To už fakt dlouho nevydržím - diskuze

tak u nás se nezměnilo vůbec nic. Každotýdenní nájezdy tchýně neustále pokračují. Už ve středu mi volá, že se musíme dohodnout, kdy se zase v neděli staví, abychom se taky zase viděli. Grrrr. Už je mi fakt do breku. Přítel bohužel v tomto za mnou nestojí. Jemu prostě nevadí, že tu každý víkend jsou. Když mu řeknu, že si myslím, že fakt není sobecký chtít po skoro deseti měsících alespoň jeden víkend bez jejich návštěv, řekne mi, že mu to přijde normální,že se stavěj, když jsme stejně doma. Aha, takže holt budeme jako muset každej tejden někam jezdit, aby tady neoxidovali? Každej víkend třikrát telefonát, kdy se teda můžou stavit, každej sobotní večer dusno, protože neřešíme nic jinýho, než že se jim musí zavolat, kdy můžou milostivě dorazit. Když vyrukuju s tím, že už jsem mu k tomu x-krát svůj názor řekla, stejně je to bez efektu a v neděli jsou tu jak na koni. A jde o jeden blbej víkend, kterej chci, abychom byli sami, bez nich. K tomu mi začíná lízt na nervy, jak furt dělá přesnej opak, než řeknu. Já řeknu - nebude jíst to jablíčko rozmixovaný, když už umí jíst kousky. Dva měsíce to malou horko těžko učím a ona na to, že kousky si jí mám dávat sama, že ona jí to rozmixuje. A to je se vším. Já řeknu A, ona udělá B. Já už fakt nevim, co s tim. Odstěhovat se na druhej konec světa? Holky, máte některá zkušenost, že by vám tchýně rozbila vztah? Já mám obavy, že už to fakt dlouho takhle nevydržím.