Šla jsem s Matějem na zápis s myšlenkou,že se nemám čeho obávat.Přece jen je předškolák,školku jsem zvolila dle bydlyště a ještě před odchodem v rádiu hlásili,že předškoláci mají přednost.Už když jsem do školky vkročila,měla jsem blbý pocit.Sestava matek katastrofa,přesně ten typ ženských,co lezou ředitelce do zadní části těla.K tomu všechny děti cca 2 roky,některé tam měli i malé miminka,takže je jasné,že školku tak moc nutně nepotřebovali.\"Dojali\" mě dvojčata,holčičky,které ty dva roky snad ani neměli a paní ředitelka říká tatínkovi-no to bych vám nemohla udělat,že bych je nevzala.Celý zápis se nesl v podobném duchu,nakonec ředitelka vylezla a říká,že končí,že už nemá místa.Já byla ta poslední,na kterou místo zbylo.Nakonec jsem ale i já odešla s nepořízenou,protože paní předemnou dávala dvě děti,holt zase dostalo přednost dvouleté dítě.Odcházela jsem docela znechucena.Druhý den,jsem zašla do jiné školky,shodou okolností do té,do které jsem chtěla jít hned,ale protože je v jiné městské části,kam nepatříme,šla jsem den předtím tam,kde nás nakonec nevzali.Paní ředitelku zarazil fakt,že Matěj jako předškolák přijat nebyl a ikdyž tam nepatříme,vzala nás hned.Byla moc milá..Matěj se choval skvěle.Školka je to vážně luxusní,ať už s programem pro děti,tak i s tím,jak vypadá a je vybavena,minulý rok prošla kompletní rekonstrukcí.Takže moje pocity?Když se chce,jde všechno.A co se týče těch maminek?Je to děs a jsem ráda,že nemám takové kamarádky.A Matěj?Toho mi bylo líto,po cestě ze zápisu byl skleslý a hned jak jsme přišli domů hlásil,že nás vyhodili.Zato ten druhý den byl nadšený,šli jsme pak spolu ještě na nanuka.Co mě ještě zarazilo-otázka paní učitelky v první školce-on ještě do školky nechodil?Říkám ne,má ještě malého brášku,tak byli spolu.A ona mi na to říká-to vís obdivuju.Jako proč-že se starám o svoje děti a nechci se jich za každou cenu zbavit?Prostě jsem je měla spolu doma a ten čas,který Matěj s nám strávil mu nikdo nevezme a ani milion skvělých kolektivů nenahradí rodinu.A já jsem moc ráda,že jsem mu to mohla dopřát.tak jako teď jsem ráda,že ted má tak úžasnou školku a já udělám cokoliv,aby si to v ní ten poslední předškolní rok užil.