banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

životní rozhodnutí...další důvod proč mít bezesné noci...rad... - diskuze

62 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Předem se omlouvám za délku příspěvku asi to bude dlouhé, ale prosím o přečtení...Jsem bezradná...od té doby co mi to Petr řekl, jen pláču a nemůžu to zastavit.Peťko včera přijel ze služebky. Nabídli mu pracovní místo, ale spočívá v přestěhování celé rodiny do severní Itálie a to na 2,3 roky. Ubytování a vše kolem zajišteno. Nikdo na něj netlačí, všichni vědí, že za chvilku rodím...je to otázka budoucnosti.Vím, že je to pro nás všechny obrovská příležitost, Petr by tolik necestoval, měl by normální pracovní dobu, více peněz, které by se do budoucnosti jistě hodily, ALE....co já? Nemluvím ani anglicky ani italsky, na jazyky jsem blb, ale zase je mi jasný, že se v cizině hned chytnu, co mi jiného zbyde...sama s dvouma malýma dětma, bez známých, kamarádů, v půjčeném bytě...Peťko v práci, domů po příchodu se vidím rudá po otázce co jste celý den dělaly....v živé paměti mám stěhování na slovesnko, jak jsem tu byla sama, drandila s kočárem celý den po městě beze slova...a to jsem tu lidem alespoň rozuměla. A těd se toho mám znova vzdát? Vím, že je to sobecký, že myslím na sebe, dětem by to asi prospělo...mám spoustu otázek...co kdyby jsme tam po těch letech zůstali? Nechci žít v severní Itálii! Dají ty 2 či 3 roky dětem něco? Budou mít něco z Italštiny? Je to pro ně dobrý základ? Jak je potom kolem jejich 4letech rozvíjet na slovenku dál?A další představa...ze Stellkou jsme se hodily do normálu až v 9 měsíc, představa, že se stěhujem s celou rodinou dejme to mu, že by Stellla měla 2,5 a prcek půl roku mě jaksi děsíAbsolutně si to nedokážu představit, probouzí to ve mě spíš beznaděj než radost.Kdybych měla 20 a byla bez dětí tak jedu hned, to bych to vůbec neřešila, holt život by mi ukázal sám, ale takhle?Petr mě netlačí, v postatě jsme neměli ještě ani dost času si pořádně o tom promluvit, jen mi řekl, že by nebyl problém tam odjet několikrát třeba na 14 dní na zkoušku...( kam dáme děti? jede se tam 8 hodin a nejlepší spojení je po dálnici, vždyť budeme mít miminko? )Ach jo. Tohle je vážně boj na který nejsem připravená. Pro Peťku jsme vším a vím, že ať se rozhodnu jakoliv bude to akceptovat...ale jak mám vědět, že se rozhodnu správně?Promiň te za zmatenost...
Terezko, jestli jsem to dobře pochopila, tak varianty jsou dvě: buď zůstanete na Slovensku všichni a nebo pojedete všichni do Itálie. Nebo uvažujete i o variantě, že by jel Petr bez Vás? Tato varianta by pro mě byla nepřijatelná. Jsme s Tomem krátce a ještě jsme se jeden druhého nenabažili. Neumím si představit, že by s námi nebyl a neviděl, jak Vítek roste a jaké dělá pokroky, ale taky vím, že ani Tom by toto nechtěl. Já osobně si myslím, že je to pro Vás velká příležitost, i když začátek nebude vůbec lehký, zvlášť pro tebe. Poslechni své srdce a ať už tvé rozhodnutí bude jakékoliv, bude správné!
Terko ať se rozhodneš jakkoli,určitě to rozhodnutí bude správné,moc držím palce.
Terko, já jsem hodně závislá na domově tak sama nevím, jak bych se rozhodla. Nadhodila jsem proto otázku manželovi a ten by do toho šel hned naplno. Tvářil se tak nadšeně, jako by tam měl jet on. Pokud je to na na dobu určitou tak jeďte, určitě to zvládneš a bude se ti tam líbit. Našemu známému tak nabídli možnost jet do Kanady i s rodinou a oni to teda odmítli. Bylo to na neurčito, prostě napořád. Tady se na vánoce budou stěhovat do nového domku co si postavili a celoživotní nabídku nepřijali. Děti mají v první a třetí třídě.
Ahoj Terko,pokud bude manžel dělat práci, která jej baví, ty budeš mít zajištěno doma vše jako nyní, tak bych neváhala ani minutu.Bude-li Vám smutno, jste za chvíli na Slovensku.Vidím v tom pro Vaši budoucnost - dětí, manžela i Tebe - pouze pozitiva.Naučíte se jazyk, poznáte jinou kulturu, usměvavé, sluníčkem nabité lidi :-), děti budou díky tomu hodně přizpůsobivé.Za mě bych do toho šla.Ale rozhodnutí je na Tobě.Přeji, ať se rozhodnete co nejlépe.
asi bych do toho šla....je to příležitost a nezapomeň že tam nebudeš sama ale budete tam celá rodina.Poznáš tamní život,zvyky,řeč a určitě budete občas jezdit domů.Není to napořád a budeš pořád v kontaktu s námi
My tam za pár let přijedem za váma Ale ted vážně. Martin má taky možnost za tři roky do itálie, mají tam pobočku. A on tam moc moc chce. A já mám kamarády tady, mamku, všechny. Dokad budu doma s dítětem nebo dětma klidně bych jela. Takže pokavad tam budete jen tak 3 roky, proč by jsi nejela. Co děláš tady? Můžeš to samé dělat i tam? Někde tam určitě bude i česká komunita. Kdybych tam měla být ovšem dýl, nebo pořád nechtěla bych. Mám vzdělání a praxi že se sotva chytnu tady, ale tam bych mohla maximálně uklízet hajzlíky. Podle toho to beru já. Být tebou dala bych mu přečíst co jsi napsala nám. Bála bych se ale že jednou by ti tuhle jeho zmarněnou příležitost mohl vytknout, třeba při hádce nebo v nějákem divném období. Hodně záleží na tvé povaze. Já bych jela. Ale až s tak půl ročním miminkem s malinkym nebo těhotná že by jsi rodila tam ne...
@medox Máš taky pravdu, Baruš, a chápu i ten strach, co bys tam pak případně dělala, až děti odrostou a uklízení hajzlíků by to snad nebylo. Já naopak chtěla, aby se Áďa narodil tady. Ta moje česká kamarádka v Belgii, kterou sem před časem našla naopak. Chtěla rodit v Praze a bum, nakonec se rozhodla za pět dvanact pro Brusel. Jak se rika, clovek mini, osud mění..
Mila Terko, promin,ze reaguji az takto pozde.Tve pocity ,ktere jsi popsala znam, Ja jsem si toho probrecela hodne a i ted mam na krajicku kdyz si na tu dobu vzpomenu.Ano je to velky krok, ktery vyzaduje osobnost s organizacni schopnosti a dobrodruznou dusi,ale ja myslim,ze tohle vsechno mas.Samozrejme je to o to tezsi,ze budete mit druhe mimi,ale celkove bych byla pro to zkusit.Co se tyce deti bych se VUBEC nebala!! Take jsem mela obavy,ale Violku to naopak rozsvitilo - byla nadsena. Jen zezacatku kdyz na ni v obchodaku lide mluvili,ze je hezka, tak moc nevedela co rikaji a jen na ne kulila oci,ale ani ne za 2 mesice uz rozumnela krasne.Cestu nakonec take zvladnou dobre - je to spis narocnejsi pro nas rodice, protoze si rikame co kdyby.Na severni Italii je mnoho vyhod..nekdy si rikam, co ja bych dala za Italii - nebo Evropu kdekoli. Jen ten jazyk je strasak - to chapu - prisla jsem si pripitomnela,ale pak jsem si rekla,ze jsem na materske - stejne bych byla s ditetem doma - nemusim se hnat nekam do prace, kde bych ten jazyk potrebovala a tak je vlastne jedno kde jsem.Vyhoda toho co pises je,ze je to ejn na omezeny cas!! to je nenahraditelna informace.Jak o moc vice bych si uzivala pobyt v USA kdybych vedela,ze je to jen na nejakou dobu.Dalsi vyhoda je,ze to je opravdu blizko domu.Kdyby neco,tak opravdu muze za tebou nekd prijet z rodiny ci kaamradka.Take do Italie za tebou nekdo prijede rada maji skvele jidlo!Je to tezke rozhodnuti,ale ja bych to zkusila, obzvlast kdyz vam zaridi bydleni. Jak rikal nekdo vyse, budes mit internet - budem tu pro tebbe kdyz ti bude smutno, muzes volat pres skype i s kamerkou.Pro me bylo narocne se smirit s tim,ze jdu do USA,ale snad jeste narocnejsi,ze se musime odstehovat ze San Francisca a ani jsme nevedeli kam. V tu chvili mi pomohlo, kdz jsme si predstavila ty mnohem horsi moznosti.Pak mi to misto kam jsme se stehovali prislo mnohem vice prijatelnejsi.Je to na tobe - verim,ze ted se treba necitis nejlip - vsechno je i vice emotivni..ale mozna tak 2-3 mesice po porodu to uvidis jinakPreju ti at se citis dobre ohledne jakehokoli rozhodnuti,ale kdyz jsi to zvladla na Slovensko, do italie to na omezenou dobu urcite zvladnes take.Posilam silu
@janney Múdra to holka,presne tak
Těžko radit Sice si neumím představit být dlouho bez toho svého poděsa .... ale názor Honafky , má něco do sebe ....v cizí zemi být celý den sama s dětmi doma, nic moc vyhlídky .Každopádně držím palce , ať už se rozhodneš jakkoli
@Small Oni to nejsou nic moc vyhlídky ani z uhlu,že zustane uplně sama na dvě malé děti doma.Ale opravdu za mě raději být uplně sama na dvě miminka doma,než v cizině.Protože jsem opravdu předsvědčena,že on by ji tam moc nepomáhal.At to zní kdovíjak krutě v dnešní krizi,ale asi bych to na jejich místě nepřijala.Kdyby měli děti tak o rok o dva větší tak jo.
@Honafa Tak nevim zda jsem stary romantik ale pro me je velmi dulezite byt spolu. Samozrejme se to hypoteticky sama zvaldnout da,ale me to prijde neprirozene a me osobne by to nevyhovovalo. Samozrejme to ma i hodne co delat s tim jak dlouho vztah trva ( za 10 let bych si treba myslela neco jineho, nevim) ,ale momentalne chci uzivat co nejvice ze spolecneho casu - szivat se spolu,tvorit zazitky. Kdyz odjede na tyden tka je to OK,ale na dlouho - ne ne - pokud to enni nutne.Vim ,ze i on z toho ma sramy - mozna vetsi nez ja - ze lituje,ze nemohl byt u toho, kdyz se poprve otocila, poprve zacla lezt nebo se posadila, u prvniho slova a podobne. Vim,ze ho to nekde uvnitr hrozne mrzi a boli - akorat jsme to vzali rozumoveCerstvy par a rodicove miminek by dle me meli byt spolu pokud to jde - ke zdravi vztahu vsech v rodine.Radsi bych jela pres pul sveta. Clovek muze byt stejne nestastny doma jako v cizine.Je v tom mnohem vic faktoru nez misto pobytu.Ale rozhodne to velke rozhodnuti je a chapu i opacne nazory. Jen ja to beru takhle.Mimochodem zalezi opravdu na tom, co ma za praci - neni to tak,ze by musel delat cizinec vzdycky vic nez mistni - tomu neverim
@janney Děkuju janney za tento příspěvek, mluvíš mi z duše a líp bych to nenapsala Já jsem asi ještě větší romantik, ale já potřebuju chlapa u sebe, potřebuju se mít s kým držet za ruku když jdu spát, potřebuju se mu vyplakat na rameno když je mi nejhůř a přes počítač bych to hodně špatně snášela. A ještě hůř bych snášela to že Zavadilka bude mít úplně malé miminko a to by měl manžel o všechno přijít? O první slůvka, první úsměv, první krůčky...Já tě obdivuji Honafo že to takhle skvěle zvládáš, já se přiznám že jsem slabá ženská a na tohle bych neměla. Jinak můj manžel pracuje v Praze, ráno odchází z práce v sedm ráno, večer přijíždí kolem půl sedmé, takže malou vidí jen na koupání a večerní krmení a občas ani to ne. Vynahrazuje jí to o víkendu.
@luciasek84
@nathalis to je jako z pohádky!
@luciasek84 Ja si tiež neviem predstaviť život bez Mike.Išla by som za ním aj na kraj sveta.Dúfam,že tak budem hovoriť aj o 10 rokov,ale u nás v rodine sú všetky manželstvá takto speté.Jak moji rodičia,ktorý aj spolu robia tak aj tchánovci.
Jejda,tady už toho je v diskuzi.Doufám,že si přečteš i moje.Já to znám z první ruky.Žiju v manželství kdy jsem na děti sama.A manžel pracuje v cizině.Ja na tvojem místě bych ho tam poslala samotného a jezdívala bych ho navštívit.Třeba i na dlouhé návštěvy ,třeba měsíc.Ono není ITalie jako italie.Nevím co dělá,ale jestli v továrně jak Martin.TAk ti mužu říct,že ty nebývají v letoviscích.Obvykle jsou to takové města jak Ostrava.Martin už taky pracoval v Italii a tam se pracuje celé dny,stejně by jsi bývala sama doma s dětma.A neviděli by jste se.Nehledě na to,že tam se žije daleko nákladněji než na slovensku.ZA mě,at jede sám a jezdí domu ,nebo ty za ním.Dva,tři roky nic není dá se to zvládnout.SI vem jak by to bylo s lékařskou péči pro děti,očkování atd.
@Honafa taky možnost, zvlášť pokud má žena doma zázemí a rodinu..já to moc obdivuju, jak to zvládáš, já bych nechtěla být doma bez chlapa, radši bych celé dny na něho čekala v cizině.. jsem asi slabší kousek, ale pro mě by byla lepší možnost stěhování!
@jezurka No, jelikož se v Itálii většinou dělá od 9 od rána do 5 odpoledne, tak bys tam asi z toho čekání zcvokla. Ono u nás vražedná 6 ráno, ale apoň z toho odpoledne člověk něco má. Tak to pomalu bez chlapa vstáváš a jdeš bez něho aj spat.
@ Tak tak a cizinec tam dělá ještě déle.Když byl Martin ve švédsku,kolega tam měl manželku na prázdniny a ta nakonec uraženě odjela,protože tam fakt nemohla nic dělat.Pořád jen na něho čekala a to jí nebavilo.
@ my chodíváme spat o půlnoci nejdřív, to by snad stihl
@ jo! nééé děti v 8, ale stejně by spolu byli víc, než kdyby jezdil jednou za čas ze zahraničí..no má to všechno svoje pro i proti..já jsem se stěhovala za chlapem jenom 120km z města do hor, kde nikoho neznám, po roční známosti, protože už jsem to nechtěla snášet, to věčné loučení a večery po ICQ sice jsem přišla o určitou svobodu, kontakt s rodinou a kamarády (to bylo nejhorší), ale jsme spolu a to mi za to stálo! vím, že se to nedá srovnávat, ale vztah na dálku je jenom pro silné ženské, jako je Gabča
@jezurka Aj děcka?
@Honafa Přikláním se k tvému názoru.
musim se přiznat jela bych hned děti to zvladnou neboj a na pokec budem mi bolky ze začatku
kdybych se rozhodovala za sebe, tak bych do toho šla, i přes všechny těžkosti, vidím příležitost zažít něco nového a o děti bych neměla starost, ty jsou velmi přizpůsobivé.. ale záleží na tom, jestli máš na to povahu, podle mě ano, když jsi už jedno stěhování překonala a jak píšeš: Kdybych měla 20 a byla bez dětí tak jedu hned, to bych to vůbec neřešila..+ manžel bude spokojený a určitě šťastný, že má v tobě podporu+ budete mít nejspíš víc peněz+ za tři roky začne Stellince škola, tak se můžete vrátit akorát domů+ budeš vzdělanější, poznáš nové kraje a zažiješ něco, co si spousta lidí může jenom přát+ děti budou mít vzpomínky a nové kamarády+ koneckonců se můžete v nejhorším sbalit a odstěhovat zpátky dřív, kdyby to fakt nešlo ne?- největší mínus je nejspíš v tom, že opustíš rodinu, ale zase to není tak daleko od domova- je to náročné a stresující se stěhovat s dětma, museli byste jako rodina udělat spoustu kompromisů- manžel bude nejspíš pracovat dlouho a budeš často sama s dětma, ale ty jsi šikovná ženská a kamarádky si určitě brzo najdeš! a ještě máš přeci BOL! zkus si sepsat klady a zápory stěhování, jestli to zvládneš, ať pak nežiješ celé tři roky ve stresu a zklamaná, ale i toho, že zůstanete a jak moc by byl zklamaný manžel a určitě se rozhodneš správně! a až se rozhodneš, tak už to neřeš, ať se zbytečně nestresuješ, hlavně abyste byli všichni spolu a zdraví, kde, to už není tak důležité! moc ti držím palce a fandím ti!
já bych asi jela, ale takhle se to lehko říká, možná kdybych byla v tvé situaci, taky bych se těžko rozhodovala. Děti nemají problém se rychle adaptovat v cizím prostředí, hlavně že mají kolem sebe lidi, co mají rádi. No a ty si třeba můžeš najmout nějakou lektorku na italštinu, je to lehký jazyk..Sice budeš asi hodně závislá na manželově přítomnosti, ale podle mě se brzo rozkoukáš, určitě tam potkáš spoustu nových lidí a divila bych se, kdyby mezi nimi nebyli Češi nebo Slováci To je ale jenom můj názor..Stejně všechno záleží jenom na tobě, přeju ti, abys udělala to nejlepší rozhodnutí a abys toho nikdy nemusela litovat
@KačkaJ Ke každému z vás bych měla připomínky.Napíšu to k tobě,není to proti tobě.Ale on tam jede pracovat a nebude mít čas na rodinu.Cizinec v cizině je především na práci a věř mi,bude se po něm chtít aby pracoval jednou tolik co druzí.Byla by furt sama a s miminkem,nevím nevím.Jednoduchší by to bylo se školkovými dětmi.
@Honafa Určitě máš Honafo pravdu. Taky musím říct, že jsem věčně sama, ale jsem tak nějak zvyklá a nemyslím si, že by to bylo při Alešově práci, nasazení a workoholismu jiné třeba v Praze. Tudíž ano, cizina přináší určitou samotu. Rozhodně nebude moct zvednout telefon a jet se vyplakat nějaké kamarádce na živé rameno o dva bloky dál. Aspoň ze začátku by byl zázak, kdyby tam někoho takového Zavadilka měla. Ale věřím, že by se s novou situací dokázala poprat. Ale jak píšete skoro všechny. Nakonec se budou muset rozhodnout i bez našich dobře míněnýchn rad a doporučení.
@SaraK Právě,že to znám.Když byl v ov taky nebyl pořád doma,ale já jsem měla zázemí.A trošku mě štvalo to věčné čekání kdy příjde.A ted vím,že nepříjde a je to lepší.Taky mě zajíma jak to u Zavadilky dopadne.
@ Je to omnoho jednoduchšie jak to vyzerá aj kvoli otvorenej Europe.Tak isto nieje ani lekár problém.Stačí mať medzinárodné poistenie.Okúsila som si to keď Ivánko v Španelsku ochorel a ja som musela vyhladať pohotovosť.Nehovoria po anglicky,ale rukami,nohami sme sa dohovorili.Peniaze 50 eur nám vrátila poisťovňa.Dokonca predpokladán,že Terke a rodine im tam zabespečia lekára.Ja by som išla hneď.Je to len o obmedzeniach,čo má človek v halve.Sú mladý,treba vydieť svet aj s deckami na chrbáte.2-3 roky prejde ako nič a spomienky,dobrodružstvo ostane na celý život.Naučia sa po Taliansky,spoznajú tamojšiu kultúru,majú tam zázemie.Iné by bolo keby išli len tak.Ja to vidím pozitívne
@ A teď mě docvaklo, že píše, že mají hypošku, tudíž vlastní bydlení, tak kdyby se jí tam nelíbilo a cítila se sama, měla by se kam vrát. Prodávat ho asi nebudou, jen pronajímat.
@nathalis Na jednu stranu souhlasím s Honafou, psala jsem to už včera, ale budu si i odporovat: děcka opravdu nechodí do školy a dokonce ani do školky, tak proč nejet. Já osobně bych jela hned, troufla bych si na to. Terku osobně neznám, tady se jeví, jako chytrá a dobrá holka a všechno záleží na její povaze, na tom, jestli by to tam měla sílu zvládnout.. Protože ono je to takto celkem lákavé se vystěhovat někam do pryč, ale Stelka jí po nocích nespí, pokud se nespraví tak do toho ještě mimino, ona na to sama, protože tam to s tou pracovní dobou asi bude kapku jiné... Teď v deníčku občas píše, že jí přijede mamka nebo tchýně(teď nevím která z nich) pomoct, ale tam jí asi tak často za ní jezdit nebude...A s jedním děckem se do neznáma cestuje líp než se dvěma... Fakt to je spousta pro a proti a jen ona sama se s tím bude muset nějak vypořádat.
@Honafa Ďalší príklad je moje ségra.S manželom žijú:V južnej Afrike,V Praze,Na Slovensku a Na Kanároch.Teraz je na Slovensku,pred 2 tt bola ešte na Kanároch.Všetko absolvujú aj s malou.Zatiaľ je psychicky v pohode
@Honafa Gábi ja som už vymenila 4 štáty.Opustila som niekoĺko zázemý aj s Ivánkom.Mala som to o to tažšie,že som bola sama bez muža.Nikdy som to nelutovala.Oni idú spolu a možu sa vrátiť.My máme úplne inú situaci.Nemusíme robiť.Mike má zabehnutú svoju firmu a máme asi 5 domov po celom svete.Žijem aj v Španelsku,to vieš.Opúštame Rakúsko na jarDomov máme všade.Okrem toho Terka može chodiť každé 3 mesiace za rodičmi,alebo do Banskej,len si neviem predstaviť koho tam bude mať keď Peťo je v Itáli.Itália je blízsko.Nasadneš do auta a si doma.Tak co.Je to krásna cesta.My chodíme autom do ŠpanelskaPráve to majú veľmi ľahké,že deti nechodia do školy
@nathalis A ty by jsi ted v takové sitaci jaké jsi (Terka bude ve stejne)opustila zázemí,dum a odjela neznámo kam?Nejsem proti cestování,ale proti změně života v dost zásadní situaci.Proto i píšu,za rok za dva by nebylo co řešit.
@Honafa Nejak s tím nemožem súhlasiť.Sama som si to prežila a nacestovala sa viac než dosť.Sú to tie najlepšie životné skúsenosti.Nikdy by som to nemenila.Terka nebude v prvom rade sama,ale s dvomi deťmi.Netreba sa báť,ale chytiť sa príležitosti.Takto len bude rozmýšlať aké by to bolo keby boli išli.Okrem toho to určite pomože Peťovi v práci a dobrú prácu si treba vážiť
@Honafa to je právě to, jak jsem to myslela, že bude závisla na manželovi, že celý den na něj bude čekat,až se vrátí sedřenej z práce a na ně stejně už nebude mít náladu
U mě by byl problém, že bych se asi nedokázala odloučit od rodiny, ale tobě už se to jednou podařilo, žiješ na Slovensku, věřím, že bys to dokázala, ale musíš se s tím poprat sama. Moc držím palce ať se rozhodnete jakkoliv!
ja bych sla a hned,ale je to otom,ze jsem uz zila venku,dale nemam nikoho ani ted nablizku a krome manzela a goblinu si cele tydny s nikym nepokecam,navic prave to jine prostredi a rec by mi vse zpestrili,i kdyz udelali narocnejsi...spis bych se predem jen poptala na pediatry ,gynekology atd...jak to tam bude??/jak s ockovanim atd...aby te pak tady nehonili,ze jsi nedodrzela slovenske ci ceske povinnosti...ale byt tebou,risknu to a stehuji se
presne jak pise zajicek..preju,at se rozhodnes dobre..jsi silna holka
Terko,i když Tě osobně neznám,myslím,že jsi suprová baba,která zvládá i nemožné.O Stellku a další mimi bych se tolik nebála,děti se rychle přizpůsobí.Spíš bych zvažovala všechna pro a proti,která to přinese Tobě a Petrovi.Každopádně Ti přeju,ať se rozhodneš správně.
Radit nebudu, budu jen drzet palce, at se rozhodnes jak mas. O deti se neboj, ty jsou prizpusobive a budou mit vas.
Tohle je hodne tezke rozhodnuti,ze zacatku bych byla bezradna jako ty.Absolvovat vse znova..Ale na druhou stranu se vam otviraji nove moznosti.Ty zacatky budou tezke to ano,ale myslim si ze potom vam tam bude lip nez tady.Rozhodnuti musis udelat sama,at napiseme co napiseme.JA zkusenosti nemam ale Nathalis nebo SaraK ti napsaly nazor z jejich zkusenosti.Tak se drzte,myslim na tebe
Vím, že pro tebe je to velmi těžké, ale já vám takovou příležitost závidím! Kdyby to bylo kamkoliv jinam, tak by se mi nechtělo, ale Itálie je moje srdcová záležitost. Italštiny se neboj, ta je jednoduchá a má zkušenost s táliány je moc dobrá (pracovala jsem tam čtvrt roku a byla jsem i přímo v Dolomitech).Já bych jela hned Ale věřím, že pro tebe to tak jednoduché rozhodnutí není. Jen ti dám jednu radu, do ničeho se nenuť, pokud bys tam opravdu nechtěla, tak nejezdi! Já jsem se takhle donutila odjet do Anglie a rok jsem tam strávila pouze v depresích a tím vznikali i zbytečné hádky s mým protějškem a konec dobrý nebyl. Držím palce, ať se rozhodneš správně.
abych byla upřímná,já nevím...taky bych byla tak bezradná...ale kamarádka se odstěhovala se 2ma dětmi do Afriky na rok za manželem za prací...taky neuměla nic,jen ten malý základ francouštiny -tak se tam mluví..
Ahojky Terko, vím, že je to pro tebe těžké rozhodování, tím spíš, že už máš podobnou \"akci\" za sebou. Na druhou stranu, už víš, co se dá dělat a jsi velmi přátelská a milá ženská - já si myslím, že si kamarádky najdeš i tam. Navíc určitě tam budeš mít internet, takže budeš moct být v kontaktu s rodinou a přáteli tady. 2-3 roky nejsou tak hrozná doba, to uteče ani nebudeš vědět jak. Pokud pojede za cca půl roku, tak máš spoustu času se základy italštiny naučit. Nicméně tohle rozhodnutí musíš udělat ty. A určitě se rozhodneš správně. Myslím, že o děti se bát nemusíš, ty jsou mnohem přizpůsobivější, než my - dospělí.
Terko nerozmýšlaj a chodte.To sú príležitosti,ktoré sú len raz za život.Čo ti to prinesie,nerozmýšlaj nad tím,uvidíš.Strach je veľký,obavi také,prvé tri mesiace v cudzine sú hrozné,ale potom je to super.Moc dobre to znám.Detom to len prospeje.Zmena prostredia,jazyk atď.Budú viac do sveta

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

19 %
13 hlasů

0 %
0 hlasů

7 %
5 hlasů

56 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 68 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40