a napíšu to schválně sem, abych si to mohla kdykoliv přečíst, až zase začnu mít pocit, že je u nás všechno v pořádku.Včera večer při pohodičce u telky jsem se manžela zeptala, co bychom tak mohli o víkendu podniknout, že jsme dlouho nikde nebyli, pořád jsme doma. Odpovědi se mi nedostalo, prý neví, tak jsem nadhodila \"tyjo a co kdybychom šli na ples? Tvoje mamka furt chce zkusit hlídat Ádu, tak jí jim přivezem a půjdem\". To jsem si dala! Dostala jsem přednášku, jak nesnáší plesy a co je jako na tom jít se oblíknout \"jako debil a tancovat na dechovku\", půl hodiny o tom mlel, že na ples v životě nepůjde a bla bla bla, že by radši na koncert. Řikám ok, koncert, to je zase klub, kde se schází ožralci, pogujou, že já stejně z kapely nic nemám, páč musím stát vzadu, aby mě v kotli nesešrotovali a všichni hulí, že je v celým klubu hustohustá bílá
tma.No, zkrátím to, neshodli jsme se na ničem, prostě nikam nepůjdem, protože on není schopen vlézt do kvádra a já nezkousnu zahulenej zaplivanej
klub.Nakonec z něj vypadlo, že je VŽDYCKY PO MÉM. Že on nemůže chudáček mít nikdy na nic názor, on nemůže dělat, co by chtěl, nemůže chodit, kam by chtěl. V ten moment padla hádka jako prase, protože se mě to fakt dotklo! Já mu nijak nezakazuju chodit s kámošema na pivo, na koncerty, na pařby, na střelnici, na grilovačky, na chaty... Nikdy jsem mu neřekla ani popel, když někam šel, maximálně, aby se brzo vrátil v případě, že druhý den musíme někam jet (to se stalo asi dvakrát, že jsme měli naplánovanou návštěvu). Vypadlo z něj, že já chci furt někam jezdit na výlety a furt někam jezdíme a on chce prý být občas doma! Byli jsme, dámy, naposledy v Zoo troja MINULÝ ROK v květnu na Ádiny narozeniny! Předtím jsme byli ve Slatiňanech, když jí byli 3 měsíce! ty vole to je hrůza, jak já si furt vymýšlím výlety, že? Prý JEZDÍME FURT K NAŠIM! Kua, to já za to můžu, že jsou daleko a prostě za nima občas chci jet? Loni jsem u našich byla 2x (v červnu a v prosinci)!Pak na mě teda vypálil, že je všechno po mým i v domácnosti, že on nemůže nikdy říct, jak tady co bude nebo nebude. Proč? Protože jsem si dovolila po něm chtít, aby v pokojíčku Adriance nalepil tapetu přes půl zdi. Že on to nechce, ale já jo a musí prej být po mým. Je na tom něco špatnýho, že chci, aby dcera měla hezký dětský pokojík s barvičkama, obrázkama, dětským nábytkem? To jako fakt nemůžu koupit ani tapetu za 500, aby jemu to nevadilo? Nechce se mu to akorát lepit, má ručičky naopak, takže nadává. Když jsem mu řekla, ok, kamoščin manžel to nedávno dělal u sebe doma, tak se zeptám, jestli by mi to nenalepil i tady, že bych mu dala 300,-, kafe a buchtu atd. Nasral se, že si sem chci tahat cizí chlapy! Takže to shrnu. Nikdy není po jeho, nikdy nemůže říct svůj názor, nikdy si nemůže dělat, co on chce! Do hajzlu, má rodinu, tak co si myslel? Že budem s Adrianou sedět každej víkend na prdeli, protože on chce hrát hry na kompu? Ok, ať si je hraje, ale já s ní budu jezdit teda po výletech sama nebo se domluvím tady na Bolu s nějakou maminkou, která má stejně dementního manžela a pojedem spolu i s dětma a bez chlapů. Kupuje si mobil za 6tis., jen proto, že ten jeho dosavadní je malej. On mi bude nadávat, že rozhazuju, že všude jezdím, že nic neušetřím, že jsem na hovno, protože mu nic nedovolím? Včera přišel, že ho kluci zvali dneska na pivo, řikám \"běž, však jsi dlouho nikde nebyl\", řekl že nejde, že zas utratí moc peněz! Tak co po mě sakra chce? Všechno, co udělám, co řeknu, i to, co neudělám, je špatně, všechno je po MÝM prostě...Tak ať už jde do prdele, takovýho chlapa já nechci a nepotřebuju...Sorry, za výlev, ale včera mě fakt naštval a asi budu naštvaná ještě půl roku...