Jak se předškolák Hanička připravuje na zápis do školy

1. Úvod pedagožky Jitky Teturové
2. Na co se tě paní učitelky či učitelé u zápisu mohou zeptat?
3. Video: Jak se předškolák Hanička připravuje k zápisu do první třídy
4. Komentář pedagožky Jitky k Haniččině přípravě
5. Jak by měl den zápisu v rodině vypadat, aby se děti ani rodiče necítili ve stresu?
6. Jak by měla vypadat příprava dítěte na školní docházku po zápisu, před nástupem do školy?
7. Na závěr ještě, jaké problémy často děti mají v připravenosti do školy (u zápisu)?

Víte, co všechno mohou chtít ve škole po dítěti u zápisu? Podívejte se, jak se na to připravila a vše si k zápisu do první třídy zopakovala předškolačka Hanička podle komplexní přípravy v sešitech Předškolákových týdeníčků pro chytré hlavičky.

Chcete vědět, s kým a jak se Hanička připravuje na zápis do školy? S paní učitelkou prvního stupně - Mgr. Jitkou Teturovou, která s Haničkou na dalších řádcích provede ONLINE testovací zápis a samozřejmě s maminkou, která okomentuje, jak jednotlivé úkoly Haničce šly.

Úvod pedagožky Jitky Teturové:

Milá Haničko, jmenuji se Jitka, jsem paní učitelka, která každoročně děti vítá u zápisu. O zápisu do školy ti jistě maminka již říkala, ale raději to ještě shrnu. Od září chceš chodit do školy a vybrala sis školu, která se ti buď nejvíce líbila, nebo byla nejblíže domu, kde bydlíš, nebo obojí. Když si dítě jako ty s maminkou a tatínkem vyberou školu, dají jí vědět, že bys tam chtěla chodit tím, že přijdou v den, kterému se říká zápis, do školy a tam vyplní přihlášku. Ty se podíváš, jak to v takové škole vypadá, setkáš se s učiteli, kteří na škole děti učí, a popovídáte si spolu, aby věděli, jak jsi šikovná, co už všechno umíš. 

Na co se tě paní učitelky či učitelé u zápisu mohou zeptat?

Úkol paní učitelky: Jak se jmenuješ, určitě víš, a kde bydlíš, to bys uměla?

Komentář maminky: Hanička zná své jméno, datum narození i přesnou adresu. 

Barvy a tvary poznáš? Zkus cvičení na straně 3 v Hlavičkových úkolech Předškolákových týdeníčků pro chytré hlavičky a dále něco postavit z tvarů v příloze, strana 4, jaké mají jednotlivé tvary barvy?

Barvy a tvary Hanička umí. Dokonce dokáže vysvětlit rozdíl mezi čtvercem a obdélníkem. To se naučila ve školce. 

Přikládám obrázek, který z tvarů Hanička sestavila. Je to hrad i s hradbami. 

Zkus dokreslit stejný počet teček na straně 20 rovněž z Hlavičkových úkolů a udělat cvičení se zakroužkováním prostředního ve frontě na straně 21.

U kroužkování prostředního mě překvapilo, s jakou lehkostí to Hani zvládla. Hned to v těch obrázcích viděla. A pak si to ještě pro jistotu přepočítala. 

Také si můžete hrát s paní učitelkou u zápisu hru, kde je více a méně teček, to také znáš z Předškolákových týdeníčků, konkrétně strana 27 a 37.

U úkolu více/méně Haničku trochu zmátlo, že trojka zůstala neoznačená. (Jeden úkol byl označit čísla větší než tři, druhý označit čísla menší než tři).

Poznáš co je nahoře, dole, vlevo, vpravo? Strana 53 Hlavičkové úkoly.

Haničce se trochu plete levá a pravá strana. To mně se občas stává i teď, tak asi nechám na trénink tatínkovi. :)

Jak vypadá tvá rodina? To je ten obrázek, který jsi kreslila v Praktikovi pro život Předškolákových týdeníčků.

Obrázek rodiny se Haničce docela povedl. Jen se nakreslila trochu větší, prý už je na obrázku skoro dospělá. Naše jména zná, plete se jí náš věk, ale komu by vadilo, když mu ubere deset let. 

Teď si s maminkou zkuste vzít Písmenkové kartičky, vyber si 5 obrázků, řekni, co na nich je, na jakou hlásku to slovo začíná, na jakou končí a kolik má slabik, vytleskej. Můžeš si také vybrat z obrázků na str. 92 či 95.

Hlásky ani slabiky Haničce problém nedělají. Už hodně dlouho hrajeme při cestách ze školy nebo v autě slovní fotbal a je opravdu dobře vytrénovaná. Vytleskávání slabik zase trénují ve školce, takže to taky umí velmi dobře.

Také se tě mohou zeptat, jaký je opak od slova např. velký, to už ale také znáš z Předškoláka a jaké dvojice z obrázků k sobě patří, to je tvoje oblíbené, že?

O protikladech už jsem psala. I to je naše oblíbená hra. 

Zkus najít rozdíly mezi 2 obrázky v Hlavičkových úkolech na str. 27.

Hledání rozdílů Hani bavilo a našla je rychle. 

Umíš nějakou básničku a písničku? To určitě pro tebe bude hračka.

Hanička má zrovna po vánoční besídce ve školce, takže básničkami a písničkami je vyloženě nadupaná. Jak vypadala naše příprava na zápis do školy, se můžete podívat na videu. 

Video: Jak se předškolák Hanička připravuje k zápisu do první třídy

Haničko, pokud sis nevyplňovala, tak si zkus vyplnit grafomotoriku na straně 24 v sešitě Jízda tužkou, v těchto cvičeních mají děti problém udělat čáry podle šipek, zachovat stejnou vzdálenost. Pak ještě na straně 28 je také problémový úkol, kdy děti mají problém se zatočením smyček, je potřeba, aby jim rodič ukázal jak psát, tedy směr, s lehkou rukou, což nafoceno a popsáno na začátku Jízdy tužkou. Držení tužky je nuté upravovat odmalička, tužku nikdy nedržíme v pěsti, ale pomocí zobáčku, trojhranného úchopu. Pokud tak děti nečiní, je potřeba je stále na toto upozorňovat.

Držení tužky musím u grafomotoriky hlídat. I trojhrannou tužku občas chytne špatně. A všimla jsem si, že nevhodně ji drží i Haniččin starší bratr Kubík, který již chodí do druhé třídy. Když jsem mu to řekla, tak se zarazil a řekl, že se to musí naučit správně. Tak teď hlídám děti dvě. Mrzí mě, že jsem to u Kubíka nehlídala. Co se úkolů týká, tak stejná vzdálenost byla i pro Haničku trochu oříšek. I když tato malá trička se jí dělala líp než ta velká na začátku knížky. 

Haničko, zkus nám ještě zavázat tkaničku a skákat přes švihadlo.

Tkanička ani švihadlo pro Haničku není problém. Tkaničku se naučila zavazovat, když chtěla začít nosit zavazovací boty. To byla moje podmínka.

A co se švihadla týká, tak to znají z florbalových tréninků. 

A co, Haničko, těšíš se na zápis? O čem by sis chtěla s paní učitelkou popovídat, co bys chtěla, aby se tě zeptala?

Na zápis se těším, ale jsem trochu nervózní. Chtěla bych si povídat o tom, co mám ráda. Takže třeba o sportování. 

Komentář pedagožky Jitky k Haniččině přípravě

Haničko, moc tě chválím za všechny předvedené úkoly. Již delší dobu sleduji, jak se pečlivě připravuješ do školy. Jsem přesvědčena, že krásně zvládneš zápis do první třídy a určitě tě paní učitelky ve škole pochválí.

Každá paní učitelka se moc těší na budoucí prvňáčky. U zápisu dobře poslouchej a předveď jim všechno, co jste se s maminkou naučily.

Jen si dávej pozor na držení tužky a vždy si vzpomeň na zobáček a třetí prst jako pomocníček.

Orientace vpravo, vlevo: klidně s tatínkem procvičujte a ukazujte si i na obrázcích co je vpravo nahoře vlevo dole apod.

Budu ráda, když mi pak napíšeš, jak se ti podařily všechny úkoly v nové škole a jak se ti tam líbilo. Těším se. Paní učitelka Jitka

Jak by měl den zápisu v rodině vypadat, aby se děti ani rodiče necítili ve stresu?

Nejlépe jako každý jiný den. Pouze bych vypustila aktivity jinak běžné, např. kroužky, díky kterým bychom na zápis doslova běželi, dítě by pak již bylo unavené a nesoustředěné. Je vhodné, aby ten den mělo co nejméně aktivit před zápisem a večer před ním probíhal harmonicky, s pohádkou nebo hrou s rodičem a dítě šlo brzy spát.

Hlavně, prosím, dětem neříkat věci typu: „To bude strašné, ty tam budeš vypadat trapně, uvidíš, jak jsi hloupý, já jsem ti to říkala,“ což někteří rodiče opravdu dělají, tak takové podceňování schopností dětí, že jsou k ničemu, není vhodné. Naopak bych dítě uklidnila stylem: „Neboj, co nebudeš vědět, se doučíme.“

Mnohé školy k zápisu mají zahrnuty přídatné aktivity, že tam chodí pohádkové postavy, provázejí dítě po škole, mohou si něco vyzkoušet v tělocvičně.

Jak by měla vypadat příprava dítěte na školní docházku po zápisu, před nástupem do školy?

Rodič, který začal s komplexní celoroční přípravou na začátku roku, v ní bude i nadále pokračovat. Rodič, který ještě před zápisem s ničím nezačal, teprve se zápisem probral, tak začne po zápise. Nacvičit by měli to, co je na stránkách Ministerstva školství, resp. v Předškolákových týdeníčcích.

Tady si musím trochu povzdechnout. Rodiče přicházejí často na diagnostiku školní zralosti – v jejím rámci testuji aktuální intelektovou kapacitu, dívám se, jak se dítě k úkolům staví, zda jej „školní“ práce baví, jak udrží pozornost, jak spolupracuje s cizím dospělým, jak je na tom s výslovností a zároveň schopností pregnantně a gramaticky správně vyjádřit své myšlenky, jak drží psací náčiní a podobně… a i když dítě lze považovat za zralé pro nástup do školy, v naprosté většině případů rodiče odcházejí s nějakým doporučením, čemu se mají nadále věnovat (drobné logopedické vady jsou ještě ve věku šesti let nepodchycené, je třeba pracovat na fixaci správného úchopu tužky atd.). Pro některé rodiče tím, že je dítě shledáno školsky zralým (byť s výhradami), tady příprava končí. Dítěti je jednoznačně potřeba se věnovat i nadále a naopak jej cíleně připravovat na novou roli školáka, který bude s nástupem do školy sedět ve třídě a soustředěně pracovat podle instrukcí učitelky místo toho, aby si jako dříve hrál a spíše okrajově se soustředil na učitelku v mateřské škole. I drobné nedostatky pak mohou jinak školsky zralému dítěti komplikovat ve škole život a představovat pro něj zbytečnou zátěž. 

Čas věnovaný přípravě dítěte na školu a nápravě dílčích potíží před nástupem do školy se vám oběma mnohonásobně vyplatí! Nemusíte chodit do poradny, abyste se dozvěděli, kde lze dítěti pomoci. Zeptejte se učitelek v MŠ a nenechte se odbýt, že je Anička šikovná, ptejte se jich, čemu byste se měli více věnovat. Učitelky děti znají v předškolním kontextu, v němž se dítě na svou budoucí roli školáka postupně připravuje, a jistě na něco přijdou. Komplexní příprava má tu výhodu, že na nic „nezapomenete“. Má navíc diagnostickou hodnotu – pokud něco opakovaně a notoricky nejde, máte v ruce něco konkrétního, na co se chcete odborníka zeptat a případně nastavit nějaký plán nápravy v případě, že se potíže potvrdí.

Tam, kde si rodiče nevědí rady, tápou, neví, na co se mají dítěte zeptat, resp. i rodiče, kteří si vědí rady, si uvědomují, že to, co by s dětmi chtěli probrat, je obsáhlé a z různých oblastí. Takže sami uvítali komplexní přípravu, která pro ně byla inspirací. Podle které se připravuje i Hanička. Je tam vše podrobně napsáno, přitom nijak dítě a rodiče nezatěžuje, příprava podle ní pěkně plyne. I pro mě jako učitelku, která by si na vše nakonec vzpomněla, co s dítětem dělat, je to obrovská pomoc u vlastních dětí, kdy nemusím věci z různých zdrojů kombinovat dohromady, ale mám to vše v jedné přípravě. Rodič nemusí přemýšlet, na co se dítěte ptát. Předškolákovy týdeníčky jsou pro ně natolik návodné, že snad návodnější již být příprava nemůže.

V Týdeníčcích je postupně vše probráno, postupně nakládáno na základy další „učivo“ s tím, že dítě nemusí vše perfektně zvládnout. Dítě se rozvíjí komplexně. Díky tomu, co mu jde, najde snáze motivaci pro to, co mu nejde. Zatímco jednostranně zaměřená příprava může dítě znechutit, pokud je zaměřena zrovna na oblast, která mu nejde.

Stejně tak se mohou děti připravit v rámci edukativně-stimulačních skupinek, což bývá na školách např. 10týdenní příprava v předškolním roce vedená společně MŠ a ZŠ, 1 hodina týdně, kde se děti postupně připravují za účasti rodičů. Rodič má od pedagoga okamžitou zpětnou vazbu. Kdy ihned mohu rodiči ukázat a říci: „Podívejte se, Váš Jeníček to neumí, musíte to trénovat. Např. Neslyší ty hlásky na začátku slov. Říkejte mu to při běžné mluvě, ne „budeme se nyní učit“, ale např. u vaření se maminka, která dává na sporák hrnec, zeptá, co to je, co má na začátku slova za hlásku. Přesně, jak je koncipováno v Předškolákových týdeníčcích, že tam je základ pro inspiraci ke komunikaci a procvičování v běžném životě. Např. při umývání nádobí mu řekne: Ukaž mně na prstech 3, ukaž mně deset. Při jízdě autem na kroužek dítě vytleská název kroužku, určí počet slabik. Dítě tohle nebere jako učení, ale jako hraní a zábavu.

V edukativních skupinkách vidí rodič také srovnání s ostatními dětmi. Buď vidí maminka, kde má dítě hendikep, nebo naopak ty ambiciózní se uklidní a v přípravě zbrzdí.

Pro pedagogy je výhoda, že se díky předškolním skupinkám pozná s dětmi, rodiči, připraví si je. Komunikuje již s rodiči, děti se učí držet tužku, správně sedět. Náplní jsou pravolevá orientace, grafomotorická cvičení, sluchové a zrakové vnímání, matematické představy a další. 

Čili nakombinovat Předškolákovy týdeníčky + např. edukativní skupinky, dále procvičování v běžném životě, v časopisech pro děti.

Na závěr ještě, jaké problémy často děti mají v připravenosti do školy (u zápisu)?

Převzato z rozhovoru s MUDr. Janou Martincovou

Asi největším nejen současným problémem je řeč. Rodiče jdou s dětmi pozdě na logopedii, přitom vada se odstraňuje dvojnásobek času, než se fixuje, tj. než ji dítě v mluvě používá. Právě proto jsme do Hlavičkových úkolů velmi brzy zařadily 3 logopedická cvičení zaměřená na nejproblémovější hlásky, aby se rodič ujistil, zda je výslovnost dítěte v pořádku, příp. vyhledal odbornou pomoc. Výslovnost písmen C, S, Z si děti procvičí v Hlavičkových úkolech na straně 12, písmeno R na straně 22 a písmeno Ř na straně 34.

Problémem pro děti bývá slyšet samohlásky na začátku a konci slov, např. A jako AUTO, nebo A na konci slova SOVA. Tohle je možné již od konce 4. roku s dětmi cvičit pomocí Písmenkových kartiček, kterými jsme předškolní přípravu našich dětí obohatily. Mnoho cvičení je na tuto problémovou oblast i právě v Předškolákových týdeníčcích.

Paní učitelky, se kterými jsme se bavily, nám opakovaně sdělovaly, že děti neumí poslouchat pohádku. Děti mají malou slovní zásobu, význam některých pro nás v dětství běžných slov jim vůbec není znám. I proto např. tato logopedická cvičení jsou vedena formou příběhu, který následně dítě vypráví vlastními slovy. Například v Hlavičkových úkolech na straně 23 a 35.

Často si učitelé stěžují u dětí na malou představivost, kdy jsou schopné stavět pouze podle návodu, ale ne podle fantazie. Proto bývá u zápisu běžně příklad sestavit obrázek z přiložených geometrických tvarů. Tehdy syn z obdélníku a kolečka sestavil malé i. Geometrické tvary jsou přílohou Předškolákových týdeníčků, kterou si dítě samo rozstříhá a poté plní různé úkoly. 

Děti si neumí zavázat tkaničky. Právě proto jsme do Předškolákových týdeníčků umístili maketu boty k vystřižení a provlečení tkaniček. Podrobný popis s fotkami je pak v sešitě Praktik pro život.

Děti mají problém se stříháním. Proto je v sešitech polovina stříhacích stran. Ale provedeno tak, že jsou na okrajích, takže se neporuší vazba knížky. 

Některé z dětí dokonce nikdy v životě neviděly švihadlo, mají problém s koordinací pohybu při plazení, chytání míče. S touto nešikovností, nerozvinutou jemnou i hrubou motorikou jde pak ruku v ruce ve škole problém se psaním. Cvik se švihadlem, cviky s míči a další jsou samozřejmě zahrnuty v Pohybovkách.

Autoři: Bc. Naďa Barochová – maminka, Mgr. Jitka Teturová – pedagožka, MUDr. Jana Martincová – autorka Předškolákových týdeníčků, Mgr. Petra Narwa - speciální pedagožka, psycholožka.