot a treba i petkrat za den. Jsou situace, kdy sedi vedle nocniku, nebo je od nej vzdalen opravdu jen kousek a presto se pokaka. Uz od zacatku jsem ho motivovala napr. gumovym bonbonkem, ci nejakou hrackou, ktera se mu libila v kramu, ale bez uspechu. Priznam se, ze posledni dva mesice jsem z toho uz tak zoufala, ze jsem mu dala za to i na zadek. On mi slibi, ze bude chodit kakat na zachod, ale pak se to treba za pul hodiny opakuje znova. Parkrat se stalo, ze tu potrebu vykonal na zachod ci nocnik, ale jen tehdy, kdyz zrovna kakal a ja jsem ho popadla a on to tam dodelal. Vetsinou se to ale pak zastavilo a nelibi se mu to, knoura. Kolikrat i odejde do jine mistnosti a tam se pokaka. Ja na nem samozrejme poznam, ze kaka a kdyz se ho zeptam, tak mi tvrdi, ze ten bobek nedela. Toto se deje i kdyz je napr. u babicky na noc. Myslim, ze jen jednou se stalo, ze sam od sebe sel na nocnik a vykakal se. To jsem zrovna nebyla doma a hlidal ho manzel. Rekla bych, ze je na me celkem dost fixovany. Bohuzel manzel je casto v praci, tak drtivou vetsinu casu je se mnou. Mam jeste starsi dceru (5 let) a ta s tim taky mela trochu problem, v tom smyslu, ze do ctyr let nekakala vubec a vecer, kdyz jsme ji dali plenku na noc, tam se behem chvilky vykakala. To jsme odbourali kolem toho ctvrteho roku. Jinak bych rekla, ze je sikovny. Uz dlouho je schopen se skoro sam uplne oblect, obuje si boty, v pohode se naji. O tom, ze se kaka do nocniku, ci na zachod si povidame nekolikrat denne, myslim, ze toto chape. Ale uz jsme z toho vsichni dost nestastni. V zari by mel nastoupit do statni skolky (a ja do zamestnani), ale obavam se, ze pokud se bude tatkto neustale pokakavat, tak ho odtamtud vylouci. Uz opravdu nevim, co s nim. Prijde mi, ze at se snazim ho presvedcit, aby chodil na zachod, tak stejne dokud nebude on sam chtit, tak se to nezlepsi. Ale pokud by vas napadlo nejaka rada, jak to zlepsit, byla bych za to velmi vdecna. Mockrat dekuji

Dobrý den,

poradila bych vám se s problémem vašeho synka obrátit na dětského klinického psychologa. Pouze na základě dotazu po e-mailu nelze dát jednoznačnou odpověď a ani zázračné rychlé řešení. Je možné, že bude potřeba podrobnější zmapování situace a dlouhodobější vedení, nebo se naopak situace může vyřešit velmi rychle. Obtíže s vyměšováním nejsou ale u batolat nic neobvyklého a objevují se. Mnoho dětí preferuje zejména defekaci (vykonání velké potřeby) do plen a má problém s přechodem na nočník či toaletu. Píšete, že syn je čerstvě tříletý. Kontrola vyměšování souvisí se zralostí nervového systému dítěte a se schopností volního ovládání svěračů. Nervový systém syna nemusí být ještě dostatečně zralý a syn tak není ještě třeba připravený na přechod na nočník či záchod. Určitě bych vám doporučila snížit na něj tlak v tomto ohledu. Váš stres se na něj přenáší, tlakem je i vaše neustálé vysvětlování, kam se potřeba vykonává. To vše syn zcela jistě již ví. Pod psychickým tlakem se obtíže ještě zhoršují a může dojít k rozvoji psychosomatických potíží, které se pak těžce odbourávání. Pokud syn ještě není dostatečně vyzrálý, pak je jedno, jestli se nachází právě vedle nočníku či WC, prostě do něj potřebu není ještě schopen vykonat, nemá nad ní úplnou kontrolu. Častost stolice cca 5x denně i obtíže s použitím nočníku bych vám také doporučila konzultovat s dětským lékařem. Mohlo by se jednat i o projev nějaké potravinové intolerance či alergie a je potřeba to vyloučit, dále je dobré se poradit o vhodném stravovacím režimu a složení stravy, je možné vyhledat i dětského dietního poradce.

Při jednání se synem se určitě zcela vyhněte výčitkám, přílišnému nátlaku i vysvětlování. Ukažte mu, kde je nočník, záchod a podporujte i každý pokus o vykonání potřeby na něj. Nezaměřujte se na neúspěchy, ale pouze na úspěchy, i třeba částečné, kdy se syn k nočníku či záchodu snažil třeba přiblížit, i když to nestihl. Tyto úspěchy "oslavujte", zaznamenejte třeba do kalendáře a na ně se při následné chvále zaměřujte, může být i odměna ve formě sladkosti, hračky apod. Pokud již potřebu vykonává, tak se snažte nepřerušovat mu ji, i když poznáte, že defekuje. On vědomě ví, že má jít na nočník, ale fyzicky to ještě nezvládá. Právě přerušení vykonání potřeby může způsobovat častost stolice, kterou syn nedokončí, protože nemá klid a způsobit např. rozvoj záměrného zadržování stolice a psychosomatické zácpy. Pokud vidíte, že syn kaká, nechte jej stolici dokončit, i když do kalhot, pak jen krátce připomeňte, že je lepší použít nočník a syn se může následně podílet na úklidu (např. odnést znečištěné oblečení do prádla, zkusit vám pomoci utřít případně znečištěnou podlahu atd.). Je potřeba synovi dopřát čas a snížit tlak na něj, také vy se situací přestaňte trápit, zaměřte se na jiné věci, které synovi jdou a že jich v jeho věku není málo. Přeji vám hodně trpělivosti, do září je ještě spousta času a mohli byste situaci zvládnout.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 25.07.2024, 09:23
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×