Ahojte, asi to úplně nepatří do této kategorie, ale mám pocit, že by to jinde zapadlo, tak mi to omluvte.Řeším s mladou dost, pro mě, nepříjemnou situaci. Teda ono je to nepříjemený hlavně pro mladou, ale trápím se tím já, protože nevím, jak jí pomoct. Věc se má asi tak, že nastoupila v září do školy a už od začátku to bere hodně negativně, nicméně jsem si říkala a všichni mi to pořád taky opakovali, že si jenom musí zvyknout na režim, nové kamarády, apod. Čert vem takové ty slepičí kecy "Adrianka má hnusné boty", s tím se už tak nějak naučila žít, že děti jsou, s prominutím, svině, ale když si v druhém pololetí začala kousat nehty a škrábat si hlavu do krve, plus teď k tomu přidala bolení břicha pokaždé, když se blížíme ke škole, tak to už mi normální nepřijde. Mně doma nic neřekne, nebo jen takové řeči, že děti jí ubližují atd (jedná se s spíš o to, že ji škádlí, berou jí výkresy, hrají si na takové to "s tebou se neka" apod., vyloženě ji nikdo netýrá), ale mamce se svěřila, že se bojí učitelky. Učitelku teda mají ráznou, to jsem si všimla hned na prvních třídních schůzkách, když jsem ji viděla a ověřuju si to každou další schůzku, prostě učitelka se s ničím nemaže (což mi přišlo jakodobrý vlastnost, aspoň ty "spratky" zkrotí ). Áda si stěžuje, že učitelka pořád křičí, že samozřejmě ne jenom na ni, ale na všechny děti... no a z toho je celá roztěkaná, bojí se přihlásit a bojí se vyvolání, že třeba řekne něco špatně. Úplně hystericky se bojí toho, že doma udělá špatně úkol, např. mají opsat 4 řádky něčeho, 1 řádek pokazí a já jí řeknu, ať ho přepíše o jeden řádek níž znovu a Áda mi na to poví "to nesmíme, mami, my nesmíme psát jinam, než na označené řádky, paní učitelka se bude zlobit, atd. atd" přičemž to doplní ještě i slzičkama. No, docela je asi normální, že děti si občas vymýšlí, takže z toho si nic nedělám, ale opravdu od pololetí se dost zhoršila ve všech činnostech i doma, nic ji nebaví, nechce chodit ven, je nervní a snaží se ze školy vymluvit (bolení bříška, jak už jsem psala).Uvažuju o nějaké konzultaci u třídní + školního psychologa, ale nevím, jestli to bude mít efekt, už jsem i zkoušela jiné školy, jestli by holku nevzali do druhé třídy (po prázdninách), ale na mail většinou reagují, že je plno a já vlastně ani nevím, jak se o takový přestup žádá a co je potřeba k tomu případně doložit.Máte s tím někdo zkušenost, resp. myslíte si, že to přeháním, když tohle chci řešit třeba i takto "radikálně"?Díkes za názory :)