vzpomínky se nedaj zapomenout - diskuze

snad to patří do téhle kolonky myslím že jo,to co vám dnes napíšu jsem dlouho tajila nevěděl to nikdy nikdo až na mojí nejlepší kamarádku a manžela. Bylo mi 13 možná už 14 když se to stalo,rodiče na mě odjakživa kašlali a já potřebovala více lásky pozornosti všeho prostě pocit že mě má někdo rád,ale to mi nikdo nedal,v té době ještě puberťák jsem to zkusila vyřešit po svém,utekla jsem z domu,řekla jsem že jdu do knihovny došla si k babče pro peníze a utekla jsem,schovávala jsem se různě ubrečená vyplašená až v tu dobu mi začlo docházet co jsem to udělala,třásla jsem se zimou a jediné co jsem měla sebou krom pěněz byla knížka směšné,schovala jsem se pod most bylo tam víc teplo a že si budu číst,nevšimla jsem si že tam někdo sedí a hlavně KDO!!! Nějakej bezdomovec smrděl nadálku a teď se mi moc nechce popisovat situace která nestala ale bez toho to asi nepůjde,sundal si kalhoty a začal si sám přede mnou hrát se svým přirozením,já byla bílá strachy nevěděla co dělt blížil se ke mně a chtěl mě pravděpodobně znásilnit,v mžiku mi došlu že to není sranda a že musím utéct sbalila jsem nohy na ramena a utíkala co to šlo,nejdřív mě chtěl dohonit ale než si vytáhl kalhoty byla jsem fuč. Vyděšenou mě našel nevlastní táta dovez domů všichnoi byli rádi že mě mají nazpátek ale s tím jsem se nikomu nesvěřila. A nejhorší na tom je mě se to vrací dodneška mám z toho velkej strach a nevím jak se toho zbavit,byla to nejhorší blbost života,nafackovala bych si za to ale už to nezměním dodnes když nějakej chlap je bezdomovec se klepu strachy a nechci domyslet co by bylo kdybych neutekla