Vojtova metoda - diskuze

Ahojky maminky....mám také 3 měsíčního chlapečka a v porodnici mi sdělili že má parézu horní končetiny...málo s ní hýbe.Tak jsme začali od měsíce cvičit Vojtovku..jenže nějak nestíhám,mám ji dělat 4x denně,jenže je to šílenej pláč když je na bříšku..a navíc, jsme na baráku kde je šílená zima a je mi ho líto ho nechat 15 minut jen nahého....někdy nemám čas vůbec a stihnu to jen jednou denně.Mám strach že se to nezlepší....jinak myslím že se mrská tak nějak normálně až na tu pravačku.....

DĚKUJU DĚKUJU DĚKUJU vám všem. Potřebovala jsem pozitivní myšlení, ale že budete takhle skvělé....jsem nečekala. Díky vám všem, opravdu. Cvičíme poctivě, dnes jdeme zase na rehabku, uvidíme, co nám poví. Jdu tam vždycky v pohodě a odcházím psychicky zdecimovaná, tak uvidíme co dnes - po té pozitivní náloži od vás!Ještě jednou díky!

Ahoj , hlavu vzhůru a cvičit, i když bude brečet. Syn se narodil 6 týdnů před termínem, od 3 měsíců jsme až do7 let cvičili vojtovu metodu a potom až doposud si cvičí sám cviky, které mu ukáže rehabilitační.Když mu bylo 0,5 roku řekli mi ne neurologii doktoři, že nikdy nebude chodit. Chodit začal ve 14 měsících hodně špatně, ale protože jsme poctivě cvičili, tak dnes kluk, kterému za 2 měsíce bude už 16 let chodí a běhá tak, že nikdo nepozná, že měl nějaký problém.

ahoj, my jsme mě měli ten samý problém co píšeš.Začali jsme cvičit začátkem 4měsíce.A krásně se nám spravil.Měli jsme problém i predilekcí hlavičky cvičením se nám to spravilo.Při cvičení mi hrozně brečel,ale pořád jsem si říkala je to pro něj dobrý,aby nebyl pak skroucený atd.Vydržela jsem to.Teď je mu 8 měsíců a je moc šikovnej.Je pravda že všechno mu jde pomaleji je třeba o nějakej ten měsíc pozadu ale už to neřeším.Začal se teprve plazit,ještě nesedí a má ještě slabší zádička ale to dožene.Tak určitě cvičte pomůže to.

Ahojky, když se cvičí poctivě dokáže Vojtovka zázraky, ale trvá to není to za měsíc. My cvičíme od 2 měsíců, má 7měsíců, ty šílený záklony už nedělá ale záda má pořád ještě trochu slabá,až te´d se začla přitahovat za ručičky sama.

vuuubec se nestresuj!!!pises ze vam jsou 3 mesice!docela se divim, ze vas uz na vojtovku poslali, to ze ma pozvolnejsi zacatek vubec nic neznamena, dneska je to hodne \"modni\" posilat kazdeho hned na cviceni, ale vetsina deti to ani nepotrebuje.proste by zacli treba o mesic dva pozdeji, no a?

Ahoj Káťo, nevím, jestli ti poradím, ale ať aspoň víš, že to co prožíváš, není až tak neobvyklé...I my si tím poršli, abych to zkrátila, syn se narodil sice v termínu, ale měl 2,80, prťousek slaboučkej, v těhu jsem prožila fyz. a psych. zátěž, jakou dosud nikdy a ačkoli to nebylo způsobeno těhotenstvím, myslím, že to na něj vliv mělo. Kluk dělal, jednoduše řečeno, všechno \"dýl a málo\" - pasení, zvedání hlvy, lezení, přetáčení, stoupání, krůčky i chůzi. (Mimochodem, poprvé se sám postavil skoro ve 14 měs. a chodit začal, tedy se pokoušet, téměř v 16 měs. Před tím nas prohnali různými vyšetřeními, na neurologii padala taková slova jako hydrocefalus, to mě skolilo, naštěstí se nepotvrdilo.) Taky jsme cvičili, snažila jsem se to neflákat (u Vojtovky je důležitá kontinuita cvičení), ale zlomila jsem si ruku. Kromě dalších trablů, co to způsobilo (v našem podnikání, ale to je jiná věc), jsem cvičit na čas nemohla, skončila jsem sama v nemocnici a se sešroubovanou rukou. Paráda nápor na nervy. K tomu, když ti rehabka řekne, že je to teda fakt s prckem blbý, jak na tom je, to ti nepřidá. No, ale ať se doberu konce. Jsou mu tři a půl, lítá jak divous, je sice hubenej (asi možná po tatínkovi, což je vlastně fajn), neposedí, nepostojí, u jídla nevydrží, na gauči se musí aspoň stavět na hlavu.... Nedávno jsem rehabku potkala a nasmály jsme se, když jsem ji žádala o nějaké cviky na jeho přibrždění.Katko, nechci vaši situaci zlehčovat ani nechci polemizovat nad jakýmsi nadužíváním Vojotvky (to chraň bůh, je to super věc, pomohla a pomáhá tisícům dětí), když vám řekli, ať cvičíte, tak cvičte, cvičte poctivě, ale buď si jistá, že budete v richtiku. Třeba vám to taky potrvá o nějaký týden dýl, jako nám, oproti tomu, co říkají tabulky a chytré knížky, ale všechno se srovná. Těch dětiček, u kterých skutečně přetrvají nějaké následky, je minimum v porovnání s těmi, které právě Vojtovku cvičí.

Bud v klidu,já s malou cvičila už z porodnice,měla zatnuté nožičky ,jakoby v křeči a preferovala jen jednu stranu.Taky jsem slyšelas musíte cvičit poctivě ,5 denně,jenže kdy když skoro celý den prospí,pak jsem ráda že ji nakrmím ,přebalím .No až tak poctivě jsem to nedělala,teda cvičila ,ale ne tak často.ve 3 měs jsem šly na ko na neurologii,malá se v té době otáčela na bříško ,a dr to byla málo ,že prý je pohybově ¨pomalá a musely jsem cvičit dál.V půl roce opět další ko,to už jsem s malou necvičila ,mprotože jsem ji prostě neudržela.Dr to bylo pořád málo ,musím říct ,že v porovnání stejně starých miminek z porodky byla ADélka pohybově napřed.No chodily jsem na neuro do roka,dokud se dr nepřesvědčila,že malá lítá jak drak .od té doby máme pokoj.Neboj ,vše bude v pořádku,na rehabilitaci totiž každého posoudí ,že není vše v pořádku.To plavání doporučuji taky,Adélce to docela pomohlo ataky jsem hodně cvičily na balonu.Polož miminko na velký míč na bříško a nechej ho koukat.Bude zvědavé a bude ho to nutit zvedat hlavičku.Nevěš hlavu ,bude to dobré.Držím palečky

hlavně klid a nepropadej panice...cvičte poctivě. Neboj bude dobře. Až budeš mít prcka většího tak bych ti doporučila plavání, dost si tam dětičky zesílí svalstvo.