Jakou zvolit vakcínu proti papilomaviru?
Očkování proti HPV (lidský papilomavirus), které je dostupné od roku 2006, razantně snížilo počet nemocí jimi způsobených, a to o více než 80 %.
Očkují se dívky i chlapci ve věku 9 až 14 let, očkování je v Česku pro ně hrazeno mezi 13. a 14. rokem. Úmyslně před započetím pohlavního života. Pokud dítě začne s očkováním před 15. rokem, stačí mu dle literatury 2 dávky, ale někteří lékaři i v tomto věku používají 3 dávky, což dle SPC lze. Po 15. roce pak potřebuje 3 dávky.
Schéma očkování dle SPC:
Přípravek Gardasil 9 lze podat podle dvoudávkového schématu (0, 6-12 měsíců). Druhá dávka se má podat 5 až 13 měsíců po první dávce. Pokud je druhá dávka podána dříve než 5 měsíců po první dávce, vždy se má podat třetí dávka.
Přípravek Gardasil 9 lze podat podle třídávkového schématu (0, 2, 6 měsíců). Druhá dávka se má podat nejméně jeden měsíc po první dávce a třetí dávka se má podat nejméně 3 měsíce po druhé dávce. Všechny tři dávky mají být podány v průběhu jednoho roku.
Tři dávky se doporučují i mladším s oslabenou imunitou. Očkování se doporučuje zhruba do 26 let i při započetí pohlavního života, ale lékaři se nebrání ani očkování starších, byť se tam nejedná o rutinní doporučení. U starších ročníků se argumentuje tím, že jsou již v rámci pohlavního života promořeny. Ale vzhledem k množství typů viru je velká pravděpodobnost, že i u jedinců nad 26 let může očkování působit preventivně, zabránit více či méně vážnému onemocnění papilomaviry těch typů, kterými se ještě nestihli infikovat.
Očkování má pouze preventivní charakter, rozhodně onemocnění neléčí, stav již propuknuté infekce nelepší.
Před zamýšlením očkování ve vyšším věku je možné nechat se na typy viru HPV otestovat. Testování stojí kolem 1250 Kč.
Z jakých vakcín je možné vybírat?
Vakcíny proti HPV jsou 3:
- Cervarix (dvojvalentní vakcína, chrání proti HPV typu 16 a 18)
- Gardasil (v Česku Silgard, čtyřvalentní vakcína, která chrání kromě 16 a 18 také proti dvěma subtypům vyvolávajícím bradavice 6 a 11)
- Gardasil 9 (v Česku pouze Gardasil, který chrání proti devíti typům HPV, jednak těm nejnebezpečnějším 16 a 18, ale i 6, 11, 31, 33, 45, 52 a 58)
Jak vakcíny fungují?
Velmi dobře, zabraňují až 90 % případů rakoviny způsobné HPV. Ochrana je navíc dlouhodobá. Nejdéle, 12 let sledovaní stále vykazovali vysokou ochranu proti virům.
Nežádoucí účinky
Jsou obdobné jako u jiných vakcín, tedy místní v podobě zarudnutí, otoku, bolesti paže, nebo celkové jako závratě, mdloby, bolest hlavy, pocit únavy, nevolnost, bolest hlavy, svalů nebo kloubů.
Očkování vs. těhotenství
Studie na souboru více než 1000 ukončených těhotenství nenaznačují toxicitu, stejně tak studie na zvířatech. Nicméně nejsou natolik dostačující, aby se vakcína doporučovala aplikovat v těhotenství.
Mohu si vakcínu vybrat?
Samozřejmě. Sama jsem před lety chtěla dceru ochránit nejen proti rakovině děložního čípku, ale i proti bradavicím, kterých neustále v ordinacích gynekologů přibývá. Dětští lékaři tehdy novou vakcínou proti 4 kmenům příliš neočkovali, dcera byla jedinou v ordinaci, kdo ji obdržel. Rozhodnutí je na každém rodiči, ale pokud jedním vpichem mohu získat ochranu před 2 nebo 4 nebo 9 kmeny, je rozhodnutí proti 9 zcela legitimní. K tomu doplním ještě jednu poznámku: Dívky očkované méně subtypy se mohou nechat naočkovat znovu rozšířenou 9valentní vakcínou.
Zdroje:
Rozhovor s panem prof. MUDr. Alešem Roztočilem, CSc. 2. 12. 2022
National Cancer Institute. HPV and Cancer [online]. Poslední aktualizace 31.1.2023 [cit. 14.3.2023]. Dostupné z: https://www.cancer.gov/about-cancer/causes-prevention/risk/infectious-agents/hpv-and-cancer
Centers for Disease Control and Prevention. Human Papillomavirus (HPV) Vaccination: What Everyone Should Know [online]. Poslední aktualizace 16.11.2021 [cit. 14.3.2023]. Dostupné z: https://www.cdc.gov/vaccines/vpd/hpv/public/index.html
SPC Gardasil
Za laskavou korekturu děkuji MUDr. Simoně Motlové, gynekoložce.
Předchozí článek:
Co způsobuje lidský papilomavirus? Proč očkovat i chlapce?
Následující článek:
Očkování proti pneumokokům
Poradna
Dobrý den, nevím zda se to řadí mezi období vzdoru, protože Peťa (v srpnu 3 roky) byl vždycky svéhlavý a vše dělal po svém. Jinak, než by udělal kdokoliv z nás, nebo kterékoliv jiné dítě. Je hodně akční, neposedí ani u jídla a když už ho tedy přemluvím, tak alespoň houpe nohama, nebo listuje knížkou. Rád hází věcmi, od malička vším a je těžké ho to odnaučit, ale je fakt, že hází velice dobře. A i když to zní jako ADHD, nemyslím si, že je to náš případ, protože když se s ním učím logopedii nebo čtu knížku, nebo dělám jakékoliv jiné aktivity tak u toho vydrží i hodinu v kuse. Nevím, možná se mílím, spíš to tak cítím. Učíme se logopedii už od 1 roku, protože má oboustranný rozštěp rtu i měkkého a tvrdého patra. S tím by to taky nemělo souviset je to jen kosmetická vada. Vše zvládá s přehledem. Spíš mě teď trápí to, že minulý týden začal hodně zlobit ve školce (v malé skupince dětí). Chodí tam už 3 měsíce a teď znovu hází věcmi (to už přestal dělat) i po dětech, plácá děti, dělá naschvály, nechce chodit spávat s ostatními dětmi a neposlouchá, paní učitelky jsou mu pro smích i když se zlobí. Nejde to ani po dobrém, ani po zlém. Někdy chytne amok, že brečí když není po jeho a kdybych neodvedla pozornost někam jinam tak brečí třeba celé hodiny. Někdy ani odvést pozornost nestačí. Když se uklidní, tak mu to vysvětluji a on poslouchá a sám řekne ,,ne, nedělá se to, nejde to. Ovšem neuběhne ani 5 minut a jsme tam kde jsme byli. Pokud je to tedy období vzdoru tak prosím alespoň o potvrzení. Nechci to podcenit, pokud by to bylo vážnější, chci to řešit za včas tak jako když jsem řešila vše kolem rozštěpu. Předem moc děkuji za zpětnou vazbu. S pozdravem Sarah Člupná.
Dobrý den, podle popisovaného chování vašeho syna se s největší pravděpodobností jedná o projevy období vzdoru. V této době se dítě teprve učí pracovat se svými emocemi a zvládat je, jeho psychika není ještě dostatečně rozvinutá, aby je mohlo zvládnout rozumově. K dítěti je potřeba přistupovat laskavě a trpělivě se současným nastavováním hranic a pravidel, vytvořit mu bezpečné a přijímající prostředí. Projevy chování mohou zhoršit či posílit prožívané zátěžové situace jakou je například nástup do školky. Adaptační reakce může být i odložená a v plné míře se projeví teprve potom co si dítě uvědomí, že školka není pouze hraní si v dětské herně, ale že se jedná o jakousi dětskou povinnost ( obdobu zaměstnání). Zároveň pobyt ve školce klade na dítě také nároky sociální ve formě rozvoje vztahů s cizími dospělými a vrstevníky a rozvoj kooperace s nimi. Dobré je předávat si vzájemně se školkou zkušenosti, které postupy a metody se vám u syna osvědčily a co u něj zabírá, například zmiňované odvedeni pozornosti. Velmi pěkně postupujete, když se synem po jeho uklidnění situaci probíráte. Doporučila bych vám se hodně konkrétně zaměřit na chování, které by syn dělat měl, které je požadované a pouhou snahu o něj velmi ocenit. Neříkat si tedy pouze to, co by dělat neměl, co je špatně. Dítě totiž často neví, jakým jiným chováním by to nežádoucí mělo nahradit. Můžete využít přehrávání různých situací s pomocí hraček, na trhu jsou i různé dětské knížky určené k rozvoji rozpoznání a porozumění emocím a k práci s nimi a jsou i pro takto malé děti s hodně obrázky a názornosti.
Ohledně rozštěpu rtu a patra se do budoucna bude jednat o spíše kosmetický problém ( i když se již dá velmi dobře řešit a nebude na synovi jistě nic poznat), avšak předpokládám, že syn v raném dětství zřejmě podstoupil a ještě bude postupovat určité lékařské zákroky možná spojené s operací v anestezii. Tyto rané zážitky, i když jsou nevědomé, se mohou promítnout do vývoje křehké dětské psychiky a projevit se například vyšší dráždivostí dítěte či specifiky v chování při zátěži, které by však postupně měly odeznít.
Ohledně podezření na ADHD se jedná o diagnózu psychiatrickou, kterou by měl rozhodnout dětský psychiatr, v naší terminologii se používá pojem porucha pozornosti s hyperaktivitou nebo hyperkinetická porucha chování (ADHD je pojem užívaný v americké klasifikaci nemocí). Tuto diagnózu psychiatr obvykle neuzavírá před šestým rokem věku dítěte, pokud tedy projevy nejsou extrémně silné. Jinak se totiž může jednat jen o přirozený vývoj a zrání nervového systému, kdy se dítě jako hyperaktivní může jevit, ale " vyroste z toho", jak se říká, právě přibližně do věku šesti let. Postupně se můžete snažit prodlužovat dobu zaměřené pozornosti i u aktivit, které syna tolik nezajímají, strukturovat čas na dobu volné hry a nějaké povinnosti. Přirozeně tuto schopnost trénujete také procvičováním logopedie.
V případě prohlubování výchovných obtíží ve školce bych doporučila zkusit se obrátit na Pedagogicko-psychologickou poradnu k posouzení možnosti nějaké podpory ve školce, případně k doporučení kontaktovat další odborníky či výchovná doporučení.
S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog
Pro akci je nutné přihlášení
Obsah článku
Související články
Vybraná anketa
Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?
16 %
5 hlasů
77 %
24 hlasů
6 %
2 hlasy
Celkem hlasovalo 31 unikátních návštěvníků
Aktuální soutěže
Aktuální testování
Související recepty
Mohlo by vás zajímat
Sledujte náš FACEBOOOK
Nejoblíbenější obsah
Další projekty Babyonline
