banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Videla jsem mrtvolu!!! - diskuze

15 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Teda zabalenou v pytli,ale i tak...Vcera jsem rano potrebovala jet k nasim, malou tam na chvili nechat a jet neco zaridit.No tak uz pred devatou jsem se hnala na metro na hlavni nadrazi.Sjela dolu vytahem a tam prazdne zhasnute vagony metra.Ridic mi ukazal,ze se nejede.tak jsem si hned(dle vypraveni meho tata, ktery dela mistra trasy) rikala, jestli tam zase nekdo neskocil.Nejezdilo to az na Pankrac, tak jsem se rozhodla,ze k nasim dojedu z druhe strany pres Skalku - tudiz se vydala pesky na Muzeum - na jinou trasu A. No a jak tak pelasim, jedu asi 10 metru kolem vytahu, kdery vede z Ceckovyho Muzea a najednou se ten vytah otevre a vezou mrtvolu.Aby se jim vesla do vytahu, museli ji mit na takovem rudlu, v cernem pytli privazanou k tomu vozejku asi 4krat. Reknu vam, nebylo mi z toho vubec dobre.Nalozili do pohrebaku a ja se pristihla ,ze cucima u toho se tak znechucene sklebim.No vlastne jsem asi porve videla mrtvolu(i kdyz v pytli) tak zblizka.Ve filmu je to opravdu neco jineho.To jsem vzdycky zvladala - i kdyz treba na Zberatele kosti se fakt divat nemusim. Hlavne ten pocit,ze ten clovek v pytli byl pred chvili jeste zivej......No pak jsem zacla premyslet v mem spechu opet technicky a rikala si,ze to uz zas mozna to metro brzy pojede, kdyz uz je mrtvola pryc.Chtela jsem volat tatovi a ptat se ho, jak dlouho to trva,ale nakonec jsem to nechala bejt a jela proste Ackem.Tata mi pak potvrdil,ze pak uz je to prej deset minutek.No ackoli vyrostla na prihodach o "skokanech" ( od taty), vcera se me to nejak dotklo
Tak to je hustý.Chudáčku a nebojíš se ted vlézt do metra,at zas nějakou nepotkáš?
@Honafa tak jsi me rozesmala.Ne nebojim,ale kdyz jsem jel a zpet, bylo to takovy zvlastni.Nekdy se koukam do koleji a rikam si kolik uz tam naskakalo lidi.Tata rikal,ze maj specialni metracky hasice a ze to tam od ty krve vystrikaj vodou a tak.Jinak pro maminu19 - ja milovala serial "Odpocivej v pokoji" - taky sadarna, ale ja se bavila...takze verim
to je hrozný...vždycky, když jsem v Praze a stojím v metru, kontroluju lidi, jestli nelezou moc blízko, protože já jako tyhle existence přitahuju. Asi by mě šmejklo vidět to na vlastní oči
taky jsem asi před rokem viděla po nehodě už jen ten černý pytel a nic příjemného
no nic moc, to věřím, nic méně, ať je smrt jakkoliv smutná, jsou příhody, kdy se mi koulely slzy po tváři - smíchy, má nejlepší kamarádka pracuje v pohřební službě....občas mi vypráví šílené story, jak a kde byla mrtvola...slíbila jsem mlčenlivost, takže nemůžu psát, ale věř mi, že to je občas "síla"Jinak jsem se vlastně se smrtí ještě tak zblízka nesetkala tak si to ani neumím představit, a mám-li být upřímná, jsem docela ráda, že se mi to nějak vyhýbá....doufám, že to tímto nezakřiknu
Tak já se taky přidám. Já viděla mrtvolu, když mě byly tak čtyři roky. V Bulharsku...utopenýho chlapa... To vám bylo hnusný - zelený, nafouklý tělo... Pár dní před tím jsem ho viděla živýho, plaval v moři při černý vlajce... Jo riskovat se někdy nevyplácí.A k tomu metru. Já se Janney ani taťkovi nedivím, že reaguje, tak jak reaguje. To je život. Bohužel si musel zvyknout, že se takové věci dějí - tohle je přirozená obrana. Kdyby si to měl brát nějak osobně, tak by to nemohl dělat...
Kdyz jsem jeste pracovala, tak jsme obcas do letadla brali rakve - NE DO KABINY, ale ulozneho prostoru (ke kufrum). Proste nejaky Brit zemre treba ve Spanelsku a preje si byt pohrben doma tak rodina zaplati za "letenku". Hnusnej pocit, rakev na tarmaku vedle letadla a zavazadel, cestujici nastupuji .... Rakev byla prikryta plachtou, takze cestujici nevedeli. Piloti nam vzdycky dali precist umrtni list a dokumenty k tomu - vaha, vek pohlavi .... Pozustali (manzel/ka)obcas leteli ve stejnem letadle, to nevite jestli jim nabidnout kafe nebo neco ostrejsiho...
Ahoj, já viděla 2 mrvoly asi když mi bylo 16 let. Byla jsem o prázdninách na brigádě v nemocnici, a protože tam bylo málo sester, tak jsem jim pomáhala. Jedna mi řekla, ať se dojdu kouknout na pokoj, jestli ten pán ještě dejchá. A já nána blbá šla..... a podruhý jsem jim pomáhala ho převážet. Do dneška z toho mám husí kůži, a už to nechci zažít.
Jani já viděla autonehodu a taky brrrrrrrrrr,oškivé
Viděla jsem ve svém životě už řádku mrtvol.Naštěstí jsem nikdy neviděla mrtvé dítě, to bych nerozdýchala, odporné bylo, když jsme se nachomýtli k havárce, ale v důchodáku, když umřela nějaká ta babička, která se dlouho trápila a pak vypadala tak klidně a smířeně, to nebylo ošklivé, člověk měl hned naději, že jednou bude v klidu.Byla jsem u několika, když umíraly, nikdo by podle mě neměl umírat osamělý a ony se dokázaly i usmát a stisknout ruku.byla jsem klidná, nebylo to odporné, třeba jsem jim zpívala.pečovatelky si tukaly na čelo, ale tohle byla moje práce-pečovat ne o tělo, ale o dušičky a mozky-bavit se s nima, vyrábět s nima blbiny, učit je, že nemají jen čekat na smrt, že mohou být užitečné.Užili jsme si i plno srandy, když se mi třeba ožraly v Lysé nad Labem, kde jsem s nima byla na výstavě, pomlouvaly jsme chlapy...Přišlo mi normální být s nimi ikdyž umíraly, ostatní se tomu pokoji vyhly obloukem, nelíbilo se mi to.Je to samozřejmě jiná smrt, než když člověk skočil pod vlak, ale chování funebráků mě kolikrát zaráželo.Vím že musej být nad věcí, ale vztekat se že je -ta exlá bába tlustá jak svině, kdo se s tim má rvát-to byla doslovná citace-tak takových hlášek jsem slyšela plno a bylo mi z nich na blití, pak už jsem radši odcházela.
Každý to asi zvládáme jinak, hlavně asi je problém v tom, že smrt byla dlouho od nás odháněna jako něco divného.Tak to ale přece není - i smrt patří k životu a tedy i pohled na mrtvolu. Vždyť je to jen mrtvé tělo - vyčerpaná a prázdná karosérie. Není na tom nic divného.
@ No. myslim,ze ti kteri nemaji profesi, kde by se s tim setkavali denne,nebo tydne, nebo mesicne(dkotori,pecovatelky,havrani,ridici aut) tak pro nas je myslim divny uz jen ten fakt, ze to neni bezne. Nemyslim smrt jako takova,ale proste ten fakt,ze to vidis parkrat v zivote, tak to clovek asi pak vnima jinak.nerikam,ze by to bylo odporne,ale ponevadz z atova vypraveni vim, jak rozmasakrovane vypada telo, po tom, co zlovek skoci pod metro, tak mam asi bujnou fantazii,ale jak jsem si to predstavila tak to tedd odporny bylo

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

18 %
12 hlasů

0 %
0 hlasů

7 %
5 hlasů

57 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 67 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40