Zamlklé těhotenství - diskuze

No... tak se přidávám do řady zklamaných "maminek". V úterý jsem si jela na kontrolu na UTZ s tím, že uvidím toho drobečka zase o něco většího (10tý týden). A už když se doktorka dívala na obraz a pořád otáčela, a hledala, kývala hlavou a při slovech "nešpinilas, nebo nekrvácelas?" sem začala mít opravdu ne moc dobrý pocit. Když jsem se zeptala co se děje, tak sem se dozvěděla, že našemu mrňouskovi přestalo bít srdíčko... V tu chvíli se pro mě opravdu zastavil čas.. Navíc ještě když paní doktorka dala hlasitý zvuk, jestli náhodou něco neuslyší a vy doufáte v sebemenší tlukot srdíčka, jakýkoliv zvuk, cokoliv, než to nekonečný šumění na obrazovce... Hned jsem jela do nemocnice a den na to jsem podstoupila kyretáž. Ještě že na mě v nemocnici byli tak hodní. Probrečela jsem 3 dny v kuse, od rána do rána. Ikdyž je to těžký a šíleně to bolí u srdíčka, snažím se z toho co nejrychleji dostat. Mělo to být naše první miminko, takže jsme se těšili víc jak dost, že se nám to po půl roce povedlo. Hned jsem se ptala, kdy se zase můžu snažit otěhotnět. Říkali, že tomu máme dát minimálně jeden cyklus s krvácením nebo dva, dýl by nečekali, že prý ani není na co čekat, jak někteří říkají že třeba počkat i půl roku - prý zbytečnost, sliznice se obecně dobře hojí, pokud se tam samozřejmě nedostane žádný zánět/infekce a pod. Jinak jsem po zákroku neměla ani žádné problémy, vůbec jsem nekrvácela, jen trošku špinila. Za 2 týdny mám jít na KO ke své doktorce. Musím ale říct, že jsem 2 dny po zákroku a dnes mě neskutečně pobolívá břicho. Vždy jen na chvíli, ale docela v častých intervalech. Doufám, že bude vše v pořádku a tahle nepříjemná a hlavně psychicky bolestivá situace už se nebude opakovat. Všem vám přeju hodně pevných nervíků. Petra