Když jsem porodila, tak jsem shodila umělé nehty. Jenže já od malička strašně trpím na záděrky a umělé nehty mi od nich pomáhají. Tak jsem si je nechala udělat znovu, radikálně jsem teda stáhla délku a měla jsem je jen takové kratičké a držela se toho. Už od mých dvaceti mi je dělá kamarádka a drží mi pořád jednu cenu, ať mi jich chybí pět nebo žádný. Nikdy nebyl problém, vlastně ani když porodila poprvé i podruhé. Zpočátku to bylo v pohodě. Tomášek spinkal a tak bylo možno nehty dělat v jakoukoli denní či noční dobu a tak jsem se jí přizpůsobovala. Zcela běžně mi hodinu před nehty zavolala, že přijede až druhý den nebo den předtím mi zavolala a odvolala. Nevadilo mi to, ale občas mi ty nehty lítají, tak bylo docela nepříjemné, že jsem chodila jak cuchta, třeba bez dvou nehtů. Ale přežila bych to. Jenže teď už mi to začíná docela vadit. Mám problém s hlídáním, moje mamka je v práci hrozně dlouho, Ládík taky, takže přes den mi Toma nikdo nepohlídá. Když už se Ládík uvolí a přijde domů brzy a vezme si práci na večer, aby stíhal, tak ona mi klidně napíše, že to odvolává z toho a toho důvodu. Takže příště se na to Ládík vyprdne, že nebude makat večer, když může odpočívat. Takže v úvahu už přichází jen víkendy a večer, když Tom spí. Už týden jsem ji uháněla o termín, když jsme se konečně domluvily, tak mi to odvolala, dvakrát přesunula a nakonec mi napsala, že jede na dovolenou a že přijede ona ke mě. Kdybych jí dvakrát nepsala, že to nejde, že to prostě nejde. Kamarádka mi je chtěla udělat, ale přes noc dostala horečky a začala strašně kašlat, tak mi volala, ať se nezlobím. To jsem se samozřejmě nezlobila. tak jsem chtěla poprosit švagrové sestru a ta pro jistotu dělá mrtvého brouka. Takže jsem si vzteky nehty sundala, protože mi do večera ulítly další tři a zůstaly mi na každé ruce jen dva. A to by bylo fakt hezké. Tak si tu teď tak sedím a přemýšlím, jestli si nenajdu nějakou profi nehtařku. Příznivá cena, ale vykoupená čím?