po dvou týdnech zas doma .... 2 dny před odjezdem na dovolenou jsem přestala kojit ...vypadalo to jako obzvlášť hovězí nápad .... i partner povytáhl obočí ...tak jsem mu připomněla, že od dubna čekám, až budou kluci zdraví (ha ha ...) a až začne s batoletem v noci vstávat někdo jiný než já .... na to už nic neříkal .... kupodivu to nebyl až takový horor, jak jsem čekala .... batole neproječelo celou první noc ...horší bylo, že je zvyklé usínat na mě a válet se po mě .... a to s bolavým hrudníkem je už dva týdny mučení ...ale teď se to lepší ... batole se sice pořád párkrát za noc vzbudí ... ale už nic nedostane ... a přes den už naštěstí nic nezkouší ....takže jsem aspoň předešla takovým těm scénám, kdy děťátka strhávají z matek oblečení na veřejnosti ....cesta přes půl vlasti byla výživná, protože nejen, že to mazánci celé neprospali ....ale starší se ještě úplně poprvé ve spánku v autě počůral ....a pak i na dovolené měl problémy ...tak jsme začali pochybovat, jestli není nemocný ..pronajatá chata byla sice prostorem velkorysá ...ale plná lapačů prachu ...takže muž to musel jistit zyrtecemprvní ráno jsem musela vylézt oknem (naštěstí přízemním), abychom se dostali z chalupyvýlety se 4 malými dětmi byly občas fajn a občas psycho, náš starší se začal bát výšek a odmítá lézt na rozhledny (i vnitřní), batole se trochu víc rozchodilo, neteř zase nutně potřebovala půjčovat odrážedlo našeho staršího a synovec - to je kapitola sama pro sebe .... tentokrát rozčiloval i mého muže, který si vloni hravě poradil s tehdy vzteklou, sveřepou a ve 3 letech nemluvící neteří ...největší psycho byla kupodivu návštěva liberecké ZOO jen s našimi 2 ...byli přetažení a naprosto nesnesitelní, bylo horko a byly tam davy lidí ....škoda ...měli jsme s mužem pocit, že jsme tam byli před pár lety ..a nakonec jsme to spočítali, že už je to 10 let :-) já jsem se touhle dovolenou vrátila do dětství a zjistila jsem, že si po více než 30ti letech nic nepamatuju :-) tehdy se jezdilo na podnikové chatičky a okolí Lučan bylo boží ....všude cesty vysypané zbytky ze sklářských výrob ....to bylo něco pro školkové dětičky předposlední ráno měl v půl šesté vzbudilo něco, co běhalo po půdě - podívat jsme se jít nemohli, protože půda byla zamčená ...v kuchyni jsem navíc našla pootevřené okno - tak mě málem kleplo ...ale nakonec jsme usoudili, že se otevřelo při velké bouřce (kuna na půdu se šla asi schovat z téhož důvodu ...)po týdnu balení všech zavazadel a babiččina kola a přesun k našim ...babička se odeslala vlakem .... tak nemohla vidět, jak se v půli cesty zlomil šroub v nosiči na kolo .... muž nevěřícně hleděl, zkoušel dělat zázraky a pak kolo rezignovaně opřel o střešní box ...a tak jsme zvládli dorazit, tatínek se pak odeslal domů řešit resty u našich po půl roce ...snažila jsem se to brát s nadhledem ...ale nějak mi to nešlo ....panelákový čurbes u našich je nebezpečný pro chlapečky, stejně jako chlapečkové pro něj ...naštěstí nic nezničili a ani žádný úraz nebyl, dědeček se klukům téměř vůbec nevěnoval, ale babička se snažila, starší ji dokonce ukecal, že budou péct perníčky naše vztekliny má aspoň jako trénink na příští týden, kdy tam bude mít zas bráchovy dětinás doma v příštích měsících čekají už jen samé nenáročné úkoly jako naučit batole spát, odebrat mu dudlíky, naučit ho na nočník ....jen s tím rozmluvením si nejsem jistá, jestli můžeme dělat něco my ...asi se musí chtít jemu ...ale znáte to ....."dosud nebyl důvod ke stížnostem"
