Inzerce
Inzerce
Inzerce

Jsou děti připraveny k zápisu i do školy?

Máme před sebou posledních 10 dní do prvních termínů zápisů do škol. A právě o něm a přípravě předškolních dětí je rozhovor s Janou Martincovou, jednou z autorek komplexní přípravy předškoláka Předškolákových týdeníčků pro chytré hlavičky, které v listopadu vyšly v novém vydání.

Je nutná příprava na zápis? Dělala jste ji s dětmi?

Přiznám se, že jsme díky celoroční přípravě, používáním Předškolákových týdeníčků, které jsou vedené velmi hravou a pro děti zábavnou formou žádnou konkrétní přípravu k zápisu nepotřebovali. Pouze jsem dětem před zápisem objasnila, co to je, o co tam jde, s čím se tam setkají.

Jsem hodně prakticky zaměřená, vždy jsem se snažila děti připravit hlavně na reálný život. I proto vznikla tato unikátní příprava. Ono totiž, když tvoříte přípravu 6letého dítěte pro život, tak zjistíte, že se jedná současně o tu nejlepší přípravu do školy i k zápisu. 

Když už jsme u té otázky přípravy k zápisu, tak nejhorší variantou je rodič, který do té doby s dítětem příliš nepracuje, nehraje si, nekomunikuje, pak se najednou před zápisem vzpamatuje a snaží se do dítěte doslova dostat veškeré informace těsně před ním. To nemůže vést k ničemu dobrému a výsledkem je znechucené, vystresované dítě, které si stejně toho mnoho z této nalévací přípravy nezapamatuje a první negativní zkušenost se školou a vzděláváním je na světě. 

Největší efektivitu má příprava postupná, které dítě nevěnuje více než 5-10 minut denně a dále příprava komplexní. Jak totiž chcete pořádně rozcvičit, připravit ruku dítěte pro psaní, když nezvládá ani stříhání, lepení a další úkony jemné motoriky. A k procvičení jemné motoriky bychom neměli zapomenout na cviky hrubé motoriky, proto každá správná příprava by měla obsahovat i přípravu pohybovou.

Inzerce

Co by tedy měl předškolák k zápisu umět?

Rodiče mají pocit, že dítě, které jde k zápisu, potažmo do školy, by již mělo umět číst, psát a počítat. Upřímně: Co by jej v té škole pak učili? To je takový jeden všeobecný omyl. Druhý extrém rodičů se zase diví všemu, co po dětech u zápisu chtějí. Nejlépe je vybrat si tu zlatou střední cestu.

Důležité je, aby dítě znalo své jméno, příjmení, popřípadě datum narození a adresu, kde bydlí. Mělo by umět vyslovovat správně všechny hlásky, poznat první a poslední hlásku ve slově – to je velmi důležité pro budoucí psaní prvňáčka, ne poznávat písmena, ale hlásky ve slově. Dále vytleskávat slabiky, určit barvy, poznat číslice do 5, poznat geometrické tvary, zazpívat písničku či přednést nějakou říkanku. Co se týká dovedností, mělo by dítě umět namalovat postavu, stříhat a držet správně tužku (a to již od útlého věku, ne až v první třídě). 

Inzerce

Např. klasickým úkolem je tento z Předškolákových týdeníčků, kdy má dítě určit počet teček, nebo ukázat čeho je méně, čeho stejně. 

Video: Jak se předškolák Hanička připravuje k zápisu do první třídy

Inzerce

Jaké problémy často děti mají v připravenosti do školy (u zápisu…)?

Asi největším nejen současným problémem je řeč. Rodiče jdou s dětmi pozdě na logopedii, přitom vada se odstraňuje dvojnásobek času, než se fixuje, tj. než ji dítě v mluvě používá. Právě proto jsme do Hlavičkových úkolů velmi brzy zařadily 3 logopedická cvičení zaměřená na nejproblémovější hlásky, aby se rodič ujistil, zda je výslovnost dítěte v pořádku, příp. vyhledal odbornou pomoc.

Problémem pro děti bývá slyšet samohlásky na začátku a konci slov, např. A jako AUTO, nebo A na konci slova SOVA. Tohle je možné již od konce 4. roku s dětmi cvičit pomocí Písmenkových kartiček, kterými jsme předškolní přípravu našich dětí obohatily. Mnoho cvičení je na tuto problémovou oblast i právě v Předškolákových týdeníčcích.

Paní učitelky, se kterými jsme se bavily, nám opakovaně sdělovaly, že děti neumí poslouchat pohádku. Děti mají malou slovní zásobu, význam některých pro nás v dětství běžných slov jim vůbec není znám. I proto např. tato logopedická cvičení jsou vedena formou příběhu, který následně dítě vypráví vlastními slovy.

Často si učitelé stěžují u dětí na malou představivost, kdy jsou schopné stavět pouze podle návodu, ale ne podle fantazie. Proto bývá u zápisu běžně příklad sestavit obrázek z přiložených geometrických tvarů. Tehdy syn z obdélníku a kolečka sestavil malé i.

Děti si neumí zavázat tkaničky. Právě proto jsme do Předškolákových týdeníčků umístili maketu boty k vystřižení a provlečení tkaniček. Podrobný popis s fotkami je pak v sešitě Praktik pro život.

Děti mají problém se stříháním. Proto je v sešitech polovina stříhacích stran. Ale provedeno tak, že jsou na okrajích, takže se neporuší vazba knížky. 

Některé z dětí dokonce nikdy v životě neviděly švihadlo, mají problém s koordinací pohybu při plazení, chytání míče. S touto nešikovností, nerozvinutou jemnou i hrubou motorikou jde pak ruku v ruce ve škole problém se psaním. Cvik se švihadlem, cviky s míči a další jsou samozřejmě zahrnuty v Pohybovkách.

Podle čeho s dítětem v předškolním roce pracovat

V listopadu vyšlo nové vydání Předškolákových týdeníčků pro chytré hlavičky. Co všechno obsahují? Proč jsou přípravou komplexní?

Předškolákovy týdeníčky pro chytré hlavičky jsou skutečně první komplexní přípravou dítěte pro školu i pro život, a to vše zábavnou, hravou a nenásilnou formou.

Sešity představují jedinečného pomocníka pro komplexní přípravu dítěte na školu i běžný praktický život, věnují se totiž všem oblastem rozvoje dítěte.

Předškolákovy týdeníčky se skládají ze 4 sešitů:

Jízda tužkou se věnuje grafomotorice, včetně nafocení správného držení tužky, tohle si bohužel musí rodič pohlídat sám, nemůže očekávat zpětnou vazbu z MŠ. 

Hlavičkové úkoly dítě rozvíjí mentálně. 

V Hlavičkových úkolech si s dítětem zopakujete: barvy, tvary, protiklady, představivost a prostorovou orientaci – nahoře, dole, vpravo, vlevo, první až poslední, nad, pod, za, na…, vztahy a souvislosti, pohybová slovesa, předčíselné představy i jednoduché počítání, zrakové a sluchové vnímání - slabikování, rýmování slov, počáteční a koncová písmena, Nechybí ani logické a paměťové úkoly, cvičení na výslovnost, rébusy, prázdninové bonusy a Chytroočkova schovávačka.

Testované dítě si zamilovalo Spojovačky a Rýmovačky.

Zcela jedinečné jsou Praktik pro život, který dítě seznamuje s tím, jak to v životě chodí. Díky němu s dítětem projdete:

  • základní hygienické návyky, chování ve společnosti, stolování, 
  • zdravé stravování, ovoce, zeleninu, 
  • sporty, jízdu na kole, pobyt na horách, 
  • tělo a co mu prospívá a co naopak škodí
  • roční období, denní části, měsíce, dny v týdnu, 
  • oblékání, 
  • chování v dopravě, dopravní prostředky, 
  • život ve městě a na vesnici, 
  • rostliny, stromy, zvířata, 
  • rodinu, domov, 
  • finanční gramotnost, 
  • předání vzkazu, 
  • poznávání času
  • a další.

Pohybovky jsou dalším unikátem v přípravě předškoláka. Jelikož vnímám pohybovou zdatnost dítěte jako neodmyslitelnou součást přípravy předškoláka, přizvali jsme do tvůrčího týmu odbornici na tuto problematiku paní docentku PhDr. Hanu Dvořákovou, která vytvořila systém předškolních cviků. Cviky jsou zaměřeny na tělesnou zdatnost, obratnost, rovnováhu a křížené pohyby, které zapojí „do práce“ nejen tělo, ale i mozek.

V přípravě nechybí ani motivační prvek, nálepky, které si děti za splněné úkoly lepí do kosmické mapy. Je jich celkem 160 a vymyslela je pro děti tehdy 9letá slečna. Právě díky nálepkám se děti dožadují splnění co největšího počtu úkolů, více než po nich chceme. Sešity obsahují přes 1000 ručně malovaných obrázků.

Vše bylo otestováno na 5letých dětech!

To je hodně obsáhlé. Na jak dlouhou dobu je příprava určena? Stihne to vůbec dítě během předškolního roku?

Příprava je koncipována na 40 týdnů. Zatímco Jízda tužkou a Pohybovky by měly být vyplňovány od začátku dle stanoveného pořadí cviků od těch nejjednodušších po nejnáročnější, tak u Hlavičkových úkolů a Praktika, byť jsou také seřazeny podle týdnů, je na rodičích, aby se věnovali problematice, která odpovídá chuti, náladě a aktuální čerstvosti či únavě dítěte a času, který na přípravu máte.

Jak sami vidíte, jednotlivé úkoly dítěti zaberou velmi málo času. Většinou se díky nálepkám dožadují splnění většího množství úkolů, než jen na ten daný den.

Slyšet hlásky a slabikování mohou děti trénovat i s Písmenkovými kartami. Podrobně jsou hry ukázány na videu na www.prochytrehlavicky.cz. 

Jak příprava vznikla, kdo se na její tvorbě podílel

Jak vlastně Předškolákovy týdeníčky vznikly?

Obě autorky jsme měly doma předškoláky, takže poptávka po komplexní přípravě předškoláka vznikla již na sklonku roku 2008. Spousta rodičů si stejně jako my tehdy říká, že by bylo vhodné v předškolním roce něco dělat. Když jsme zjistili, jak je to něco rozsáhlé a rozličné, rozhodli jsme se ostatním rodičům i sobě usnadnit práci, vše sepsat, nechat posoudit pedagogy a psychology a upravenou verzi vydat.  

Kdo všechno se na přípravě knížky podílel?

Pedagogové (učitelé MŠ, ZŠ, speciální pedagožka, psycholožka, lékaři). Do Hlavičkových úkolů a Praktika pro život nám hodně přispěla moje kolegyně pedagožka Mgr. Věra Tautová a Pohybovky jsme předali na téma cvičení předškoláků nejpovolanější paní doc. Haně Dvořákové.

Kdo publikaci ilustroval?

Naše publikace kladou vysoké intelektuální nároky na všechny zúčastněné, kteří v nich zanechávají své duševní bohatství. Nejen na autory, ale i na ilustrátorku. Tou je moje kolegyně z medicíny paní doktorka Petra Kubáčková.

Součástí publikace je stříhání. Zůstane skutečně dětem publikace neporušena?

Stříhání je uvnitř publikace koncipováno tak, aniž by se porušila vazba knihy, zůstává předškolákovi k opakování nejen v předškolním roce, ale i v průběhu školní docházky. Synovi jsem celou přípravu uschovala na památku.

Všimla jsem si, že jste zvláště na Pohybovkách spolupracovala celá rodina. Syn předcvičoval, dcera mu asistovala, manžel fotil, Vy to organizovala. V jaké atmosféře focení probíhalo?

Focení jsem se velice obávala, ale věděla jsem, že je nutno vše nafotit a protože už tak všechny ty obrázky, jejich úprava a grafické zpracování stálo obrovské peníze, rozhodla jsem se alespoň u focení požádat o spolupráci manžela, který se focení ve volném čase věnuje. Příjemně mě překvapilo, že nabídku přijal. Pak nastoupila další obava. A to, jak bude spolupracovat hyperaktivní syn. Nastalo druhé překvapení, doslova jsme fotili jeden cvik za druhým. Co bylo pro syna problémem, pomohla nám nafotit rodinná kamarádka Evelínka – gymnastka.

Pokroky po projití Týdeníčků

Došlo u dětí, které si prošly Předškolákovy týdeníčky k nějakým pokrokům?

Obrovský pokrok jsem u tehdy čerstvě pětiletého syna zaznamenala již během testování. Začal nám kreslit, rozkreslil se. Byl totiž dítě, které na rozdíl od dcery nenakreslilo dobrovolně jediný obrázek. Po otestování Jízdy tužkou našel potřebné sebevědomí, od té doby kreslí stále a všude, zvláště mě příjemně překvapují jeho zážitkové obrázky – z kroužku, z výletu, z krmení ptáčků apod. Také se výrazně a to již během nácviku na focení Pohybovek zlepšily jeho pohybové schopnosti. Po projití předčíselných představ a jednoduchého počítání v Hlavičkových úkolech začal dokonce sám tehdy sčítat čísla. 

Tohle bych řekla, že je největším přínosem Předškolákových týdeníčků. Zjištění netušených a dosud nepoznaných schopností a talentů dítěte. 

Předškolní přípravu neděláme proto, abychom drilovali naše děti. Chceme na základě rozličných aktivit rozvinout jejich samostatné konání a myšlení. Chceme dětem umožnit získat již v předškolním věku co možná největší rozhled a sebevědomí, aby se nebály hledat a nakonec našly tu svou životní cestu, která je bude bavit, přinášet jim úspěchy, pocit spokojenosti, cestu, na které potkají své štěstí. 

Co si z publikace může odnést rodič?

Největším bonusem celého kompletu pro nás při testování byl nácvik spolupráce rodiče s dítětem, vedení dítěte k samostatnému plnění úkolů, zjištění oněch netušených a dosud nepoznaných schopností a talentů dítěte. 

Právě to rodičům pomůže k co nejlepšímu směřování dítěte, k rozvoji jeho silných stránek, odstranění hendikepů a výběru nejvhodnějšího životního uplatnění. Dnešní děti, které začaly v roce 2010 testovat předškoláka, jsou dnes gymnazisté. Při přípravě na přijímací zkoušky jsme zjistili, že co jsme se s dítětem v předškolním roce naučili, v páté třídě v přípravě k přijímačkám jako když jsme našli. 

Vzdělání je největší dar, který můžeme dítěti věnovat. Dar, který mu nikdo nevezme.

Přeji všem rodičům, ať jsou jim Předškolákovy týdeníčky velkým pomocníkem ke zdárnému vedení dětí a rozvoji jejich osobnosti.

Rozhovor připravila redakce Babyonline.cz.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Jsou děti připraveny k zápisu i do školy? - diskuze

Poradna

Nástup do školky

| Sim88 | 06.10.2021, 20:03

Dobrý den,
v září měl syn 3 roky nastoupit do školky. Vše bylo v pořádku, těšil se a chtěl i sám do třídy. Bohužel to jsme ještě netušili, že jedna z učitelek je trochu hrr a děti přímo vytrhává rodičům z náručí. Pro našeho syna to byl šok, když se k němu rychle sehnula a vzala ho do náručí a chtěla ho odvést do třídy. Syn okamžitě začal brečet, kopat, vytrhnul se jí a už jsem ho od sebe nemohla odtrhnout, jak pevně se držel. Po chvíli za námi do šatny přišla druhá paní učitelka s tím, ať s ním zkusím jít do třídy, bohužel ani to už nepomohlo. Musela jsem ho ze sebe doslova strhnout, aby se mě pustil. Ve školce nakonec na 2h zůstal, ale s tím, že visel na klice a křičel. Když jsem si pro něj přišla učitelka tvrdila, že se po nějaké době uklidnil a trochu si hrál. Jeho pohled značil spíše úlevu, že může jít domů (má domněnka). Druhý den, když jsme měli jít, chytnul se postele, brečel a říkal, nechci do školky. Takto to bylo i třetí den. Další dny už jsme ho do školky nedávali, byl nemocný, ale hlavně nám začal křičet ze spaní nechci, nechci, ne, ne a jen se před ním někdo zmínil o školce, okamžitě se rozbrečel. Nakonec jsme školku odložili na leden, ale po pravdě nevíme, jestli tam půjde. Teď po měsíci občas sám o školce mluví, že mamka půjde do práce a on do školky, ale jakmile jdeme okolo školky jen na procházku, začne hned plakat a nechci do školky.
Začali jsem prozatím navštěvovat kroužek, aby byl nadále v kontaktu s dětmi. První den ale když jsme tam přišli, tak se ke mě po chvíli přitisknul a začal plakat s tím, ať jdeme domů, že nechce být ve školce.

Dětský kolektiv vyhledává. Rád si s dětmi hraje. Je komunikativní. Nemá problém být občas i beze mě. Bohužel cokoliv se týká školky nechce, ani děti, hračky... Vše mimo ni je v pořádku.

Nevíme s přítelem jestli ho do školky nutit s tím, že si zvykne, jak nám všichni tvrdí, nebo raději počkat až mu budou 4 roky (rodičovskou mám do jeho 4 let), že by zapomněl na nešťastnou náhodu s paní učitelkou.

Děkuji za odpověď

Dobrý den, ohledně připravenosti dítěte na nástup do předškolního zařízení je to obdobné jako s nástupem do školy. Obecně platí, že většina dětí v daném věku (u MŠ 3 roky u ZŠ 6 let) je na zahájení docházky do kolektivního zařízení či školní docházky připravena. Proto jsou na základě psychologických poznatků o vývoji dítěte věkové hranice takto nastaveny. Ale vývoj každého jedince, tedy dítěte, probíhá individuálně, protože každý člověk je prostě originál. Nervový systém dítěte tedy může vyzrávat odlišnou rychlostí a není to žádná porucha, vada nebo patologie. Jedná se o poměrně velké procento dětí, u odkladu školní docházky se jedná cca o 20 % dětí, které ještě na zaškolení nejsou připravené v 6 letech. Dá se to proto analogicky vztáhnout i na zralost dětí pro nástup do MŠ. Přitom ale to, že dítě není připravené na nástup do školky, vůbec nemusí znamenat, že v budoucnu bude mít odklad školní docházky. Vývoj totiž probíhá individuálním tempem, může být nerovnoměrný, zrychlovat se či zpomalovat. Některé děti se vysloveně vyvíjejí skokově. Podle popisovaného chování vašeho syna to působí, že se jedná o šikovného normálně se vyvíjejícího chlapce, který ale ještě není připraven na oddělení od rodičů. Samozřejmě ne úplně šikovný přístup paní učitelky ve školce situaci nepřidal a syna zřejmě vyděsil. Zkuste ho opatrně zapojovat mezi děti formou kroužku, kdyby ale měl z docházky trauma, objevovaly by se noční děsy, plačtivost a podobně, pak ji raději přerušte a chlapce nenuťte. Ohledně školky si zkuste se synem o všem přiměřeně jeho věku povídat, můžete ho připravovat pomocí her na školku, nebo vhodných knížek o prostředí MŠ (na trhu jsou různé), které hravou a pohádkovou formou dítě na vstup do školky připravují. Případné spontánní dotazy syna na školku úměrně jeho věku pravdivě zodpovězte. S docházkou můžete zkusit začít zase v pololetí, ale pokud by syn špatně reagoval, pak by pro něj bylo vhodnější počkat až na další školní rok. Bylo by vhodné si předem promluvit s učitelkami ohledně přístupu k synovi, co váš chlapec potřebuje, aby se cítil dobře. Obecně lze říct, že braní cizího dítěte do náruče není nejvhodnějším způsobem prvního kontaktu a většina dětí by reagovala strachem. I když dobré úmysly paní učitelky jsou pochopitelné. Možná byla také sama nervózní a chtěla chlapečka rychle uklidnit. Přeji, aby se podobná zkušenost neopakovala a aby váš chlapec brzy dozrál k docházce do školky, která mu přinese mnoho radostí, kontaktu a zážitků s ostatními dětmi. Mgr. Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 08.10.2021, 20:09
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×