Zajímavé téma - diskuze

U nás je to tak: já věřící jsem, ale moje cesta k víře byla složitá a není to víra úplně klasická. Prostě do kostela zajdu max. 2x ročně, je to pro mě spíš forma odpočinku. Hromadné modlení apod. nemusím a na zpověď nevěřím vůbec. Je to se mnou složité a nadlouho.
Můj muž věřící není vůbec.
Nad křestem dětí jsem ani moc neváhala - myslím si, že když budou chtít, nechají se pokřtít. Abych je nechávala křtít jen proto, že je to hezké, mi připadá hodně povrchní.
Každý máme svou cestu, jen je třeba ji najít... A myslím si, že v něco věřit je důležité, ať už jde o víru v Boha nebo v určité hodnoty. Ono je to vlastně jedno a totéž.