Tragédie jménem uspávání - diskuze

Taky bych ho nenechala vyřvat, když se fakt rozeřve, tak se úplně zalyká a není k utěšení. Přijde mi to trapný, ale já už si to moc nepamatuju. Vím, že to měl se spaním všelijaký, odmítal nám postýlku, takže mi přes den a v noci po prvním kojení spal na prsou a pak jsem ho přendala vedle sebe do naší postele. Samozřejmě vždycky to trvalo a to celou dobu řval. Ale nikdy jsem nepochopila, proč tam usne a spí do prvního kojení. Ve třech měsících jsem ho zkusila dát do jeho postýlky a spí tam doteďka. Usne sám, s kolotočem, ten miluje. Fakt vyjímečně má nějaké trápení, tak chvilku pláče. Spíš teď dělá vylomeniny, jakože se točí kolem dokola, leze pod mantinel a tak. Vždycky přijdu, otočím ho, dudlíka, pusu a odcházím. Občas takhle i 10x, ale potom se otočí a je tuhej. Já bych se s ním v posteli prostě nevyspala. Zítra ho stěhujeme do jeho pokojíčku, tak se těším, že se nebudu muset ukládat ke spaní tiše jako myška.

My měli tragédii do 3 měsíců, pak jsem se prostě zařekla a vyšlo to...neustále a opakovaně jsem za ním chodila...podat dudlík, zkontrolovat plenu, pohladit, odejít...třeba tisíckrát, bylo to na palici, ale dalo se...když se ovšem rozeřval přímo hystericky, tak jsem ho z postýlky vyndala, chvíli houpala v náručí, zpívala, hladila a zkusila dát zpátky.Dneska už je to spánkový pohodář, položím, otočí se na bok a spí...jen málokdy jsou problémy. Chce to vytrvat, což se lehce radí, já vím...ale je to tak.

já jsem měkkota největší, v necelých dvou letech stále uspávám. ale on má vůbec odjakživa problém usnout, to tělíčko se mu ne a ne zastavit, sám se prostě neuklidní. takže jsem to propásla, když se začal stavět, nebyla šance, že by usnul (leda ve stoje teda). pak jsem to nechala na po odbourání kojení, jenže jsem začala chodit na brigády a on z toho měl asi stresy a strašně špatně spal, tak jsem mu ještě nechtěla přidávat...teď už je schopen přelézt postýlku (a spadnout na hlavu)..takže já budu uspávat asi tak do 8 let nebo kdy se mu to přestane líbit

Já to taky nezvládla nechat ho vyřvat, kor když se mi pak poblinkal. Vzdala jsem to a nechala ho u sebe v posteli, mělo to i jiný důvod že tam nikdo jiný nespal.Ve 14 měsících jsem ho začala zvykat zpátky na postýlku a pomohlo až úplná změna prostředí a po přestěhování začal spát v postýlce najednou sám a pak ve dvou letech i usínat.

Paťoš usíná sám přes den i večer a spí celou noc. Dávám ho spát mezi půl osmou až osmou a spí tak do těch 7 hod. Ale já už nekojím. Přes den mu chvílí trvá než usne, furt si tam sedá a hraje. Tak ho chodím pokládat i když bych nemusela. Byly doby, kdy jsem ho uspávala nebo spal s námi v posteli, ale ne celou noc, když ho něco trápilo a tak. Ale já se s ním prostě pořádně nevyspím, tak jsem ho vždy když usnul dala do postýlky a dělala vše proto, ať tam spí a usíná.

ja neporadim,nasi od narozeni usinali sami ,v postylce a po tme...hraljen kolotoc nezse vypnul sam...a od 6 mesicu spali uplne bez jidla celou noc...ale dostavali na noc UM hajaja...spani je podle medulezite ucit hned od narozeni...a nebo pak prezit ten plac o kterem pises...koukni do vychytavek...tam holky davaji casto navody apod