Haló, je tam vůbec někdo?

Na první návštěvu na gynekologii jdu až za 8 dní. Ještě osm dlouhých dní! Nevím, proč zrovna moje doktorka musí jezdit na dovolené, když já otěhotním. Švagrová běžela k doktorovi hned hodinu po pozitivním testu a přijal ji. Já bláhově také hned volala na objednání a myslela si, že by mě mohla vzít ještě ten den. No, takže mi trochu klesla čelist, když mi byl stanoven termín první návštěvy za víc jak měsíc. Trpím nedočkavostí.

Nejhorší je ten pocit, že se tady adaptuji na těhotenství, ale třeba není něco v pořádku a já o tom nevím a nedozvím se to, dokud nebudu ležet u doktorky v ordinaci.

Možná ta absence nevolností mě tak znervózňuje. Nejlíp mi není, což o to - dokazuje to i moje nechuť k čokoládě a sladkému. Ale nezvracím. Jenže všude ve filmech hrdinky zvrací! Asi jsem z té televize zhyptonitovaná, prostě mi přijde, že kdo nezvrací, není těhotný.

Kolikrát si hladím bříško a ptám se: "Haló, je tam vůbec někdo?"