ze střední - diskuze

Dneska jsem se po dlouhé době koukla na stranky spoluzaci.cz... tak nějak mě z toho chytla depka.. totiž to bylo tak... když jsem nastoupila do prváku, měli jsme tam úplně skvělou partu holek..jak se to vždycky řadí na ty, co jakoby tu třídu vedou, my jsme říkali elita třídy, tak jsem patřila mezi ně...ovšem jen do jisté doby..už v prváku na lyžáku se to ještě více protřídilo a řekla bych, že vznikly asi tři skupiny holek.. bylo nás 30 ve třídě, z toho jeden kluk. bavila jsem se nejvíce s jednou holčinou, byla jsem s ní i na pokoji, plus další dvě holky, no ale nějak se to běhěm toho pobytu vzměnilo a já se začla bavit s tou druhou z pokoje, jmenovala se Lenka. Asi nikdy nepřestanu litovat, že jsem se začla bavit zrovna s ní..Všechno bylo skvělé, chodily jsme spolu pařit, spala u nás a já zas u ní...paráda.. no a jednou jsme jeli s mojím tehdejším klukem, bráchou a společným nejlepším kamarádem na chatu toho mého kluka...jela i Lenka..no Lenka se tam dala dohromady s tím nej kámošem, měla jsem z toho hroznou radost, slušelo jim to, prostě paráda. chodili jsme na čtyřrande a dělali kraviny, scházeli jsme se...no co vám mám povídat, prostě jako puberťáci, ale na tu dobu ještě ráda vzpomínám..už méně na to co následovalo pak...no a tak nějak to šlo nějakou dobu, jenže Lenka občas Filipa tak nějak podvedla, když jsme třeba byly někde pařit na stodolní v klubu, tak se tam s jiným líbala a mě se to nelíbilo, jenže co jsem jí měla říct? Přece nejsem její matka a sama dobře věděla co se smí a co ne. Tehda šla na druhý den za Filipem a řekla mu to...jenže on místo aby byl naštvaný na ni, tak se naštval na mě.. Mě to tehda tak hrozně mrzelo, nechtěla jsem mezi ně zasahovat a nakonec jsem byla ta nejhorší. No ale dále.. ve druháku jsem po silvestru docela vážně onemocněla. Teda někdy už v listopadu se mi asi stal úraz, ani nevím, kde jsem spadla, ale prostě mi praskla plíce. Jenže moje tehda dětská doktorka na to nějak nepřišla a nechala to dojít až tak daleko, že jsem šla na rentgen za 5 dvanáct a málem bylo po mě...to bylo už po novém roce a strávila jsem měsíc v nemocnici,, plíce se nehojila a já musela na operaci. No vlastně než jsem do té nemocnice nastoupila tak mě ten můj tehdejší kluk nechal, takže mi v té nemocnici bylo hrozně.. Osm měsíců šlo do háje a k tomu ta operace... no a když jsem se pak vrátila po nějaké době do školy tak se se mnou Lenka už moc nebavila..jo občas k nám jela a přespala u nás, šly jsme se bavit, ale už to nebylo takové jako dříve. Pak se začla mamce vymlouvat, že spí u mě, ale šla k Filipovi, a tak mě nějakou dobu využívala...když jsem se jí po nějaké době zeptala co se děje, řekla mi, že jsem se změnila, že už se mnou není taková sranda...no jasně, měla jsem o sebe strach a hlídala jsem se, takže jsem už nebyla tak zábavná a pro ni tím pádem nudná...našla si ve třídě jiné kamarádky...a mě začla zesměšňovat, dělala mi v té škole jen peklo a pomlouvala mě. Filip mě úplně ignoroval a do dneška nevím, co mu o mě řekla, že se se mnou ze dne na den přestal bavit. Byl to opravdu super kámoš. Prostě pak jsem se každé ráno budila s obavami, co zas bude ve škole...snažila jsem se jí vyhýbat, ale moc to nešlo. No ve čtvrťáku jsem se s pár lidma bavila, ale necítila jsem se. Prostě tam byla Lenka a já se bála cokoli říct.. nevím jestli chápete jak mi bylo. No a teď když jsem se přihlásila na ty spolužáky a četla jak se holky schází...ta parta, kde jsem patřila a kvůli ní patřit přestala...chlubí se tam, kdo se vdal, kdo má dítě a já se jim tam bojím napsat, protože by mi třebas nikdo ani nepopřál štěstí... úplně se mi z toho chce brečet...měla jsem ji tak ráda a pokaždé když si vzpomenu na školu tak se mi Ona vybaví a mě je zas na nic a ani teď po těch letech se to neztácí a mrzí mě, že třeba jednou bude sraz a já nebudu mít odvahu tam přijít..no Možná dneska už bych se jí postavila, ale tehda jsem to neuměla...Uffff...no tak jsem to ze sebe musela dostat,,,,díky, že jste si to možná přečetly do konce...a třeba se podělíte o své zážitky ze školy