z knihy Alice Collinsové, Slepičí polévka pro duši matky - diskuze

Moje kamarádka Debbie už měla obě dcery na střední škole, když ochořela silnou chřipkou. Vypravila se tedy k rodinnému lékaři, a tam se dozvěděla, že tenhle „bacil“ není vůbec žádná chřipka – Debbie byla těhotná.Když se jí narodil Tommy, pěkný zdravý chlapeček, pořádně jsme to oslavili. A s postupujícím časem nám připadalo, že každý den s sebou přináší další důvod k radosti nad darem Tommyho života. Byl to milý, přemýšlivý chlapec a měl rád legraci. Jednoho dne, to bylo Tommymu asi pět, jel s Debbií do místní samoobsluhy. A jak už to u malých dětí bývá, zničehonic se zeptal: „Mami, kolik ti bylo, když jsem se narodil?“„Třicet šest, Tommy. Pročpak?“ odpověděla Debbie a uvažovala, co se mu asi honí v hlavičce.„To je ale škoda!“ poznamenal Tommy.„Jak to?“ zeptala se Debbie překvapeně. Tommy na ni upřel oči překypující láskou a prohlásil: „Jen si to představ, že jsme se tolik let neznali.“