Vítání příchozích - diskuze

Dveře otevírání si nikdy nenechá ujít Heli, rozglábí je, vyhrkne ahoj a hledí a čeká, co z příchozího vyleze. Já taky pozdravím, případně pozvu dál a nabídnu pití a baštu. Vác zaáleží na tom, jak se host rozhodne a co \"nese\". Každopádně pokud se vyzuje, at trpí, teplo od noh tu nemáme a pohoštění nenutím, když chce hladovět, je to příchozího problém, né můj. Kuřáky posílám na dvůr, koštovačky ráda pořádám. Každopádně takové ty \"líbačky\" na tvář k smrti nesnáším, i ty takovéto podání ruky a srdečné pozdravení. Při potykání to beru, ale jinak nee. A tatuldu fakt nevyhlížím nachdbě, ani ve dveřích, bo na chodbě bych zmrzla. Až dojde, je doma. Kdo se chce přivítat, at dojde.

jo, chodíme vítat návštěvy. připadá mi to normální a přirozené, někdo jde k nám domů, tak ho jdu vpustit a přivítat. Totéž když odchází. Je milé, když někam přijdu a třeba děti mé kamarádky přijdou říct ahoj, nevyžaduju to, ale je to hezké.

Nechodím vítat, to dělá Baruška:)) Jakmile se otevřou dveře a ona zrovna není přikurtovaná k jídelní židličce tak za ním letí, já většinou dělám to co dělám, tatínek přijde a dá mi pusu. Ale je to tak i opačně když přijdu já, vítáme u dveří pouze návštěvy. Naopak se ale loučíme tak že ho vyprovázíme ze dveří, děláme pápá a čekáme na pusu

U nás otvírá všem Vítek, nikdo jiný nesmí, to je pak scénka. Návštěvy většinou vítáme v zádveří všichni, já teda pokud zrovna nemusím něco nutně dodělat nebo teď kojit. Kluci vždy. Co ale dělám vždy je, že návštěvu vyprovázím. A je jedno, jestli je to můj tatí nebo kamarádi. S každým se jdu rozloučit a poděkuji za návštěvu.

Nejdu, on ještě ve dveřích má většinou telefon u ucha, takže to nemá smysl. Počkám, až dojde. Adam ten slyší auto a už křičí táta. Přivítá se se mnou, pak s ním a pak se psem, když leží v pelíšku. Návštěvy vítáme u vrátek, máme na nich kouli, takže chodíme otvírat. Když jsou už v předsíni, tak je vítám tam, pokud zrovna nepřebaluju nebo nepřipravuju v kuchyni.

To my jsme hodně vítací - hlavně Maty, ten je jak pejsek občas, přiběhne a křičí: \"táta, táta, táta\" - 15x po sobě :-) nebo \"babika, babika, babika\" - mává u toho rukama a předvádí taneček... Jeho nadšení je nejlepší přivítání, to rozveselí každýho. My chodíme taky do chodby, ledaže bychom něco fakt důležitého dělali (já se dost často na poslední chvíli převlíkám :-)... A vadí mi, když nejsem dostatečně přivítaná - např. u naší mamči, páč máme klíče od bytu, tak i když od dveří zdravíme, tak nepřijde a my běháme po bytě a hledáme jí, to si připadám jak blbec :-D

Pepu nechavam v klidu. On se dost casto jde osprchnout, vykakat a tak. Maruska ta teda jasa, kdyz prijde, ale vetsinou se jde jakoze nekam schovat a Pepa ji jde hledat, az ma chut (jasne, ze ne treba az za hodinu). Anicka ho vita svym oslnivym bezzubym usmevem.Navstevy vitam, kdyz nic, tak jim musim otevrit, ze jo, malokdo ma od nas klicky, a i ti, pokud nejsme primo domluveni, tak zvoni.Ale teda nejake ritualy nedelam, reknu AHOJ a POJDTE DAL.Pokud otevre Pepa, tak je pozve dal Pepa, ja tam jdu jen, pokud nemam plne ruce prace, myslim, ze vetsina lidi chape, ze neodervu Ani od prsu a nenecham spalit moucnik, no to by byli sami proti sobe.

U nás je klíčník Zuzka.Pak jdu návštěvy přivítat já.Když Martin jezdil ještě denně z práce tak jsem ho ve dveřích nevítala,došel za mnou a dal mi pusu.U Gabky čekám až vejde do obyváku a zeptám se jí-Co ty tu?A ona řekne-Vadí ti to moc,tak já zase pujdu?Při odchodu návštěvy vyprovázím a ještě potom kecáme na chodbě.Mě asi nikdo nevíta.U našich mamka otevřela a tatka si dělal to co předtím.U bráchy tam taky nikdo.Brácha se kolikrát i když ví přesně kdy příjdu koupe nebo děla něco duležitého.Segra ta loví kočky,aby je mohla zavřít.Jinak by vítala.

návštěvy většinou jako první vítá Adámek, pak samozřejmě já...při odchodu ještě většinou koukám z okna a mávámPetr z Prahy většinou přijíždí večer, kdy Áda spí, takže ho vítám já sladkou pusoukdyž je to přes den, vrhá se na něj Adámek a já se pak horko těžko k němu dostanu

my jsme vítací a pusinkovací, návštěvy taky vyprovázíme všichni a máváme z okna