U nás v paneláku řádili zloději :( - diskuze

Včera tu od dvanácti obíhali patra nějací dva chlapíci. Když na mě zazvonili poprvé, tak jsem vykoukla kukátkem a zjistila, že jeden z nich tu rozhodně není poprvé, ale neotvírala jsem, protože zvonili zase na dva zvonky najednou a sousedka byla rychlejší. Chviličku jsem zcela neslušně koukala kukátkem a poslouchala, zčásti ze zvědavosti a z části, kdyby něco, jeden nikdy neví. Pak jsem odběhla k Tomáškovi a slyšela jak utichl hovor a klaply dveře. Měla jsem za to, že odešli a sousedka zavřela. Ani ve snu by mě nenapadlo, že je ta stará důvěřivá paní pustila dovnitř. Asi za hodinu znovu zvonek, to se ohlásil zdola od vchodu sousedky zdola klučina, jestli bych ho pustila domů, že jim nefunguje bzučák. Chvilku na to znovu zvonek, ale nikdo za dveřma, nikdo dole. Za půl hodiny znovu zvonek, to už jsem byla docela vzteklá, ale za dveřma zase nikdo a dole zase nikdo. A pak ještě dvakrát to samé, no k vzteku. Každopádně, když zazvonili a stáli za dveřma, tak už jsem byla tak naštvaná, že jsem prostě neotevřela, navíc mi Ládík zakázal komukoli cizímu otvírat, když není doma a dvěma chlapům už vůbec ne. No, chvilku tam ještě postávali, tak jsem měla dost času si je kukátkem prohlídnout, teda spíš toho jednoho, ten druhý byl pořád jakoby schovaný za ním. Tak jsem měla konečně příležitost vzpomenout si, kde jsem ho viděla. Byl tu někdy před měsícem nebo dvěma a snažil se, abych došla pro vyúčtování elektriky a on mi mohl vysvětlit, jak si ho mám správně vykládat. Zpražila jsem ho, že máme strejdu u ČEZ a tak mi nemusí nic vysvětlovat, no chvilku se snažil a pak vypadl. Dneska ráno odcházíme s manželem k doktorovi a akorát na nás klepala sousedka, chudák se celá třásla a říkala, že ty dva vykuky včera pustila do bytu a udělal jim kafíčko a oni ji mezitím ukradli celý svazek náhradních klíčů. Jak jsem pochopila, tak doma naštěstí žádnou hotovost asi nemá, tak se asi ti šmejdi chtějí vrátit později. Bože. Tak jsem jí řekla, ať zavolá policii a že hned jak příjdu, tak jí najdu číslo na zámečníka. Pak jsem jí několikrát řekla, ať už si nikoho do bytu nepouští a kdyby něco, tak ať na mě zabouchá. Číslo na zámečníka jsem jí našla a řekla, než přijde, tak ať si dá klíč do zámku a otočí s ním. Chvilku jsem si s ní povídala, aby se trošku uklidnila a mezitím už dorazili policajti. Je mi z toho úplně ouzko, vždyť jí mohli ublížit, je to hodně stará paní, je jak věchýtek. Skoro plakala, že je na všechno sama a nikdo jí nepomůže. Říkala jsem jí, že na mě má zazvonit, když něco potřebuje, že jsme skoro pořád s Tomáškem doma. Co to je za hnusáky, když se neštítí něčeho takového.