banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Úcta k životu? - diskuze

23 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Ne že bych dřív byla nějaký vrahoun, ale neměla jsem problém zaplácnout komára, vosu, mouchu apod. Tak nějak mi jako dítěti ani pubrtálnímu tvorovi nevadilo asistovat dědovi u zabijačky na Moravě, podržet králíka při stahování, že se kapr musí klepnout - OK. Tedy - rozhodně jsem takové situace nevyhledávala, zvířat mi bylo líto, ale nějak extra jsem to neprožívala.Holky, co je Nelli na světě, já nedokážu zabít ani toho komára. Radši ho nechám, ať mě v noci kouše, nebo zavolám někoho jiného, ať ho plácne, ale já nemůžu. Tuhle jsem omylem zašlápla vosu a bylo mi to hrozně líto..akorát teda včera mi na procházce na boudičku kořárku spadl obrovský sršeň, a ač asi neměl prvoplánově zlé úmysly, srazila jsem ho rukou na zem a bezmyšlenkovitě zašlápla - představa, že by kousl malou..brrrr Ale líto mi ho bylo, pak jsem si říkala, že šlapat jsem na něj nemusela..ne že bych měla třeba tendence stát se vegetariánem - mimochodem, taky dobré téma na diskuzi, ale je mi líto všeho, doma se mi už i smějí.. Máte to tak někdo taky, nebo jsem zas originálně trhlá?
No hmiz likviduji jak na běžícím pásu, jen pavouka přiklopím skleničkou, podložím papírem a odnesu ven, ti jsou pro štěstí.Jinak mě nevadí když vidím zabíjení králika, slepice.A manžel je rybář takže umím zabít a vykuchat kapra.Takže uctu asi nemám žádnou
Já to mám, co se týče hmyzu, přesně naopak.Po dětech jsem na tohle nějak otupěla, takže běžně zamáčknu mravence na lince prstem apod. - to bych dřív nemohla...
@ Taky dělám
V bytě zabít nějakou potvoru nemám problém, strach že po mě v noci poleze je větší než moment zabití. JAko malá jsem byla schopná asistova u zabíjaček, stahování králíků a pod, Teď už k tomu nemám vcelku volný přístup, ale už bych se asi tak aktivně nedokázala zapojit. Vegetarián se kvůli tomu ze mě nestane. Možná spíš že nerada šahám na syrový maso.
Já teda hmyz likviduju bzučení celý večer u ucha mě tak rozčílí že hopsám po ložnici nasraná do běla dokud komára nezabiju
já nemám problém zabít jakoukoliv havět.Kotě bych teda neutopila a kapra nezabila ale mouchu nebo komára zabiju s klidem a ještě z toho mám radost že jsem nad ním zvítězila
Tak to mě vraždy havěti absolutně nevadí. Řekla bych, že se v nich docela i vyžívám. Havěti mi teda líto není. Oni taky nemají slitování a klidně my ubližujou, ikdyž jim nic nedělám! Takže oko za oko, zub za zub!!!
No, tak já nejím to maso, ale vosy, komáry, mravence a spol. vraždím ve velkém. A po narození Marušky ještě víc, protože když kousne mě, dobře, ale kousat Marušku nikdo nebude.
Já to takhle cítím už od mala. Zabiju maximálně pavouka a to jen proto, že z nich mám panickou hrůzu. Jinak zásadně zachraňuju i topící se hmyz ze sudu, co je u našich na zahradě a pod. Taky bych se jednou moc ráda stala vegetariánkou, ale nějak mi to zatím nejde. Každopádně nedokážu sníst hovězí, telecí, nejím králíky, lesní zvěř, klokany, jehněčí, za žádnou cenu bych nešla opékat selátko. Prostě jsem magor a musím si vystačit jen s rybama, kuřecím a vepřovým. A to jsem ještě tak úchylná, že tam nesmí být žádná kost, jinak si připadám jak kanibal. Je to se mnou strašné, ale takhle to cítím. Miluji zvířata a štve mě, kolik se jich zabíjí zbytečně, neb jsme stále víc rozežraní. Takže si myslím, že jsem cáklá ještě mnohem víc.
Tak se přiznám že nic z toho mě nevadí,malou havěť zabíjím celkem plyně(včetně pavouků atd)jediné čemu se vyhýbám pokud můžu jsou včely,vosy a o sršních ani nemluvím čistě jen proto že na tyhle potvory jsem po bodnutí alergická.Jinak jako správnému masožravci mě nevadí ani zabíjení zvířat na maso.
Tak já se takových potvor, jako jsou vosy,včely,komáři,sršně,motýli,pavouci ti malí koníci v trávě atd...se bojím,ale jak se mi dostanou do bytu,jsem schopná je jen vyhnat a to jen někdy,jinak na to volám přítele,bojím se toho.A je to zvláštní,protože jako děcko jsem třeba motýli chytala do ruky a ty koníky taky.Teď se té havěti bojím.
@Zuzbr mě taky nevadí zabití prasete, králíka atd prostě to co se jí ale nenávidím havět a hlavně kobylky jeden rok jsme jich tu měly docela dost a jakmile jsme jí měly doma tak jsem tu místnost zavřela a než přišel Martin domů jsem tam nešla a nebo jsem šla pro sousedku FUJ když si představím ajk skáče jééé mám husinu i na zadku

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

19 %
13 hlasů

0 %
0 hlasů

7 %
5 hlasů

56 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 68 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40