už nemůžu - diskuze

přesně jak píšou holky - první týdny jsem si vždy pobrečela, když přišel manžel domů, že malej moc nepije apod. ... měla jsem pocit, že jestli se to nezlepší, tak mi snad umře, s dětskou doktorkou jsem si každou chvíli mailovala a v ordinaci se téměř pokaždé rozbrečela ... někdy jsem si zas připadala jako stroj a že už jsem skoro vůči jeho pláči imunní, což ve mě vyvolávalo pocity, že jsem hrozná matka ...šestinedělí jsme přežili a pak už to bylo jen lepší a od tří měsíců kdy se začal smát si říkám, že jediný jeho úsměv mi dokáže vynahadit naprosto cokoliv... a to je Matěj extrémně hodnej a i tak byly ty první týdny všelijaké :)

U nas to byla prvni 2 mesice taky rehole a az v tom 3. mesici se to zlepsilo. Malej bud rval nebo jedl, se spankem nic moc ani pres den ani v noci, takze jsme byli s manzelem oba uplne vyrizeni. Navic nam ze zacatku vubec nepribiral, takze dalsi stres navic. Tvoje dcerka je jeste porad malinky miminko, ktery se vyrovnava s tou velkou zmenou, ktera nastala pote, co ji vytahli z briska a jeste to muze nejakou dobu trvat, nez si zvykne. Jinak jak pisou holky o te materske lasce, tak u me se taky zacala projevovat az nekdy v tom 3. mesici, pred tim jsem skoro kazdy den mela depky a myslela si, ze dal uz to takhle nezvladnu. Drzim pesti, at se to i u tebe brzy zlepsi!!