Zdravotní pojišťovna - diskuze

Protože bylo pořád na vše čas,nakonec jsem se usela s Aničkou na pojišťovnu do Prahy vypravit sama.Je už v autě celkem v pohodě a dokonce hrajeme hru nebo posloucháme hudbu,príma.Ale nic,k pojišťovně.Zú=ročila jsem s vé znalosti Prahy a prokličkovala se do jedné z ulic ve Vršovicích,vtěsnalase do jediného prázdného místa na parkování,vytáhla Andulku ze sedačky,oblékla a na rukou ušla půl kilometru abych zjistila,že se pobočka přestěhovala kamsi Škoda že mi s otravnými emaily neposlali i tuto "zanedbatelnou " informaci. No tak zase zpátky.Nasoukat do auta a hledat ulici ,daly jsme si tři mazácká kolečka až jsem nakonec zavolala manželovi aby mi na netu našel kde jsem a kam mám dojet,že to nemůžu najít. Nasměroval mě tam kde jsem zrovna stála.Zaparkovat se nedalo ani omylem,ani za penízeUjela jsem další 2km a konečně zaparkovala mezi panelákama.Baylo k polední a tak Andulka byla trochu unavená,ale držela se statečně Dala jsem jí do kočárku a vyrazily jsme.Prolezla jsem celou obří budovu,projela dvěma výtahy až jsem se zase dostala ven,kde byl téměř skrytý vchod do pobočky.Zaťukala jsem na dveře a vylezla paní,že má pausu a sbohem.Nechtěla jsem se vzát tak lehko,takže jsem jí řekla,že fakt nemůžu za to že se přestěhovali,tam že pausa na oběd nebyla a že nejsem z Prahy a že s mimi tady fakt hodinu čekat nemůžu!Paní mi oznámila,že ještě nesnídala a že je jí LÍTO.A práskla dveřmi. No to jsem se naštvala a hlavou mi probleskl nápis ve výtahu "ředitelství" 7. patro- jely jsem tam.Nechaly si vyvolat pana ředitele a s ním jsem vyřídila předání dokladů a vše bylo s úsměvem vyřešeno za 4 minuty.Byla jsem na sebe celkem pyšná,kdo se nebojí nesmí do lesa.Ale příště už nic nevyřizuju,tohle by fakt mohl zařídit mužský,ne?